Tiskové zprávy
KDU-ČSL: Vít Kaňkovský (KDU-ČSL): O úložišti jaderného odpadu nesmí rozhodnout stát bez účasti obcí
Lidovci na Vysočině dlouhodobě komunikují s obcemi ze dvou státem vytipovaných lokalit pro umístění hlubinného úložiště jaderných odpadů /HÚRAO/ na Vysočině.
V červnu 2020 odborný panel Správy úložišť jaderných odpadů/SÚRAO/ doporučil vládě České republiky zúžit počet uvažovaných lokalit pro HÚRAO z 9 na 4. Dvě z uvažovaných lokalit leží v Kraji Vysočina, konkrétně jde o lokalitu Hrádek na Jihlavsku a druhou je oblast Horka na Žďársku. Zástupci obou těchto lokalit dlouhodobě volají po rovnoprávnější postavení obcí v rozhodovacím procesu o hledání finální lokality pro úložiště. Bohužel vláda s obcemi jedná přezíravě a z pozice síly. Zatím jediným výsledkem nesouhlasu obcí s postupem vlády je zadání oponentního posudku ze strany vlády k doporučenému zúžení lokalit. Víc ale nic.
Evropská komise předpokládá, že členské země pro proces rozhodování o hlubinném úložišti jaderných odpadů připraví národní legislativu, která zajistí dotčeným obcím důstojné a rovnoprávné postavení v procesu hledání finální lokality pro hlubinné úložiště. Bohužel Česku republika svůj závazek dlouhodobě nenaplňuje.
Druhou zásadní otázkou je vlastní koncepce České republiky pro nakládání s tzv. vyhořelým palivem z jaderných elektráren. Jde o použité palivo, které ale má ještě více než 90% nespotřebované aktivity a tudíž v budoucnu může být ještě smysluplně využitelné, jen pro to zatím neexistuje technologický a ekonomicky přijatelný způsob. Řada států v čele s Kanadou, Velkou Británií a dalšími je ale již poměrně daleko ve vývoji nových technologií recyklace vyhořelého jaderného paliva i nových typů reaktorů, které takové recyklované palivo dokáží využít. A tak je na místě otázka. Proč Česká republika úporně setrvává na jediné variantě likvidace vyhořelého paliva a to je jeho nevratné „zakopání“ 500 metrů hluboko?
Z těchto důvodů podal poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský písemnou interpelaci na vicepremiéra Karla Havlíčka, kde mu pokládá několik otázek k problematice nakládání s vyhořelým palivem. „Dvě nejzásadnější otázky, které jsem adresoval panu vicepremiérovi, směřují k tomu, kdy vláda předloží tolikrát slibovaný zákon o zapojení dotčených obcí do procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště. A druhý dotaz - proč vláda nehledá alternativu pro efektivnější nakládání s vyhořelým palivem z jaderných elektráren? Doufám, že pan ministr Havlíček zaujme k těmto i dalším dotazům co nejrychleji konstruktivní stanovisko,“ říká Kaňkovský, který kandiduje za lidovce na hejtmana v Kraji Vysočina.
V červnu 2020 odborný panel Správy úložišť jaderných odpadů/SÚRAO/ doporučil vládě České republiky zúžit počet uvažovaných lokalit pro HÚRAO z 9 na 4. Dvě z uvažovaných lokalit leží v Kraji Vysočina, konkrétně jde o lokalitu Hrádek na Jihlavsku a druhou je oblast Horka na Žďársku. Zástupci obou těchto lokalit dlouhodobě volají po rovnoprávnější postavení obcí v rozhodovacím procesu o hledání finální lokality pro úložiště. Bohužel vláda s obcemi jedná přezíravě a z pozice síly. Zatím jediným výsledkem nesouhlasu obcí s postupem vlády je zadání oponentního posudku ze strany vlády k doporučenému zúžení lokalit. Víc ale nic.
Evropská komise předpokládá, že členské země pro proces rozhodování o hlubinném úložišti jaderných odpadů připraví národní legislativu, která zajistí dotčeným obcím důstojné a rovnoprávné postavení v procesu hledání finální lokality pro hlubinné úložiště. Bohužel Česku republika svůj závazek dlouhodobě nenaplňuje.
Druhou zásadní otázkou je vlastní koncepce České republiky pro nakládání s tzv. vyhořelým palivem z jaderných elektráren. Jde o použité palivo, které ale má ještě více než 90% nespotřebované aktivity a tudíž v budoucnu může být ještě smysluplně využitelné, jen pro to zatím neexistuje technologický a ekonomicky přijatelný způsob. Řada států v čele s Kanadou, Velkou Británií a dalšími je ale již poměrně daleko ve vývoji nových technologií recyklace vyhořelého jaderného paliva i nových typů reaktorů, které takové recyklované palivo dokáží využít. A tak je na místě otázka. Proč Česká republika úporně setrvává na jediné variantě likvidace vyhořelého paliva a to je jeho nevratné „zakopání“ 500 metrů hluboko?
Z těchto důvodů podal poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský písemnou interpelaci na vicepremiéra Karla Havlíčka, kde mu pokládá několik otázek k problematice nakládání s vyhořelým palivem. „Dvě nejzásadnější otázky, které jsem adresoval panu vicepremiérovi, směřují k tomu, kdy vláda předloží tolikrát slibovaný zákon o zapojení dotčených obcí do procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště. A druhý dotaz - proč vláda nehledá alternativu pro efektivnější nakládání s vyhořelým palivem z jaderných elektráren? Doufám, že pan ministr Havlíček zaujme k těmto i dalším dotazům co nejrychleji konstruktivní stanovisko,“ říká Kaňkovský, který kandiduje za lidovce na hejtmana v Kraji Vysočina.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
