Strana zelených: Uranovým dolem na Vysočině chce ministr Mládek tunelovat veřejný rozpočet

Vláda na svém pondělním jednání má rozhodovat o kontroverzním plánu ministra Mládka na zahájení příprav nového uranového dolu za více než 2 miliardy korun. Strana zelených (SZ) upozorňuje, že v podkladech jsou uváděny zkreslené a nepravdivé informace. Zelení plán na nový důl považují za tunelování veřejných prostředků, zbytečný zásah do životního prostředí a doporučují vládě zabývat se důležitějšími úkoly české energetiky.

Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice na Českomoravské vrchovině by se důl po provedení průzkumů financovaných ze státního rozpočtu a získání všech povolení měl začít budovat od roku 2019. Obyvatelé i nevládní organizace ale návrh ostře kritizují.

“Plány na otevření nového uranového dolu jsou pouhou snahou ministra Mládka o tunelování veřejného rozpočtu. Argumenty o snižování nezaměstnanosti v místě, kde je pod celostátním průměrem, či argument o vyšší energetické soběstačnosti, když i nadále budeme závislí na zahraničních dodavatelích, jsou trapnou pohádkou. Je na místě, aby se ministr Mládek i celá vláda zabývali palčivějšími problémy české energetiky, například modernizací distribučních sítí – smart grids. To umožní efektivnější využívání místního potenciálu obnovitelných a lokálních zdrojů energie a tím zvýšení energetické soběstačnosti domácností i komunit,” uvádí Jana Drápalová, úřadující předsedkyně SZ.

„Odkaliště jsou v regionu vnímána jako nejrizikovější faktor místního uranového průmyslu. Případné navyšování kapacity a zavážení dalšího materiálu může být časovanou bombu, protože se jedná o povrchové nádrže, oddělené od okolních obcí pouze hrází. Spolu s netransparentním procesem stanovení průzkumných území pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu lze celý přístup státu k obcím a občanům v oblasti jaderné energetiky považovat za nezodpovědný a nátlakový,” uvádí Helena Vařejková z o.s. Nechceme úložiště Kraví hora.

Státní firma DIAMO v podkladové studii tvrdí, že důl zmenší vysokou nezaměstnanost, přitom v regionu je nezaměstnanost pod celostátním průměrem a v samotném Brzkově je necelá 3 %. Lidé z dotčených obcí důl nechtějí, neboť již mají špatné zkušeností s provozem současných dolů, kde dochází k zatížení okolí zejména prachem či radonem, a hrozí tak ztráta a kontaminace podzemní vody. Proto již téměř 2000 občanů podepsalo petici „Ne těžbě uranu na Vysočině“ a starostové Memorandum pro budoucnost bez uranu, v němž požadují zastavení jakýchkoliv snah o přípravu těžby uranu.

Zavádějícím je též argument o zvýšení energetické soběstačnosti. Celkové množství vytěžitelného uranu poslouží na pouhých 7 let provozu reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Při obohacení a výrobě jaderného paliva bude ČR i nadále zcela závislá na zahraničních dodavatelích. Cena vytěženého uranu bude přitom více než dvojnásobná oproti současné tržní ceně a v horizontu doby těžby se nedá očekávat její podstatný růst. Do nákladů na těžbu též zjevně nebyly zahrnuty náklady na rekonstrukci odkališť v Dolní Rožínce.