Tiskové zprávy
LORM - Společnost pro hluchoslepé: Vyhlášena soutěž pro hluchoslepé: 1. ročník ceny Hieronyma Lorma
Při příležitosti 15. narozenin vyhlašuje občanského sdružení LORM – Společnost pro hluchoslepé 1. ročník ceny Hieronyma Lorma. Umělecká soutěž, který je pořádána pod záštitou a za finanční podpory Nadačního fondu Českého rozhlasu, je určena všem hluchoslepým osobám bez věkového omezení. Své umělecké příspěvky mohou hluchoslepí posílat do 15. září 2006 na adresu pořádající organizace, a to ve dvou kategoriích. Soutěžní kategorie je otevřená literárním příspěvkům v oblasti prózy i poezie, zatímco nesoutěžní kategorie je určená pro prezentaci výtvarných či hudebních děl od hluchoslepých. Všem kategoriím je společné téma „K narozeninám…“
První ročník soutěže je motivován citátem od slavné hluchoslepé spisovatelky Heleny Kellerové: „Žádný pesimista nikdy neobjevil tajemství hvězd.“ Sdružení LORM chce touto cestou poskytnout hluchoslepým osobám prostor k rozvíjení tvůrčího potenciálu. Symbolickým dárkem by rádi organizátoři podpořili hluchoslepé, aby se nebáli vyjadřovat svým vlastním jedinečným způsobem a současně mohli společně sdílet radost z kreativity.
Soutěžní práce vyhodnotí pětičlenná nezávislá odborná porota z řad spisovatelů a osobností, které mají blízko k hluchoslepým. Kromě Ceny odborné poroty bude vyhlášena i Cena veřejnosti, která bude udělena na základě výsledků hlasování o literárních příspěvcích zveřejněných v měsíci říjnu 2006 anonymně na našich bezbariérových stránkách www.lorm.cz.
Slavnostní vyhlášení výsledků v soutěžní kategorii a ocenění s prezentací všech přihlášených příspěvků proběhne 4. listopadu 2006 na narozeninové konferenci občanského sdružení LORM. Autoři vítězných prací v literární soutěži obdrží věcné ceny, na slavnostním vyhlášení budou oceněni i všichni ostatní autoři ve všech kategoriích.
Další informace o pravidlech soutěže včetně přihlášky lze získat na tel: 257 325 478, info@lorm.cz, či adrese LORM, Zborovská 62, 150 00 Praha 5, případně na bezbariérových stránkách www.lorm, kde lze využít i online formuláře přihlášky.
K vyhlášení soutěže organizátory inspirovala mezinárodní cena Heleny Kellerové, jejíž 7. ročník letos vyhlásila skotská organizace Sense Scotland. Slavná hluchoslepá spisovatelka založila již v roce 1933 při své návštěvě Skotska fond pojmenovaný jako Cena Heleny Kellerové. Původně literární soutěž se rozrostla do mezinárodně a multimediální soutěže, která je dnes otevřená jak profesionálům, tak amatérům, jak postiženým, tak i veřejnosti z celého světa. V předchozím ročníku zvítězil film „Ztracené cívky“, který natočil Matthew Humphries o svém neslyšícím otci, který oslepl.
1. ročník ceny Hieronyma Lorma může být realizován s pomocí nadačního příspěvku Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška a dále díky výtěžku ze sbírky pro hluchoslepé „Červenobílé dny.“
==============================================================================
KDO BYL HIERONYMUS LORM
Hieronymus Lorm, občanským jménem Heinrich Landesmann, se narodil dne 9. srpna 1821 v Mikulově na Moravě. Když bylo Heinrichovi sotva jeden rok, přesídlila jeho rodina do Vídně. V šestnácti letech ztratil Heinrich bez vnějšího podnětu během několika dní zcela sluch, brzy nato mu zeslábl i zrak. Musel se proto vzdát svého studia a vzdělávat se pouze soukromě. Útěchu našel Heinrich ve filozofii a v poezii.
V dospělosti Landesmann otevřeně kritizoval neudržitelné podmínky politického a literárního života za Metternichova absolutismu. Rázně vystupoval s dožadováním se svého práva na svobodu slova. Jeho přístup vyvolal nelibost rakouských úřadů, které ho začaly pronásledovat. Proto sbírku svých kritických studií vydal v roce 1847 v Lipsku pod pseudonymem "Hieronymus Lorm" ("Hieronymus", česky Jeroným, podle svatého Jeronýma, který psal o osamělosti a svůj život dokončil v samotě jako poustevník; "Lorm" podle svého oblíbeného hrdiny z románu "De L'orme" od anglického romanopisce G. P. Jamese). Tento pseudonym pak používal jako umělecké jméno pro celou svou další tvorbu. Před hrozbou zatčení odešel Lorm před vydáním své sbírky do Německa, kde mohl dál svobodně publikovat.
Po březnových dnech roku 1848 se Lorm vrátil zpět do Vídně. Usadil se v Badenu u Vídně, odkud redigoval "Wiener Zeitung". Usilovně pracoval jako novinář, byl kriticky činný ve všech oblastech literatury a estetiky, komentoval politické a společenské dění. Psal povídky, divadelní hry a básně.
Lormovy kritické úsudky byly vysoce ceněny. Řada vynikajících lidí používala zdlouhavé a časově náročné pomůcky, aby se s ním mohli přesně a jasně dorozumět. Lorm sám se houževnatě snažil udržet kontakt s rodinou a lidmi kolem sebe, s kulturním a společenským životem, s děním v literatuře a filozofii.
Ve svých 16 letech, kdy jej postihla hluchota, porovnal různé typy tehdejších ručních abeced, žádný z nich ho však plně neuspokojil. Vytvořil proto zcela nový systém, abecední řeč na bázi dotekových znaků. Byla rychle zvládnutelná a umožňovala a zjednodušovala komunikaci s ním.
Své nejplodnější tvůrčí období prožil Lorm v Drážďanech. Věnoval se psaní románů, podrobně se zabýval indickou filozofií a tvořil filozofické spisy, články a četné básně. Roku 1892 se Lorm odstěhoval do Brna ke svému nejstaršímu synovi, lékaři. Zde strávil poslední léta svého života. V Brně napsal r. 1894 své hlavní filozofické dílo "Bezedný optimismus".
Ve své životní filozofii Lorm zpočátku propadal beznaději a hlubokému pesimismu. Svědčí však o síle jeho ducha. Navzdory svým stupňujícím se zdravotním a smyslovým problémům tento pesimismus překonal. Postupně se propracovával řadou svých meditativních estetických a filozofických esejů od beznaděje přes období rezignace až ke svému "bezednému optimismu".
Hieronymus Lorm zemřel v Brně 3. prosince 1902. V roce 1910, osm let po jeho smrti, vydala dcera Marie Landesmannová brožuru s popisem dotekové abecedy, která se v různých úpravách velmi rozšířila.
Svá díla psal Lorm v němčině, v češtině vyšly především básně a povídky v překladu Jaroslava Vrchlického.
"Žádné vězení, do něhož neštěstí uvrhuje život jednotlivce, nemůže být tak těsné a tmavé, aby jeho půda nerodila nečekaně krásné růže, a aby je nezaplňovaly velké postavy, které v rozporu s pozemskými zákony o prostoru rozšiřují těsné vězení tím více, čím hojněji je zabydlují." Hieronymus LORM
CO JE LORM A LORMOVA ABECEDA
LORM není seskupení několika zkratek, ale je to jméno – pseudonym hluchoslepého básníka, filosofa a bojovného novináře, rodáka z jihomoravského Mikulova Heinricha Landesmanna (9. 8. 1821 – 3. 12. 1902), který kvůli pronásledování přijal pseudonym Hieronymus LORM.
Hieronymus LORM se na základě náhlé sluchové ztráty v 15 letech a postupnému se zhoršování zraku stal tvůrcem jednoho ze systémů ruční dotekové abecedy hluchoslepých, tzv. Lormovy abecedy, která se dodnes používá nejen v ČR, ale i v celé řadě dalších zemí.
Hieronymus Lorm (1821 – 1902), rodák z Mikulova na Moravě, v patnácti letech, v době studií na gymnáziu ve Vídni, náhle ohluchl a zároveň se mu velmi zhoršil zrak. Po třicítce přestal H. Lorm vidět na odezírání řeči. V roce 1882 ztratil zrak úplně. Pro vlastní potřebu sestavil dotykovou abecedu, pomocí které se dorozumíval s rodinou i známými. Tato abeceda byla dcerou H. Lorma zveřejněna až šest let po jeho smrti, v roce 1908. Brzy se rozšířila po celé Evropě. Prošla nejrůznějšími úpravami. Zdravé osoby, které neznají dotykovou abecedu, mohou pro komunikaci s hluchoslepým používat jednobarevnou bavlněnou rukavici s označením jednotlivých písmen.
Dotykovou abecedu pro český jazyk vytvořila Anna Aquina Sedláčková, jedna z řádových sester svatého Karla Boromejského, která vykonávaly pečovatelskou a pedagogickou službu v ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech (Zemský ústav pro děti slepé a na očích choré). A. Sedláčková však nebrala v úvahu nutnost hmatového vnímání a orientaci způsobem, jež by předcházel omylům při vzájemné komunikaci hluchoslepých osob. Jednotlivé hlásky řadila bez ohledu na jejich frekvenci v české řeči. A. Špička, ředitel Zemského ústavu pro slepé v Brně, upravil Lormovu abecedu pro český jazyk. Za základ považoval neustálý dotyk rukou příjemce a mluvčího. U obtížně vnímatelných hmatových znaků používal místo dotyků stisky.
Společnost LORM se rozhodla používat pro komunikaci hluchoslepých osob modifikovanou německou verzi Lormovy abecedy. Vedly k tomu následující důvody:
- rychlost komunikace (jiný způsob dotykové abecedy, tzv. daktylotika, je pomalejší)
- snadnost učení (vhodná jak pro děti i dospělé)
- snadnost hmatového vnímání a orientace jednotlivých hmatových znaků
- rozdíl ve frekvenci hlásek v českém a německém jazyce není výrazný
Česká verze Lormovy abecedy
Česká modifikace německé úpravy původní Lorm abecedy byla provedena českými hluchoslepými osobami při jejich společném setkání na psychorehabilitační akci organizované společností Lorm v červnu 1993.
Ke komunikaci používáme dlaňovou stranu nejlépe levé ruky, prsty této ruky držíme poněkud napjaté a mírně roztažené. Podle potřeby je možno používat i dlaně pravé ruky. Mluvčí vyznačuje jednotlivá písma svým ukazováčkem dotykem do dlaně a na prsty ruky příjemce sdělovaných informací.
Detailní popis Lormovy abecedy s ilustrací viz http://www.lorm.cz/cs/hluchoslepi/abeceda.php
Zdroj: o.s. LORM – Společnost pro hluchoslepé
První ročník soutěže je motivován citátem od slavné hluchoslepé spisovatelky Heleny Kellerové: „Žádný pesimista nikdy neobjevil tajemství hvězd.“ Sdružení LORM chce touto cestou poskytnout hluchoslepým osobám prostor k rozvíjení tvůrčího potenciálu. Symbolickým dárkem by rádi organizátoři podpořili hluchoslepé, aby se nebáli vyjadřovat svým vlastním jedinečným způsobem a současně mohli společně sdílet radost z kreativity.
Soutěžní práce vyhodnotí pětičlenná nezávislá odborná porota z řad spisovatelů a osobností, které mají blízko k hluchoslepým. Kromě Ceny odborné poroty bude vyhlášena i Cena veřejnosti, která bude udělena na základě výsledků hlasování o literárních příspěvcích zveřejněných v měsíci říjnu 2006 anonymně na našich bezbariérových stránkách www.lorm.cz.
Slavnostní vyhlášení výsledků v soutěžní kategorii a ocenění s prezentací všech přihlášených příspěvků proběhne 4. listopadu 2006 na narozeninové konferenci občanského sdružení LORM. Autoři vítězných prací v literární soutěži obdrží věcné ceny, na slavnostním vyhlášení budou oceněni i všichni ostatní autoři ve všech kategoriích.
Další informace o pravidlech soutěže včetně přihlášky lze získat na tel: 257 325 478, info@lorm.cz, či adrese LORM, Zborovská 62, 150 00 Praha 5, případně na bezbariérových stránkách www.lorm, kde lze využít i online formuláře přihlášky.
K vyhlášení soutěže organizátory inspirovala mezinárodní cena Heleny Kellerové, jejíž 7. ročník letos vyhlásila skotská organizace Sense Scotland. Slavná hluchoslepá spisovatelka založila již v roce 1933 při své návštěvě Skotska fond pojmenovaný jako Cena Heleny Kellerové. Původně literární soutěž se rozrostla do mezinárodně a multimediální soutěže, která je dnes otevřená jak profesionálům, tak amatérům, jak postiženým, tak i veřejnosti z celého světa. V předchozím ročníku zvítězil film „Ztracené cívky“, který natočil Matthew Humphries o svém neslyšícím otci, který oslepl.
1. ročník ceny Hieronyma Lorma může být realizován s pomocí nadačního příspěvku Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška a dále díky výtěžku ze sbírky pro hluchoslepé „Červenobílé dny.“
==============================================================================
KDO BYL HIERONYMUS LORM
Hieronymus Lorm, občanským jménem Heinrich Landesmann, se narodil dne 9. srpna 1821 v Mikulově na Moravě. Když bylo Heinrichovi sotva jeden rok, přesídlila jeho rodina do Vídně. V šestnácti letech ztratil Heinrich bez vnějšího podnětu během několika dní zcela sluch, brzy nato mu zeslábl i zrak. Musel se proto vzdát svého studia a vzdělávat se pouze soukromě. Útěchu našel Heinrich ve filozofii a v poezii.
V dospělosti Landesmann otevřeně kritizoval neudržitelné podmínky politického a literárního života za Metternichova absolutismu. Rázně vystupoval s dožadováním se svého práva na svobodu slova. Jeho přístup vyvolal nelibost rakouských úřadů, které ho začaly pronásledovat. Proto sbírku svých kritických studií vydal v roce 1847 v Lipsku pod pseudonymem "Hieronymus Lorm" ("Hieronymus", česky Jeroným, podle svatého Jeronýma, který psal o osamělosti a svůj život dokončil v samotě jako poustevník; "Lorm" podle svého oblíbeného hrdiny z románu "De L'orme" od anglického romanopisce G. P. Jamese). Tento pseudonym pak používal jako umělecké jméno pro celou svou další tvorbu. Před hrozbou zatčení odešel Lorm před vydáním své sbírky do Německa, kde mohl dál svobodně publikovat.
Po březnových dnech roku 1848 se Lorm vrátil zpět do Vídně. Usadil se v Badenu u Vídně, odkud redigoval "Wiener Zeitung". Usilovně pracoval jako novinář, byl kriticky činný ve všech oblastech literatury a estetiky, komentoval politické a společenské dění. Psal povídky, divadelní hry a básně.
Lormovy kritické úsudky byly vysoce ceněny. Řada vynikajících lidí používala zdlouhavé a časově náročné pomůcky, aby se s ním mohli přesně a jasně dorozumět. Lorm sám se houževnatě snažil udržet kontakt s rodinou a lidmi kolem sebe, s kulturním a společenským životem, s děním v literatuře a filozofii.
Ve svých 16 letech, kdy jej postihla hluchota, porovnal různé typy tehdejších ručních abeced, žádný z nich ho však plně neuspokojil. Vytvořil proto zcela nový systém, abecední řeč na bázi dotekových znaků. Byla rychle zvládnutelná a umožňovala a zjednodušovala komunikaci s ním.
Své nejplodnější tvůrčí období prožil Lorm v Drážďanech. Věnoval se psaní románů, podrobně se zabýval indickou filozofií a tvořil filozofické spisy, články a četné básně. Roku 1892 se Lorm odstěhoval do Brna ke svému nejstaršímu synovi, lékaři. Zde strávil poslední léta svého života. V Brně napsal r. 1894 své hlavní filozofické dílo "Bezedný optimismus".
Ve své životní filozofii Lorm zpočátku propadal beznaději a hlubokému pesimismu. Svědčí však o síle jeho ducha. Navzdory svým stupňujícím se zdravotním a smyslovým problémům tento pesimismus překonal. Postupně se propracovával řadou svých meditativních estetických a filozofických esejů od beznaděje přes období rezignace až ke svému "bezednému optimismu".
Hieronymus Lorm zemřel v Brně 3. prosince 1902. V roce 1910, osm let po jeho smrti, vydala dcera Marie Landesmannová brožuru s popisem dotekové abecedy, která se v různých úpravách velmi rozšířila.
Svá díla psal Lorm v němčině, v češtině vyšly především básně a povídky v překladu Jaroslava Vrchlického.
"Žádné vězení, do něhož neštěstí uvrhuje život jednotlivce, nemůže být tak těsné a tmavé, aby jeho půda nerodila nečekaně krásné růže, a aby je nezaplňovaly velké postavy, které v rozporu s pozemskými zákony o prostoru rozšiřují těsné vězení tím více, čím hojněji je zabydlují." Hieronymus LORM
CO JE LORM A LORMOVA ABECEDA
LORM není seskupení několika zkratek, ale je to jméno – pseudonym hluchoslepého básníka, filosofa a bojovného novináře, rodáka z jihomoravského Mikulova Heinricha Landesmanna (9. 8. 1821 – 3. 12. 1902), který kvůli pronásledování přijal pseudonym Hieronymus LORM.
Hieronymus LORM se na základě náhlé sluchové ztráty v 15 letech a postupnému se zhoršování zraku stal tvůrcem jednoho ze systémů ruční dotekové abecedy hluchoslepých, tzv. Lormovy abecedy, která se dodnes používá nejen v ČR, ale i v celé řadě dalších zemí.
Hieronymus Lorm (1821 – 1902), rodák z Mikulova na Moravě, v patnácti letech, v době studií na gymnáziu ve Vídni, náhle ohluchl a zároveň se mu velmi zhoršil zrak. Po třicítce přestal H. Lorm vidět na odezírání řeči. V roce 1882 ztratil zrak úplně. Pro vlastní potřebu sestavil dotykovou abecedu, pomocí které se dorozumíval s rodinou i známými. Tato abeceda byla dcerou H. Lorma zveřejněna až šest let po jeho smrti, v roce 1908. Brzy se rozšířila po celé Evropě. Prošla nejrůznějšími úpravami. Zdravé osoby, které neznají dotykovou abecedu, mohou pro komunikaci s hluchoslepým používat jednobarevnou bavlněnou rukavici s označením jednotlivých písmen.
Dotykovou abecedu pro český jazyk vytvořila Anna Aquina Sedláčková, jedna z řádových sester svatého Karla Boromejského, která vykonávaly pečovatelskou a pedagogickou službu v ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech (Zemský ústav pro děti slepé a na očích choré). A. Sedláčková však nebrala v úvahu nutnost hmatového vnímání a orientaci způsobem, jež by předcházel omylům při vzájemné komunikaci hluchoslepých osob. Jednotlivé hlásky řadila bez ohledu na jejich frekvenci v české řeči. A. Špička, ředitel Zemského ústavu pro slepé v Brně, upravil Lormovu abecedu pro český jazyk. Za základ považoval neustálý dotyk rukou příjemce a mluvčího. U obtížně vnímatelných hmatových znaků používal místo dotyků stisky.
Společnost LORM se rozhodla používat pro komunikaci hluchoslepých osob modifikovanou německou verzi Lormovy abecedy. Vedly k tomu následující důvody:
- rychlost komunikace (jiný způsob dotykové abecedy, tzv. daktylotika, je pomalejší)
- snadnost učení (vhodná jak pro děti i dospělé)
- snadnost hmatového vnímání a orientace jednotlivých hmatových znaků
- rozdíl ve frekvenci hlásek v českém a německém jazyce není výrazný
Česká verze Lormovy abecedy
Česká modifikace německé úpravy původní Lorm abecedy byla provedena českými hluchoslepými osobami při jejich společném setkání na psychorehabilitační akci organizované společností Lorm v červnu 1993.
Ke komunikaci používáme dlaňovou stranu nejlépe levé ruky, prsty této ruky držíme poněkud napjaté a mírně roztažené. Podle potřeby je možno používat i dlaně pravé ruky. Mluvčí vyznačuje jednotlivá písma svým ukazováčkem dotykem do dlaně a na prsty ruky příjemce sdělovaných informací.
Detailní popis Lormovy abecedy s ilustrací viz http://www.lorm.cz/cs/hluchoslepi/abeceda.php
Zdroj: o.s. LORM – Společnost pro hluchoslepé
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
