Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú.: Vysypali jsme popelnice Pražanů. Skutečně třídí na jedničku?

Třídí Češi skutečně na jedničku, nebo si to jen myslí? Květnový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění AV ČR uvádí, že 87 % respondentů třídí běžný odpad „vždy“ nebo „často“, více než tři čtvrtiny pak i nebezpečný odpad. Mnohdy skloňované úspěchy Čechů v třídění mají však málo společného s realitou. Dle údajů Ministerstva životního prostředí obyvatelé ČR v roce 2015 vyprodukovali 5,3 milionů tun komunálních odpadů. Z tohoto na skládkách skončilo 47 %, což je celých 2,49 mil tun. Stejnou váhu má například 450 tisíc soch svátého Václava na Václavském náměstí v Praze.
Stačí tedy nahlédnout pod pokličku popelnice na komunální odpad a hned se ukáže, jestli jsou Češi skutečně třídící specialisté nebo je ještě prostor ke zlepšení. A kdo ve skutečnosti nahlíží do odpadu? Institut Cirkulární Ekonomiky (dále jen INCIEN), který považuje odpady za zdroje blízké budoucnosti.
„Cílem je zjistit skutečnou skladbu odpadu, který se již dále nevyužívá a navrhnout taková opatření, která by zvýšila míru třídění přímo v domácnostech. Brzy totiž budeme muset začít plnit recyklační cíle a skončit se skládkováním recyklovatelných odpadů,” říká Laura Mitroliosová, projektová manažerka INCIEN. Na základě analýz je totiž možné zaměřit se na konkrétní problémové toky odpadů v obci nebo ve městě.
Vzorkování odpadů Pražanů přináší zajímavé výsledky. I když mají v Praze barevné kontejnery na každém rohu, stále třídíme nedostatečně. Část nevytříděného komunálního odpadu by tak mohla být vytříděna a odevzdána k recyklaci.
Co nalezneme v popelnici běžného Pražana a jak vypadá taková analýza odpadu?
Po osmé hodině ranní přijíždí svozové auto Pražských služeb na konec své trasy, kde vyklápí vzorek odpadu pro analýzu, jehož váha činí cca 500 kg, jak tomu bylo i v červenci v pražských Malešicích. Následně tým INCIEN roztřídí vzorek na několik skupin, například tiskoviny, nápojové kartony, PET lahve, měkké plasty a folie, elektroodpad, zahradní zeleň, gastroodpad, textil, sklo a konečně i směsný komunální odpad, který není možný dále využít.
/FOTOGALERIE/
Co se ukázalo během takové analýzy? Pražané mají velký potenciál ke zlepšení se v třídění. Rozhodně tedy netřídí na jedničku. Tak například, zahradní zeleň tvořila téměř pětinu vzorku. Přitom by při vytřídění do hnědých kontejnerů mohla skončit v některé z pražských kompostáren a v podobě kompostu se vrátit zpět do půdy. Každá analýza odpadu ukazuje na důležitost správného zacházení s biologicky rozložitelným odpadem (dále jen BRO). Pokud není nastaven systém třídění BRO znamená to pro obec či město více náklady. BRO zbytečně končí v černých popelnicích a obec platí za jeho svoz a likvidaci, přitom by mohl být příjemně využit přímo v místě jeho vzniku například domácím kompostováním. A co teprve hromady kuřecího masa, rohlíky a paštiky? Do kompostu se nehodí, ale po vytřídění mohou končit v bioplynové stanici, kde slouží k produkci energie a výstup - digestát, slouží jako kvalitní zemědělské hnojivo. Stále jako společnost máme však velký prostor pro celkové snížení množství potravinového odpadu, kterého vzniká nejvíce právě v domácnostech. Lidé často vyhazují potraviny, které nestihli zkonzumovat po víkendu, zeleninu a ovoce a za potravinový odpad můžeme považovat i odpad vznikající při přípravě jídla. Ročně se jedná o desítky kilogramů připadající na jednoho člena domácnosti.

Co o tom říkají členové INCIEN, které zažili analýzu odpadu v terénu? “V odpadu nacházíme vysoké množství biologicky rozložitelných odpadů (tráva, listí, kytky atd.), ale i gastroodpadů (zbytků jídel a masných výrobků). Hlavně v Praze je tendence vyhazování potravin alarmující. Když jsme na analýzu odpadu vzali lidi z organizace Zachraň jídlo, byli naprosto šokovaní a v jejich snažení je tento zážitek zase posunul o kus dál.” - říká Laura Mitroliosová.

Plasty ve vzorku tvořily 14 %. Objemově však mají mnohem větší podíl, což vede k častějšímu svozu komunálního odpadu. Tiskoviny a sklo měly zastoupení 8,2 % a 5,9 %. Významnou část často tvoří i dětské pleny, které v posledních letech zažily nebývalý boom a ve vzorku v Malešicích tvořily překvapivých téměř sedm procent. A kolik tedy bylo odpadu, který již skutečně není možné využít? Pouhých 30 %. Zbytek mohl být řádně roztříděn a odevzdán k recyklaci. Eliminace těchto složek v nádobách směřujících do Malešického zřízení na energetické využití odpadů by mohla přinést zajímavé výhody pro rozpočet městské části, obyvatel a životního prostředí.

Tým INCIEN často doprovázejí dobrovolníci, kteří chtějí analýzu odpadů zažít na vlastní kůži. A s jakým pocitem odcházejí dobrovolníci INCIEN z analýzy odpadů? Zeptali jsme se Tadeáše Žďárského, který úspěšně absolvoval svoje první vzorkování: „Nejsilnější zážitek není překvapivě zápach, to většinou problém nedělá. Inspirativní a obohacující je samotný pohled do odpadu, kde člověk v zásadě vidí to, co by jen tak neviděl – jak žijí jeho spoluobčané. Opakující se obaly od nekvalitní stravy naznačují, že tito lidé se nestarají ani o svoje zdraví, natož o životní prostředí. Celkově to, co konzumujeme, o nás říká strašně moc. Když vidím hromady odpadu, které by mohly být vracené do oběhu, ale teď skončí na skládce, budou tam ležet tisíce let – myslím, že je velmi důležité, aby člověk byl zodpovědný za to, co produkuje - včetně odpadu.“
Jaké poznatky přináší dotazování v terénu? Proč lidí netřídí?
V rámci dotazníkového šetření, které bylo provedeno přímo INCIEN v Praze v srpnu 2016 se ukázalo, že ze všech respondentů 12,2 % odpad netřídí. Často také lidé uvádí, že odpady sice třídí, ale sami ví, že ne všechny druhy. Důvodem je například velká vzdálenost od kontejnerů, což respondenti uvedli zejména u nápojových kartonů. Někteří lidí ani neví, že kromě plastů, papíru a skla je ještě možné třídit další odpady. Zde přichází na řadu důležitost osvěty, neboť v posledních letech byl na území České republiky zaveden oddělený sběr i kovů a bioodpadů a velké množství obyvatel o této možnosti stále netuší. “Na nově zavedený systém sběru kovů v Praze sbíráme velmi pozitivní ohlasy. Lidé jsou si vědomi faktu, že kovy lze lehce a často nekonečně recyklovat a tak se do systému hojně zapojují. Po prvním roce zavedení sběru kovů máme pěkné výsledky - k recyklaci bylo odevzdáno 91 tun kovů. Nepolevujeme s osvětou a v následujícím roce čekáme velký nárůst,” komentuje současnou situaci tiskový mluvčí Pražský služeb, Radim Mana.


Někteří samozřejmě všechny druhy odpadů ani neprodukují, neboť si například nápojové kartony nekupují, důležité je však plošně obyvatele informovat o systémech a důležitosti třídění, a to zejména z důvodu plnění recyklačních cílů, které nám ukládá Evropská komise.
Na co se tedy zaměřit?
Pro lepší výsledky v separaci odpadu stačí dva kroky – zlepšení infrastruktury svozu odpadu, kdy je nutné vybavit stávající systém například o kontejnery na kovové obaly a také zintenzivnit osvětové aktivity, které odbourají mýty o třídění. Jako velmi přínosné se ukázaly i inovativní systémy nakládání s odpadem, jako je například PAYT (Pay as YouThrow, tedy Zaplať kolík vyhodíš) nebo door-to-door (sběr odpadů od dveří). Pomocí takových systémů samosprávy navyšují počty sběrných nádob, získávají přesnou evidenci o množství produkovaného odpadu a v kombinaci s osvětou dochází ke zvyšování vytříděného odpadu.

Jak může fungovat spolupráce odpadové firmy a neziskové organizace?
Jedním z cílů INCIEN je pomáhat obcím a městům hledat efektivní cesty, jak naložit s odpadem. Dochází tak nejen ke snižování skládkovaného odpadu, ale zejména vzniká kvalitní komodita, kterou je možné dále recyklovat. A jelikož je skladba odpadů v obcích a městech často zcela odlišná, je třeba dělat analýzy pro každou samosprávu zvlášť. Skladbu odpadu totiž ovlivňuje například bytová zástavba, systém vytápění v obci nebo roční období. A při optimalizaci systému a práci s daty je vždy nutná spolupráce s místní odpadovou firmou. Tou je pro Prahu firma Pražské služby. “Informace o tom, co skutečně končí v nádobách na směsný komunální odpad je pro nás zajímavým ukazatelem pro rozhodování, jakým směrem orientovat osvětové aktivity. Provozujeme zařízení na energetické využívání odpadů, ale také máme velké třídící kapacity a zajímají nás možnosti, jak odpady dále využívat“, dodává Radim Mana.

Přichází nová doba plastová?
Za padesát let (1964 – 2014) produkce plastu ve světě vzrostla dvacetkrát, z toho v současnosti pouze 14 % je sebráno k recyklaci, jak uvádí Ellen McArthurFoundation ve studii “Nová plastová ekonomika” z roku 2016. Jenom malá část plastů je energeticky využívána a zbytek končí na skládce nebo přímo v přírodních ekosystémech. Během mnohých analýz odpadu se ukázalo, že právě jednorázové plastové obaly nebo kombinované materiály tvoří velký podíl komunálního odpadu. V současnosti je jejich recyklace velmi náročná, a právě proto je nutný přechod na cirkulární ekonomiku, která klade důraz už na samotný design výrobků, používání dobře recyklovatelných materiálů a odpady jsou považovány za hodnotné zdroje.

Je to běh na dlouhou trať, ale i v současnosti máme dost možností, jak snížit svoji odpadovou stopu. Existuje celá řada dobrých příkladu z praxe, jako jsou například zálohované obaly, krabičky na více použití a konec konců, látkové znovupoužitelné výrobky, které jednoduše nahradí ty plastové nebo papírové na jedno použití.

Kompostování ve městě, cirkulární obaly a nové materiály jsou alfou a omegou nakládání s odpadem v budoucnosti. Už teď lze podniknout konkrétní kroky, které sníží množství odpadu ve vaší domácnosti. Ovšem zdaleka není všechna zodpovědnost na ramenou obyvatel Prahy. Odpadová problematika je komplexní, a proto je potřeba k ní přistupovat komplexně, v úzké spolupráci městských částí, obcí a jejich obyvatel, firem, vládních a nevládních organizací. Úspěch tak bude dosažen i v blízké budoucnosti.