Arnika - Centrum pro podporu občanů: UNESCO požaduje snížení mrakodrapů na Pankráci

Mrakodrapy, jejichž stavba se předpokládá na Pankrácké pláni v Praze 4, se musejí snížit. Tak zní dlouho očekávaný verdikt Výboru světového dědictví UNESCO. Současné projekty jsou podle Výboru nepřijatelné, protože by poškodily jedno z nejlépe zachovalých panoramat historického města v celé Evropě. Rozhodnutí světové organizace přivítala občanská sdružení. „UNESCO stanovilo výškový limit pro nové budovy na 60 až 70 metrů. To odpovídá názoru, který prosazujeme. Dnešní projekty je nutné odmítnout a o dostavbě Pankráce uvažovat od začátku znovu,“ komentoval stanovisko Martin Skalský ze sdružení Arnika.

„Rozhodnutí, vydaná Výborem UNESCO, jsou pro Českou republiku právně závazná a musí se jimi řídit. V opačném případě může Výbor UNESCO na svém příštím zasedání zařadit Prahu na seznam památek v ohrožení,“ dodal Skalský. To by podle něj mělo katastrofální dopad na turistický ruch v Praze, neboť velká část bohatší vrstvy turistů si vybírá své destinace právě podle katalogu památek světového významu.

Rozhodnutí o umístnění dvou nových mrakodrapů na Pankráci nedávno vydal navzdory odporu veřejnosti Úřad městské části Praha 4. Po odvolání občanských sdružení nyní rozhodnutí přezkoumává magistrát. „Obě povolení by měla být zrušena. Výbor UNESCO jednoznačně vzkázal, že navržené stavby se musí snížit. Česká republika nemůže ignorovat hlas světové organizace, k níž je vázána mezinárodní smlouvou, a hazardovat se svou prestiží,“ říká právník Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí. Také podle něj by měl po zrušení územních rozhodnutí přijít investor s úplně novými projekty.

Výbor UNESCO vyjádřil už loni „vážné znepokojení“ stavbami, plánovanými v těsné blízkosti Pražské památkové rezervace. Pražský magistrát i Ministerstvo kultury ale varovné signály bagatelizovali. Vrchní ředitel zahraniční sekce Ministerstva kultury Zdeněk Novák dokonce vydal v červnu tiskové prohlášení, v němž stojí, že UNESCO Prahu na svém zasedání pochválilo za příkladnou památkovou péči. Poselství světové organizace ale zní zcela jinak: Praha má problém a musí jej začít řešit.

Výbor UNESCO ve svém rozhodnutí stanovil osm bodů, jejichž splnění za rok zkontroluje. Jedním z nich je požadavek na snížení plánovaných mrakodrapů na Pankrácké pláni na maximální výšku 60 až 70 metrů. UNESCO dále žádá posílení role Národního památkového ústavu při schvalování staveb, přijetí komplexního plánu péče o historické jádro Prahy a zpracování podrobné zprávy o situaci v hlavním městě. Navrhuje také rozšíření ochranného pásma Pražské památkové rezervace. Světová organizace chce být informována o všech dalších projektech, které by mohly narušit historické panorama metropole.

Občanská sdružení chtějí znovu oslovit Ministerstvo kultury, magistrát i radnici Prahy 4 a vyzvat je k přehodnocení projektů. „Potvrzují se naše obavy. Další mrakodrapy na Pankráci by měly negativní dopad na historické jádro města. Očekáváme, že politikové najdou cestu, jak nebezpečí odvrátit,“ řekla Marie Janoušková z Občanské iniciativy Pankráce. Podle ní je smutné, že povolování projektů probíhalo od počátku za zády Výboru UNESCO a dostalo se do velmi pokročilé fáze. K odvrácení hrozby je však podle Janouškové stále ještě čas.

Stavby dvou mrakodrapů Epoque společnosti ECM na Pankrácké pláni povolilo v září loňského roku Ministerstvo kultury. Jeho rozhodnutí nyní přezkoumává na základě žaloby občanských sdružení soud.

Rozhodnutí Výboru UNESCO nabude platnosti poté, co jej diplomatickou poštou obdrží Ministerstvo kultury ČR. K tomu by mělo dojít začátkem září.


1) Závěrečná zpráva z 32. zasedání Světového výboru UNESCO, které proběhlo na začátku července v kanadském Quebecu, je dostupná na adrese (strany 105 – 108 dokumentu vedeného pod kódem WHC.08/32.COM/7B.Add se týkají Pražské památkové rezervace): <ahref="http://whc.unesco.org/en/sessions/32COM/documents/">http://whc.unesco.org/en/sessions/32COM/documents/</a>.</p>


2) Zpráva velvyslance ve Stálé misi České republiky při UNESCO Petra Janyšky o průběhu posledního zasedání Výboru světového dědictví UNESCO v Quebecu:
<ahref="https://aa.ecn.cz/img_upload/d81f2b50b6ddb7f097ba52526b6694c1/TIS_UNESCO_08_07_14_Qubec.pdf">https://aa.ecn.cz/img_upload/d81f2b50b6ddb7f097ba52526b6694c1/TIS_UNESCO_08_07_14_Qubec.pdf
</a>.</p>

Překlad části závěrečné zprávy, která se týká Prahy:
<p>
86. Historické jádro Prahy (Česká republika) (C 616)
<p>
Stav zachování památky světového dědictví WHC-08/32.COM/7B.Add, strana 103, zapsané na Listinu světového dědictví.
<p>
Rozpočty ze zvláštních fondů UNESCO: nejsou k dispozici
<p>
Předchozí monitorovací mise: 27. února – 2. března 2008: reaktivní monitorovací mise Centra světového dědictví / ICOMOS
<p>
Hlavní hrozby rozpoznané v předchozích zprávách: nejsou k dispozici
<p>
Současné problémy památkové péče
<p>
Zpráva státu, který je stranou úmluvy, z 1. února 2008, reaguje na sporné otázky zdůrazněné v rozhodnutí Výboru světového dědictví 31 COM 7B.94, a také poskytuje podrobný přehled historie a současného stavu přístupů k památkové péči a správě historického jádra Prahy.
<p>
Tento přehled obsahuje podrobnou informaci o současných problémech památkové péče identifikovaných státními orgány (včetně základních charakteristik a informace týkající se statku; legislativy, územního plánování a managementu ochrany památkového fondu metropole; problémů památkové péče v historickém jádru Prahy a jeho ochranném pásmu; obyvatelstva metropole a životního prostředí; institucionální spolupráce v ochraně památek), a podrobný popis všech větších rekonstrukčních prací, změn a nových staveb v chráněném území v souladu s odstavcem 172 Operačních směrnic, pro období 2004 – 2007 (včetně finanční podpory stejně jako rekonstrukcí, restaurování, nových budov a plánovaných staveb, jež byly povoleny nebo jsou povolovány). Tento přehled také obsahuje přílohy včetně studie vizuální integrity historického jádra Prahy, koncepční rámec pro efektivnější památkovou péči, analýzu rozvojových projektů města na Pankrácké pláni a dopady na výjimečnou universální hodnotu a vizuální integritu, stejně jako mapy velkých rozvojových území, analýzu staveb pokud jde o jejich proporce, kapacity a měřítko oproti historickým dominantám v panoramatu historického jádra Prahy, a srovnávací fotografie. Tato zpráva je ukázkovým příkladem svého druhu a státu, který je stranou úmluvy, by mělo být doporučeno, aby se jí zabýval a věnoval jí vysokou pozornost.
<p>
Stát, který je stranou úmluvy, také poskytnul podklad pro spojenou misi Centra světového dědictví / ICOMOS do statku světového dědictví, která byla vyžádána Výborem světového dědictví na jeho 31. zasedání, které probíhalo od 27. února do 2. března 2008.
<p>
Mise uznala pokrok, dosažený státními orgány zapojenými do péče o statek, a poznamenává, že Hlavní město Praha je schopno úspěšně zvládat významný program rekonstrukcí a renovací a že v celkové legislativě, systémech plánování a správy souvisejících s památkovou péčí došlo k podstatnému zlepšení.
<p>
Mise byla specificky zacílena na otázky vznesené Výborem světového dědictví, zejména na návrh projektů nových výškových budov na Pankrácké pláni, a jejich možný dopad na vizuální integritu historického jádra Prahy.
<p>
Pokud jde o vývoj výstavby výškových budov na Pankrácké pláni, zpráva státu, který je stranou úmluvy, poukazuje na to, že s touto oblastí bylo dlouho nakládáno jako s „budoucím celoměstským centrem“ a že na tento koncept bylo upozorněno v „návrhu územního plánu hlavního města Prahy, potvrzeném komplexním rozhodnutím vydaným Zastupitelstvem hlavního města Prahy z 31. 10. 1996“. Územní plán předpokládá výstavbu místních a celoměstských staveb naplňujících funkce města „ke zvýšení atraktivity oblasti a k tomu, aby se napomohlo snížení koncentrace celoměstských funkcí v historickém jádru Prahy.“ Zpráva státu, který je stranou úmluvy, poznamenává, že tři stavby, vzniklé do dnešní doby, byly postaveny v souladu s vizí rozvoje Prahy v daném čase, a pokud jde o současný návrh (2004), poznamenává:
<p>
Stav ochrany památky světového dědictví WHC-08/32.COM/7B.Add, strana 104, zapsané na Seznamu světového dědictví
<p>
„Současné pojetí Pankrácké pláně se dvěma výškovými budovami, obytným domem a hotelem, je v souladu s platným územním plánem Hlavního města Prahy a se statusem Prahy jako památky světového dědictví. Příslušný pozemek se nachází vně oblasti, kde územní plán omezuje výstavbu výškových budov.“
<p>
Pokud jde o tento projekt, mise zaujímá vzhledem k neustále trvajícím negativním vizuálním dopadům obezřetnější postoj. Dochází k závěru, že řešení, jež budou přijímána, by měla vést přinejmenším k tomu, že nebude rozšiřováno vizuální rušení toho, co může být jinak „jednou nejlépe dochovaných historických městských krajin v Evropě.“ Mise doporučuje omezení výšky nových výškových staveb na maximum 60 – 70 metrů, aby byly omezeny vizuální dopady na historickou městskou krajinu památky světového dědictví. Tato výšková úroveň byla navržena k dorovnání přechodu mezi výškou nejvyšších existujících budov (100 m) a výškou existujícího komerčního centra (přibližně 35 m). Toto by si vyžádalo redukci výšky dvou nově navrhovaných budov, plánovaných původně s výškou 80 a 104 m. Mise doporučuje tuto výškovou redukci, která zachová realizovatelnost projektu při významném snížení negativního vizuálního dopadu na historickou krajinu.
<p>
Mise zároveň prozkoumávala adekvátnost existujících plánovacích nástrojů vzhledem ke stále se zvyšujícímu tlaku na výstavbu, pod nímž se město, jež nyní přitahuje 4 miliony turistů ročně, nachází. Učinila řadu strategických doporučení, rozvinutých za konzultací s členským státem a vedoucích k usměrnění současných procesů a k posílení péče o památku světového dědictví.
<p>
Tato doporučení zahrnují:
<p>
• Posílení nynější „poradenské“ úlohy Národního památkového ústavu tak, aby jeho názorům bylo dopřáno více autority a mohl tak pomoci udávat směr hlavních rozhodnutí ovlivňující integritu historického jádra Prahy;
• Vyjasnění a integraci pravidel, která jsou v současné době v platnosti, pro řízení rozvojových procesů jako jsou naplňování, rekonstrukce, rehabilitace a konzervace, zavedením jednotných zásad k posílení integrity originální struktury města;
• Dokončení a formální přijetí plánu péče o historické jádro (sada pravidel pro péči o historické dědictví se již neformálně používá) za účelem poskytnutí efektivního nástroje pro územní plánování a přípravu staveb v historickém jádru;
• Dokončení plánu péče o statek v průběhu roku 2008. Plán péče je komplexní nástroj pro koordinaci různých existujících nebo předvídaných regulačních a metodických rámců týkajících se historického jádra, a pro posílení rozsahu a naplňování účelu vymezené zóny.
<p>
Návrh rozhodnutí: 32 COM 7B.86
<p>
Výbor světového dědictví
<p>
1. Prozkoumal dokument WHC-08/32.COM/7B.Add,
2. Připomíná rozhodnutí 31 COM 7B.94, přijaté na jeho 31. zasedání (Christchurch, 2007),
3. Bere na vědomí pokračující zlepšování celkové legislativy, plánování a systému správy památkové péče ve městě;
4. Žádá členský stát, aby zlepšil efektivitu exitujících opatření v oblasti plánování, správy a péče o památkové hodnoty statku, jak bylo doporučeno spojenou misí Světového centra UNESCO a ICOMOS, a to:
<p>
Stav památkové péče o statky světového kulturní dědictví WHC-08/32.COM/7B.Add, strana 105, zapsané na Listinu světového dědictví
<p>
a) Posílení pravomoci Národního památkového ústavu, aby mu bylo umožněno udávat směr hlavních rozhodnutí ovlivňujících integritu historického jádra;
b) Vyjasnění a integraci pravidel, která jsou v současné době v platnosti, pro řízení rozvojových procesů jako jsou naplňování, rekonstrukce, rehabilitace a konzervace, zavedením jednotných zásad k posílení integrity původní struktury města;
c) Naléhavé dokončení a schválení plánu památkové péče o historické jádro Prahy za účelem poskytnutí efektivního urbanistického a územně plánovacího nástroje k procesu ochrany kulturního dědictví v historickém jádru;
d) Dokončení plánu péče o statek v průběhu roku 2008, jakožto komplexního nástroje pro koordinaci všech rozličných existujících nebo předvídaných regulačních a metodických rámců týkajících se historického jádra, pro eventuální přezkoumání Centrem světového dědictví a jeho poradenskými orgány;
<p>
5. Vyzývá členský stát k přijetí následujících opatření navržených spojenou misí Světového centra kulturního dědictví / ICOMOS ke zmírnění budoucích negativních dopadů výškové výstavby na území statku a jeho ochranného pásma:
<p>
a) Dokončit a přijmout plán na omezení výškové výstavby za účelem předejití možným narušením výhledů na historickou městskou krajinu Prahy;
b) Provést vyhodnocení současného ochranného pásma historického jádra s cílem posoudit jeho efektivitu při ochraně vizuální integrity metropole, a – bude-li to potřebné – rozšířit toto pásmo a přijmout odpovídající s tím spojené regulativy pro dané území;
c) Omezit, v případě Pankrácké pláně, výšku nových výškových staveb na maximum 60 – 70 m, za účelem předejití vizuálním dopadům na historickou městskou krajinu statku;
d) Informovat Centrum světového dědictví, v souladu s odstavcem 172 Operačních směrnic, o jakémkoliv projektu, který může ovlivnit vizuální integritu památky světového kulturního dědictví;
<p>
6. Žádá také členský stát, aby Centru světového dědictví předložil do 1. února 2009 podrobnou zprávu o stavu péče o statek, včetně průběžných zpráv o úsilí vypořádat se s opatřeními navrženými výše, zejména pokud jde o doporučení snížit výšku plánovaných výškových objektů na Pankrácké pláni, k přezkoumání Výborem světového dědictví na jeho 33. zasedání v roce 2009.