Tiskové zprávy
Zoo Liberec: V liberecké zoo se narodil vzácný puntíkovaný tropický jelínek sambar skvrnitý
Zoologická zahrada v Liberci se raduje z nového přírůstku vzácného a silně ohroženého filipínského jelínka sambara skvrnitého. Mládě přišlo na svět druhý říjnový týden a první rychlá zdravotní prohlídka prokázala, že se jedná o samičku. V rámci českých a slovenských zoologických zahrad jsou sambaři k vidění velmi zřídka, aktuálně je chová pouze zoo v Liberci a Děčíně.
Sambaři skvrnití patří k jedněm z nejohroženějších kopytníků na světě. Žijí pouze na dvou menších ostrovech visajanského souostroví na Filipínách a dle odhadu odborníků ze Světového svazu na ochranu přírody (IUCN) ve volné přírodě žije maximálně 700 posledních jedinců. Hlavní příčinou stále se snižující početnosti sambarů v divočině je především expanze zemědělských ploch na úkor původních tropických lesů a také lov pro maso a trofeje, a to i přes ochranu místní legislativou.
Narození každého mláděte je tak pro dlouhodobé přežití druhu naprosto zásadní. V chovech v lidské péči se ale sambarům skrvnitým díky dlouhodobým zkušenostem zoologů celkem daří a jejich záložní populace v zoologických zahradách je poměrně stabilní. „Aktuálně je do jejich koordinovaného chovu v rámci Evropské asociace zoologických zahrad (EAZA) zapojeno celkem 27 institucí a jen za poslední rok se narodilo celkem 16 mláďat,“ přibližuje zoolog Luboš Melichar. „Přesto ale bude naše malá samička pro posílení sambaří populace chované v lidské péči velkým přínosem. Je zde také veliká šance, že bude moci i nadále zůstat v chovu u nás pod Ještědem a ve spolupráci s mezinárodním koordinátorem se pro ni následně pokusíme najít vhodného a geneticky cenného partnera,“ doplňuje Melichar. Liberecká zahrada chová sambary skvrnité od roku 2012 a za tu dobu tam narodilo celkem 8 mláďat.
Zoo Liberec se na záchraně tohoto ohroženého filipínského sudokopytníka podílí nejen svým zapojením do evropského koordinovaného chovu, ale již třináct let také aktivně spolupracuje a podporuje neziskovou organizaci Talarak, která na filipínském ostrově Negros provozuje záchrannou stanici pro sambary skvrnité i další endemitské druhy z oblasti visajanského souostroví. Pracovníci Talaraku zároveň úspěšně usilují o znovuzalesnění území a do nově vyhlášené chráněné přírodní rezervace na ostrově také začali vypouštět některá v centru odchovaná mláďata. V roce 2020 se jim díky velké podpoře a pomoci zkušených odborníků z evropských zoo podařilo do volné přírody navrátit i 28 sambarů skvrnitých. „Dle informací od kolegů z Talaraku a našich terénních zoologů, kteří tuto oblast pravidelně navštěvují a situaci monitorují, můžeme s velkým potěšením říci, že skupina vypuštěných sambarů ve svém novém domově v divočině prospívá a za tři roky se téměř zdvojnásobila. Je to vůbec poprvé, co se v regionu uskutečnil pokus o reintrodukci takového rozsahu a díky celosvětové spolupráci ochránců přírody se jedná o přelomový okamžik pro budoucnost a záchranu tohoto unikátního druhu. Jsme hrdí, že i Zoo Liberec je toho významnou součástí,“ říká ředitel Zoo Liberec David Nejedlo.
Sambaři skvrnití patří k jedněm z nejohroženějších kopytníků na světě. Žijí pouze na dvou menších ostrovech visajanského souostroví na Filipínách a dle odhadu odborníků ze Světového svazu na ochranu přírody (IUCN) ve volné přírodě žije maximálně 700 posledních jedinců. Hlavní příčinou stále se snižující početnosti sambarů v divočině je především expanze zemědělských ploch na úkor původních tropických lesů a také lov pro maso a trofeje, a to i přes ochranu místní legislativou.
Narození každého mláděte je tak pro dlouhodobé přežití druhu naprosto zásadní. V chovech v lidské péči se ale sambarům skrvnitým díky dlouhodobým zkušenostem zoologů celkem daří a jejich záložní populace v zoologických zahradách je poměrně stabilní. „Aktuálně je do jejich koordinovaného chovu v rámci Evropské asociace zoologických zahrad (EAZA) zapojeno celkem 27 institucí a jen za poslední rok se narodilo celkem 16 mláďat,“ přibližuje zoolog Luboš Melichar. „Přesto ale bude naše malá samička pro posílení sambaří populace chované v lidské péči velkým přínosem. Je zde také veliká šance, že bude moci i nadále zůstat v chovu u nás pod Ještědem a ve spolupráci s mezinárodním koordinátorem se pro ni následně pokusíme najít vhodného a geneticky cenného partnera,“ doplňuje Melichar. Liberecká zahrada chová sambary skvrnité od roku 2012 a za tu dobu tam narodilo celkem 8 mláďat.
Zoo Liberec se na záchraně tohoto ohroženého filipínského sudokopytníka podílí nejen svým zapojením do evropského koordinovaného chovu, ale již třináct let také aktivně spolupracuje a podporuje neziskovou organizaci Talarak, která na filipínském ostrově Negros provozuje záchrannou stanici pro sambary skvrnité i další endemitské druhy z oblasti visajanského souostroví. Pracovníci Talaraku zároveň úspěšně usilují o znovuzalesnění území a do nově vyhlášené chráněné přírodní rezervace na ostrově také začali vypouštět některá v centru odchovaná mláďata. V roce 2020 se jim díky velké podpoře a pomoci zkušených odborníků z evropských zoo podařilo do volné přírody navrátit i 28 sambarů skvrnitých. „Dle informací od kolegů z Talaraku a našich terénních zoologů, kteří tuto oblast pravidelně navštěvují a situaci monitorují, můžeme s velkým potěšením říci, že skupina vypuštěných sambarů ve svém novém domově v divočině prospívá a za tři roky se téměř zdvojnásobila. Je to vůbec poprvé, co se v regionu uskutečnil pokus o reintrodukci takového rozsahu a díky celosvětové spolupráci ochránců přírody se jedná o přelomový okamžik pro budoucnost a záchranu tohoto unikátního druhu. Jsme hrdí, že i Zoo Liberec je toho významnou součástí,“ říká ředitel Zoo Liberec David Nejedlo.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk