Tiskové zprávy
Česká společnost pro větrnou energii: Větrná energetika věří v podporu vlády
20. dubna 2009 | Česká společnost pro větrnou energii
Autor: Markéta Karbanová, tel: +420 544 526 751
Autor: Markéta Karbanová, tel: +420 544 526 751
Rozvoj větrné energetiky může pro Českou republiku znamenat vyšší zaměstnanost a růst ekonomiky. Podmínkou je ale silnější podpora ze strany vlády. Na těchto závěrech se shodli hlavní řečníci Evropského workshopu o integraci větrné energie v ČR, který pořádala European Wind Energy Association ve spolupráci s Českou společností pro větrnou energii.
Budoucnost a další rozšiřování větrné energie v České republice budou z větší části závislé na podpoře nejvyšších vládních činitelů. Obor se bez jejich pomoci neobejde při odstraňování administrativních, legislativních a technických bariér. Takové je poselství Evropského workshopu o Integraci větrné energetiky v České republice organizovaného European Wind Energy Association (EWEA) a Českou společností pro větrnou energetiku (ČSVE).
„Ve světle tří hlavních globálních výzev, před kterými v současnosti stojí lidstvo - energetické krize, finanční krize a klimatické krize - je zcela zřejmé, že větrná energetika nabízí konkrétní řešení všech tří, prostřednictvím lokální, spolehlivé, dostupné a čisté energie,“ řekl Petr Holub, poradce českého ministerstva životního prostředí. Projekty větrných elektráren podle něj ale u nás bojují s množstvím administrativních bariér, jež nepřiměřeně prodlužují čas pro jejich přípravu a vznik.
V přístupových rozhovorech s Evropskou unií se Česká republika zavázala plnit indikativní cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pro rok 2020 se počítá s jejich 13% podílem na hrubé spotřebě elektřiny v ČR. Rozhodným dokumentem by proto měl být Národní akční plán, který má být v červnu 2010 předložen Evropské komisi. „Národní akční plán určuje vhodná opatření k dosažení indikativního cíle. V případě ČR je rozhodující, aby vláda promptně věnovala náležitou pozornost administrativním bariérám a přístupu k síti pro obnovitelné zdroje. To napomůže rozvoji větrné energetiky coby hlavnímu podílníku v dosažení cíle,“ nastínil cestu Justin Wilkes, vedoucí odboru regulací EWEA.
Wilkes charakterizoval větrnou energetiku jako „rozvinutý průmysl a konkurenceschopnou technologii výroby elektrické energie“, která loni představovala 36 % kapacity všech nových energetických zdrojů instalovaných v rámci EU. Koncem roku 2008 bylo v oboru větrné energie v Evropské unii zaměstnáno přímo i nepřímo celkově 160 tisíc lidí.
V České republice je nyní minimálně 500 zaměstnanců pracujících na výrobě součástek větrných elektráren. Podporou oboru cestou eliminace bariér omezujících jeho rozvoj by vláda podle předsedy České společnosti pro větrnou energii Michala Janečka vytvořila podmínky pro další růst pracovních míst a příspěvek větrné energetiky k růstu české ekonomiky.
V loňském roce vyrobily české větrné elektrárny podle statistik ERÚ 244,7 GWh elektřiny, čímž saturovaly spotřebu více než 172 tisíc lidí (tj. město velikosti Plzně). V současnosti je na území České republiky ve větrných elektrárnách instalován výkon v hodnotě 150 MW (koncem února 2008 šlo o 116,9 MW). ČSVE počítá do čtyř let s instalovaným výkonem ve větrných elektrárnách ve výši 1000 MW. Tyto kapacity vyrobí přibližně 2,5 TWh elektrické energie, což je prakticky ekvivalent dnešní výroby ve vodních elektrárnách a zároveň plné pokrytí spotřeby Jihomoravského kraje a Vysočiny. Výstavba uvedených kapacit bude současně znamenat investice v objemu minimálně 35 miliard korun.
„V poslední době jsme svědky masivních útoků proti stavbám větrných elektráren. Požadavky a námitky ze strany různých subjektů přitom často zacházejí až do absurdit. Výrobu z obnovitelných zdrojů, jmenovitě i ve větrných elektrárnách, přitom podpořila řada uznávaných autorit, mj. také závěrečná zpráva tzv. Pačesovy komise,“ podotýká Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
Budoucnost a další rozšiřování větrné energie v České republice budou z větší části závislé na podpoře nejvyšších vládních činitelů. Obor se bez jejich pomoci neobejde při odstraňování administrativních, legislativních a technických bariér. Takové je poselství Evropského workshopu o Integraci větrné energetiky v České republice organizovaného European Wind Energy Association (EWEA) a Českou společností pro větrnou energetiku (ČSVE).
„Ve světle tří hlavních globálních výzev, před kterými v současnosti stojí lidstvo - energetické krize, finanční krize a klimatické krize - je zcela zřejmé, že větrná energetika nabízí konkrétní řešení všech tří, prostřednictvím lokální, spolehlivé, dostupné a čisté energie,“ řekl Petr Holub, poradce českého ministerstva životního prostředí. Projekty větrných elektráren podle něj ale u nás bojují s množstvím administrativních bariér, jež nepřiměřeně prodlužují čas pro jejich přípravu a vznik.
V přístupových rozhovorech s Evropskou unií se Česká republika zavázala plnit indikativní cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pro rok 2020 se počítá s jejich 13% podílem na hrubé spotřebě elektřiny v ČR. Rozhodným dokumentem by proto měl být Národní akční plán, který má být v červnu 2010 předložen Evropské komisi. „Národní akční plán určuje vhodná opatření k dosažení indikativního cíle. V případě ČR je rozhodující, aby vláda promptně věnovala náležitou pozornost administrativním bariérám a přístupu k síti pro obnovitelné zdroje. To napomůže rozvoji větrné energetiky coby hlavnímu podílníku v dosažení cíle,“ nastínil cestu Justin Wilkes, vedoucí odboru regulací EWEA.
Wilkes charakterizoval větrnou energetiku jako „rozvinutý průmysl a konkurenceschopnou technologii výroby elektrické energie“, která loni představovala 36 % kapacity všech nových energetických zdrojů instalovaných v rámci EU. Koncem roku 2008 bylo v oboru větrné energie v Evropské unii zaměstnáno přímo i nepřímo celkově 160 tisíc lidí.
V České republice je nyní minimálně 500 zaměstnanců pracujících na výrobě součástek větrných elektráren. Podporou oboru cestou eliminace bariér omezujících jeho rozvoj by vláda podle předsedy České společnosti pro větrnou energii Michala Janečka vytvořila podmínky pro další růst pracovních míst a příspěvek větrné energetiky k růstu české ekonomiky.
V loňském roce vyrobily české větrné elektrárny podle statistik ERÚ 244,7 GWh elektřiny, čímž saturovaly spotřebu více než 172 tisíc lidí (tj. město velikosti Plzně). V současnosti je na území České republiky ve větrných elektrárnách instalován výkon v hodnotě 150 MW (koncem února 2008 šlo o 116,9 MW). ČSVE počítá do čtyř let s instalovaným výkonem ve větrných elektrárnách ve výši 1000 MW. Tyto kapacity vyrobí přibližně 2,5 TWh elektrické energie, což je prakticky ekvivalent dnešní výroby ve vodních elektrárnách a zároveň plné pokrytí spotřeby Jihomoravského kraje a Vysočiny. Výstavba uvedených kapacit bude současně znamenat investice v objemu minimálně 35 miliard korun.
„V poslední době jsme svědky masivních útoků proti stavbám větrných elektráren. Požadavky a námitky ze strany různých subjektů přitom často zacházejí až do absurdit. Výrobu z obnovitelných zdrojů, jmenovitě i ve větrných elektrárnách, přitom podpořila řada uznávaných autorit, mj. také závěrečná zpráva tzv. Pačesovy komise,“ podotýká Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Rozumný člověk věří v konec větrného podnikání - 21. 4. 2009 - JosPan Janeček zapomněl sdělit malou drobnost, tj. kde těch 400 vrtulí (800 MW instalovaného výkonu) chce v následujících čtyřech letech postavit. Pokud vláda ustoupí těmto zeleným podnikavcům, budeme mít z posledních zbytků nezastavěné krajiny rotující průmyslovou zónu.35 mld Kč za fluktuující nespolehlivý výkon kolem 200 MW (při optimistické 25% využitelnosti) – tj. asi 13% výkonu Temelína při životnosti 20 let (spíše ale 5-10 let) považuji za velmi špatnou investici. Není zde ani započtena investice do přebudování rozvodné soustavy, výstavby záložních zdrojů atd. atd. |




