Centrum pro životní prostředí a zdraví: Tábor vyčerpal celoroční kvótu zamoření prachem - I další jihočeská města trápí znečištění prachem a benzo-a-pyrenem

V Táboře už letos míra znečištění ovzduší přesáhla legální hranici. Tábor se stal prvním jihočeským městem, které vstoupilo do „smogové ligy“ měst s vyčerpanou celoroční kvótou počtu dní s překročeným denním limitem pro polétavý prach. I další místa v regionu ale mají problémy se znečištěním prachem nebo rakovinotvorným benzo-a-pyrenem. Znečištění ovzduší přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu mělo znečištění prachem v České republice za rok 2012 na svědomí zhruba 5500 předčasně zemřelých lidí a 1800 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. (1)

„Pro znečištění polétavým prachem (PM10) povoluje zákon i evropská směrnice o ovzduší překročit denní limit (50 µg/m3) maximálně po 35 dnů během kalendářního roku (2). Monitorovací stanice v Táboře dle údajů ČHMÚ překročila limit 36-krát 3. prosince. Stanice Vodňany překročila zatím limit po 34 dny,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: „Celoroční průměrná koncentrace prachu v Táboře za poslední 4 roky sice zákonný limit neporušila, ale hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro ochranu lidského zdraví překračovala o 50 až 60%. Také obyvatelé Českých Budějovic nebo Vodňan v uplynulých letech dýchali vzduch, jehož znečištění výrazně překračovalo hodnoty zdraví nebezpečné.“ (4)

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jemný prach zahrnuje částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5), které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího ústrojí, a proto jsou pro zdraví lidí nebezpečnější. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Za nejnebezpečnější je považována frakce jemných prachových částic, které unikají typicky např. z výfuků dieselových automobilů. Tyto jemné prachové částice mají schopnost vnikat až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí. Koncentrace jemného prachu naměřené v Českých Budějovicích v uplynulých letech překračovaly doporučené hodnoty pro ochranu zdraví o 70 až 100%,“ uvedl MUDr. Šuta a dodal „O 30 až 70% je v Českých Budějovicích překračován zákonný limit pro rakovinotvorný benzo-a-pyren. Jde o polycyklický aromatický uhlovodík, který vzniká při nedokonalém spalování např. v automobilových motorech, v průmyslových procesech nebo v lokálních topeništích.“

Poznámky pro editory:
(1) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2012, Státní zdravotní ústav, Praha 2013.
(2) Tolerovaná kvóta 35 dní pro překročení denního limitu pro prach (PM10) vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro Českou republiku.
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví. http://www.facebook.com/CpZPZ
(4) Hodnoty znečištění ovzduší prachem a benzo-a-pyrenem v letech 2009 a 2012 na monitorovacích stanicích v Jihočeském kraji: