Tiskové zprávy
Arnika Děčín: Stop vodním dílům na Labi?
Včera zveřejněný posudek „Dokumentace vlivů záměru Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe v úseku od Střekova po státní hranici ČR/SRN(1) na životní prostředí“ nedoporučuje realizaci staveb vodních děl na Labi. V závěru posudku se uvádí, že investor neprokázal vyšší celospolečenský zájem svého záměru než je veřejný zájem ochrany přírody a krajiny.
Zveřejněním posudku začala poslední fáze procesu posuzování vlivů na životním prostředí, v jehož závěru vydá své stanovisko Ministerstvo životního prostředí. Posudek, zpracovaný kolektivem autorů, doporučuje jednoznačně, aby se ministerstvo k realizaci vodních děl vyjádřilo záporně. Postoj ministerstva by nebyl pro další řízení závazný, znamenal by nicméně výrazné snížení šancí na realizaci těchto kontroverzních staveb.
Občané, nevládní organizace a dotčené instituce mají možnost se k závěrům posudku vyjádřit písemně nebo přímo na veřejném projednání, které se uskuteční 19.11.2001 ve 13.00 v Kulturním domě v Ústí nad Labem.
K vodním dílům se nedávno velmi kriticky vyslovili saský i spolkový ministr životního prostředí (Steffen Platz a Jürgen Trittin). Sdružení ARNIKA(2) spolu s německými kolegy z „Aliance za záchranu dolního toku řeky Labe“(3) připravuje setkání zastánců a odpůrců staveb na Labi z české i německé strany, které se uskuteční v Děčíně dne 12.11.2001.
(1) Záměr „Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe v úseku od Střekova po státní hranici se SRN“ – historie a současný stav
V r.1992 se začalo živě diskutovat o snaze splavnit Labe pomocí výstavby vodních děl Dolní Žleb a Malé Březno, která by byla situována do lokalit v Chráněných krajinných oblastech Labské Pískovce a České Středohoří.
Po roce 1993 bylo upuštěno od stavby stupně u Dolního Žlebu, plánovaný stupeň byl přesunut do lokality Prostřední Žleb.
V roce 1997 MŽP vydalo zamítavé stanovisko k dokumentaci vlivů na životní prostřední (EIA) k vodnímu dílu Malé Březno.
V roce 1998 a 1999 byly předloženy nové varianty splavnění a vypracována nová dokumentace vlivů staveb na životní prostředí. Tato dokumentace byla v roce 2000 zpracovateli posudku shledána nedostatečnou a vrácena k dopracování.
V současné době je dokončen a zveřejněn posudek na třetí verzi dokumentace EIA. Po projednání posudku s veřejností bude (začátkem prosince) vydáno stanovisko MŽP k dokumentaci vlivů na životní prostředí. Zveřejněný posudek navrhuje, aby stanovisko MŽP k výstavbě bylo záporné.
Účel, charateristika, předpokládané náklady a způsob financování staveb
Cílem výstavby je zlepšení podmínek pro lodní dopravu – zajistit ponor 140 cm po 345 dní v průměrném roce. Tento ponor byl v posledních letech dosahován pouze zhruba po 200 dní v roce.
Celý projekt na zlepšení plavebních podmínek v úseku od Střekova po státní hranici zahrnuje výstavbu plavebních stupňů Prostřední Žleb a Malé Březno a úpravy říčního koryta pod těmito stupni. Plavební stupně se budou skládat z tzv. vzdouvacích objektů – pohyblivých jezů a plavebních komor.
Předpokládané náklady stavby jsou cca 7 miliard Kč. Uvádí se, že až 75% má být poskytnuto ze zdrojů EU (především fondu ISPA), zbytek ze státního rozpočtu. Dotace z fondu ISPA je však velmi nepravděpodobná – území kolem dolního Labe je zkoumáno z hlediska možnosti zařazení do evropské soustavy chráněných území Natura 2000, což podle odpovědi fondu ISPA na dotaz organizace Deutsche Umwelthilfe takovou pomoc v dohledné době vylučuje. MDS ČR na dotaz ARNIKY navíc potvrdilo, že o pomoc z fondu ISPA dosud nepožádalo a ani v nejbližší době žádat nebude.
Dva hlavní argumenty proti výstavbě vodních děl
Uvedený úsek Labe je posledním úsekem přírodě blízkého toku velké řeky s vyšší rychlostí proudění. V posledních zhruba 100 letech zde nebyl říční tok významně upravován a spontánně se zde vytvořily cenné ekosystémy, životně závislé na přirozené dynamice proudění a kolísání hladiny. Výstavbou vodních stupňů by proudění bylo významně zpomaleno a kolísání hladiny v úrovni „neekonomického ponoru“ by ustalo. Zánikem „místa pro život“ by byly ohroženy nejen oblíbené a často uváděné druhy živočichů a rostlin (bobr, vydra, drobnokvět pobřežní), ale unikátní ekosystémy jako celek.
Ekonomický přínos stavby je v porovnání s náklady velmi sporný. I v Německu, kde jsou podmínky pro plavbu mnohem výhodnější a vyšších ponorů lze dosáhnout mnohem jednoduššími prostředky, objem nákladní vodní dopravy i počet nákladních lodí na Labi neustále klesá.
Ekonomické zdůvodnění staveb, obsažené v dokumentaci EIA, vychází ze dvou velmi sporných předpokladů.
Prvním je zvýšení objemu přepravy po dokončení vodních děl o více než trojnásobek. Tento předpoklad však není podložen průzkumem trhu a zájmu přepravců o lodní dopravu, a při srovnání se situací v Německu je krajně nepravděpodobný.
Druhým velmi sporným momentem ekonomického zdůvodňování staveb je ztotožnění celkového pozitivního vlivu lodní dopravy na státní rozpočet (založeného na rozdílu tarifů mezi železniční a vodní dopravou, který má znamenat vyšší zisk přepravců a tedy vyšší daňový příjem pro státní rozpočet) s přínosem realizovaných staveb, jako by bez realizace vodních děl byl objem přepravy nulový.
Údaje o objemech přepravy a plavebních podmínkách (průtocích) na Labi v posledním desetiletí však jasně ukazují, že tyto dvě hodnoty spolu příliš nesouvisí – objem přepravy je zřejmě ovlivňován především poptávkou, která je pravděpodobně díky konkurenci silniční a železniční dopravy velmi nestabilní. V regionu jsou v této chvíli realizovány dvě významné investice do silniční a železniční infrastruktury – dálnice D8 a železniční koridor Praha – Děčín, které konkurenceschopnost lodní dopravy dále sníží.
(2) ARNIKA
Ekologické sdružení ARNIKA založila skupina, která 29. 9. 2001 opustila Děti Země z důvodu odlišných představ o budoucí činnosti a struktuře této organizace.
ARNIKA se zabývá ochranou mokřadů a vodních toků, znečištěním životního prostředí toxickými látkami a odpady a podporou účasti veřejnosti v rozhodování o životním prostředí. Pro novou organizaci hraje významnou roli i mezinárodní a přeshraniční spolupráce, například na projektu mezinárodní spolupráce při ochraně dolního Labe anebo na mezinárodním projektu týkajícím se toxických látek v životním prostředí. ARNIKA je rovněž zapojena do práce mezinárodních sítí za snížení toxických látek v životním prostředí – IPEN (International POPs Elimination Network) a Health Care Without Harm.
Posláním nové organizace je zlepšení stavu životního prostředí, jeho obrana před znečišťováním, ochrana a obnova přírodních hodnot na území ČR, a to i v evropském kontextu.
(3) Aliance za záchranu dolního toku řeky Labe
Aliance je koalicí českých a německých nevládních organizací, které spolupracují s cílem chránit přírodní hodnoty a přispívat k udržitelnému rozvoji území v okolí Labe v Čechách a v Sasku. Vznikla 12. října 2000 a k dnešnímu dni sdružuje 16 členských organizací, 9 německých a 7 českých.
Zveřejněním posudku začala poslední fáze procesu posuzování vlivů na životním prostředí, v jehož závěru vydá své stanovisko Ministerstvo životního prostředí. Posudek, zpracovaný kolektivem autorů, doporučuje jednoznačně, aby se ministerstvo k realizaci vodních děl vyjádřilo záporně. Postoj ministerstva by nebyl pro další řízení závazný, znamenal by nicméně výrazné snížení šancí na realizaci těchto kontroverzních staveb.
Občané, nevládní organizace a dotčené instituce mají možnost se k závěrům posudku vyjádřit písemně nebo přímo na veřejném projednání, které se uskuteční 19.11.2001 ve 13.00 v Kulturním domě v Ústí nad Labem.
K vodním dílům se nedávno velmi kriticky vyslovili saský i spolkový ministr životního prostředí (Steffen Platz a Jürgen Trittin). Sdružení ARNIKA(2) spolu s německými kolegy z „Aliance za záchranu dolního toku řeky Labe“(3) připravuje setkání zastánců a odpůrců staveb na Labi z české i německé strany, které se uskuteční v Děčíně dne 12.11.2001.
(1) Záměr „Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe v úseku od Střekova po státní hranici se SRN“ – historie a současný stav
V r.1992 se začalo živě diskutovat o snaze splavnit Labe pomocí výstavby vodních děl Dolní Žleb a Malé Březno, která by byla situována do lokalit v Chráněných krajinných oblastech Labské Pískovce a České Středohoří.
Po roce 1993 bylo upuštěno od stavby stupně u Dolního Žlebu, plánovaný stupeň byl přesunut do lokality Prostřední Žleb.
V roce 1997 MŽP vydalo zamítavé stanovisko k dokumentaci vlivů na životní prostřední (EIA) k vodnímu dílu Malé Březno.
V roce 1998 a 1999 byly předloženy nové varianty splavnění a vypracována nová dokumentace vlivů staveb na životní prostředí. Tato dokumentace byla v roce 2000 zpracovateli posudku shledána nedostatečnou a vrácena k dopracování.
V současné době je dokončen a zveřejněn posudek na třetí verzi dokumentace EIA. Po projednání posudku s veřejností bude (začátkem prosince) vydáno stanovisko MŽP k dokumentaci vlivů na životní prostředí. Zveřejněný posudek navrhuje, aby stanovisko MŽP k výstavbě bylo záporné.
Účel, charateristika, předpokládané náklady a způsob financování staveb
Cílem výstavby je zlepšení podmínek pro lodní dopravu – zajistit ponor 140 cm po 345 dní v průměrném roce. Tento ponor byl v posledních letech dosahován pouze zhruba po 200 dní v roce.
Celý projekt na zlepšení plavebních podmínek v úseku od Střekova po státní hranici zahrnuje výstavbu plavebních stupňů Prostřední Žleb a Malé Březno a úpravy říčního koryta pod těmito stupni. Plavební stupně se budou skládat z tzv. vzdouvacích objektů – pohyblivých jezů a plavebních komor.
Předpokládané náklady stavby jsou cca 7 miliard Kč. Uvádí se, že až 75% má být poskytnuto ze zdrojů EU (především fondu ISPA), zbytek ze státního rozpočtu. Dotace z fondu ISPA je však velmi nepravděpodobná – území kolem dolního Labe je zkoumáno z hlediska možnosti zařazení do evropské soustavy chráněných území Natura 2000, což podle odpovědi fondu ISPA na dotaz organizace Deutsche Umwelthilfe takovou pomoc v dohledné době vylučuje. MDS ČR na dotaz ARNIKY navíc potvrdilo, že o pomoc z fondu ISPA dosud nepožádalo a ani v nejbližší době žádat nebude.
Dva hlavní argumenty proti výstavbě vodních děl
Uvedený úsek Labe je posledním úsekem přírodě blízkého toku velké řeky s vyšší rychlostí proudění. V posledních zhruba 100 letech zde nebyl říční tok významně upravován a spontánně se zde vytvořily cenné ekosystémy, životně závislé na přirozené dynamice proudění a kolísání hladiny. Výstavbou vodních stupňů by proudění bylo významně zpomaleno a kolísání hladiny v úrovni „neekonomického ponoru“ by ustalo. Zánikem „místa pro život“ by byly ohroženy nejen oblíbené a často uváděné druhy živočichů a rostlin (bobr, vydra, drobnokvět pobřežní), ale unikátní ekosystémy jako celek.
Ekonomický přínos stavby je v porovnání s náklady velmi sporný. I v Německu, kde jsou podmínky pro plavbu mnohem výhodnější a vyšších ponorů lze dosáhnout mnohem jednoduššími prostředky, objem nákladní vodní dopravy i počet nákladních lodí na Labi neustále klesá.
Ekonomické zdůvodnění staveb, obsažené v dokumentaci EIA, vychází ze dvou velmi sporných předpokladů.
Prvním je zvýšení objemu přepravy po dokončení vodních děl o více než trojnásobek. Tento předpoklad však není podložen průzkumem trhu a zájmu přepravců o lodní dopravu, a při srovnání se situací v Německu je krajně nepravděpodobný.
Druhým velmi sporným momentem ekonomického zdůvodňování staveb je ztotožnění celkového pozitivního vlivu lodní dopravy na státní rozpočet (založeného na rozdílu tarifů mezi železniční a vodní dopravou, který má znamenat vyšší zisk přepravců a tedy vyšší daňový příjem pro státní rozpočet) s přínosem realizovaných staveb, jako by bez realizace vodních děl byl objem přepravy nulový.
Údaje o objemech přepravy a plavebních podmínkách (průtocích) na Labi v posledním desetiletí však jasně ukazují, že tyto dvě hodnoty spolu příliš nesouvisí – objem přepravy je zřejmě ovlivňován především poptávkou, která je pravděpodobně díky konkurenci silniční a železniční dopravy velmi nestabilní. V regionu jsou v této chvíli realizovány dvě významné investice do silniční a železniční infrastruktury – dálnice D8 a železniční koridor Praha – Děčín, které konkurenceschopnost lodní dopravy dále sníží.
(2) ARNIKA
Ekologické sdružení ARNIKA založila skupina, která 29. 9. 2001 opustila Děti Země z důvodu odlišných představ o budoucí činnosti a struktuře této organizace.
ARNIKA se zabývá ochranou mokřadů a vodních toků, znečištěním životního prostředí toxickými látkami a odpady a podporou účasti veřejnosti v rozhodování o životním prostředí. Pro novou organizaci hraje významnou roli i mezinárodní a přeshraniční spolupráce, například na projektu mezinárodní spolupráce při ochraně dolního Labe anebo na mezinárodním projektu týkajícím se toxických látek v životním prostředí. ARNIKA je rovněž zapojena do práce mezinárodních sítí za snížení toxických látek v životním prostředí – IPEN (International POPs Elimination Network) a Health Care Without Harm.
Posláním nové organizace je zlepšení stavu životního prostředí, jeho obrana před znečišťováním, ochrana a obnova přírodních hodnot na území ČR, a to i v evropském kontextu.
(3) Aliance za záchranu dolního toku řeky Labe
Aliance je koalicí českých a německých nevládních organizací, které spolupracují s cílem chránit přírodní hodnoty a přispívat k udržitelnému rozvoji území v okolí Labe v Čechách a v Sasku. Vznikla 12. října 2000 a k dnešnímu dni sdružuje 16 členských organizací, 9 německých a 7 českých.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
