Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Šumava má Smetanovu Vltavu, Krkonoše mají Vejnarovo Labe
Pátečním koncertem ve vrchlabském klášterním kostele sv. Augustina vyvrcholilo turné trubačů Správy KRNAP a žáků, pedagogů a hostů ZUŠ Karla Halíře ve Vrchlabí po krkonošských kostelích. Závěrečný koncert byl zároveň vyvrcholením celého cyklu, který zakončila světová premiéra skladby vrchlabského hudebního skladatele Aleše Vejnara s názvem Labe.
Diváky v do posledního místa zaplněném kostele přivítal ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch: „Krkonoše jsou velmi drsné hory. Chrání nás před studenými větry daleko ze severu a klima je mnohem tvrdší, než ve stejných nadmořských výškách v Alpách. Přesto člověk tento ostrůvek tundry uprostřed Evropy osídlil a více než 500 let ho intenzivně ovlivňuje. Nejenže pozměnil lesy, nejenže vytvořil krásné květnaté louky, nejen že tu vznikla svérázná lidová architektura, ale vzniklo tady něco v zásadě nehmotného, bez čeho bychom v těch drsných horských podmínkách nepřežili. A to je pospolitost a dobré sousedství. Můžete být výborný řemeslník, můžete být hospodář v nejvyšších polohách Krkonoš, ale nejste-li dobrý člověk, a nejste-li schopen dobrého sousedství a dobré pospolitosti, hory vám to vrátí. Oslavy 60. výročí založení Krkonošského národního parku, které připadají na letošní rok, jsme proto pojali jako oslavu dobrého sousedství, jako oslavu domova.“
„Vrcholem pátečního večera byla skladba našeho kolegy a vynikajícího muzikanta Aleše Vejnara. Jeho Labe bylo původně zamýšleno jako první věta velkého mezinárodního projektu, který organizovala Konzervatoř G. Ph. Telemanna v Magdeburgu v čele se Stephanem Schuhem. Dvě české a tři německé umělecké školy měly za úkol zkomponovat každá jednu větu do velké kompozice s názvem Labe – jak krásná je naše řeka a společně dílo představit na koncertě v Hamburku. K realizaci nikdy nedošlo, ale my máme hotovou první větu díla! Rádi jsme využili příležitost ke světové premiéře díla popisujícího svými čarokrásnými tóny a zvukomalbou cestu řeky od pramene k nám do Vrchlabí. Nechť nám díky této skladbě v srdcích zůstanou vzpomínky na výjimečný koncert, na krásu naší řeky a krkonošské krajiny, kterou Labe pomohlo vytvořit. Nikdy nepřestávejme chránit naši přírodu, naše hory, náš domov. Pokud my nezapomeneme na hory, hory nezapomenou na nás,“ uvedl Radek Hanuš, ředitel ZUŠ Karla Halíře Vrchlabí
Hudební podvečery v kostele, jak se celý cyklus šest koncertů jmenoval, sestával z vystoupení trubačů a trubaček Správy KRNAP. „Lesnice a borlice trubačů Správy KRNAP nezazněly v krkonošských kostelích náhodou. Připomněly významnou lesnickou tradici Krkonošského národního parku – takovou, která není tak zřetelná v jiných národních parcích v Česku,“ dodal Böhnisch. Na ně vždy navázali hudebníci z vrchlabské ZUŠ Karla Halíře.
Nejinak tomu bylo i v pátek, kdy posluchači mohli po trubačích vyslechnout Beethovenovu Ódu na radost v podání dětského sboru a orchestru osmi národností, symfonickou úpravu lidových písní a zejména světovou premiéru velkolepé skladby Labe. Záznam koncertu plánujeme umístit na internetové stránky.
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap.
Diváky v do posledního místa zaplněném kostele přivítal ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch: „Krkonoše jsou velmi drsné hory. Chrání nás před studenými větry daleko ze severu a klima je mnohem tvrdší, než ve stejných nadmořských výškách v Alpách. Přesto člověk tento ostrůvek tundry uprostřed Evropy osídlil a více než 500 let ho intenzivně ovlivňuje. Nejenže pozměnil lesy, nejenže vytvořil krásné květnaté louky, nejen že tu vznikla svérázná lidová architektura, ale vzniklo tady něco v zásadě nehmotného, bez čeho bychom v těch drsných horských podmínkách nepřežili. A to je pospolitost a dobré sousedství. Můžete být výborný řemeslník, můžete být hospodář v nejvyšších polohách Krkonoš, ale nejste-li dobrý člověk, a nejste-li schopen dobrého sousedství a dobré pospolitosti, hory vám to vrátí. Oslavy 60. výročí založení Krkonošského národního parku, které připadají na letošní rok, jsme proto pojali jako oslavu dobrého sousedství, jako oslavu domova.“
„Vrcholem pátečního večera byla skladba našeho kolegy a vynikajícího muzikanta Aleše Vejnara. Jeho Labe bylo původně zamýšleno jako první věta velkého mezinárodního projektu, který organizovala Konzervatoř G. Ph. Telemanna v Magdeburgu v čele se Stephanem Schuhem. Dvě české a tři německé umělecké školy měly za úkol zkomponovat každá jednu větu do velké kompozice s názvem Labe – jak krásná je naše řeka a společně dílo představit na koncertě v Hamburku. K realizaci nikdy nedošlo, ale my máme hotovou první větu díla! Rádi jsme využili příležitost ke světové premiéře díla popisujícího svými čarokrásnými tóny a zvukomalbou cestu řeky od pramene k nám do Vrchlabí. Nechť nám díky této skladbě v srdcích zůstanou vzpomínky na výjimečný koncert, na krásu naší řeky a krkonošské krajiny, kterou Labe pomohlo vytvořit. Nikdy nepřestávejme chránit naši přírodu, naše hory, náš domov. Pokud my nezapomeneme na hory, hory nezapomenou na nás,“ uvedl Radek Hanuš, ředitel ZUŠ Karla Halíře Vrchlabí
Hudební podvečery v kostele, jak se celý cyklus šest koncertů jmenoval, sestával z vystoupení trubačů a trubaček Správy KRNAP. „Lesnice a borlice trubačů Správy KRNAP nezazněly v krkonošských kostelích náhodou. Připomněly významnou lesnickou tradici Krkonošského národního parku – takovou, která není tak zřetelná v jiných národních parcích v Česku,“ dodal Böhnisch. Na ně vždy navázali hudebníci z vrchlabské ZUŠ Karla Halíře.
Nejinak tomu bylo i v pátek, kdy posluchači mohli po trubačích vyslechnout Beethovenovu Ódu na radost v podání dětského sboru a orchestru osmi národností, symfonickou úpravu lidových písní a zejména světovou premiéru velkolepé skladby Labe. Záznam koncertu plánujeme umístit na internetové stránky.
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
