Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Stovky lipanů se vrací do šumavských řek
Do šumavských řek začali včera pracovníci Národního parku Šumava vysazovat jednoroční lipany. Tím v řekách posilují původní stavy ryb i jejich přirozenou druhovou i věkovou rovnováhu.
Pracovníci šumavského parku včera začali do místních řek vysazovat jednoroční lipany podhorní.
„Do šumavských řek se nám dlouhodobě daří vracet druhy ryb, které sem patří. Díky tomu se populace ryb v našich pstruhových vodách přibližuje přirozené rovnováze, jak druhové tak i věkové," uvádí Josef Šperl, rybářský hospodář Správy Národního parku Šumava.
Na území Národního parku Šumava jsou čtyři rybářské revíry - Řasnice, Teplá a Studená Vltava a Křemelná, což představuje zhruba 35 kilometrů řek, kde se dá lovit. Podle zarybňovacího plánu, který stanovilo Ministerstvo životního prostředí ČR, musí správci parku do těchto řek vypouštět pstruha potočního, lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou ryby, které do šumavských řek patří.
„Co se týká lipana obecného, tak každý rok musíme vysadit tři sta ročních ryb do každého revíru na území parku. Do Křemelné dokonce 500 ryb. Dohromady je to asi 1400 jednoročních ryb. Což jsou ryby o velikosti kolem deseti centimetrů," uvádí Josef Šperl.
Lipani se na jaře vytřeli v rybí líhni na Borových Ladách, pracovníci Správy parku je odchovali ve zdejším rybníčku. Dnes je vysadili do všech revírů.
„Lipan má rád hlubší, tažnější vodu, která je na území parku ve spodních částech pstruhových revírů. Což je například Teplá Vltava na Polce u Březových Lad nebo Studená Vltava u Černého kříže," vysvětluje Šperl.
„Jednoroční ryba se musí vysazovat již v září, v řece si musí naučit přejít na přirozenou potravu, to všechno dříve, než se ochladí voda, aby přežila do jara," vysvětluje Josef Šperl.
„Bylo by lepší vysazovat ryby až třeba ve dvou letech, ale na jejich odchov už nemáme vhodné rybníčky," doplňuje Šperl.
Stav ryb v řekách na území Národního parku Šumava je dostatečný.
„Určitě ale v řekách nemáme velké množství trofejních ryb. Na Šumavě žije dost přirozených predátorů například vydra říční, volavka nebo čáp černý, které větší ryby zpravidla odloví. Například lipan není ryba, která se schová někam pod kámen. Je dobře slovitelný jak pro vydru, tak pro volavku," uvádí Šperl.
V řekách na území Národního parku Šumava má lov ryb zvláštní pravidla. Rybáři tu chytají metodou „chyť a pusť" a na háčky bez protihrotu.
„Rybáři si mohou odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba pstruh duhový, nebo dravé ryby, jako je třeba štika, bolen nebo okoun," popisuje Pavel Pechoušek, mluvčí Správy NP a CHKO Šumava. Pstruhy i lipany musí rybáři vrátit zpět do řeky.
Pracovníci šumavského parku včera začali do místních řek vysazovat jednoroční lipany podhorní.
„Do šumavských řek se nám dlouhodobě daří vracet druhy ryb, které sem patří. Díky tomu se populace ryb v našich pstruhových vodách přibližuje přirozené rovnováze, jak druhové tak i věkové," uvádí Josef Šperl, rybářský hospodář Správy Národního parku Šumava.
Na území Národního parku Šumava jsou čtyři rybářské revíry - Řasnice, Teplá a Studená Vltava a Křemelná, což představuje zhruba 35 kilometrů řek, kde se dá lovit. Podle zarybňovacího plánu, který stanovilo Ministerstvo životního prostředí ČR, musí správci parku do těchto řek vypouštět pstruha potočního, lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou ryby, které do šumavských řek patří.
„Co se týká lipana obecného, tak každý rok musíme vysadit tři sta ročních ryb do každého revíru na území parku. Do Křemelné dokonce 500 ryb. Dohromady je to asi 1400 jednoročních ryb. Což jsou ryby o velikosti kolem deseti centimetrů," uvádí Josef Šperl.
Lipani se na jaře vytřeli v rybí líhni na Borových Ladách, pracovníci Správy parku je odchovali ve zdejším rybníčku. Dnes je vysadili do všech revírů.
„Lipan má rád hlubší, tažnější vodu, která je na území parku ve spodních částech pstruhových revírů. Což je například Teplá Vltava na Polce u Březových Lad nebo Studená Vltava u Černého kříže," vysvětluje Šperl.
„Jednoroční ryba se musí vysazovat již v září, v řece si musí naučit přejít na přirozenou potravu, to všechno dříve, než se ochladí voda, aby přežila do jara," vysvětluje Josef Šperl.
„Bylo by lepší vysazovat ryby až třeba ve dvou letech, ale na jejich odchov už nemáme vhodné rybníčky," doplňuje Šperl.
Stav ryb v řekách na území Národního parku Šumava je dostatečný.
„Určitě ale v řekách nemáme velké množství trofejních ryb. Na Šumavě žije dost přirozených predátorů například vydra říční, volavka nebo čáp černý, které větší ryby zpravidla odloví. Například lipan není ryba, která se schová někam pod kámen. Je dobře slovitelný jak pro vydru, tak pro volavku," uvádí Šperl.
V řekách na území Národního parku Šumava má lov ryb zvláštní pravidla. Rybáři tu chytají metodou „chyť a pusť" a na háčky bez protihrotu.
„Rybáři si mohou odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba pstruh duhový, nebo dravé ryby, jako je třeba štika, bolen nebo okoun," popisuje Pavel Pechoušek, mluvčí Správy NP a CHKO Šumava. Pstruhy i lipany musí rybáři vrátit zpět do řeky.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
