Tiskové zprávy
Děti Země: Toxické odpady nepatří do vody
“Z potoka, kterým teče kyselina, zmizel život, zvěř v jeho blízkosti hyne, voda ze studní se nedá pít - taková je realita v okolí skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách, která byla při svém vzniku považována za zcela bezpečnou. Stačilo několik let nezodpovědného jednání lidí a změnila se v noční můru.”
Děti Země se dnes obrátily dopisy na ministra životního prostředí Miloše Kužvarta a poslance Krajského zastupitelstva kraje Vysočina se žádostí, aby se zasadili o urychlené řešení problému skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách, která již po několik let obtěžuje své okolí průsaky kyselých vod s obsahem těžkých kovů. Zároveň označily Děti Země areál skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách výstražnými cedulemi jako místo toxického znečištění. “Kyselina a těžké kovy ze skládky unikají již pátým rokem a státní instituce situaci stále jen monitorují a čekají na vyjasnění majetkoprávních poměrů. Trpělivost dochází především lidem, kterým toxický odpad znečistil zdroje pitné vody,” říká tisková mluvčí Dětí Země, Ivona Půlkrábková.
Dnešní akce se zúčastnila i paní Hedvika Syrová z Dobré Vody, obce, která kvůli havarijnímu stavu skládky přišla o veškeré zdroje pitné vody. “A s novým vodovodem na nás zapomněli,” postěžovala si paní Syrová.
Skládka v Pozďátkách je ukázkou nezodpovědného nakládání s toxickými a nebezpečnými látkami. V České republice zatím nemají firmy povinnost sdělovat úřadům natož potom veřejnosti přesný obsah nebezpečných chemických látek v odpadu, který produkují. Aby bylo možné do budoucna podobným případům předcházet, je potřeba takovou povinnost uzákonit. “Proto Děti Země krajské zastupitele také požádaly, aby podpořili zákon o integrované prevenci znečištění1 zavádějící právo na informace o toxických látkách2 do české legislativy,” vysvětluje širší kontext dnešní akce v Pozďátkách vedoucí projektu Budoucnost bez jedů3, RNDr. Jindřich Petrlík.
Přestože zodpovědnost za velkou ekologickou havárii nese dnes již pravděpodobně zaniklá firma, která by měla zaplatit i za její likvidaci, myslí si Děti Země, že by od řešení problému neměl dávat v daném momentě ruce pryč ani stát. “Svůj díl odpovědnosti za současný stav může mít i nedůslednost Fondu národního majetku při vedení výběrového řízení na likvidaci staré ekologické zátěže v Precheze Přerov. Cca 10 000 tun odpadu z tohoto závodu, který obsahoval značné množství volné kyseliny sírové, bylo zavezeno právě do Pozďátek,” doplňuje Petrlík.
Zahrnuli jsme proto Pozďátky do naší akce “60 dní za čistou zemi, vzduch a vodu” a budeme se snažit přimět stát k větší aktivitě.
(1) Zákon o integrované prevenci znečištění zavádí souhrnné požadavky na úroveň technologie průmyslových provozů z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. Zahrnuje i návrh na uzákonění práva na informace o toxických látkách v životním prostředí v podobě tzv. integrovaného registru znečišťování. Přijetí zákona včetně této části by naplnilo jeden z požadavků petice Budoucnost bez jedů. Navrhovaná právní norma je jedním ze stěžejních požadavků Evropské unie a v říjnu - prosinci půjde v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR do druhého čtení. Má zde velké odpůrce - například bývalého primátora Liberce a předsedu představenstva společnosti provozující libereckou spalovnu odpadů, Ing. Jiřího Drdu.
(2) Právo na informace o toxických látkách - Integrovaný registr znečišťování - zavádí vládní návrh zákona o integrované prevenci znečištění (tzv. IPPC), který prošel v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR prvním čtením 12. července 2001. Je to jednoduchý informační systém o množství toxických látek, které jednotlivé podniky používají ve výrobě, vypouští do ovzduší, do vody, půdy anebo končí v odpadech. Má být veřejně přístupný například na internetu. Tomuto registru podobné systémy jsou uplatňovány již po řadu let v zahraničí pod různými názvy - Toxic Release Inventory (TRI) v USA či Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) - tak se mu říká spíše v evropských zemích. Jak takový systém vypadá v praxi lze vidět na webovských stránkách: http://bezjedu.detizeme.cz/registr.htm
(více o registru v příloze tiskové zprávy)
(3) "Budoucnost bez jedů" je projektem Dětí Země, který zahrnuje tři důležité kroky směřující k čistějšímu životnímu prostředí
- zavedení integrovaného registru znečišťování se zaručením práva veřejnosti na informace v něm
- podpis a ratifikace nové mezinárodní úmluvy o dvanácti nejtoxičtějších látkách na světě (tzv. perzistentních organických látkách), mezi které patří i dioxiny, polychlorované bifenyly či DDT
- snižování množství vypouštěných škodlivých látek do životního prostředí z konkrétních průmyslových provozů.
(více o tomto projektu v příloze tiskové zprávy)
Děti Země se dnes obrátily dopisy na ministra životního prostředí Miloše Kužvarta a poslance Krajského zastupitelstva kraje Vysočina se žádostí, aby se zasadili o urychlené řešení problému skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách, která již po několik let obtěžuje své okolí průsaky kyselých vod s obsahem těžkých kovů. Zároveň označily Děti Země areál skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách výstražnými cedulemi jako místo toxického znečištění. “Kyselina a těžké kovy ze skládky unikají již pátým rokem a státní instituce situaci stále jen monitorují a čekají na vyjasnění majetkoprávních poměrů. Trpělivost dochází především lidem, kterým toxický odpad znečistil zdroje pitné vody,” říká tisková mluvčí Dětí Země, Ivona Půlkrábková.
Dnešní akce se zúčastnila i paní Hedvika Syrová z Dobré Vody, obce, která kvůli havarijnímu stavu skládky přišla o veškeré zdroje pitné vody. “A s novým vodovodem na nás zapomněli,” postěžovala si paní Syrová.
Skládka v Pozďátkách je ukázkou nezodpovědného nakládání s toxickými a nebezpečnými látkami. V České republice zatím nemají firmy povinnost sdělovat úřadům natož potom veřejnosti přesný obsah nebezpečných chemických látek v odpadu, který produkují. Aby bylo možné do budoucna podobným případům předcházet, je potřeba takovou povinnost uzákonit. “Proto Děti Země krajské zastupitele také požádaly, aby podpořili zákon o integrované prevenci znečištění1 zavádějící právo na informace o toxických látkách2 do české legislativy,” vysvětluje širší kontext dnešní akce v Pozďátkách vedoucí projektu Budoucnost bez jedů3, RNDr. Jindřich Petrlík.
Přestože zodpovědnost za velkou ekologickou havárii nese dnes již pravděpodobně zaniklá firma, která by měla zaplatit i za její likvidaci, myslí si Děti Země, že by od řešení problému neměl dávat v daném momentě ruce pryč ani stát. “Svůj díl odpovědnosti za současný stav může mít i nedůslednost Fondu národního majetku při vedení výběrového řízení na likvidaci staré ekologické zátěže v Precheze Přerov. Cca 10 000 tun odpadu z tohoto závodu, který obsahoval značné množství volné kyseliny sírové, bylo zavezeno právě do Pozďátek,” doplňuje Petrlík.
Zahrnuli jsme proto Pozďátky do naší akce “60 dní za čistou zemi, vzduch a vodu” a budeme se snažit přimět stát k větší aktivitě.
(1) Zákon o integrované prevenci znečištění zavádí souhrnné požadavky na úroveň technologie průmyslových provozů z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. Zahrnuje i návrh na uzákonění práva na informace o toxických látkách v životním prostředí v podobě tzv. integrovaného registru znečišťování. Přijetí zákona včetně této části by naplnilo jeden z požadavků petice Budoucnost bez jedů. Navrhovaná právní norma je jedním ze stěžejních požadavků Evropské unie a v říjnu - prosinci půjde v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR do druhého čtení. Má zde velké odpůrce - například bývalého primátora Liberce a předsedu představenstva společnosti provozující libereckou spalovnu odpadů, Ing. Jiřího Drdu.
(2) Právo na informace o toxických látkách - Integrovaný registr znečišťování - zavádí vládní návrh zákona o integrované prevenci znečištění (tzv. IPPC), který prošel v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR prvním čtením 12. července 2001. Je to jednoduchý informační systém o množství toxických látek, které jednotlivé podniky používají ve výrobě, vypouští do ovzduší, do vody, půdy anebo končí v odpadech. Má být veřejně přístupný například na internetu. Tomuto registru podobné systémy jsou uplatňovány již po řadu let v zahraničí pod různými názvy - Toxic Release Inventory (TRI) v USA či Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) - tak se mu říká spíše v evropských zemích. Jak takový systém vypadá v praxi lze vidět na webovských stránkách: http://bezjedu.detizeme.cz/registr.htm
(více o registru v příloze tiskové zprávy)
(3) "Budoucnost bez jedů" je projektem Dětí Země, který zahrnuje tři důležité kroky směřující k čistějšímu životnímu prostředí
- zavedení integrovaného registru znečišťování se zaručením práva veřejnosti na informace v něm
- podpis a ratifikace nové mezinárodní úmluvy o dvanácti nejtoxičtějších látkách na světě (tzv. perzistentních organických látkách), mezi které patří i dioxiny, polychlorované bifenyly či DDT
- snižování množství vypouštěných škodlivých látek do životního prostředí z konkrétních průmyslových provozů.
(více o tomto projektu v příloze tiskové zprávy)
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk