Tiskové zprávy
Greenpeace ČR: Úniky rtuti z chemických závodů ohrožují zdraví dětí
Ekologická organizace Greenpeace dnes odeslala státním orgánům studii, která upozorňuje na ohrožení zdraví dětí v okolí chemického podniku užívajícího rtuť k výrobě chlóru. Studie prokázala, že děti žijící v okolí Nováckých chemických závodů (NChZ) na Slovensku měly významně vyšší koncentrace rtuti ve vlasech i nehtech a v postižené oblasti byl také vyšší výskyt některých onemocnění (1). V České republice se podobně zastaralé technologie na výrobu chlóru za použití rtuti nacházejí ve Spolchemii Ústí n. Labem a ve Spolaně Neratovice.
„Děti z Novák měly vyšší výskyt dýchacích a nervových onemocnění, ale i nemocí smyslových orgánů a trávicího traktu. Psychologická vyšetření zaznamenala i významná zhoršení pozornosti a paměti sledovaných dětí. Tyto děti měly dále zvýšený třes rukou, menší přesnost jemných pohybů či koordinaci očí a rukou,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant Greenpeace pro toxické látky.
Greenpeace dnes kopii studie odeslalo ministryni zdravotnictví a ministrům životního prostředí a průmyslu obchodu. Kopii obdržela také ředitelka České inspekci životního prostředí, hlavní hygienik a další odpovědné státní orgány.
„Věřím, že studie MUDr. Šimka přiměje odpovědné politiky a úředníky k tomu, aby byl důkladně prozkoumán zdravotní stav obyvatel v okolí obou podniků chlorové chemie. Je to další vážný argument proti neuváženým snahám restartovat povodněmi a výbuchem ochromenou chlorovou chemii ve Spolaně i proti záměru znásobit kapacitu výroby pryskyřic na bázi chlorové chemie v centru Ústí,“ uvedl MUDr. Šuta.
Při únicích rtuti ze Spolany zůstalo na břehu Labe více než 250 tuna rtuti a sanace zamoření bude stát stovky milionů korun, které zaplatí Fond národního majetku (2). Další stovky tun rtuti Spolana používá v provoze elektrolýzy, který chce firma po nucené odstávce zprovoznit. Sama Spolana přiznává, že do ovzduší v posledních letech vypustila stovky kilogramu rtuti a další rtuť pak podnik vypouští do Labe.
Dlouholetým problémům s úniky rtuti čelí také Spolchemie v Ústí nad Labem. Vysoce rizikové provozy ve Spolchemii jsou přitom umístěny několik set metrů od centra města. Ohrožení zdraví lidí a životního prostředí nabylo takového rozsahu, že zamořené ovzduší stotisícového města muselo být speciálně monitorováno na obsah rtuti a aktuální hodnoty znečištění ohlašovala velká světelné tabuli v centru Ústí. Také Spolchemie zamořila vlastní areál velkým množstvím rtuti a sanaci zaplatí FNM. Greenpeace opakovaně žádalo vedení chemičky i magistrát, aby Spolchemie byla přemístěna z centra města, a aby nebezpečná chlorová chemie byla nahrazena perspektivnějšími a šetrnějšími výrobami (3).
Rtuť je těkavý kov, který po vdechnutí může poškodit plíce, vstřebává se do krevního oběhu a hlavním cílovým orgánem jeho působení je mozek. Lidé vystavení dlouhodobému působení rtuti trpí únavou, bolestmi hlavy, nechutenstvím, poruchami trávení a hubnutím. Rtuť může poškodit nervový systém a vyvolat neovladatelný třes začínající na očních víčkách, jazyku, rtech a prstech. Objevují se též poškození paměti a poruchy chování, včetně depresí (4). U žen profesionálně vystavených rtuti některé studie nalezly zvýšené počty spontánních potratů, předčasných porodů a malformací plodů, případně nižší porodní hmotnost narozených dětí (5).
Další informace:
MUDr. Miroslav Šuta, (česky, anglicky) odborný konzultant Greenpeace ČR pro oblast toxických látek, mobil: 603 443 140, e-mail: miroslav.suta@cz.greenpeace.org
Mgr. Tomáš Tetiva, (česky, anglicky) mediální asistent Greenpeace ČR, mobil: 602 775 044, e-mail: tomas.tetiva@cz.greenpeace.org
Poznámky:
(1) Studie během 90. let porovnávala zdravotní stav a psychické funkce dětí ve věku 7-11 let z Novák (oblast znečištěna tepelnou elektrárnou a podnikem chlórové chemie) a z Nedožer (kontrolní skupina stejně starých dětí z čistější části okresu Prievidza). Zdroje: MUDr. Gabriel Šimko: Vliv životního prostředí na zdravotní stav dětské populace v okrese Prievidza, červenec 2000, závěrečná práce studia Master of Public Health na Škole veřejného zdravotnictví Slovenské postgraduální akademie medicíny v Bratislavě,
http://www.szupd.sk/download/
(2) Tisková zpráva ČTK z 19. března 2002: „Kužvart: Na likvidaci dioxinů jsou peníze a známe i metodu“
(3) Tisková zpráva z 3. července 1998: „Greenpeace apeluje na Spolchemii: Zastavte chlorovou chemii!“, http://www.greenpeace.cz/release/98/980703.htm
Tisková zpráva z 29. srpna 2000: „Greenpeace: Zrušte nebezpečnou chemii v centru města“, http://www.greenpeace.cz/release/00/000829.htm
(4) Bencko V., Cikrt M., Lener J.: Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka, Grada, Praha 1995
(5) WHO: Environmental Health Criteria - 86, Mercury – Environmental Aspects, Geneva, WHO 1989
„Děti z Novák měly vyšší výskyt dýchacích a nervových onemocnění, ale i nemocí smyslových orgánů a trávicího traktu. Psychologická vyšetření zaznamenala i významná zhoršení pozornosti a paměti sledovaných dětí. Tyto děti měly dále zvýšený třes rukou, menší přesnost jemných pohybů či koordinaci očí a rukou,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant Greenpeace pro toxické látky.
Greenpeace dnes kopii studie odeslalo ministryni zdravotnictví a ministrům životního prostředí a průmyslu obchodu. Kopii obdržela také ředitelka České inspekci životního prostředí, hlavní hygienik a další odpovědné státní orgány.
„Věřím, že studie MUDr. Šimka přiměje odpovědné politiky a úředníky k tomu, aby byl důkladně prozkoumán zdravotní stav obyvatel v okolí obou podniků chlorové chemie. Je to další vážný argument proti neuváženým snahám restartovat povodněmi a výbuchem ochromenou chlorovou chemii ve Spolaně i proti záměru znásobit kapacitu výroby pryskyřic na bázi chlorové chemie v centru Ústí,“ uvedl MUDr. Šuta.
Při únicích rtuti ze Spolany zůstalo na břehu Labe více než 250 tuna rtuti a sanace zamoření bude stát stovky milionů korun, které zaplatí Fond národního majetku (2). Další stovky tun rtuti Spolana používá v provoze elektrolýzy, který chce firma po nucené odstávce zprovoznit. Sama Spolana přiznává, že do ovzduší v posledních letech vypustila stovky kilogramu rtuti a další rtuť pak podnik vypouští do Labe.
Dlouholetým problémům s úniky rtuti čelí také Spolchemie v Ústí nad Labem. Vysoce rizikové provozy ve Spolchemii jsou přitom umístěny několik set metrů od centra města. Ohrožení zdraví lidí a životního prostředí nabylo takového rozsahu, že zamořené ovzduší stotisícového města muselo být speciálně monitorováno na obsah rtuti a aktuální hodnoty znečištění ohlašovala velká světelné tabuli v centru Ústí. Také Spolchemie zamořila vlastní areál velkým množstvím rtuti a sanaci zaplatí FNM. Greenpeace opakovaně žádalo vedení chemičky i magistrát, aby Spolchemie byla přemístěna z centra města, a aby nebezpečná chlorová chemie byla nahrazena perspektivnějšími a šetrnějšími výrobami (3).
Rtuť je těkavý kov, který po vdechnutí může poškodit plíce, vstřebává se do krevního oběhu a hlavním cílovým orgánem jeho působení je mozek. Lidé vystavení dlouhodobému působení rtuti trpí únavou, bolestmi hlavy, nechutenstvím, poruchami trávení a hubnutím. Rtuť může poškodit nervový systém a vyvolat neovladatelný třes začínající na očních víčkách, jazyku, rtech a prstech. Objevují se též poškození paměti a poruchy chování, včetně depresí (4). U žen profesionálně vystavených rtuti některé studie nalezly zvýšené počty spontánních potratů, předčasných porodů a malformací plodů, případně nižší porodní hmotnost narozených dětí (5).
Další informace:
MUDr. Miroslav Šuta, (česky, anglicky) odborný konzultant Greenpeace ČR pro oblast toxických látek, mobil: 603 443 140, e-mail: miroslav.suta@cz.greenpeace.org
Mgr. Tomáš Tetiva, (česky, anglicky) mediální asistent Greenpeace ČR, mobil: 602 775 044, e-mail: tomas.tetiva@cz.greenpeace.org
Poznámky:
(1) Studie během 90. let porovnávala zdravotní stav a psychické funkce dětí ve věku 7-11 let z Novák (oblast znečištěna tepelnou elektrárnou a podnikem chlórové chemie) a z Nedožer (kontrolní skupina stejně starých dětí z čistější části okresu Prievidza). Zdroje: MUDr. Gabriel Šimko: Vliv životního prostředí na zdravotní stav dětské populace v okrese Prievidza, červenec 2000, závěrečná práce studia Master of Public Health na Škole veřejného zdravotnictví Slovenské postgraduální akademie medicíny v Bratislavě,
http://www.szupd.sk/download/
(2) Tisková zpráva ČTK z 19. března 2002: „Kužvart: Na likvidaci dioxinů jsou peníze a známe i metodu“
(3) Tisková zpráva z 3. července 1998: „Greenpeace apeluje na Spolchemii: Zastavte chlorovou chemii!“, http://www.greenpeace.cz/release/98/980703.htm
Tisková zpráva z 29. srpna 2000: „Greenpeace: Zrušte nebezpečnou chemii v centru města“, http://www.greenpeace.cz/release/00/000829.htm
(4) Bencko V., Cikrt M., Lener J.: Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka, Grada, Praha 1995
(5) WHO: Environmental Health Criteria - 86, Mercury – Environmental Aspects, Geneva, WHO 1989
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
