Tiskové zprávy
Liberecký kraj: Žáby migrují k vodě přes rušné silnice, dobrovolníci jich tisíce zachraňují
Přišlo jaro a po zimním útlumu se probudili obojživelníci. Protože migrují ze svých zimovišť k vodě, kde se rozmnožují, je potřeba jim pomoci, aby při své pouti, která mnohdy vede přes rušné silnice, neskončili pod koly automobilů. Tisíce žabích životů už tak zachránili dobrovolníci, kteří je přenášejí.
Stejně jako v předchozích letech, i tentokrát Liberecký kraj zajistil čtyři kritické úseky dočasnými zábranami s nádobami, z nichž se žáby a čolci i několikrát denně přes silnice přenášejí. Největšími migranty jsou ropuchy obecné a skokani, dále čolci: obecný, horský a velký. Ač jsou chránění, je jich stále méně.
„Obsluha bariér už nahlásila dva tisíce přenesených ropuch obecných v Dolní Suché nedaleko Hrádku nad Nisou; blatnice skvrnité a čolky pak zase přenášejí nedaleko Brniště. U Sekerkových Louček na Turnovsku členové Českého svazu ochránců přírody Bukovina již přenáší i rosničky zelené,“ uvedl Radomír Studený, odborný zaměstnanec oddělení ochrany přírody odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje.
Do pomoci obojživelníkům se pravidelně zapojují i děti, letos však musely kvůli koronavirové pandemii vynechat. „Jedná se o základní školu v Českém Dubu. Na vybírání nádob podél silnice totiž v rámci hodin přírodopisu chodily celé třídy. To v nouzovém stavu není možné. Hlídkují zde tedy jen dobrovolníci a jednotliví žáci, kteří bydlí nedaleko,“ zmínil Studený. „Se školou v Českém Dubu spolupracujeme dlouhodobě na mapování obojživelníků a plazů. To nepřerušila ani současná situace a děti již pilně pomáhají za použití chytrých telefonů a interaktivní mapy.“
Nebezpečím pro migrující obojživelníky jsou také různé požární nádrže, bazény, jímky, otevřené studny a podobně. „Zvířata do nich spadnou a nemohou se pak dostat zpátky ven. Proto je potřeba jim pomoci: nejjednodušší je položit dovnitř dlouhé prkno, to přirazit k jedné stěně — a nechat ho vyčnívat na břeh, popřípadě vložit do vody kameny, po kterých vyšplhají,“ objasnil Studený. Pokud někdo takovou problematickou nádrž zná, může ji vyfotografovat a uvědomit Radomíra Studeného na e-mailové adrese radomir.studeny@kraj-lbc.cz.
Kraj pomáhá obojživelníkům dlouhodobě tím, že jim připravuje dobré podmínky pro život a rozmnožování. „Loni vyvrcholilo tříleté úsilí kraje zlepšit podmínky pro chráněnou a ohroženou žábu kuňku ohnivou ve dvou přírodních památkách na Českolipsku — na Cihelenských a Manušických rybnících. V zaniklé pískovně u Žizníkova na Českolipsku zase vhodnými terénními úpravami přispíváme k tomu, aby se zde dařilo vzácné ropuše krátkonohé,“ řekl Jiří Löffelmann, radní pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova.
Stejně jako v předchozích letech, i tentokrát Liberecký kraj zajistil čtyři kritické úseky dočasnými zábranami s nádobami, z nichž se žáby a čolci i několikrát denně přes silnice přenášejí. Největšími migranty jsou ropuchy obecné a skokani, dále čolci: obecný, horský a velký. Ač jsou chránění, je jich stále méně.
„Obsluha bariér už nahlásila dva tisíce přenesených ropuch obecných v Dolní Suché nedaleko Hrádku nad Nisou; blatnice skvrnité a čolky pak zase přenášejí nedaleko Brniště. U Sekerkových Louček na Turnovsku členové Českého svazu ochránců přírody Bukovina již přenáší i rosničky zelené,“ uvedl Radomír Studený, odborný zaměstnanec oddělení ochrany přírody odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje.
Do pomoci obojživelníkům se pravidelně zapojují i děti, letos však musely kvůli koronavirové pandemii vynechat. „Jedná se o základní školu v Českém Dubu. Na vybírání nádob podél silnice totiž v rámci hodin přírodopisu chodily celé třídy. To v nouzovém stavu není možné. Hlídkují zde tedy jen dobrovolníci a jednotliví žáci, kteří bydlí nedaleko,“ zmínil Studený. „Se školou v Českém Dubu spolupracujeme dlouhodobě na mapování obojživelníků a plazů. To nepřerušila ani současná situace a děti již pilně pomáhají za použití chytrých telefonů a interaktivní mapy.“
Nebezpečím pro migrující obojživelníky jsou také různé požární nádrže, bazény, jímky, otevřené studny a podobně. „Zvířata do nich spadnou a nemohou se pak dostat zpátky ven. Proto je potřeba jim pomoci: nejjednodušší je položit dovnitř dlouhé prkno, to přirazit k jedné stěně — a nechat ho vyčnívat na břeh, popřípadě vložit do vody kameny, po kterých vyšplhají,“ objasnil Studený. Pokud někdo takovou problematickou nádrž zná, může ji vyfotografovat a uvědomit Radomíra Studeného na e-mailové adrese radomir.studeny@kraj-lbc.cz.
Kraj pomáhá obojživelníkům dlouhodobě tím, že jim připravuje dobré podmínky pro život a rozmnožování. „Loni vyvrcholilo tříleté úsilí kraje zlepšit podmínky pro chráněnou a ohroženou žábu kuňku ohnivou ve dvou přírodních památkách na Českolipsku — na Cihelenských a Manušických rybnících. V zaniklé pískovně u Žizníkova na Českolipsku zase vhodnými terénními úpravami přispíváme k tomu, aby se zde dařilo vzácné ropuše krátkonohé,“ řekl Jiří Löffelmann, radní pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk