Iuridicum Remedium, z. s.: Vláda v pondělí projedná návrh zákona o DNA

Téměř půl roku po stanoveném termínu vláda v pondělí 19. 12. projedná návrh novely zákona o policii a dalších zákonů, který upravuje existenci kriminalistické databáze DNA. Návrh v reakci na dlouholetý tlak ochránců soukromí, zejména nevládní organizace Iuridicum Remedium a Úřadu pro ochranu osobních údajů připravilo na základě vládou uloženého úkolu Ministerstvo vnitra.

Ministerstvo vnitra, které dlouhá léta odmítalo, že by právní úprava existence databáze DNA a jejího využívání, která je obsažena v interních pokynech policejního prezidenta, jejichž obsah je utajován, byla nedostatečná, se k práci na zákonu uchýlilo až poté, co byl nevládní organizací Iuridicum Remedium zpracován poslanecký návrh zákona pro poslance Daniela Korteho, který podpořilo 59 poslanců napříč politickým spektrem. Ministerstvo se vydalo cestou novelizace stávajících zákonů a nikoli cestou zvláštního zákona, kterou šel poslanecký návrh.

„Obecně vítáme, že vláda připravila právní úpravu, která existenci databáze reguluje na úrovni zákona,“ uvedl výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil. „Měli jsme možnost se vyjádřit již k prvním verzím tohoto materiálu a některé naše připomínky byly akceptovány, bohužel stále je tu řada věcí, které vnímáme jako problematické. To, že nejsme sami ostatně ukazuje i řada připomínek v připomínkových řízeních, které zpravidla kritizují upozadění práva na ochranu soukromí v různých oblastech. U některých připomínek se nepodařilo mezi resorty najít shodu a vláda tedy bude muset určit konečnou podobu návrhu,“ doplnil.

Jde například o kontroverzní návrh, aby byly uchovávány DNA profily dětí vykonávajících ochrannou výchovu, přestože není jasně dané, že jde opravdu pouze o nejtěžší případy dětských násilníků, na něž tento návrh fakticky rozšiřující okruh osob, jejichž profil může být v kriminalistické databázi uchováván, podle vyjádření ministerstva míří.

„Lze uvítat, že ministerstvo upravilo rozdílné doby uchovávání profilu DNA podle závažnosti spáchaného trestného činu, přesto ale považujeme dvacetiletou dobu uchovávání profilů DNA u méně závažných trestných činů za příliš dlouhou, logičtější by bylo navázat dobu uchovávání na případnou recidivu nebo na zahlazení odsouzení v rejstříku trestů, případně uchovávat profily jen v případě pachatelů užšího okruhu trestných činů“ uvedl Vobořil.

„Ministerstvo neodstranilo z návrhu ani směšování profilů osob, jimž tyto byly odebrány dle trestního řádu a dle zákona o policii. V databázi by tak třeba měly být uchovávány profily osob podezřelých odebrané v souvislosti s vyšetřováním konkrétních trestných činů, které pak mohou být porovnávány se všemi ostatními profily uchovávanými v databázi, ačkoli to odporuje účelu odebrání biologického vzorku dle trestního řádu“ uvedl Vobořil.

„Jako zásadní problém vnímáme také skutečnost, že návrh neupravuje uchovávání neidentifikovaných stop z místa trestného činu. Bude tak zřejmě pokračovat praxe, kdy policie likviduje biologické vzorky, které lze využít pro opakovanou analýzu DNA. Fakticky se tak brání nápravě justičních omylů a znovuotevření případů, kdy došlo v minulosti k chybám policie při provádění DNA analýz. Jde třeba o případ Aleše Provazníka, který byl odsouzen na základě nesprávně provedené analýzy DNA v roce 2003 za vraždu, a kterému zajišťujeme obhajobu v jeho snaze o obnovu procesu,“ zakončil Vobořil.

Přes tyto nedostatky IuRe podporuje i vzhledem ke končícímu volebnímu období přijetí návrhu vládou a bude následně prosazovat jeho úpravu formou poslaneckých návrhů.