Česká krajina: Vědci začnou spolu s lesníky vracet do lesů původní druhy ovocných stromů

Původní lesy v Česku byly mnohem pestřejší než dnes. Kromě toho, že v nich převládaly listnaté či smíšené porosty, vyskytovaly se v nich také druhy dřevin, které v současnosti v hospodářských porostech chybí. Týká se to například i původních druhů ovocných stromů a keřů.

Kromě dubů, buků či jedlí totiž původně v českých lesích a při jejich okrajích rostly také jabloň lesní, planá hrušeň zvaná polnička, třešeň ptačí, různé druhy jeřábů, dřín, dřišťál a další druhy ovocných dřevin. Zatímco v některých evropských zemích jsou tyto stromy a keře stále součástí lesních porostů, v Česku téměř vymizely vlivem nevhodného hospodaření. Hlavní problém je vysazování plantáží stromů jednoho druhu, v nichž je pravidelně likvidován keřový podrost i ostatní druhy stromů. „Stačí zajet několik kilometrů na sever od našich hranic a je vidět propastný rozdíl. V Polsku lesníci aktivně sázejí místní druhy ovocných stromů, lesy jsou protkané sítí malých bezzásahových území. Hospodářský les v Polsku je tak mnohdy pestřejší než lesy v českých chráněných územích,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky, který se podílí na vzniku rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.

Právě chybějící ovocné stromy přispívají k tomu, že pro zvěř jsou tuzemské lesy často „potravní pouští“, kde nemají ani ve vegetační sezoně co žrát.

Vědci nyní budou ve spolupráci se Správou městských lesů v Benátkách nad Jizerou pracovat na navracení ovocných stromů do lesů. „Již léta vysazujeme do lesů i do alejí podél polních cest v majetku našeho města ovocné stromky původních odolných odrůd, které mají pro naši přírodu i pro člověka mnoho pozitivních funkcí. Po dohodě s ochránci budeme napříště používat i semenáče místních ovocňáků, vypěstované ze semen ovocných dřevin rostoucích v prostoru rezervace, abychom rozšířili potomstvo těchto léty prověřených odolných jedinců i mimo území pastviny,“ vysvětlil starosta Benátek nad Jizerou Karel Bendl. Vzhledem k vyhlášení Národní přírodní památky musí ochranáři zajistit pro nakládání s rostlinami v rámci rezervace potřebný souhlas orgánu ochrany přírody.

V našich lesích nechybí jen ovoce, jak jej běžně chápeme z pohledu člověka, obecně je u nás málo takzvaných plodonosných dřevin produkujících nejrůznější bobule a ořechy. Ve střední Evropě se plodonosných dřevin vyskytuje řada druhů, v naší krajině však běžně najdeme jen několik, většina druhů je výrazně vzácnější. Do lesů plodonosné dřeviny vlivem takzvaných probírek a likvidaci keřového patra pronikají většinou jen při okrajích, zatímco uvnitř lesů chybí.

Důležité jsou přitom nejen plody, ale také samotná přítomnost různých druhů stromů a keřů v lesích. Jejich listí a větvičky jsou totiž hlavní potravou například jelení zvěře a žije na nich řada druhů motýlů a jiného užitečného hmyzu. Jelikož v našich lesích podstatná část druhů dřevin chybí, je zvěř v druhově chudých českých plantážích na dřevo odkázána na hlavní hospodářské dřeviny, na kterých pak nutně způsobuje škody.

Kolem rezervace vzniknou také přirozené skupinky dubů, jejichž plody rovněž poslouží jako zdroj potravy pro zvěř, ale dřeviny budou plnit také krajinářskou funkci. „I když je hlavním cílem rezervace velkých kopytníků udržovat otevřenou krajinu a bránit jejímu zarůstání, je zachování původních dřevin na území rezervace i v jejím okolí také pro nás důležitým cílem,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Rezervace velkých kopytníků vznikla v roce 2015. Nachází se v bývalém vojenském prostoru Milovice mezi městy Milovice, Benátky nad Jizerou a obcí Lipník.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na dokončení rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.