Tiskové zprávy
Česká společnost ornitologická: Stanovisko k současnému výskytu ptačí chřipky v České republice
9. ledna 2017 | Česká společnost ornitologická
V České republice byl zjištěn výskyt vysoce patogenního kmene viru ptačí chřipky pod označením H5N8. V současnosti jsou veřejně k dispozici informace o výskytu infikovaných ptáků ve volné přírodě a v pěti ohniscích v domácích chovech drůbeže. Výskyt viru pravděpodobně souvisí s výskytem v některých dalších zemích Evropy. Toto stanovisko České společnosti ornitologické má za cíl poskytnout informace k současnému výskytu ptačí chřipky kmene H5N8 především s ohledem na volně žijící ptáky.
Situace
První výskyt viru kmene H5N8 byl zjištěn v roce 2010 v chovech domácí drůbeže v Číně. Další výskyty byly zjištěny v roce 2014, zejména v zemích východní Asie, ale i v některých evropských zemích a USA. Virus byl znovu zjištěn na jaře 2016 v Koreji, následně i u volně žijících ptáků v Republice Tuva (Ruská Federace), v Indii a poté na podzim 2016 i v Evropě. Kromě toho byl výskyt viru zaznamenán v této době v Izraeli, Íránu, Egyptě a Tunisku. Bylo postiženo více než 30 druhů volně žijících ptáků, většinou druhů vázaných na vodní prostředí (některé kachny a labutě, některé druhy racků, potápek atd.), nověji i u některých druhů dravců. Nákaza byla zjištěna v chovech domácí drůbeže případně v chovech jiných ptáků v Indii a několika evropských zemích. Všechny tyto zjištěné výskyty viru byly doprovázeny úhyny ptáků.
Je všeobecně známo, že viry ptačí chřipky se mohou přenášet mezi volně žijícími ptáky navzájem i mezi volně žijícími ptáky a domácí drůbeží a to oběma směry. Volně žijící ptáci jsou známí také jako hostitelé kmenů viru s nízkou patogenitou, ovšem s nízkou promořeností. Dosavadní výzkumy viru H5N8, tedy toho, který je vysoce patogenní a vyskytl se v současnosti v ČR, ukazují, že není pravděpodobné, že by se virus od roku 2014 udržoval v populacích ptáků ve volné přírodě. Vědci dosud nedospěli k přesvědčivému závěru ve výzkumu role volně žijících ptáků v přenosu viru na velké vzdálenosti. Neexistují dosud přesvědčivé doklady toho, jak by virus H5N8 mohl být přenesen na velké vzdálenosti během dálkových migrací tažných ptáků bez toho, aniž by způsobil jejich smrt. Vedle toho rozsáhlý obchod s drůbeží a s produkty z ní naznačuje, že riziko šíření vysoce patogenních forem viru těmito cestami zůstává vysoké.
Virus H5N8 se na člověka nepřenáší, základní hygienické návyky je třeba dodržovat
V současnosti stále platí zjištění, že virus H5N8 je ptačí virus a nepřenáší se na člověka. Stejně jako ve všech předchozích výskytech viru ptačí chřipky je však potřebné dodržovat hygienická opatření. Na uhynulé ptáky nesahat, v případě důvodného podezření na nákazu ptačí chřipkou informovat orgány veterinární správy. Volně žijící ptáci mohou uhynout i důsledkem jiných patogenů, následkem otrav apod., je tedy třeba zvažovat i jiné možnosti. Např. někteří zpěvní ptáci mohou hynout na trichomonózu, která není na člověka přenosná.
Výskyt ptačí chřipky u volně žijících ptáků je nutno hodnotit v kontextu jejich způsobu života a jejich roli v přenosu viru na domácí drůbež přesvědčivě doložit
V chování a biologii jednotlivých volně žijících ptačích druhů nalézáme množství zásadních rozdílů: ptačí druhy a někdy i jejich jednotlivé populace se liší ve výběru prostředí, způsobu získávání potravy, sociálním chování (např. sdružování do hejn) a zejména v migračním chování. Některé druhy jsou přísně tažné a na zimu táhnou na velké vzdálenosti (tzv. dálkoví migranti), jiné podnikají pravidelný tah v rámci kontinentu nebo jsou stálé. I relativně stálé druhy mohou podnikat kratší potulky, např. vodní ptáci se v zimě, když zamrznou stojaté vody, soustřeďují na nezamrzlé toky řek. Ptačí druhy se mezi sebou liší se i v načasování tahu a jeho průběhem. Všechny tyto vlastnosti a řada dalších mohou ovlivnit to, zda se konkrétní ptačí jedinec může stát hostitelem a případně přenašečem viru na jiné ptáky včetně ptáků domácích. Současně jsou informace o způsobu života jednotlivých ptačích druhů dobře dostupné v odborné literatuře a na výzkumných pracovištích. Pro sledování cest přenosu viru je tedy nutné, aby ve všech zjištěných případech byly k dispozici informace o dotčených druzích volně žijících ptáků, jejich počtech a dalších okolnostech. Tyto informace by měly být veřejně dostupné, tah ptáků by měl být nadále zkoumán.
Předtím, než je role přenašečů nákazy přisouzena volně žijícím ptákům, je třeba v každém konkrétním případě provést podrobné šetření beroucí v úvahu všechny okolnosti včetně biologie volně žijících ptáků. Mezinárodní experti na ptačí chřipku se shodují na tom, že likvidace volně žijících ptáků, desinfekce či vysoušení mokřadů nejsou cesty, jak šíření viru zabránit. Naopak, pronásledování ptáků a likvidace jejich prostředí mohou vést k jejich dalším přesunům a teoreticky tak přispět k dalšímu šíření viru.
Ve stanovisku byly použity informace z dokumentu „Scientific Task Force on Avian Influenza and Wild Birds statement on: H5N8 Highly Pathogenic Avian Influenza (HPAI) in poultry and wild birds, 20 December 2016“: http://www.birdlife.org/worldwide/policy/update-avian-influenza
Další informace
http://ecdc.europa.eu/en/publications/Publications/risk-assessment-avian-influenza-H5N8-europe.pdf
http://www.fao.org/docrep/010/a0960e/a0960e00.htm
http://www.fao.org/AG/AGAINFO/PROGRAMMES/EN/empres/H5N8/situation_update.html
http://www.fao.org/3/a-i6113e.pdf
http://www.fao.org/3/a-i6113e.pdf
http://www.offlu.net
http://www.offlu.net/fileadmin/home/en/publications/pdf/OFFLUsurveillance.pdf
http://www.oie.int/animal-health-in-the-world/update-on-avian-influenza/2016/
http://www.who.int/influenza/human_animal_interface/Influenza_Summary_IRA_HA_interface_10_03_2016.pdf?ua=1
http://www.who.int/influenza/human_animal_interface/avian_influenza/riskassessment_AH5N8_201611/en/
http://www.wwt.org.uk/rwdm
http://strp.ramsar.org/strp-publications/ramsar-technical-reports/rtr-no.7-ramsar-wetland-disease-manual-guidelines-for-assessment-monitoring-and-management-of-animal-disease-in-wetlands-2012
Ramsar’s Handbook on avian influenza and wetlands: http://ramsar.rgis.ch/pdf/lib/hbk4-04.pdf
http://ramsar.rgis.ch/pdf/res/key_res_x_21_e.pdf
http://ramsar.rgis.ch/pdf/res/key_res_ix_23_e.pdf
http://www.cms.int/sites/default/files/document/Res_9_08_Wildlife_Disease_En.pdf
http://www.cms.int/sites/default/files/document/CP8Res_8_27_Avian_Influenza_eng_0.pdf
http://www.unep-aewa.org/sites/default/files/document/res4_15_responding_threat_ai_final_0.doc
https://comtrade.un.org
http://platform.gisaid.org/epi3/frontend#1cba54
Situace
První výskyt viru kmene H5N8 byl zjištěn v roce 2010 v chovech domácí drůbeže v Číně. Další výskyty byly zjištěny v roce 2014, zejména v zemích východní Asie, ale i v některých evropských zemích a USA. Virus byl znovu zjištěn na jaře 2016 v Koreji, následně i u volně žijících ptáků v Republice Tuva (Ruská Federace), v Indii a poté na podzim 2016 i v Evropě. Kromě toho byl výskyt viru zaznamenán v této době v Izraeli, Íránu, Egyptě a Tunisku. Bylo postiženo více než 30 druhů volně žijících ptáků, většinou druhů vázaných na vodní prostředí (některé kachny a labutě, některé druhy racků, potápek atd.), nověji i u některých druhů dravců. Nákaza byla zjištěna v chovech domácí drůbeže případně v chovech jiných ptáků v Indii a několika evropských zemích. Všechny tyto zjištěné výskyty viru byly doprovázeny úhyny ptáků.
Je všeobecně známo, že viry ptačí chřipky se mohou přenášet mezi volně žijícími ptáky navzájem i mezi volně žijícími ptáky a domácí drůbeží a to oběma směry. Volně žijící ptáci jsou známí také jako hostitelé kmenů viru s nízkou patogenitou, ovšem s nízkou promořeností. Dosavadní výzkumy viru H5N8, tedy toho, který je vysoce patogenní a vyskytl se v současnosti v ČR, ukazují, že není pravděpodobné, že by se virus od roku 2014 udržoval v populacích ptáků ve volné přírodě. Vědci dosud nedospěli k přesvědčivému závěru ve výzkumu role volně žijících ptáků v přenosu viru na velké vzdálenosti. Neexistují dosud přesvědčivé doklady toho, jak by virus H5N8 mohl být přenesen na velké vzdálenosti během dálkových migrací tažných ptáků bez toho, aniž by způsobil jejich smrt. Vedle toho rozsáhlý obchod s drůbeží a s produkty z ní naznačuje, že riziko šíření vysoce patogenních forem viru těmito cestami zůstává vysoké.
Virus H5N8 se na člověka nepřenáší, základní hygienické návyky je třeba dodržovat
V současnosti stále platí zjištění, že virus H5N8 je ptačí virus a nepřenáší se na člověka. Stejně jako ve všech předchozích výskytech viru ptačí chřipky je však potřebné dodržovat hygienická opatření. Na uhynulé ptáky nesahat, v případě důvodného podezření na nákazu ptačí chřipkou informovat orgány veterinární správy. Volně žijící ptáci mohou uhynout i důsledkem jiných patogenů, následkem otrav apod., je tedy třeba zvažovat i jiné možnosti. Např. někteří zpěvní ptáci mohou hynout na trichomonózu, která není na člověka přenosná.
Výskyt ptačí chřipky u volně žijících ptáků je nutno hodnotit v kontextu jejich způsobu života a jejich roli v přenosu viru na domácí drůbež přesvědčivě doložit
V chování a biologii jednotlivých volně žijících ptačích druhů nalézáme množství zásadních rozdílů: ptačí druhy a někdy i jejich jednotlivé populace se liší ve výběru prostředí, způsobu získávání potravy, sociálním chování (např. sdružování do hejn) a zejména v migračním chování. Některé druhy jsou přísně tažné a na zimu táhnou na velké vzdálenosti (tzv. dálkoví migranti), jiné podnikají pravidelný tah v rámci kontinentu nebo jsou stálé. I relativně stálé druhy mohou podnikat kratší potulky, např. vodní ptáci se v zimě, když zamrznou stojaté vody, soustřeďují na nezamrzlé toky řek. Ptačí druhy se mezi sebou liší se i v načasování tahu a jeho průběhem. Všechny tyto vlastnosti a řada dalších mohou ovlivnit to, zda se konkrétní ptačí jedinec může stát hostitelem a případně přenašečem viru na jiné ptáky včetně ptáků domácích. Současně jsou informace o způsobu života jednotlivých ptačích druhů dobře dostupné v odborné literatuře a na výzkumných pracovištích. Pro sledování cest přenosu viru je tedy nutné, aby ve všech zjištěných případech byly k dispozici informace o dotčených druzích volně žijících ptáků, jejich počtech a dalších okolnostech. Tyto informace by měly být veřejně dostupné, tah ptáků by měl být nadále zkoumán.
Předtím, než je role přenašečů nákazy přisouzena volně žijícím ptákům, je třeba v každém konkrétním případě provést podrobné šetření beroucí v úvahu všechny okolnosti včetně biologie volně žijících ptáků. Mezinárodní experti na ptačí chřipku se shodují na tom, že likvidace volně žijících ptáků, desinfekce či vysoušení mokřadů nejsou cesty, jak šíření viru zabránit. Naopak, pronásledování ptáků a likvidace jejich prostředí mohou vést k jejich dalším přesunům a teoreticky tak přispět k dalšímu šíření viru.
Ve stanovisku byly použity informace z dokumentu „Scientific Task Force on Avian Influenza and Wild Birds statement on: H5N8 Highly Pathogenic Avian Influenza (HPAI) in poultry and wild birds, 20 December 2016“: http://www.birdlife.org/worldwide/policy/update-avian-influenza
Další informace
http://ecdc.europa.eu/en/publications/Publications/risk-assessment-avian-influenza-H5N8-europe.pdf
http://www.fao.org/docrep/010/a0960e/a0960e00.htm
http://www.fao.org/AG/AGAINFO/PROGRAMMES/EN/empres/H5N8/situation_update.html
http://www.fao.org/3/a-i6113e.pdf
http://www.fao.org/3/a-i6113e.pdf
http://www.offlu.net
http://www.offlu.net/fileadmin/home/en/publications/pdf/OFFLUsurveillance.pdf
http://www.oie.int/animal-health-in-the-world/update-on-avian-influenza/2016/
http://www.who.int/influenza/human_animal_interface/Influenza_Summary_IRA_HA_interface_10_03_2016.pdf?ua=1
http://www.who.int/influenza/human_animal_interface/avian_influenza/riskassessment_AH5N8_201611/en/
http://www.wwt.org.uk/rwdm
http://strp.ramsar.org/strp-publications/ramsar-technical-reports/rtr-no.7-ramsar-wetland-disease-manual-guidelines-for-assessment-monitoring-and-management-of-animal-disease-in-wetlands-2012
Ramsar’s Handbook on avian influenza and wetlands: http://ramsar.rgis.ch/pdf/lib/hbk4-04.pdf
http://ramsar.rgis.ch/pdf/res/key_res_x_21_e.pdf
http://ramsar.rgis.ch/pdf/res/key_res_ix_23_e.pdf
http://www.cms.int/sites/default/files/document/Res_9_08_Wildlife_Disease_En.pdf
http://www.cms.int/sites/default/files/document/CP8Res_8_27_Avian_Influenza_eng_0.pdf
http://www.unep-aewa.org/sites/default/files/document/res4_15_responding_threat_ai_final_0.doc
https://comtrade.un.org
http://platform.gisaid.org/epi3/frontend#1cba54
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
