Tiskové zprávy
Česká krajina: Záplava květů láká návštěvníky do Milovic. Podobně velké kvetoucí plochy mohou vidět až v Krkonoších nebo Bílých Karpatech
Ještě před několika lety byly v těchto místech nevábné porosty starých, suchých trav. Pastva velkých kopytníků však proměnila stovky hektarů bývalého vojenského prostoru Milovice k nepoznání. Rozkvetlá je velká část rezervace, kde se pasou divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři.
„V současné době dominují pastvinám purpurové barvy rozsáhlých porostů černýše rolního. I když budou brzy odkvétat, stále udávají tón rozsáhlým částem rezervace velkých kopytníků,“ popsal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.
Zatímco v části rezervace, kde žijí zubři, ještě kvetou na velkých rozlohách kopretiny, pozorným návštěvníkům neuniknou na plochách nejblíže městu Milovice modravé tóny nejvzácnější byliny na území pastevní rezervace – hořce křížatého. Jeho počty se výrazně zvýšily právě díky příchodu velkých kopytníků, množství mladých rostlin hořců se zvýšilo od zahájení pastvy o 5553 procenta. Do žluta pak další části lokality zbarvuje řepík lékařský. Celkem vědci v lokalitě, kde původně dominovaly tři druhy trav, napočítali 111 druhů květin.
Rozsáhlé kvetoucí plochy lákají do Milovic množství návštěvníků, kteří je mohou pozorovat z okružní stezky vedoucí kolem celé rezervace. Například z Prahy, odkud je to autem 29 minut a vlakem 47 minut, jde o nejbližší tak velké kvetoucí území. Turisté to do rezervace mají blíže než do dalších vyhlášených lokalit proslavených květnatými loukami a pastvinami, jakou jsou Krkonoše nebo Bílé Karpaty. I když celkovým rozsahem a druhovou pestrostí se jim Milovice rovnat nemohou, v některých ohledech se jim alespoň blíží. Například nejznámější a nejpestřejší území Bílých Karpat, Národní přírodní památka Čertoryje, má rozlohu 334 hektarů, milovická rezervace velkých kopytníků má nyní rozlohu 350 hektarů. Milovice jsou tak příkladem, jak rychle a nízkonákladově dokáží velcí kopytníci obnovovat velké rozlohy krajiny.
Květnatost milovické rezervace však zatím není všude stejná. „V částech, které se připojily teprve před třeni lety, zatím probíhá obnova vegetace a květnatost se tam postupně zvyšuje. Pomaleji se rozvíjela také v sušších částech lokality, kde měla semínka rostlin na vyprahlé půdě nižší šanci vzklíčit,“ doplnil Dalibor Dostál.
Rezervace velkých kopytníků v současné době slouží jako zdroj semen i pro okolní pozemky, takže se odtud květiny šíří i do některých přiléhajících ploch města Milovice. Rezervaci velkých kopytníků může veřejnost podpořit hlasováním ve finále soutěže o ekologické Oskary https://www.eon.cz/energy-globe/hlasovani/rezervace-velkych-kopytniku/ Součástí ceny je finanční odměna, kterou by ochránci přírody využili na zlepšení zázemí pro velké kopytníky v milovické rezervaci.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Kooperativa, Nadace Qminers, Nadace Benetheo, JRD, Accace, ČEPS, Carborundum Electrite, Amanita Design, Linde, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
„V současné době dominují pastvinám purpurové barvy rozsáhlých porostů černýše rolního. I když budou brzy odkvétat, stále udávají tón rozsáhlým částem rezervace velkých kopytníků,“ popsal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.
Zatímco v části rezervace, kde žijí zubři, ještě kvetou na velkých rozlohách kopretiny, pozorným návštěvníkům neuniknou na plochách nejblíže městu Milovice modravé tóny nejvzácnější byliny na území pastevní rezervace – hořce křížatého. Jeho počty se výrazně zvýšily právě díky příchodu velkých kopytníků, množství mladých rostlin hořců se zvýšilo od zahájení pastvy o 5553 procenta. Do žluta pak další části lokality zbarvuje řepík lékařský. Celkem vědci v lokalitě, kde původně dominovaly tři druhy trav, napočítali 111 druhů květin.
Rozsáhlé kvetoucí plochy lákají do Milovic množství návštěvníků, kteří je mohou pozorovat z okružní stezky vedoucí kolem celé rezervace. Například z Prahy, odkud je to autem 29 minut a vlakem 47 minut, jde o nejbližší tak velké kvetoucí území. Turisté to do rezervace mají blíže než do dalších vyhlášených lokalit proslavených květnatými loukami a pastvinami, jakou jsou Krkonoše nebo Bílé Karpaty. I když celkovým rozsahem a druhovou pestrostí se jim Milovice rovnat nemohou, v některých ohledech se jim alespoň blíží. Například nejznámější a nejpestřejší území Bílých Karpat, Národní přírodní památka Čertoryje, má rozlohu 334 hektarů, milovická rezervace velkých kopytníků má nyní rozlohu 350 hektarů. Milovice jsou tak příkladem, jak rychle a nízkonákladově dokáží velcí kopytníci obnovovat velké rozlohy krajiny.
Květnatost milovické rezervace však zatím není všude stejná. „V částech, které se připojily teprve před třeni lety, zatím probíhá obnova vegetace a květnatost se tam postupně zvyšuje. Pomaleji se rozvíjela také v sušších částech lokality, kde měla semínka rostlin na vyprahlé půdě nižší šanci vzklíčit,“ doplnil Dalibor Dostál.
Rezervace velkých kopytníků v současné době slouží jako zdroj semen i pro okolní pozemky, takže se odtud květiny šíří i do některých přiléhajících ploch města Milovice. Rezervaci velkých kopytníků může veřejnost podpořit hlasováním ve finále soutěže o ekologické Oskary https://www.eon.cz/energy-globe/hlasovani/rezervace-velkych-kopytniku/ Součástí ceny je finanční odměna, kterou by ochránci přírody využili na zlepšení zázemí pro velké kopytníky v milovické rezervaci.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Kooperativa, Nadace Qminers, Nadace Benetheo, JRD, Accace, ČEPS, Carborundum Electrite, Amanita Design, Linde, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk