Tiskové zprávy
ProAlt: Stanovisko k tzv. plzeňskému návrhu zákona o Národním parku Šumava
18. února 2013 | ProAlt
Hlasy zákonodárců napříč všemi parlamentními stranami postoupila 12. února 2013 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky do druhého čtení kontroverzní návrh zákona Zastupitelstva Plzeňského kraje o Národním parku Šumava. Tento návrh by měl nahradit nařízení vlády 163/1991 Sb.
Iniciativa ProAlt si uvědomuje potřebnost zákona o Národním parku Šumava. Park byl v roce 1991 zřízen podzákonným předpisem a tedy i bez řádné parlamentní debaty. Prosazení plzeňského návrhu však přírodě ani občanům České republiky neprospěje.
Park bude nově rozdělen do čtyř zón místo dosavadních tří. Původní I. zóna byla sice spojena do větších územních celků, což vychází vstříc názorům odborné veřejnosti. Řada vzácných lokalit však byla převedena do zóny II. Účelem II. zón by přitom měla být příprava území na přechod do I. zón. Zařazením některých lokalit, které v současné době už jsou v režimu nejpřísnější ochrany, do II. zón, kde by se paradoxně na přechod pod onen režim měly teprve připravovat, fakticky znamená oslabení ochrany těchto území. Velká část původní II. zóny byla zároveň převedena do zóny III., u které se nepočítá s postupným přechodem do I. zóny. IV. zóna zůstává zhruba ve stejném rozsahu jako původní III. zóna.
Především byl ale ukončen bezzásahový režim v samotných I. zónách. Zásahy by sice měly být časově a prostorově omezené, ale zároveň se říká, že „vymezení I. zón a uplatňované způsoby péče nesmí způsobovat podstatné negativní změny na území vně I. zón“. V tom se skrývá možnost nepřetržitých zásahů. Pokud například dojde v I. zónách ke gradaci lýkožrouta smrkového, bude se správa NP snažit ji potlačit přímo v nejcennějším území, místo aby zasahovala v tzv. nárazníkových zónách okolo, jak je běžné v jiných národních parcích.
Již koncem loňského roku ProAlt upozorňoval na nebezpečí živelné výstavby v národních parcích. Navrhovaný zákon otevírá cestu k výstavbě prakticky po celém území parku. V III. zóně, která je navržena na dvou třetinách území parku, lze postavit téměř cokoliv, včetně sjezdovek a hotelů. V I. a II. zónách se výstavba umožňuje v případě, že „veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmy ochrany přírody“. Samotná formulace o převaze veřejného zájmu nad ochranou přírody je zavádějící, protože ochrana přírody je samozřejmě také veřejným zájmem.
Mluvčí ProAltu Martin Škabraha připomíná, že „šumavské lesní ekosystémy jsou známé vysokým stupněm nedotčenosti lidskými zásahy. Naproti tomu návrh zákona umožňuje v těchto lesích hospodařit prakticky komerčním způsobem podle lesního zákona namísto zákona na ochranu přírody a krajiny, jak to bylo doposud. V praxi by to například znamenalo, že pro sanační kácení by nebylo nutné žádat o zvláštní souhlas orgány ochrany přírody.“
Nejcennějším lokalitám rovněž neprospěje možnost neomezeného vstupu do I. zón pro osoby s trvalým bydlištěm na území NPŠ. Národní parky samozřejmě nejsou pouze příroda, ale i občané žijící na jejich území. Většina I. zón se však nachází daleko od lidských sídel a neomezuje tak výrazně pohyb místních obyvatel. Návrh uškodí ohroženým a klid vyžadujícím druhům živočichů. Například pro tetřeva hlušce je klid při hnízdění otázkou přežití jeho populace na Šumavě. Navíc nepovažujeme za správné, aby návštěvník parku z řad místních obyvatel měl ze zákona větší práva než jiní návštěvníci, kteří často váží dlouhou cestu, aby mohli šumavskou přírodu zažít.
Další inovací, kterou zákon předložený plzeňským krajem zavádí, je založení obecně prospěšné společnosti pro hospodaření s lesními, zemědělskými a ostatními pozemky parku. Samotná myšlenka není špatná. V šestičlenné správní radě této společnosti by však měli sedět pouze zástupci Jihočeského a Plzeňského kraje, ministerstev životního prostředí a zemědělství, obcí a Správy NP; zástupci vědecké obce, případně zástupci nevládních ekologických organizací zde své místo nemají. Především ale hrozí potlačení veřejného zájmu ve prospěch lokálních podnikatelských zájmů. Návrh totiž neuvádí žádné podrobnosti o dozorčím orgánu dotyčné o.p.s. ani o vybírání subdodavatelů, kteří pro ni budou zajišťovat část agendy (jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu).
Vědecký pracovník a člen ProAltu Martin Čermák uzavírá: „Tento návrh pokračuje v trendu zlikvidování prestižní mezinárodní značky národní park. Pouhých 18% rozlohy I. zón a pravděpodobný nárůst developerských projektů na většině území parku bude pro IUCN, Mezinárodní unii pro ochranu přírody, těžko akceptovatelný. Hrozí vyškrtnutí Národního parku Šumava ze seznamu národních parků, jak již IUCN před časem avizovala. Tím, že tento návrh zákona pustila do dalšího čtení většina poslanců, se ukazuje, jak bude v budoucnu pro české zákonodárce důležitá otázka ochrany životního prostředí.“
Kontakt:
Martin Čermák, ProAlt České Budějovice, 608 510 614, cerm.mar@gmail.com, ceske.budejovice@proalt.cz
Martin Škabraha, mluvčí ProAltu, 732 126 617, martin.skabraha@proalt.cz
Iniciativa ProAlt si uvědomuje potřebnost zákona o Národním parku Šumava. Park byl v roce 1991 zřízen podzákonným předpisem a tedy i bez řádné parlamentní debaty. Prosazení plzeňského návrhu však přírodě ani občanům České republiky neprospěje.
Park bude nově rozdělen do čtyř zón místo dosavadních tří. Původní I. zóna byla sice spojena do větších územních celků, což vychází vstříc názorům odborné veřejnosti. Řada vzácných lokalit však byla převedena do zóny II. Účelem II. zón by přitom měla být příprava území na přechod do I. zón. Zařazením některých lokalit, které v současné době už jsou v režimu nejpřísnější ochrany, do II. zón, kde by se paradoxně na přechod pod onen režim měly teprve připravovat, fakticky znamená oslabení ochrany těchto území. Velká část původní II. zóny byla zároveň převedena do zóny III., u které se nepočítá s postupným přechodem do I. zóny. IV. zóna zůstává zhruba ve stejném rozsahu jako původní III. zóna.
Především byl ale ukončen bezzásahový režim v samotných I. zónách. Zásahy by sice měly být časově a prostorově omezené, ale zároveň se říká, že „vymezení I. zón a uplatňované způsoby péče nesmí způsobovat podstatné negativní změny na území vně I. zón“. V tom se skrývá možnost nepřetržitých zásahů. Pokud například dojde v I. zónách ke gradaci lýkožrouta smrkového, bude se správa NP snažit ji potlačit přímo v nejcennějším území, místo aby zasahovala v tzv. nárazníkových zónách okolo, jak je běžné v jiných národních parcích.
Již koncem loňského roku ProAlt upozorňoval na nebezpečí živelné výstavby v národních parcích. Navrhovaný zákon otevírá cestu k výstavbě prakticky po celém území parku. V III. zóně, která je navržena na dvou třetinách území parku, lze postavit téměř cokoliv, včetně sjezdovek a hotelů. V I. a II. zónách se výstavba umožňuje v případě, že „veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmy ochrany přírody“. Samotná formulace o převaze veřejného zájmu nad ochranou přírody je zavádějící, protože ochrana přírody je samozřejmě také veřejným zájmem.
Mluvčí ProAltu Martin Škabraha připomíná, že „šumavské lesní ekosystémy jsou známé vysokým stupněm nedotčenosti lidskými zásahy. Naproti tomu návrh zákona umožňuje v těchto lesích hospodařit prakticky komerčním způsobem podle lesního zákona namísto zákona na ochranu přírody a krajiny, jak to bylo doposud. V praxi by to například znamenalo, že pro sanační kácení by nebylo nutné žádat o zvláštní souhlas orgány ochrany přírody.“
Nejcennějším lokalitám rovněž neprospěje možnost neomezeného vstupu do I. zón pro osoby s trvalým bydlištěm na území NPŠ. Národní parky samozřejmě nejsou pouze příroda, ale i občané žijící na jejich území. Většina I. zón se však nachází daleko od lidských sídel a neomezuje tak výrazně pohyb místních obyvatel. Návrh uškodí ohroženým a klid vyžadujícím druhům živočichů. Například pro tetřeva hlušce je klid při hnízdění otázkou přežití jeho populace na Šumavě. Navíc nepovažujeme za správné, aby návštěvník parku z řad místních obyvatel měl ze zákona větší práva než jiní návštěvníci, kteří často váží dlouhou cestu, aby mohli šumavskou přírodu zažít.
Další inovací, kterou zákon předložený plzeňským krajem zavádí, je založení obecně prospěšné společnosti pro hospodaření s lesními, zemědělskými a ostatními pozemky parku. Samotná myšlenka není špatná. V šestičlenné správní radě této společnosti by však měli sedět pouze zástupci Jihočeského a Plzeňského kraje, ministerstev životního prostředí a zemědělství, obcí a Správy NP; zástupci vědecké obce, případně zástupci nevládních ekologických organizací zde své místo nemají. Především ale hrozí potlačení veřejného zájmu ve prospěch lokálních podnikatelských zájmů. Návrh totiž neuvádí žádné podrobnosti o dozorčím orgánu dotyčné o.p.s. ani o vybírání subdodavatelů, kteří pro ni budou zajišťovat část agendy (jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu).
Vědecký pracovník a člen ProAltu Martin Čermák uzavírá: „Tento návrh pokračuje v trendu zlikvidování prestižní mezinárodní značky národní park. Pouhých 18% rozlohy I. zón a pravděpodobný nárůst developerských projektů na většině území parku bude pro IUCN, Mezinárodní unii pro ochranu přírody, těžko akceptovatelný. Hrozí vyškrtnutí Národního parku Šumava ze seznamu národních parků, jak již IUCN před časem avizovala. Tím, že tento návrh zákona pustila do dalšího čtení většina poslanců, se ukazuje, jak bude v budoucnu pro české zákonodárce důležitá otázka ochrany životního prostředí.“
Kontakt:
Martin Čermák, ProAlt České Budějovice, 608 510 614, cerm.mar@gmail.com, ceske.budejovice@proalt.cz
Martin Škabraha, mluvčí ProAltu, 732 126 617, martin.skabraha@proalt.cz
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
