https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/vedci-zjistovali-obsah-zivin-v-asimilacnich-organech-jedle-a-smrku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Vědci zjišťovali obsah živin v asimilačních orgánech jedle a smrku

Dobrý stav lesů je podmíněn množstvím a dostupností živin v půdě. K odhadu úrovně výživy porostů se proto dlouhodobě zjišťují a užívají koncentrace živin v asimilačních orgánech dřevin. Vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu lesů je tak důležité znát, jak v koloběhu živin v lesním prostředí fungují jednotlivé dřeviny.
Jedle bělokorá je řazena mezi meliorační a zpevňující dřeviny. Zpevňující funkce jedle je spatřována v lepším zakotvení v půdě, spojeným s tvorbou v mládí kůlovitého a později srdčitého kořenového systému. Dobrá meliorační funkce jedle, spočívající v návratu části živin zpět do půdy ve formě opadu, je však doložena mnohem méně.
Jedle bělokorá v současné době zaujímá jen 1,2 % porostní plochy lesů v České republice. Na mnoha stanovištích byla jedle v minulosti nahrazena smrkem ztepilým, takže se s oběma dřevinami setkáváme v podobných růstových podmínkách nebo i ve stejných porostech. Jedle i smrk v minulosti negativně reagovaly žloutnutím a ztrátou jehlic na epizody sucha nebo antropogenní znečištění ovzduší; tyto symptomy chřadnutí reflektovaly také deficitní obsahy základních živin v jehlicích.
V jednom ze svých výzkumů vědci z Výzkumné stanice Opočno proto zjišťovali obsah živin ve dvou nejmladších ročnících jehlic smrku ztepilého a jedle bělokoré pocházející z přirozené obnovy. Před realizací experimentu předpokládali příznivější, tedy vyšší koncentrace živin v živých jehlicích jedle ve srovnání se smrkem, a tím i odlišnou schopnost jedle přijímat živiny ve srovnatelných podmínkách a následně také pravděpodobně příznivěji ovlivňovat půdní vlastnosti opadem. Vyhodnocovali koncentraci základních živin: dusíku (N), fosforu (P), draslíku (K), vápníku (Ca) a hořčíku (Mg) ve dvou nejmladších ročnících jehlic jedle a porovnali ji se srovnatelně výškově a věkově vyspělým smrkem na témže stanovišti.
Lesní porost, který vědci použili pro své šetření, se nachází v Nízkém Jeseníku, 637 m n. m., na stanovišti svěží jedlové bučiny (5S). Mateřský porost nad přirozenou obnovou tvořil smrko-jedlovou ředinu v mýtním věku (ca 120 let), kde byl smrk v důsledku nahodilých těžeb již téměř zcela odstraněn. Přirozená obnova pod proředěným porostem se skládala převážně z výškově diferencovaného zmlazení smrku a jedle se sporadickou příměsí dalších dřevin. Jedinci přirozené obnovy nevykazovali příznaky žloutnutí ani jiných barevných změn, přestože se porost nalézá v oblasti, kde dochází k chřadnutí (žloutnutí) smrkových porostů již od stadia mlazin a nárostů.
Na podzim 2017 vědci odebrali asimilační aparát jedinců přirozené obnovy smrku a jedle. Z odrůstajícího zmlazení o výšce 1–4 m odebrali z horního 2.–3. přeslenu vzorek dvou nejmladších ročníků jehlic. Výběr provedli párově, kdy ke každému náhodně zvolenému smrku vybrali nejbližší jedli srovnatelného vzrůstu. Laboratorně stanovili obsah a poměr živin: dusíku (N), fosforu (P), draslíku (K), vápníku (Ca) a hořčíku (K).
Koncentrace živin v prvním ročníku jehlic smrku a jedle byly víceméně srovnatelné, s výjimkou vyšší koncentrace dusíku v jehlicích smrku. Více než jedna čtvrtina jedinců jedle vykazovala v prvním ročníku jehlic deficit v obsahu dusíku. Část jedinců jedle také vykazovala deficit v obsahu vápníku a hořčíku.
V druhém ročníku jehlic byly zaznamenány především rozdíly v koncentraci draslíku a hořčíku. Koncentrace draslíku však byla dostatečná u obou dřevin.
Značné procento jedle vykazovalo nedostatek hořčíku na rozdíl od smrku, kde žádný z analyzovaných vzorků nebyl pod hranicí nedostatku. Část vzorků jedle také vykazovala nedostatek dusíku a vápníku. Nedostatek dusíku byl zjištěn i u části vzorků smrku.
Poměry koncentrací živin byly v prvním ročníku jehlic smrku a jedle podobné. Ve druhém ročníku jehlic byly rozdíly v poměru koncentrací mezi smrkem a jedlí patrnější. Test ukázal průkazně vyšší poměr N/K u smrku. Dále byl zjištěn průkazně vyšší poměr N/Mg a K/Mg u jedle.
Vědci ve své studii nezjistili případy barevných změn asimilačního aparátu, které by svědčily o výrazném nedostatku v příjmu hořčíku nebo vápníku.
Pro posuzování úrovně výživy jsou důležité také vzájemné poměry živin. Při porovnání optimálních poměrů živin zaznamenali vědci mimo interval optima vyšší poměry N/Ca a K/Ca u smrku i jedle, dále vyšší poměr N/Mg a K/Mg u jedle. Poměry N/P a N/K lze u obou dřevin považovat za optimální.
Úroveň výživy v asimilačních orgánech obecně nemusí korespondovat s úrovní obsahu živin v opadu. Vlivem retranslokace živin dochází k úbytku koncentrací hořčíku, draslíku, fosforu a dusíku ve starších ročnících jehlic a opad je o tyto živiny chudší. Koncentrace vápníku naopak roste se stářím jehlic. Starší ročníky jehlic neopadávají najednou, ale ztrácí olistění postupně. Životnost jehlic je druhově specifická a je ovlivněna i stanovištními podmínkami. Při hodnocení melioračního účinku je pravděpodobně nutné zohlednit i rozdílnou rychlost rozkladu jehlic smrku a jedle.
Ve svých závěrech vědci konstatovali:
• Odvozovat meliorační účinek dřeviny pouze na základě stavu výživy nejmladších jehlic je možné jen v omezené míře.
• Koncentrace živin a jejich vzájemné poměry v nejmladším ročníku jehlic zmlazení smrku a jedle byly u obou dřevin velmi podobné. U smrku byla zjištěna vyšší koncentrace dusíku.
• Porovnáním druhého nejmladšího ročníku jehlic smrku a jedle byly zjištěny vyšší koncentrace draslíku a nižší koncentrace hořčíku u jedle. Byl zjištěn vyšší poměr N/K u smrku a vyšší poměr N/Mg a K/Mg u jedle.
• Zjištěné obsahy vápníku a hořčíku byly pod stadiem optima obou sledovaných dřevin, přesto nebyly pozorovány symptomy spojené s deficitem zmíněných prvků.
• Zjištěné výsledky nepotvrdily příznivější koncentraci živin v jehlicích jedle ve srovnání se smrkem, a tím i odlišnou schopnost jedle přijímat živiny ve srovnatelných podmínkách.
• Meliorační účinky je třeba posuzovat v širším kontextu z pohledu odlišné rychlosti rozkladu jehličí, prokořenění půdního profilu apod.
Výzkum byl realizován v rámci institucionální podpory Ministerstva zemědělství České republiky MZE-RO0118 a během řešení projektu QK1910292 „Postupy pro podporu jedle bělokoré v les. hospodářství ČR“.
Celý článek je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/09/598.pdf
Kontakt na autory: David Dušek, Dušan Kacálek, Jiří Novák, Marian Slodičák, VÚLHM, v. v. i., VS Opočno, e-mail: dusek@vulhmop.cz
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist