Tiskové zprávy
Arnika - Program Toxické látky a odpady: Stop dalším únikům rtuti, žádají nevládní organizace
27. dubna 2010 | Arnika - Program Toxické látky a odpady
V devíti zemích na čtyřech kontinentech zahajují v těchto dnech nevládní organizace kampaň, jejímž cílem je upozornit na potřebu globální úmluvy o omezování rtuti. V kampani nazvané „Mercury-Free: You, Me and Babies“ chtějí apelovat na zástupce vlád, aby vytvořili účinný plán, jak zamezit dalšímu používání jedovaté rtuti a jejím únikům do životního prostředí. Již v červnu se totiž ve Stockholmu sejdou zástupci vlád na prvním jednání o mezinárodní úmluvě o této toxické látce (1), která nyní představuje globální riziko, jehož snížení již nelze dosáhnout pouze opatřeními na úrovni jednotlivých států. Arnika, která zastupuje mezinárodní síť IPEN, koordinovala pilotní výzkum provedený v osmi zemích, jenž zmapoval používání rtuti v různých spotřebitelských výrobcích (2).
„Ukázalo se, že v zemích, kde vlády regulují obsah rtuti ve výrobcích, mají i obchodníci větší povědomí o nebezpečí rtuti. A především zákazníci se zde při rozhodování o koupi výrobku rozhodují podle toho, zda obsahuje rtuť či nikoliv,“ vyzdvihl jeden z výsledků průzkumu Jan Šamánek z Arniky, který projekt koordinuje.
Nevládní organizace ve čtyřech rozvojových regionech – ve východní Evropě a střední Asii (bývalých zemích SSSR), Africe, Asii a Latinské Americe – provedly průzkum místních trhů s cílem získat informace o dostupnosti produktů obsahujících rtuť i alternativních výrobků bez rtuti. Zaměřily se na teploměry a měřiče krevního tlaku používané v nemocnicích a zdravotnických zařízeních, teploměry pro použití v domácnosti, krémy zesvětlující kůži, běžné baterie a dentální materiály používané při spravování zubů.
„Pro projekt bylo vybráno vždy po dvou zemích z každého regionu – Keňa a Senegal (Afrika), Čína a Indie (Asie), Rusko a Kyrgyzstán (východní Evropa a střední Asie), Brazílie a Mexiko (Latinská Amerika). Projekt lze považovat za prvotní krok, který umožní identifikaci obecných problémů souvisejících s produkty obsahujícími rtuť,“ doplnil Jan Šamánek z Arniky. Jeden průzkum například zjistil více než 4700 teploměrů rozbitých během jednoho roku v nemocnici s 250 lůžky. Čištění a nakládání s rozbitými rtuťovými teploměry bylo také uvedeno jako hlavní problém v jiné zemi, kde byly tyto teploměry stále používány. „Odhaduje se, že celosvětové emise rtuti z měřících zařízení dosahují 11 až 20 tun ročně, z toho v zemích EU 3 – 6 tun (3). To není zrovna málo,“ doplnil informace RNDr. Jindřich Petrlík, který vede v Arnice program Toxické látky a odpady a kampaň Budoucnost bez jedů.
Mezinárodní přístup k řešení problematiky rtuti je nezbytný, jelikož rtuť se díky svým vlastnostem přenáší na velké vzdálenosti a zároveň je předmětem celosvětového obchodu. To vyúsťuje v současnou situaci, kdy žádná země ani jednotlivý světový region nejsou schopné samy ochránit své obyvatele a své životní prostředí před negativními důsledky kontaminace rtutí. Nejvíce zranitelné přitom jsou vyvíjející se organismy embryí, nenarozených dětí, kojenců a děti. „Rtuť se hromadí přednostně v nervových tkáních. Intoxikace u dětí může probíhat ve všech stadiích vývoje a projevuje se snížením inteligence, poruchami koordinace nebo vývojovými deformacemi končetin. Během těhotenství může rtuť snadno pronikat placentární bariérou mezi matkou a plodem, v kterém se hromadí. Po narození je nejvýznamnějším zdrojem rtuti u kojenců mateřské mléko. Proto i nízké expozice rtuti matek v těhotenství mohou zásadním způsobem ovlivnit zdraví dětí,“ říká RNDr. Jan Hovorka, PhD. z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Arnika se problematice rtuti věnuje dlouhodobě. Od počátku tohoto roku mimo jiné hostí sekretariát pracovní skupiny sítě IPEN (International POPs Elimination Network) pro těžké kovy. „V České republice je rtuť problémem zvláště kvůli jejímu používání při výrobě chloru v podnicích Spolana a Spolchemie. Velkým zdrojem úniků rtuti jsou uhelné elektrárny, rtuť se také objevuje ve velkých objemech v odpadech vznikajících spalováním odpadů. Opakovaně se setkáváme s vysokými koncentracemi rtuti v rybách z českých řek, a proto i Arnika opakovaně zadala několik analýz zaměřených na kontaminaci ryb rtutí (4),“ shrnul Petrlík.
V rámci další ze svých aktivit provedla Arnika také průzkum situace ohledně používání rtuťových tlakoměrů a jejich bezrtuťových alternativ v českých nemocnicích. Výzkum proběhl jako součást studie vypracované pro Evropský úřad pro životní prostředí (EEB) pro kampaň Zero Mercury (Nula rtuti). „Cílem bylo zjistit, zda je zdravotnictví připraveno na přechod k bezrtuťovým alternativám. Ukázalo se, že v České republice stále převažuje používání rtuťových tlakoměrů, i když dochází k postupné výměně. Z dotazníkového šetření, které proběhlo ve 4 českých nemocnicích, vyplynulo, že 20–36 % zde používaných tlakoměrů patří mezi bezrtuťové. Inspirací nám však mohou být země jako Německo, Španělsko a Francie, kde se v oslovených nemocnicích používají prakticky pouze bezrtuťové tlakoměry,“ uvedla Mgr. Kateřina Hryzáková, která uvedený projekt koordinovala. Výzkum proběhl ve 4 nemocnicích: v krajské nemocnici v Havlíčkově Brodě, v Městské nemocnici v Semilech, v soukromé nemocnici v Lounech a ve Fakultní nemocnici v Praze – Motole (5).
Poznámky:
(1)Schůzka Mezivládního vyjednávacího výboru pro přípravu globální úmluvy o rtuti ( The Intergovernmental Negotiating Committee) se uskuteční 7.-11. června 2010 ve švédském Stockholmu. Mělo by se jednat o první z pěti schůzek této komise. http://www.unep.org/hazardoussubstances/Mercury/Negotiations/INC1/tabid/3324/language/en-US/Default.aspx
(2)Výzkum byl zadán GRS (Gesellschaft für Anlagen und Reaktorsicherheit mbH – Společnost pro zařízení a reaktorovou bezpečnost, Německo) a probíhal pod koordinací Arniky v zastoupení IPENu. Financovalo jej Německé spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody a bezpečnosti jaderných reaktorů.
(3)Čerpáno z článku v časopise Ochrana ovzduší č. 2/2010 B. Cimbálníkové, M. Fary, P. Gadase a P. Jílka: K probíhajícímu procesu přezkoumání a revize Protokolu o těžkých kovech – návrh EU na zařazení dalších produktů s obsahem rtuti.
(4)Viz výsledky shrnuté v tiskové zprávě Arniky z 10. února 2009 - http://www.toxickelatky.arnika.org/tiskove-zpravy-o-rtuti/rtut-v-rybach-vzbuzuje-celosvetove-obavy
(5)Studii je možné stáhnout na stránkách: http://www.zeromercury.org/SphygReport_EEB_Final-A5_11Jun2009.pdf. Sborník z konference EEB „EU Mercury phase out in Measuring and Control Equipment“ z června 2009 je dostupný zde: http://www.eeb.org/?LinkServID=54993DDE-B9DE-DE10-A0CC9C304246AE1D&showMeta=0.
„Ukázalo se, že v zemích, kde vlády regulují obsah rtuti ve výrobcích, mají i obchodníci větší povědomí o nebezpečí rtuti. A především zákazníci se zde při rozhodování o koupi výrobku rozhodují podle toho, zda obsahuje rtuť či nikoliv,“ vyzdvihl jeden z výsledků průzkumu Jan Šamánek z Arniky, který projekt koordinuje.
Nevládní organizace ve čtyřech rozvojových regionech – ve východní Evropě a střední Asii (bývalých zemích SSSR), Africe, Asii a Latinské Americe – provedly průzkum místních trhů s cílem získat informace o dostupnosti produktů obsahujících rtuť i alternativních výrobků bez rtuti. Zaměřily se na teploměry a měřiče krevního tlaku používané v nemocnicích a zdravotnických zařízeních, teploměry pro použití v domácnosti, krémy zesvětlující kůži, běžné baterie a dentální materiály používané při spravování zubů.
„Pro projekt bylo vybráno vždy po dvou zemích z každého regionu – Keňa a Senegal (Afrika), Čína a Indie (Asie), Rusko a Kyrgyzstán (východní Evropa a střední Asie), Brazílie a Mexiko (Latinská Amerika). Projekt lze považovat za prvotní krok, který umožní identifikaci obecných problémů souvisejících s produkty obsahujícími rtuť,“ doplnil Jan Šamánek z Arniky. Jeden průzkum například zjistil více než 4700 teploměrů rozbitých během jednoho roku v nemocnici s 250 lůžky. Čištění a nakládání s rozbitými rtuťovými teploměry bylo také uvedeno jako hlavní problém v jiné zemi, kde byly tyto teploměry stále používány. „Odhaduje se, že celosvětové emise rtuti z měřících zařízení dosahují 11 až 20 tun ročně, z toho v zemích EU 3 – 6 tun (3). To není zrovna málo,“ doplnil informace RNDr. Jindřich Petrlík, který vede v Arnice program Toxické látky a odpady a kampaň Budoucnost bez jedů.
Mezinárodní přístup k řešení problematiky rtuti je nezbytný, jelikož rtuť se díky svým vlastnostem přenáší na velké vzdálenosti a zároveň je předmětem celosvětového obchodu. To vyúsťuje v současnou situaci, kdy žádná země ani jednotlivý světový region nejsou schopné samy ochránit své obyvatele a své životní prostředí před negativními důsledky kontaminace rtutí. Nejvíce zranitelné přitom jsou vyvíjející se organismy embryí, nenarozených dětí, kojenců a děti. „Rtuť se hromadí přednostně v nervových tkáních. Intoxikace u dětí může probíhat ve všech stadiích vývoje a projevuje se snížením inteligence, poruchami koordinace nebo vývojovými deformacemi končetin. Během těhotenství může rtuť snadno pronikat placentární bariérou mezi matkou a plodem, v kterém se hromadí. Po narození je nejvýznamnějším zdrojem rtuti u kojenců mateřské mléko. Proto i nízké expozice rtuti matek v těhotenství mohou zásadním způsobem ovlivnit zdraví dětí,“ říká RNDr. Jan Hovorka, PhD. z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Arnika se problematice rtuti věnuje dlouhodobě. Od počátku tohoto roku mimo jiné hostí sekretariát pracovní skupiny sítě IPEN (International POPs Elimination Network) pro těžké kovy. „V České republice je rtuť problémem zvláště kvůli jejímu používání při výrobě chloru v podnicích Spolana a Spolchemie. Velkým zdrojem úniků rtuti jsou uhelné elektrárny, rtuť se také objevuje ve velkých objemech v odpadech vznikajících spalováním odpadů. Opakovaně se setkáváme s vysokými koncentracemi rtuti v rybách z českých řek, a proto i Arnika opakovaně zadala několik analýz zaměřených na kontaminaci ryb rtutí (4),“ shrnul Petrlík.
V rámci další ze svých aktivit provedla Arnika také průzkum situace ohledně používání rtuťových tlakoměrů a jejich bezrtuťových alternativ v českých nemocnicích. Výzkum proběhl jako součást studie vypracované pro Evropský úřad pro životní prostředí (EEB) pro kampaň Zero Mercury (Nula rtuti). „Cílem bylo zjistit, zda je zdravotnictví připraveno na přechod k bezrtuťovým alternativám. Ukázalo se, že v České republice stále převažuje používání rtuťových tlakoměrů, i když dochází k postupné výměně. Z dotazníkového šetření, které proběhlo ve 4 českých nemocnicích, vyplynulo, že 20–36 % zde používaných tlakoměrů patří mezi bezrtuťové. Inspirací nám však mohou být země jako Německo, Španělsko a Francie, kde se v oslovených nemocnicích používají prakticky pouze bezrtuťové tlakoměry,“ uvedla Mgr. Kateřina Hryzáková, která uvedený projekt koordinovala. Výzkum proběhl ve 4 nemocnicích: v krajské nemocnici v Havlíčkově Brodě, v Městské nemocnici v Semilech, v soukromé nemocnici v Lounech a ve Fakultní nemocnici v Praze – Motole (5).
Poznámky:
(1)Schůzka Mezivládního vyjednávacího výboru pro přípravu globální úmluvy o rtuti ( The Intergovernmental Negotiating Committee) se uskuteční 7.-11. června 2010 ve švédském Stockholmu. Mělo by se jednat o první z pěti schůzek této komise. http://www.unep.org/hazardoussubstances/Mercury/Negotiations/INC1/tabid/3324/language/en-US/Default.aspx
(2)Výzkum byl zadán GRS (Gesellschaft für Anlagen und Reaktorsicherheit mbH – Společnost pro zařízení a reaktorovou bezpečnost, Německo) a probíhal pod koordinací Arniky v zastoupení IPENu. Financovalo jej Německé spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody a bezpečnosti jaderných reaktorů.
(3)Čerpáno z článku v časopise Ochrana ovzduší č. 2/2010 B. Cimbálníkové, M. Fary, P. Gadase a P. Jílka: K probíhajícímu procesu přezkoumání a revize Protokolu o těžkých kovech – návrh EU na zařazení dalších produktů s obsahem rtuti.
(4)Viz výsledky shrnuté v tiskové zprávě Arniky z 10. února 2009 - http://www.toxickelatky.arnika.org/tiskove-zpravy-o-rtuti/rtut-v-rybach-vzbuzuje-celosvetove-obavy
(5)Studii je možné stáhnout na stránkách: http://www.zeromercury.org/SphygReport_EEB_Final-A5_11Jun2009.pdf. Sborník z konference EEB „EU Mercury phase out in Measuring and Control Equipment“ z června 2009 je dostupný zde: http://www.eeb.org/?LinkServID=54993DDE-B9DE-DE10-A0CC9C304246AE1D&showMeta=0.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
