Tiskové zprávy
Státní veterinární správa ČR: Za účinnější státní veterinární dozor!
Nejde o prázdnou proklamaci, jako se kdysi volalo „Za včasnou sklizeň, hurá!“ Ve středu 16. 6. totiž v Bruselu jednali šéfové nejvyšších veterinárních dozorových orgánů členských zemí o strategii zdraví zvířat, jak ji naznačila Rada EU na roky 2007 – 2013.
Hlavním mottem této strategie je „Prevence je lepší než léčba“, a nyní jde o to, jak to, co se ve škole učí všichni veterinární lékaři i zootechnici, uvádět do praxe. Podle Komise je pravděpodobné, že v prvním pololetí 2011 bude předložen návrh veterinární legislativy, která dá této strategii zákonný rámec.
Smyslem chystaných změn je více se věnovat zajišťování dobrých podmínek zvířatům a především dobrým zoohygienickým podmínkám za oprávněného předpokladu, že se to projeví na lepším zdravotním stavu chovaných hospodářských zvířat. Že tomu tak je, svědčí, že tzv. velké nákazy, jako tbc, klasický mor prasat či slintavka a kuhlavka, jsou v podstatě víceméně minulosti.
Jedním z hlavních zásad prevence nákaz zvířat je dbát na dobré podmínky pro chov, čemuž se ostatně věnovala naše republika v době předsednictví. K tomu přispívá a ještě víc musí přispívat systém dozoru v chovech a také v průběhu výroby potravin. Dalším důležitým bodem, či cílem, je věnovat pozornost obchodu a to zejména s nečlenskými zeměmi. Na středečním bruselském jednání prezentoval spolupráci těmito třetími zeměmi Milan Malena, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR, a ostatní členské země ji přijaly velmi kladně. Smyslem této prezentace i následné diskuse bylo posunout účinnost evropského veterinárního dozoru za hranice EU, a to například pomoci třetím zemím, a to především pokud jde o zdraví zvířat. Protože je to jeden z účinných způsobů, jak bránit zdraví zvířat chovaných v EU.
Stanovisko ČR k této problematice je takové, že případná pomoc může směřovat tam, odkud o ni bylo požádáno, nikoli nabídkou poskytovatele. Tak by měla být zaručena účinnost poskytované pomoci.
Systém státního veterinárního dozoru se bude v následujících letech, pokud jde strukturu a organizaci, poněkud měnit s tím, že důraz bude kladen stále více na cílené kontroly na základě analýzy rizika, aby byla zajištěna co největší efektivita těchto kontrol. To znamená od chovů po kontroly výroby. Tento trend u nás akceptujeme již několik let, takže pro naše orgány veterinárního dozoru zase není úplnou novinkou.
Hlavním mottem této strategie je „Prevence je lepší než léčba“, a nyní jde o to, jak to, co se ve škole učí všichni veterinární lékaři i zootechnici, uvádět do praxe. Podle Komise je pravděpodobné, že v prvním pololetí 2011 bude předložen návrh veterinární legislativy, která dá této strategii zákonný rámec.
Smyslem chystaných změn je více se věnovat zajišťování dobrých podmínek zvířatům a především dobrým zoohygienickým podmínkám za oprávněného předpokladu, že se to projeví na lepším zdravotním stavu chovaných hospodářských zvířat. Že tomu tak je, svědčí, že tzv. velké nákazy, jako tbc, klasický mor prasat či slintavka a kuhlavka, jsou v podstatě víceméně minulosti.
Jedním z hlavních zásad prevence nákaz zvířat je dbát na dobré podmínky pro chov, čemuž se ostatně věnovala naše republika v době předsednictví. K tomu přispívá a ještě víc musí přispívat systém dozoru v chovech a také v průběhu výroby potravin. Dalším důležitým bodem, či cílem, je věnovat pozornost obchodu a to zejména s nečlenskými zeměmi. Na středečním bruselském jednání prezentoval spolupráci těmito třetími zeměmi Milan Malena, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR, a ostatní členské země ji přijaly velmi kladně. Smyslem této prezentace i následné diskuse bylo posunout účinnost evropského veterinárního dozoru za hranice EU, a to například pomoci třetím zemím, a to především pokud jde o zdraví zvířat. Protože je to jeden z účinných způsobů, jak bránit zdraví zvířat chovaných v EU.
Stanovisko ČR k této problematice je takové, že případná pomoc může směřovat tam, odkud o ni bylo požádáno, nikoli nabídkou poskytovatele. Tak by měla být zaručena účinnost poskytované pomoci.
Systém státního veterinárního dozoru se bude v následujících letech, pokud jde strukturu a organizaci, poněkud měnit s tím, že důraz bude kladen stále více na cílené kontroly na základě analýzy rizika, aby byla zajištěna co největší efektivita těchto kontrol. To znamená od chovů po kontroly výroby. Tento trend u nás akceptujeme již několik let, takže pro naše orgány veterinárního dozoru zase není úplnou novinkou.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
