Tiskové zprávy
Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí / Atomstopp_oberoesterreich : Studie o výskytu rakoviny u dětí v okolí německých jaderných elektráren – výsledek
7. října 2008 | Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí / Atomstopp_oberoesterreich
Autor: Pavel Vlček, tel: 777 006 241
Autor: Pavel Vlček, tel: 777 006 241
U příležitosti 8. výročí spuštění štěpné reakce v jaderné elektrárně Temelín zavítal dnes do Českých Budějovic Prof.Dr.Med. Edmund Lengfelder, vedoucí Radiobiologického Otto-Hug-institutu Mnichovské univerzity, aby zde prezentoval dosud nejrozsáhlejší studii, která se zabývá výskytem rakoviny u dětí v okolí německých jaderných elektráren.
Z pověření německého Spolkového ministerstva pro životní prostředí a reaktorovou bezpečnost
a Spolkového úřadu pro ochranu před zářením byla zpracována epidemiologická studie k výskytu rakoviny dětí v okolí jaderných elektráren (KiKK-studie), ve které bylo zkoumáno, zda dochází k četnějšímu onemocnění rakovinou u dětí do pěti let v těsné blízkosti jaderných elektráren než ve větší vzdálenosti od nich. Při zveřejnění výsledku této studie dochází autoři k závěru: "Naše studie potvrdila, že v Německu byla zjištěna souvislost mezi blízkostí bydliště k nejbližší jaderné elektrárně a rizikem, že díte do pěti let věku onemocní rakovinou (resp. leukemií).
"Místo toho, aby z jasných výsledků studie vědci vyvodili důsledky pro provozovatele jaderných elektráren - bez ohledu na to, zda se jedná o JE Temelín, ISAR nebo Mochovce - stávají se prodlouženou rukou jaderné lobby a relativizují výsledky studie," říká Pavel Vlček ze sdružení OIŽP a zástupci sdružení Atomstopp_oberoesterreich Gabriele Schweiger a Roland Egger.
V rozporu s dřívějšími výroky relativizují autoři výsledek studie následovně: "Tato studie nemůže vypovídat o tom, jakými biologickými rizikovými faktory se tato souvislost dá vysvětlit. Expozice vůči ionizujícímu záření nebyla měřena ani modelována, proto prý nemůže být podle aktuálních radiobiologických a epidemiologických znalostí ionizující záření, které emitují německé jaderné elektrárny za normálního provozu, určeno jako příčina."
Zde vidí prof. Lengfelder, vedoucí Radiobiologického institutu Otto Huga v Mnichově, podvod: Pokud nyní po předložení šokujících výsledků autoři studie kategoricky popírají záření jako možnou příčinu onemocnění dětí rakovinou, může to být chápáno pouze jako následek záměrné změny a nerespektování předem stanovené metodiky a koncepce studie dětské rakoviny. Neboť právě v této koncepci byla stanovena vzdálenost od jaderných elektráren jako náhradní veličina pro rozsah radioaktivní zátěže. Tento postup naplňuje podle mého názoru znaky skutkové podstaty vědeckého podvrhu, popř. podvodu!“
Koncem roku 2006 autoři informovali v odborném časopise "Ekologická medicína ve výzkumu a praxi" (č. 11, str. 20 - 26) o probíhajících pracech (Rakovina u dětí v okolí jaderných elektráren: zpráva o nové epidemiologické studii). Tenkrát prohlašovali: "Jako aproximace pro možnou expozici záření z jaderné elektrárny jsme zjistili vzdálenost od reaktoru k bydlišti testované rodiny (str. 23)" A dále: "Analýza spočívá v náhražce individuálního odhadu expozice. S pomocí zákona o vzdálenosti je možné odhadnout náhražkovou velikost aproximativního vztahu účinku záření (str. 25).
Prof. Dr. Lengfelder k tomu říká: "V této pasáži publikace z roku 2006 autoři studie jasně prohlašují, že expozice záření je vlastním parametrem výzkumu epidemiologické studie, která je však kvůli nedostatku přímé měřitelnosti měřena jako surrogat (náhradní veličina) formou vzdálenosti. V designu studie byla vzdálenost expozice záření jasně stanovena jako nejdůležitější korelační veličina k onemocnění rakovinou."
Prof. Dr. Lengfelder dále dodává: "Výsledky epidemiologické studie jasně ukazují, že skutečně existuje aproximativní vztah mezi dávkou záření a četností onemocnění rakovinou a že se v blízkosti jaderných elektráren zvyšuje počet onemocnění leukémií jako následek záření. Autoři studie totiž dospěli po šetření v německém registru dětské rakoviny v Mohuči k výsledku, že od roku 1980 do 2003 onemocnělo v okruhu pěti kilometrů kolem atomových reaktorů 77 dětí rakovinou, z toho 37 leukémií. Ve statistickém průměru by to mělo být 48 případů rakoviny (17 případů leukémie).
„Pokud by se studie prováděla v oblasti české jaderné elektrárny Temelín, vzdálené 50 kilometrů od rakouské hranice, byly by výsledky ještě vážnější. Důvodem jsou časté nehody reaktoru,“ je přesvědčen Lengfelder.
„Radioaktivní částice jsou přijímány převážně dýcháním nebo stravou,“ vysvětluje prof. Lengfelder. „Zvláště problematický je prý radioaktivní vodík (tritium) a radioaktivní uhlík ve formě CO2, neboť tyto látky nejsou filtrovány a jsou těžko měřitelné. Lidské tělo je přijímá velice rychle. Také říční voda, kterou poté, co slouží v jaderné elektrárně ke chlazení, využijeme například k zalévání zeleniny, je zdrojem radiační zátěže.“
Pro prof.Lengfeldera existuje pouze jedno možné řešení: významně snížit v současnosti platné mezní hodnoty: "Nynější limity vedou k onemocnění rakovinou a leukémií. Musí být proto sníženy minimálně o 50 %. Dodatečné technické vybavení, které by se odrazilo v rozpočtu jaderných elektráren stovkami miliónů euro na reaktor, by získávání energie z atomu učinilo nehospodárným. Kvůli zisku se však zcela vědomě počítá s lidskými obětmi. Je nutné zastavit provoz jaderných elektráren, dokud nebudou postavena odpovídající zařízení pro snížení těchto emisí,“ uzavírá prof. Lengfelder.
Další informace:
Prof. Dr. Edmund Lengfelder, Tel.: +49 89 21 80 75 833 nebo 834
Mgr. Pavel Vlček, OIŽP o.s., Tel.: +420 777 006 241
Gabriele Schweiger, sdružení Atomstopp_oberoesterreich, Tel: +43 664 90 77 09
Roland Egger, sdružení Atomstopp_oberoesterreich, Tel: +43 664 421 5613
Příloha:
Atomové elektrárny způsobují rakovinu dětí
Deset tisíc protestních dopisů, které obdržel německý spolkový úřad pro jadernou bezpečnost od znepokojených občanů v roce 2001 nastartovalo dosud nejrozsáhlejší a nejlépe zajištěnou studii k výskytu rakoviny, tzv. studii KiKK (= dětská rakovina v okolí jaderných elektráren). Výsledek této studie je jednoznačný a zároveň šokující:
Ano – jaderné elektrárny mohou vyvolat u dětí rakovinu a riziko onemocnění rakovinou se přitom exponenciálně zvyšuje.
To znamená: čím blíže u jaderných elektráren děti žijí, tím vyšší je pro ně riziko, že onemocní rakovinou či leukémií!
Dřívější studie nebyly brány vážně
Důkazy zvýšeného počtu případů rakoviny v okolí jaderných elektráren existují už od 80. let 20. století, a jsou mj. doloženy i vědeckými studiemi. Tyto důkazy byly opakovaně odbývány politiky a provozovateli jaderných elektráren jako nevysvětlitelné, nepřijatelné a nevědecké. Byly též kritizovány metodické slabiny tehdejších studií.
Dřívější kritika iniciovaná jaderným průmyslem byla nasnadě: Výsledek vědecké studie, ze kterého vyplývá, že jaderné elektrárny způsobují rakovinu, znamenal pro jadernou lobby velký problém, jak i nadále obstát před veřejností.
Prof. MUDr. Dr. h. c. mult. Edmund Lengfelder (vedoucí Radiobiologického institutu Otto Huga z mnichovské univerzity) a ing. MUDr. Hans-Peter Hutter (Institut hygieny životního prostředí lékařské univerzity ve Vídni, předseda spolku „Lékaři pro zdravé životní prostředí“) přednášeli 9. května 2008 v aule Spolkové obchodní akademie o nárůstu rakoviny u dětí v blízkosti jaderných elektráren a o principu prevence z pohledu hygieny životního prostředí.
Statisticky významné výsledky
Výsledek studie rakoviny dětí je jednoznačný a statisticky platný: v okolí jaderných elektráren se vyskytuje více případů onemocnění rakovinou a leukémií. Ze statistického hlediska se dalo očekávat ve sledovaném období od r. 1980 do r. 2003 48 případů rakoviny (z toho 17 leukémií), ale ve skutečnosti bylo zaznamenáno 77 případů rakoviny (z toho 37 leukémií)!
Prof. Lengfelder je přesvědčený, že pokud by byla studie prováděna v okolí jaderné elektrárny Temelín, jejíž provoz již provázelo mnoho poruch a odstávek, dopadl by výsledek ještě hůř.
Vědecký podvod
A prof. Lengfelder je šokován: autoři studie totiž po objevení jednoznačných výsledků tvrdili, že tato studie nemůže podat žádnou výpověď o tom, kterými biologickými rizikovými faktory by bylo možné nárůst rakoviny vysvětlit. Účinky radioaktivního záření z atomových elektráren byly coby vysvětlení popřeny, neboť toto záření nebylo vůbec měřeno a kromě toho prý výsledek odporuje aktuálnímu stavu radiobiologických poznatků.
Prof. Lengfelder v této souvislosti poukazuje na velký vědecký podvod: „Pokud autoři studie poté, co zjistili tak šokující výsledky, nyní záření jako možnou příčinu onemocnění rakovinou kategoricky popírají, pak to může být pouze důsledek záměrné změny a nerespektování předem stanovené metodiky a koncepce studie dětské rakoviny. Neboť právě v této koncepci byla stanovena vzdálenost od jaderných elektráren jako náhradní veličina pro rozsah radioaktivní zátěže. Tento postup naplňuje podle mého názoru znaky skutkové podstaty podvrhu, popř. podvodu ve vědě!“
Skutečné výsledky nesmí vyjít najevo
Jednoduše nesmí vyjít najevo to, co skutečně vychází! Na nápad, že je možné například celou koncepci stanovení mezních hodnot podrobně prozkoumat a že jsou platné hraniční hodnoty - minimálně u dětí - stanoveny příliš vysoko, nepřišli ani politici ani provozovatelé jaderných elektráren.
Žádat důsledky a princip prevence
Důsledek, který je třeba vyvodit ze zvýšeného počtu případů onemocnění rakovinou u dětí žijících v okolí jaderných elektráren, je pro prof. Lengfeldera jasný: současné mezní hodnoty je nutno snížit minimálně o 50 %. Dodatečné technické vybavení, které by se odrazilo v rozpočtu jaderných elektráren stovkami miliónů Euro na reaktor, by získávání energie z atomu učinilo nehospodárným. V honbě za ziskem se tedy zcela vědomě počítá s lidskými obětmi. Za profesorem Lengfelderem stojí vídeňský lékař hygieny životního prostředí MUDr. Hutter. Tento lékař potvrzuje důležitost principu prevence: „Pro princip prevence postačuje pouhé zjištění významně zvýšených případů onemocnění. Po alarmujících informacích musí následovat vyvození důsledků, vše ostatní by znamenalo úmyslné ohrožení obyvatelstva.“ Mimoto zdůrazňuje dr. Hutter i související psychosomatické otázky. Strach před možnou nehodou v blízké jaderné elektrárně může ohrozit zdraví obyvatel v okolí jaderných elektráren.
Jak je realizován princip prevence v Rakousku?
Už v únoru 2008 se sdružení Atomstopp mělo od rakouské ministryně zdravotnictví Kdolsky dozvědět, jaké důsledky vyvodí v Rakousku z výsledků studie rakoviny u dětí. Odpovědi ministryně Kdolsky se však nedočkali dodnes.
Krásná slova lze každopádně najít v Bílé knize Evropské komise: Společně pro zdraví: strategický úkol EU pro rok 2008 – 2013 KOM (2207)/630 ze dne 23.října 2007, ve které se tato komise výslovně odkazuje na ochranu lidského zdraví jako povinnost podle článku 52 Smlouvy o založení Evropského společenství.
Z pověření německého Spolkového ministerstva pro životní prostředí a reaktorovou bezpečnost
a Spolkového úřadu pro ochranu před zářením byla zpracována epidemiologická studie k výskytu rakoviny dětí v okolí jaderných elektráren (KiKK-studie), ve které bylo zkoumáno, zda dochází k četnějšímu onemocnění rakovinou u dětí do pěti let v těsné blízkosti jaderných elektráren než ve větší vzdálenosti od nich. Při zveřejnění výsledku této studie dochází autoři k závěru: "Naše studie potvrdila, že v Německu byla zjištěna souvislost mezi blízkostí bydliště k nejbližší jaderné elektrárně a rizikem, že díte do pěti let věku onemocní rakovinou (resp. leukemií).
"Místo toho, aby z jasných výsledků studie vědci vyvodili důsledky pro provozovatele jaderných elektráren - bez ohledu na to, zda se jedná o JE Temelín, ISAR nebo Mochovce - stávají se prodlouženou rukou jaderné lobby a relativizují výsledky studie," říká Pavel Vlček ze sdružení OIŽP a zástupci sdružení Atomstopp_oberoesterreich Gabriele Schweiger a Roland Egger.
V rozporu s dřívějšími výroky relativizují autoři výsledek studie následovně: "Tato studie nemůže vypovídat o tom, jakými biologickými rizikovými faktory se tato souvislost dá vysvětlit. Expozice vůči ionizujícímu záření nebyla měřena ani modelována, proto prý nemůže být podle aktuálních radiobiologických a epidemiologických znalostí ionizující záření, které emitují německé jaderné elektrárny za normálního provozu, určeno jako příčina."
Zde vidí prof. Lengfelder, vedoucí Radiobiologického institutu Otto Huga v Mnichově, podvod: Pokud nyní po předložení šokujících výsledků autoři studie kategoricky popírají záření jako možnou příčinu onemocnění dětí rakovinou, může to být chápáno pouze jako následek záměrné změny a nerespektování předem stanovené metodiky a koncepce studie dětské rakoviny. Neboť právě v této koncepci byla stanovena vzdálenost od jaderných elektráren jako náhradní veličina pro rozsah radioaktivní zátěže. Tento postup naplňuje podle mého názoru znaky skutkové podstaty vědeckého podvrhu, popř. podvodu!“
Koncem roku 2006 autoři informovali v odborném časopise "Ekologická medicína ve výzkumu a praxi" (č. 11, str. 20 - 26) o probíhajících pracech (Rakovina u dětí v okolí jaderných elektráren: zpráva o nové epidemiologické studii). Tenkrát prohlašovali: "Jako aproximace pro možnou expozici záření z jaderné elektrárny jsme zjistili vzdálenost od reaktoru k bydlišti testované rodiny (str. 23)" A dále: "Analýza spočívá v náhražce individuálního odhadu expozice. S pomocí zákona o vzdálenosti je možné odhadnout náhražkovou velikost aproximativního vztahu účinku záření (str. 25).
Prof. Dr. Lengfelder k tomu říká: "V této pasáži publikace z roku 2006 autoři studie jasně prohlašují, že expozice záření je vlastním parametrem výzkumu epidemiologické studie, která je však kvůli nedostatku přímé měřitelnosti měřena jako surrogat (náhradní veličina) formou vzdálenosti. V designu studie byla vzdálenost expozice záření jasně stanovena jako nejdůležitější korelační veličina k onemocnění rakovinou."
Prof. Dr. Lengfelder dále dodává: "Výsledky epidemiologické studie jasně ukazují, že skutečně existuje aproximativní vztah mezi dávkou záření a četností onemocnění rakovinou a že se v blízkosti jaderných elektráren zvyšuje počet onemocnění leukémií jako následek záření. Autoři studie totiž dospěli po šetření v německém registru dětské rakoviny v Mohuči k výsledku, že od roku 1980 do 2003 onemocnělo v okruhu pěti kilometrů kolem atomových reaktorů 77 dětí rakovinou, z toho 37 leukémií. Ve statistickém průměru by to mělo být 48 případů rakoviny (17 případů leukémie).
„Pokud by se studie prováděla v oblasti české jaderné elektrárny Temelín, vzdálené 50 kilometrů od rakouské hranice, byly by výsledky ještě vážnější. Důvodem jsou časté nehody reaktoru,“ je přesvědčen Lengfelder.
„Radioaktivní částice jsou přijímány převážně dýcháním nebo stravou,“ vysvětluje prof. Lengfelder. „Zvláště problematický je prý radioaktivní vodík (tritium) a radioaktivní uhlík ve formě CO2, neboť tyto látky nejsou filtrovány a jsou těžko měřitelné. Lidské tělo je přijímá velice rychle. Také říční voda, kterou poté, co slouží v jaderné elektrárně ke chlazení, využijeme například k zalévání zeleniny, je zdrojem radiační zátěže.“
Pro prof.Lengfeldera existuje pouze jedno možné řešení: významně snížit v současnosti platné mezní hodnoty: "Nynější limity vedou k onemocnění rakovinou a leukémií. Musí být proto sníženy minimálně o 50 %. Dodatečné technické vybavení, které by se odrazilo v rozpočtu jaderných elektráren stovkami miliónů euro na reaktor, by získávání energie z atomu učinilo nehospodárným. Kvůli zisku se však zcela vědomě počítá s lidskými obětmi. Je nutné zastavit provoz jaderných elektráren, dokud nebudou postavena odpovídající zařízení pro snížení těchto emisí,“ uzavírá prof. Lengfelder.
Další informace:
Prof. Dr. Edmund Lengfelder, Tel.: +49 89 21 80 75 833 nebo 834
Mgr. Pavel Vlček, OIŽP o.s., Tel.: +420 777 006 241
Gabriele Schweiger, sdružení Atomstopp_oberoesterreich, Tel: +43 664 90 77 09
Roland Egger, sdružení Atomstopp_oberoesterreich, Tel: +43 664 421 5613
Příloha:
Atomové elektrárny způsobují rakovinu dětí
Deset tisíc protestních dopisů, které obdržel německý spolkový úřad pro jadernou bezpečnost od znepokojených občanů v roce 2001 nastartovalo dosud nejrozsáhlejší a nejlépe zajištěnou studii k výskytu rakoviny, tzv. studii KiKK (= dětská rakovina v okolí jaderných elektráren). Výsledek této studie je jednoznačný a zároveň šokující:
Ano – jaderné elektrárny mohou vyvolat u dětí rakovinu a riziko onemocnění rakovinou se přitom exponenciálně zvyšuje.
To znamená: čím blíže u jaderných elektráren děti žijí, tím vyšší je pro ně riziko, že onemocní rakovinou či leukémií!
Dřívější studie nebyly brány vážně
Důkazy zvýšeného počtu případů rakoviny v okolí jaderných elektráren existují už od 80. let 20. století, a jsou mj. doloženy i vědeckými studiemi. Tyto důkazy byly opakovaně odbývány politiky a provozovateli jaderných elektráren jako nevysvětlitelné, nepřijatelné a nevědecké. Byly též kritizovány metodické slabiny tehdejších studií.
Dřívější kritika iniciovaná jaderným průmyslem byla nasnadě: Výsledek vědecké studie, ze kterého vyplývá, že jaderné elektrárny způsobují rakovinu, znamenal pro jadernou lobby velký problém, jak i nadále obstát před veřejností.
Prof. MUDr. Dr. h. c. mult. Edmund Lengfelder (vedoucí Radiobiologického institutu Otto Huga z mnichovské univerzity) a ing. MUDr. Hans-Peter Hutter (Institut hygieny životního prostředí lékařské univerzity ve Vídni, předseda spolku „Lékaři pro zdravé životní prostředí“) přednášeli 9. května 2008 v aule Spolkové obchodní akademie o nárůstu rakoviny u dětí v blízkosti jaderných elektráren a o principu prevence z pohledu hygieny životního prostředí.
Statisticky významné výsledky
Výsledek studie rakoviny dětí je jednoznačný a statisticky platný: v okolí jaderných elektráren se vyskytuje více případů onemocnění rakovinou a leukémií. Ze statistického hlediska se dalo očekávat ve sledovaném období od r. 1980 do r. 2003 48 případů rakoviny (z toho 17 leukémií), ale ve skutečnosti bylo zaznamenáno 77 případů rakoviny (z toho 37 leukémií)!
Prof. Lengfelder je přesvědčený, že pokud by byla studie prováděna v okolí jaderné elektrárny Temelín, jejíž provoz již provázelo mnoho poruch a odstávek, dopadl by výsledek ještě hůř.
Vědecký podvod
A prof. Lengfelder je šokován: autoři studie totiž po objevení jednoznačných výsledků tvrdili, že tato studie nemůže podat žádnou výpověď o tom, kterými biologickými rizikovými faktory by bylo možné nárůst rakoviny vysvětlit. Účinky radioaktivního záření z atomových elektráren byly coby vysvětlení popřeny, neboť toto záření nebylo vůbec měřeno a kromě toho prý výsledek odporuje aktuálnímu stavu radiobiologických poznatků.
Prof. Lengfelder v této souvislosti poukazuje na velký vědecký podvod: „Pokud autoři studie poté, co zjistili tak šokující výsledky, nyní záření jako možnou příčinu onemocnění rakovinou kategoricky popírají, pak to může být pouze důsledek záměrné změny a nerespektování předem stanovené metodiky a koncepce studie dětské rakoviny. Neboť právě v této koncepci byla stanovena vzdálenost od jaderných elektráren jako náhradní veličina pro rozsah radioaktivní zátěže. Tento postup naplňuje podle mého názoru znaky skutkové podstaty podvrhu, popř. podvodu ve vědě!“
Skutečné výsledky nesmí vyjít najevo
Jednoduše nesmí vyjít najevo to, co skutečně vychází! Na nápad, že je možné například celou koncepci stanovení mezních hodnot podrobně prozkoumat a že jsou platné hraniční hodnoty - minimálně u dětí - stanoveny příliš vysoko, nepřišli ani politici ani provozovatelé jaderných elektráren.
Žádat důsledky a princip prevence
Důsledek, který je třeba vyvodit ze zvýšeného počtu případů onemocnění rakovinou u dětí žijících v okolí jaderných elektráren, je pro prof. Lengfeldera jasný: současné mezní hodnoty je nutno snížit minimálně o 50 %. Dodatečné technické vybavení, které by se odrazilo v rozpočtu jaderných elektráren stovkami miliónů Euro na reaktor, by získávání energie z atomu učinilo nehospodárným. V honbě za ziskem se tedy zcela vědomě počítá s lidskými obětmi. Za profesorem Lengfelderem stojí vídeňský lékař hygieny životního prostředí MUDr. Hutter. Tento lékař potvrzuje důležitost principu prevence: „Pro princip prevence postačuje pouhé zjištění významně zvýšených případů onemocnění. Po alarmujících informacích musí následovat vyvození důsledků, vše ostatní by znamenalo úmyslné ohrožení obyvatelstva.“ Mimoto zdůrazňuje dr. Hutter i související psychosomatické otázky. Strach před možnou nehodou v blízké jaderné elektrárně může ohrozit zdraví obyvatel v okolí jaderných elektráren.
Jak je realizován princip prevence v Rakousku?
Už v únoru 2008 se sdružení Atomstopp mělo od rakouské ministryně zdravotnictví Kdolsky dozvědět, jaké důsledky vyvodí v Rakousku z výsledků studie rakoviny u dětí. Odpovědi ministryně Kdolsky se však nedočkali dodnes.
Krásná slova lze každopádně najít v Bílé knize Evropské komise: Společně pro zdraví: strategický úkol EU pro rok 2008 – 2013 KOM (2207)/630 ze dne 23.října 2007, ve které se tato komise výslovně odkazuje na ochranu lidského zdraví jako povinnost podle článku 52 Smlouvy o založení Evropského společenství.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
