Tiskové zprávy
Česká krajina: V rezervaci se dnes narodilo první letošní mládě zubrů, samec Polanin se stal poprvé otcem
„S největším pravděpodobností se narodilo dnes ráno, samice měla ještě placentu. Téměř s jistotou je mládě samička,“ uvedl Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která zajišťuje chovatelský dohled nad zvířaty.
Nový přírůstek změnil chování stáda. „Zubří samec začal bránit teritorium mnohem více, je nervózní. A to natolik, že v některých chvílích musela matka chránit čerstvě narozené mládě i před samcem, který v jednu chvíli zubře srazil,“ pokračoval Karel Bendl a doplnil: „Matka se od mláděte nehne dále než na dva metry. Zubře již od ní také sálo mateřské mléko.“ Stádo se s mládětem přemístilo na stejné místo jako loni, do hustého porostu, kde je lépe skryto.
Dnešní mládě je vůbec první, jehož otcem je místní samec Polanin III, pětiletý zubří býk pocházející z polské rezervace Gołuchów. Nový přírůstek je tak úplně prvním, stoprocentně místním zubřím mládětem, které v rezervaci přišlo na svět. Loňské mládě, samička Tula, kterou v únoru pokřtil ministr životního prostřední Richard Brabec, bylo počato ještě v polské rezervaci Pszczyna, odkud přijela jeho matka již březí.
„Jsme rádi, že narození mláděte ukázalo, že stádo, které bylo pro rezervaci vytvořeno, je schopné reprodukce,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Zubři byli totiž na počátku dvacátého století téměř vyhubeni, takže nížinnou linii, kterou rezervace chová, vytvořilo pouhých pět zakládajících zvířat. Křížení blízce příbuzných zvířat má za následek malou genetickou variabilitu zubří populace, což se projevuje i některými geneticky podmíněnými chorobami, včetně častější neplodnosti býků.
„V loňském roce jsme mnohokrát pozorovali pouze neúspěšné pokusy našeho mladého zubřího býka o páření. Byly mu necelé čtyři roky a nebyli jsme si proto jisti, zda je pro úspěšné svádění samic, z nichž polovina je starší než on, dostatečně zkušený a vyspělý. Nyní je zřejmé, že ano,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. „Bude zajímavé sledovat, zda a do jaké míry bude s novým mládětem vycházet zubří slečna narozená před rokem. Jsme zvědaví, zda už odrostla hrám, nebo příchod mláděte uvítá,“ doplnil Miloslav Jirků.
Zubří mládě nebylo dnes jediným přírůstkem, který na pastvině u Benátek nad Jizerou přišel na svět. Narodilo se tam také hříbě divokých koní, letos již osmé. Na druhé pastvině u Milovic se letos narodilo dalších sedm letošních hříbat a dvě mláďata praturů, takže letos zatím přišlo v rezervaci na svět osmnáct mláďat. Rezervace tak nutně potřebuje rozšířit.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Nový přírůstek změnil chování stáda. „Zubří samec začal bránit teritorium mnohem více, je nervózní. A to natolik, že v některých chvílích musela matka chránit čerstvě narozené mládě i před samcem, který v jednu chvíli zubře srazil,“ pokračoval Karel Bendl a doplnil: „Matka se od mláděte nehne dále než na dva metry. Zubře již od ní také sálo mateřské mléko.“ Stádo se s mládětem přemístilo na stejné místo jako loni, do hustého porostu, kde je lépe skryto.
Dnešní mládě je vůbec první, jehož otcem je místní samec Polanin III, pětiletý zubří býk pocházející z polské rezervace Gołuchów. Nový přírůstek je tak úplně prvním, stoprocentně místním zubřím mládětem, které v rezervaci přišlo na svět. Loňské mládě, samička Tula, kterou v únoru pokřtil ministr životního prostřední Richard Brabec, bylo počato ještě v polské rezervaci Pszczyna, odkud přijela jeho matka již březí.
„Jsme rádi, že narození mláděte ukázalo, že stádo, které bylo pro rezervaci vytvořeno, je schopné reprodukce,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Zubři byli totiž na počátku dvacátého století téměř vyhubeni, takže nížinnou linii, kterou rezervace chová, vytvořilo pouhých pět zakládajících zvířat. Křížení blízce příbuzných zvířat má za následek malou genetickou variabilitu zubří populace, což se projevuje i některými geneticky podmíněnými chorobami, včetně častější neplodnosti býků.
„V loňském roce jsme mnohokrát pozorovali pouze neúspěšné pokusy našeho mladého zubřího býka o páření. Byly mu necelé čtyři roky a nebyli jsme si proto jisti, zda je pro úspěšné svádění samic, z nichž polovina je starší než on, dostatečně zkušený a vyspělý. Nyní je zřejmé, že ano,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. „Bude zajímavé sledovat, zda a do jaké míry bude s novým mládětem vycházet zubří slečna narozená před rokem. Jsme zvědaví, zda už odrostla hrám, nebo příchod mláděte uvítá,“ doplnil Miloslav Jirků.
Zubří mládě nebylo dnes jediným přírůstkem, který na pastvině u Benátek nad Jizerou přišel na svět. Narodilo se tam také hříbě divokých koní, letos již osmé. Na druhé pastvině u Milovic se letos narodilo dalších sedm letošních hříbat a dvě mláďata praturů, takže letos zatím přišlo v rezervaci na svět osmnáct mláďat. Rezervace tak nutně potřebuje rozšířit.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
