Tiskové zprávy
STUŽ - Společnost pro trvale udržitelný život: Stanovisko k vývoji projednávání návrhu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR
11. listopadu 2000 | STUŽ - Společnost pro trvale udržitelný život
Předsednictvo Společnosti pro trvale udržitelný život se značným znepokojením sleduje vývoj v projednávání návrhu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v komisích a dalších orgánech Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Původní vládní návrh tohoto zákona z 5. ledna 2000, který byl jako parlamentní tisk č. 495 projednáván na jaře tohoto roku ve výborech Poslanecké sněmovny a jehož projednávání bylo odročeno na podzimní zasedání Poslanecké sněmovny, byl v průběhu října natolik zásadně pozměněn a zredukován, že se dostává hluboko pod úroveň moderních právních úprav této problematiky ve většině vyspělých zemí i prakticky všech sousedních států a svou podstatou se jednoznačně dostává do rozporu s požadavky ze strany Evropské unie.
Je skutečností, že již vládní návrh tohoto zákona z 5. ledna 2000 nedosáhl současného standardu vyspělých evropských zemí. Je tomu tak to např. ve vypuštění možnosti posuzovat vliv vybraných právních předpisů na životní prostředí (dobré zkušenosti v tomto směru má např. Dánsko), což je první a zásadní fáze, kdy lze účinně korektně předejít řadě pozdějších kontroverzí ve vztahu rozvoje a životního prostředí (mimochodem již zakotvená v našem právním řádu zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí).
Z vládního návrhu zákona byl rovněž vyloučen institut námitek kteréhokoliv z legitimních účastníků procedury proti případným právním nebo věcným pochybením v průběhu posuzování, jež by byly souhrnně uváženy příslušným orgánem před vydáním závěrečného stanoviska - tím by byla značně eliminována možnost následných soudních sporů ke správnosti posouzení daného záměru, jež často výrazně zdržují investora při realizaci jeho záměru i ve své podstatě snižují autoritu procedury posuzování vlivů na životní prostředí.
Zatímco všechny progresivní právní systémy posuzování vlivů na životní prostředí upřednostňují - v zájmu investorů, dotčených obcí a orgánů státní správy i veřejnosti - vstup všech zainteresovaných stran do procedury posuzování v co nejvčasnějších fázích zvažování rozvojových směrů, a to i důslednou aplikací posuzování koncepcí z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí. Dostupná verze přepracovaného parlamentního tisku č. 495 zcela vylučuje moderní pojetí posuzování koncepcí a předpokládá zachování stávající, značně vágní a již přežité právní úpravy ze současného zákona ČNR č. 244/1992 Sb. Přitom Rada Evropské unie již v září publikovala ve svém úředním věstníku tzv. společnou pozici k návrhu nové směrnice Evropské komise k posuzování vlivů určitých plánů a programů na životní prostředí (COM/96/0511 FINAL-SYN, 96/0304), která výrazně přesahuje naši dosavadní právní úpravu. Přijetí konečné podoby této směrnice Evropské unie lze předpokládat prakticky v téže době, kdy Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR může přijmout okleštěnou podobu právní úpravy posuzování koncepcí a kdy bude prakticky okamžitě nutno přistoupit k projednání novely nového zákona.
Záměry, jež mají být podle této verze návrhu zákona posuzovány z hlediska svých vlivů na životní prostředí, jsou svým výčtem a svými limity výrazně omezenější v porovnání s moderními právními úpravami sousedních zemí i řady vyspělých zemí Evropy. To kontextu s připravovanou ratifikací Úmluvy o vlivech na životní prostředí přesahujících státní hranice zakládá riziko nedobré pověsti České republiky jako partnera i řady možných věcných a procedurálních kolizí. Až úporná snaha tvůrců redukované verze parlamentního tisku č. 495 o nepřekročení spodního prahu litery relevantní směrnice Evropské unie tak svými důsledky bude působit proti duchu právních úprav posuzování vlivů na životní prostředí v evropském prostoru.
V rozporu se zaužívanou praxí valné většiny vyspělých zemí (např. USA, Kanada, Nizozemí, Finsko, Švédsko, Dánsko, Velká Británie) i s nejnovějšími právními úpravami sousedních států parlamentní tisk ve své podobě z konce října tohoto roku vylučuje etapu stanovení rozsahu a obsahu posuzování (tzv. scoping) v podobě závazného zadání, což svou podstatou znejišťuje investory, rozmlžuje další průběh posuzování z hlediska dotčených obcí a veřejnosti a svými možnými důsledky vyvolává riziko zbytečného prodlužování celé procedury. Původní vládní návrh zákona z 5. ledna 2000 byl sladěn s již tehdy připravenou metodikou Evropské komise k tzv. scopingu - ta nyní prochází závěrečnou redakcí a v nejbližší době se stane závazným doporučením pro členské a přidružené státy. Redukovaným parlamentním tiskem č. 495 se v České republice navrhovaná právní úprava dostává na úroveň právních úprav dosud přežívajících např. v některých z balkánských zemí.
Oproti současné právní úpravě (zákon ČNR č. 244/1992 Sb.), v době svého vzniku nesporně progresivní, v porovnání se současným evropským a světovým standardem již překonané, zredukovaná podoba parlamentního tisku výrazně omezuje princip variantnosti v úvahách o předpokládaných záměrech, a to dokonce natolik, že neukládá ani nutnost porovnání s variantou nerealizace záměru (nulová varianta). Běžnou praxí je, že investor prokazuje, jaké varianty záměru uvažoval a zdůvodňuje, proč zvolil právě jím navrhované řešení - tím může předejít i možným následným námitkám ze strany dotčených obcí, veřejnosti i orgánů státní správy a tlakům na dopracování dalších variant řešení. V každém případě však investor porovnává navrhované řešení s tzv. nulovou variantou, tzn. s neprovedením záměru - např. obchvatu sídla nebo rekonstrukce technologie. Zde navrhovaná právní úprava jde hluboko pod úroveň současné české právní úpravy (ta vyžaduje jednak srovnání s nulovou variantou, jednak vytváří prostor pro porovnání dalších variant uložených příslušným orgánem).
V rozporu s Úmluvou Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím a účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí (Aarhus, 1998), která je v rámci Evropské unie již brána jako standard nových právních úprav, předpokládá redukovaný parlamentní tisk č. 495 okleštění přístupu veřejnosti do procesu posuzování vlivů aktivit na životní prostředí v takové míře, že se svou podstatou dostává před rok 1989. Je věcí výkladu, zda v tomto směru nenastává rozpor navrhovaného zákona s Listinou základních práv a svobod. V každém případě schválení zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v současné podobě nezbytně předjímá nutnost jeho zásadní novely poté, co i Česká republika bude ratifikovat výše zmíněnou tzv. Aarhuskou úmluvu.
Zatímco vyspělé evropské státy i sousední země zařazují veřejné projednání jako interaktivní formu kontaktu veřejnosti, investora, obcí i dotčených orgánů do počátečních fázích procedury (již ve fázi předložení dokumentace vlivu záměru na životní prostředí, ba dokonce i již při zadání rozsahu a obsahu posouzení), redukovaný parlamentní tisk č. 495 se vrací k přežité praxi veřejného projednání až v samém závěru posuzování, kdy veřejnost dostává možnost vyjádřit se k posuzovanému záměru z očí do očí v okamžiku, kdy se zdá být již téměř vše rozhodnuto. Vyvolaná atmosféra i nezřídka následné soudní spory pak svými dopady poškozují i environmentálně přínosné rozvojové zájmy regionu.
Oproti moderním právním úpravám z redukovaného parlamentního tisku vypadla rovněž fáze poprojektové analýzy a povinnost sledování reálných vlivů navrhovaného záměru po jeho realizaci (hodnocení ex-post). Tyto prvky jsou nesmírně významným zpětnovazebním kontrolním mechanismem pro všechny účastníky procedury a svou podstatou tak zásadně podstatně zhodnocuje expertní hodnotu celého procesu posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí.
Z výše uvedených důvodů předsednictvo Společnosti pro trvale udržitelný život důrazně protestuje proti zásahům do projednávaného parlamentního tisku a v zájmu všech účastníků procedury posuzování vlivů na životní prostředí i v zájmu vstupu ČR do Evropské unie žádá, aby byly znovu pečlivě uváženy všechny argumenty a aby připravovaná právní úprava odpovídala slušnému standardu vyspělých zemí a vyhověla oprávněným požadavkům ze strany Evropské unie.
Pavel Šremer, prom. biol., předseda STUŽ
Ing. Igor Míchal, CSc., PhDr. Ivan Rynda, místopředsedové STUŽ
Praha 11. listopadu 2000
Původní vládní návrh tohoto zákona z 5. ledna 2000, který byl jako parlamentní tisk č. 495 projednáván na jaře tohoto roku ve výborech Poslanecké sněmovny a jehož projednávání bylo odročeno na podzimní zasedání Poslanecké sněmovny, byl v průběhu října natolik zásadně pozměněn a zredukován, že se dostává hluboko pod úroveň moderních právních úprav této problematiky ve většině vyspělých zemí i prakticky všech sousedních států a svou podstatou se jednoznačně dostává do rozporu s požadavky ze strany Evropské unie.
Je skutečností, že již vládní návrh tohoto zákona z 5. ledna 2000 nedosáhl současného standardu vyspělých evropských zemí. Je tomu tak to např. ve vypuštění možnosti posuzovat vliv vybraných právních předpisů na životní prostředí (dobré zkušenosti v tomto směru má např. Dánsko), což je první a zásadní fáze, kdy lze účinně korektně předejít řadě pozdějších kontroverzí ve vztahu rozvoje a životního prostředí (mimochodem již zakotvená v našem právním řádu zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí).
Z vládního návrhu zákona byl rovněž vyloučen institut námitek kteréhokoliv z legitimních účastníků procedury proti případným právním nebo věcným pochybením v průběhu posuzování, jež by byly souhrnně uváženy příslušným orgánem před vydáním závěrečného stanoviska - tím by byla značně eliminována možnost následných soudních sporů ke správnosti posouzení daného záměru, jež často výrazně zdržují investora při realizaci jeho záměru i ve své podstatě snižují autoritu procedury posuzování vlivů na životní prostředí.
Zatímco všechny progresivní právní systémy posuzování vlivů na životní prostředí upřednostňují - v zájmu investorů, dotčených obcí a orgánů státní správy i veřejnosti - vstup všech zainteresovaných stran do procedury posuzování v co nejvčasnějších fázích zvažování rozvojových směrů, a to i důslednou aplikací posuzování koncepcí z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí. Dostupná verze přepracovaného parlamentního tisku č. 495 zcela vylučuje moderní pojetí posuzování koncepcí a předpokládá zachování stávající, značně vágní a již přežité právní úpravy ze současného zákona ČNR č. 244/1992 Sb. Přitom Rada Evropské unie již v září publikovala ve svém úředním věstníku tzv. společnou pozici k návrhu nové směrnice Evropské komise k posuzování vlivů určitých plánů a programů na životní prostředí (COM/96/0511 FINAL-SYN, 96/0304), která výrazně přesahuje naši dosavadní právní úpravu. Přijetí konečné podoby této směrnice Evropské unie lze předpokládat prakticky v téže době, kdy Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR může přijmout okleštěnou podobu právní úpravy posuzování koncepcí a kdy bude prakticky okamžitě nutno přistoupit k projednání novely nového zákona.
Záměry, jež mají být podle této verze návrhu zákona posuzovány z hlediska svých vlivů na životní prostředí, jsou svým výčtem a svými limity výrazně omezenější v porovnání s moderními právními úpravami sousedních zemí i řady vyspělých zemí Evropy. To kontextu s připravovanou ratifikací Úmluvy o vlivech na životní prostředí přesahujících státní hranice zakládá riziko nedobré pověsti České republiky jako partnera i řady možných věcných a procedurálních kolizí. Až úporná snaha tvůrců redukované verze parlamentního tisku č. 495 o nepřekročení spodního prahu litery relevantní směrnice Evropské unie tak svými důsledky bude působit proti duchu právních úprav posuzování vlivů na životní prostředí v evropském prostoru.
V rozporu se zaužívanou praxí valné většiny vyspělých zemí (např. USA, Kanada, Nizozemí, Finsko, Švédsko, Dánsko, Velká Británie) i s nejnovějšími právními úpravami sousedních států parlamentní tisk ve své podobě z konce října tohoto roku vylučuje etapu stanovení rozsahu a obsahu posuzování (tzv. scoping) v podobě závazného zadání, což svou podstatou znejišťuje investory, rozmlžuje další průběh posuzování z hlediska dotčených obcí a veřejnosti a svými možnými důsledky vyvolává riziko zbytečného prodlužování celé procedury. Původní vládní návrh zákona z 5. ledna 2000 byl sladěn s již tehdy připravenou metodikou Evropské komise k tzv. scopingu - ta nyní prochází závěrečnou redakcí a v nejbližší době se stane závazným doporučením pro členské a přidružené státy. Redukovaným parlamentním tiskem č. 495 se v České republice navrhovaná právní úprava dostává na úroveň právních úprav dosud přežívajících např. v některých z balkánských zemí.
Oproti současné právní úpravě (zákon ČNR č. 244/1992 Sb.), v době svého vzniku nesporně progresivní, v porovnání se současným evropským a světovým standardem již překonané, zredukovaná podoba parlamentního tisku výrazně omezuje princip variantnosti v úvahách o předpokládaných záměrech, a to dokonce natolik, že neukládá ani nutnost porovnání s variantou nerealizace záměru (nulová varianta). Běžnou praxí je, že investor prokazuje, jaké varianty záměru uvažoval a zdůvodňuje, proč zvolil právě jím navrhované řešení - tím může předejít i možným následným námitkám ze strany dotčených obcí, veřejnosti i orgánů státní správy a tlakům na dopracování dalších variant řešení. V každém případě však investor porovnává navrhované řešení s tzv. nulovou variantou, tzn. s neprovedením záměru - např. obchvatu sídla nebo rekonstrukce technologie. Zde navrhovaná právní úprava jde hluboko pod úroveň současné české právní úpravy (ta vyžaduje jednak srovnání s nulovou variantou, jednak vytváří prostor pro porovnání dalších variant uložených příslušným orgánem).
V rozporu s Úmluvou Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím a účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí (Aarhus, 1998), která je v rámci Evropské unie již brána jako standard nových právních úprav, předpokládá redukovaný parlamentní tisk č. 495 okleštění přístupu veřejnosti do procesu posuzování vlivů aktivit na životní prostředí v takové míře, že se svou podstatou dostává před rok 1989. Je věcí výkladu, zda v tomto směru nenastává rozpor navrhovaného zákona s Listinou základních práv a svobod. V každém případě schválení zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v současné podobě nezbytně předjímá nutnost jeho zásadní novely poté, co i Česká republika bude ratifikovat výše zmíněnou tzv. Aarhuskou úmluvu.
Zatímco vyspělé evropské státy i sousední země zařazují veřejné projednání jako interaktivní formu kontaktu veřejnosti, investora, obcí i dotčených orgánů do počátečních fázích procedury (již ve fázi předložení dokumentace vlivu záměru na životní prostředí, ba dokonce i již při zadání rozsahu a obsahu posouzení), redukovaný parlamentní tisk č. 495 se vrací k přežité praxi veřejného projednání až v samém závěru posuzování, kdy veřejnost dostává možnost vyjádřit se k posuzovanému záměru z očí do očí v okamžiku, kdy se zdá být již téměř vše rozhodnuto. Vyvolaná atmosféra i nezřídka následné soudní spory pak svými dopady poškozují i environmentálně přínosné rozvojové zájmy regionu.
Oproti moderním právním úpravám z redukovaného parlamentního tisku vypadla rovněž fáze poprojektové analýzy a povinnost sledování reálných vlivů navrhovaného záměru po jeho realizaci (hodnocení ex-post). Tyto prvky jsou nesmírně významným zpětnovazebním kontrolním mechanismem pro všechny účastníky procedury a svou podstatou tak zásadně podstatně zhodnocuje expertní hodnotu celého procesu posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí.
Z výše uvedených důvodů předsednictvo Společnosti pro trvale udržitelný život důrazně protestuje proti zásahům do projednávaného parlamentního tisku a v zájmu všech účastníků procedury posuzování vlivů na životní prostředí i v zájmu vstupu ČR do Evropské unie žádá, aby byly znovu pečlivě uváženy všechny argumenty a aby připravovaná právní úprava odpovídala slušnému standardu vyspělých zemí a vyhověla oprávněným požadavkům ze strany Evropské unie.
Pavel Šremer, prom. biol., předseda STUŽ
Ing. Igor Míchal, CSc., PhDr. Ivan Rynda, místopředsedové STUŽ
Praha 11. listopadu 2000
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
