Člověk v tísni: V Mongolsku pomáháme zateplit domovy místní ovčí vlnou

Zimní teploty v Mongolsku občas padají až třicet stupňů pod nulu a většině zdejších obydlí schází zateplení. Náklady na vytápění strmě rostou, a tak mongolské rodiny řeší, jak na teple ušetřit. S tím pomáhá Člověk v tísni, který propaguje vlnu ze zdejších ovcí jako vhodný a především levný materiál na zateplení budov.

„Většina Mongolů žije ve starých panelákových bytovkách, které jsou energeticky velmi nákladné. Postupné zavádění deregulace cen energií je nutí k tomu, aby hledali cesty, jak za teplo ušetřit. Proto jsme v lednu 2013 začali pracovat na tom, abychom dovoz drahých a často ekologicky nepřijatelných izolačních materiálů nahradili místní variantou ,“ vysvětluje Juraj Drábik, který rok a půl působil v mongolském týmu Člověka v tísni.

Tou by podle něj měla být ovčí vlna, která se pro zateplování po nutných úpravách používá také v Evropě. „Vlny je v Mongolsku dostatek, na jednoho obyvatele totiž připadá až pět ovcí. Je to tedy lokálně dostupná, a také ekologická surovina, která by mohla nahradit dovoz skelné vaty z Číny či tzv. minerální vlny z Ruska,“ dodává.
Vlna se v Mongolsku zpracovává jen minimálně

Přestože je vlna jednou z hlavních surovin, které Mongolsko produkuje, její zpracování není nijak rozšířené. Kvůli nízké poptávce je i zisk pro dodavatele velmi malý. Člověk v tísni se rozhodl tento potenciál využít a zaměřil se na zpracování vlny jako tepelně-izolačního stavebního materiálu. Důraz je přitom klade na rozvoj celého dodavatelského řetězce, jenž zahrnuje jednotlivé chovatele ovcí, malé a středně velké podniky i instituce, jako jsou státní úřady a školy.

„Od pastevců ovcí, kteří produkují základní surovinu, postupujeme k podnikům, jež surovou vlnu zpracovávají a vyrábějí z ní izolaci, až po firmy, které ji budou využívat při stavbách nových a rekonstrukci stávajících budov. Spolupracujeme také s regulačními úřady, protože je potřeba nový produkt standardizovat a certifikovat,“ osvětluje koordinátorka projektu Amgalan Ariunbold.

Zpracování ovčí vlny na izolační materiál
Továrny zaměstnají až tři sta lidí

Jelikož je koncept zelených a nízkoenergetických budov v Mongolsku poměrně nový, musel Člověk v tísni přijít také s marketingovou kampaní, jež měla konečný produkt představit mongolské veřejnosti. „Součástí kampaně je kromě článků v odborných časopisech, televizních spotů a brožurek také dokumentární film,“ říká Amgalan Ariunbold. Nový výrobek by se měl v budoucnu vyrábět ve čtyřech či pěti továrnách rozmístěných po celém Mongolsku, v nichž by mělo najít práci až tři sta lidí.

Spolupráce se daří i na politické úrovni. „Podařilo se nám získat národní certifikaci produktu, díky čemuž může být izolace z ovčí vlny využívána jako standardní materiál ve stavebnictví,“ uvádí vedoucí mongolské mise Člověka v tísni Quentin Moreau.
Školení pro kočovné pastevce

Obrovské vzdálenosti a nedostatek infrastruktury způsobuje velké rozdíly v životní úrovni obyvatel hlavního města a venkovských oblastí. Člověk v tísni se proto zaměřil také na práci s kočovnými pastevci, jež produkují základní surovinu pro nový výrobek. „V loňském létě jsme uspořádali školení pro dvě stovky pastevců v severním Mongolsku o tom, jak správně stříhat ovce. Letos plánujeme další školení, při němž by se měli pastevci naučit, jak vlnu třídit, a tím zvyšovat její hodnotu,“ říká Amgalan Ariunbold.

„Zpracovaná vlna by také mohla sloužit jako izolační materiál domů chudých obyvatel venkova nebo obydlí bývalých kočovníků usídlených na předměstí Ulánbátaru. Zateplení domů tak celkově výrazně zvyšuje kvalitu života lidí v zemi, kde zima trvá osm měsíců v roce,“ dodává.