https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/vlcice-z-krkonos-musela-byt-utracena-bylo-rozhodnuti-spravne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Hnutí DUHA Olomouc: Vlčice z Krkonoš musela být utracena. Bylo rozhodnutí správné?

27. srpna 2018 | Hnutí DUHA Olomouc
Autor: Miroslav Kutal, tel: 728 832 889
V srpnu se udál neobvyklý příběh krkonošské vlčice: nejdříve uvízla v elektrickém ohradníku u Vrchlabí, ze kterého byla vypuštěna zpět do volné přírody. O pár dní později se objevila v restauraci a skončila v ZOO Dvůr Králové. V pátek 24. 8. 2018 Správa KRNAP oznámila, že rozhodla o utracení vlčice z důvodu podezření na vzteklinu.

Chování vlčice bylo od začátku netypické. V ohradě, kde pravděpodobně jiní vlci zabili a částečně skonzumovali 4 ovce, objevil další den majitel ovcí pohublou vlčici. Podle pracovníků Správy Krkonošského národního parku se bála elektrického ohradníku více než lidí. Nakonec ji majitel ohrady po dohodě se zoologem ze Správy KRNAP vypustil, ale v následujících dnech ji lidé vlčici opakovaně pozorovali v blízkosti obydlí. Zaútočila na malého psíka rasy Phalène, kterého odnesla v tlamě. Majitelka se za nimi rozběhla a v lese se jí podařilo psa z tlamy vlčice vytrhnout, pes bohužel útok šelmy nepřežil. Zanedlouho poté vlčice vběhla přímo do nedaleké restaurace, kde ji nakonec uspal veterinář ze ZOO Dvůr Králové a převezl ji do karantény v zoologické zahradě.

Dle slov zooložky, která měla zvíře na starosti, se vlčice chovala klidně, podobně jako ostatní zvířata v zoo. Testy na vzteklinu po dvou týdnech ukázaly zvýšenou hladinu protilátek. Ty organizmus vytváří, pokud je v kontaktu s virem vztekliny. Nelze však zjistit, zda se protilátky vytvořily v důsledku kontaktu s oslabeným virem, který se používá při očkování, nebo je zvíře skutečně infikováno vzteklinou. Ve stejnou dobu lékaři sledovali dvě osoby, které přišly do kontaktu se slinami zvířete, jež mohlo mít vzteklinu. Jedním z nich byla majitelka zakousnutého psa. Pokud by vlčice byla skutečně infikována, byli by lidé v ohrožení života. Vzteklina má dlouhou inkubační dobu, pokud ale onemocnění vypukne, je ve 100% případů smrtelné. Lékaři si tedy v tomto případě nebyli jistí, zda už nezačal boj s časem. Jediným způsobem, jak lze onemocnění vzteklinou u zvířete potvrdit před objevením nevratných příznaků, je vyšetření mozkové tkáně po smrti zvířete. U zvířat navíc může onemocnění probíhat atypicky bez excitačního stadia spojeného s agresivitou - netypické chování vlčice vzbudilo podezření na právě takový případ vztekliny. Správa KRNAP proto po konzultaci s veterináři rozhodla o utracení zvířete. Následná analýza mozku onemocnění vzteklinou vyloučila.

Vzteklina v České republice nebyla potvrzena od roku 2002 a od roku 2010 neprobíhá ani vakcinace lišek, které jsou v Evropě nejvýznamnějším rezervoárem vztekliny. Je tedy dobrou zprávou, že se vzteklina nepotvrdila a ani vlci na naše území vzteklinu ze vzdálenějších oblastí zatím nepřinesli. Jak ale můžeme vysvětlit existenci protilátek v krvi divoké vlčice?

Pokud nedošlo k chybě v krevních testech, vlčice musela získat protilátky očkováním. Byla tedy pravděpodobně držena v minulosti v zajetí, čemuž nasvědčuje i atypické chování – nebála se člověka, vyhledávala potravu v okolí lidských budov nebo dokonce přímo v nich. Genetické analýzy mezitím ukázaly, že vlk pochází ze středoevropské nížinné populace, zřejmě z jihozápadního Polska, kde také není případ vztekliny z poslední doby znám. Nejpravděpodobnějším vysvětlením tedy je, že vlčice byla nalezena nebo ilegálně vybrána z brlohu jako mládě a nějakou dobu vychovávána v zajetí, čímž ztratila přirozenou plachost. Později uprchla, nebo byla záměrně vypuštěna. O podobném případu vlka, který napadl člověka a byl utracen, jsme na Šelmy.cz informovali v červnu. I zde okolnosti naznačovaly (malá plachost, silně obroušené drápy), že zvíře bylo v minulosti chováno v zajetí.

Při soužití s velkými šelmami může docházet k situacím, kdy musí instituce ochrany přírody rozhodnout, zda převažuje zájem ochrany přírody nebo jiný veřejný zájem. Krkonošský případ byl od začátku neobvyklý a po vyšetření vlčice se ukázalo jako klíčové mít jistotu, zda vlčice není nakažena vzteklinou, protože v sázce byly lidské životy. Jistotu bylo možné získat jedině za cenu života vlčice, která se chovala atypicky - buď v důsledku vážného onemocnění, nebo silné vazby na člověka. I pokud by se vlčici podařilo zachránit, pravděpodobně by se nemohla vrátit do volné přírody a strávila by zbytek života v zajetí. Rozhodnutí k utracení vlčice bylo z pohledu Hnutí DUHA Olomouc pohledu správné. Přejeme dalším vlkům více štěstí při osidlování české krajiny.


Miroslav Kutal
S přispěním informací od Gabriely Linhrat, zooložky Zoo Dvůr Králové, Pavla Hulvy, molekulárního biologa z Přírodovědecké fakulty UK v Praze a Jiřího Flouska, zoologa Správy Krkonošského národního parku.
Miroslav Kutal, tel: 728 832 889 tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist