Fórum 50%, o.s.: Žen na radnicích přibylo, nikoliv však díky vítězným stranám

Právě uplynulý říjnový víkend proběhly v ČR volby do Senátu a komunálních zastupitelstev. Zatímco kandidátky a kandidáty do Horní komory Parlamentu čeká ještě druhé kolo volebních klání, pro hru zvanou komunální politika jsou karty rozdány. Proto jsme zaměřily naši pozornost na výsledky voleb do zastupitelstev statutárních měst a hl.m. Prahy z hlediska - jak jinak - výsledného zastoupení političek.

Voliči a voličky ve sledovaných statutárních městech (včetně Prahy) měli letos možnost vybírat z celkového počtu 9723 kandidujících, mezi nimiž ženy tvořily 31,5 %. Jejich podíl na kandidátních listinách (nikoliv však na volitelných místech) se přitom oproti roku 2002 příliš nezměnil (o 1,5 %). Z celkového počtu 62 426 zvolených zastupitelů všech obecních zastupitelstev ČR je čtvrtina žen, na úrovni statutárních měst tento podíl činí jen necelou pětinu. Z výsledků voleb nicméně vyplývá, že zvolených zastupitelek bude ve statutárních městech relativně více než v uplynulém volební období – průměrně se jejich podíl po volbách zvýšil o více než 3 % (ze 159 na 191 žen). Na zastupitelstvech statutárních měst (včetně Prahy) tak zasedne v průměru 19,2 % žen. Zvýšení podílu žen v zastupitelstvu zaznamenalo 15 statutárních měst, ubylo naopak zastupitelek pouze ve 4 městech, situace se nezměnila v 5 případech.

Relativně nejvíce žen bylo zvoleno v Liberci, kde byla situace z genderového hlediska nejvyrovnanější již před volbami. Od této chvíle bude v libereckém zastupitelském orgánu zasedat dokonce 36 % žen, jejich počet vzrostl z 11 na 14. Zastupitelky mají přitom nejsilnější zastoupení ve frakcích menších stran (především SOS). Zatímco v případné frakci ODS a ČSSD by ženy tvořily méně než 20 %, ve zbytku přítomných stran tvoří ženy dokonce více než polovinu. Třicetiprocentní hranici se blíží podíl žen v zastupitelstvu Přerova. I nadále nejméně zastupitelek bude zasedat v Opavě (6,7 %), kde jejich počet dokonce poklesl. Stále méně než 15 % budou i přes mírné zlepšení političky tvořit v zastupitelstvu Plzně (14,9 %), Zlína (14,6 %), Mostu (13,3 %) a z důvodu výrazného poklesu zvolených žen také v Kladně (9,1 %).

Jestliže byla situace na magistrátech největších měst v uplynulém volebním období v porovnání s ostatními sledovanými městy viditelně horší, nutno říci, že v případě Prahy, Brna a Plzně došlo k výraznému zlepšení. V Praze v následujícím volebním období zasedne o 10 % více žen (budou tvořit 21,4 %). Smutnou skutečností ovšem je, že se na nárůstu jejich zastoupení nijak nepodílely vítězné strany, které pražskou radnici ovládnou. Zatímco totiž ODS získala 36 křesel, pouhých 6 bude obsazeno političkami. Zelení na druhou stranu budou mít v zastupitelstvu 6 reprezentantek a reprezentantů, z nichž hned 4 křesla obsadí ženami. Evropští demokraté budou na radnici hlavního města zastoupeni genderově rovnoměrně. Velmi obdobná je situace také v druhém největším městě ČR Brně - 21,5 % žen v zastupitelstvu (z 19 získaných mandátů ODS připadly pouhé 2 ženám; Strana zelených obsadí ženami 4 ze 7 vyhraných křesel). V Plzni se i přes více než šestiprocentní nárůst podílu žen v zastupitelstvu situace nedá hodnotit uspokojivě.

Na prvním místě kandidátních listin vítězných politických stran a tedy v pozici potencionální primátorky se nachází žena v nadějném počtu případů. Podle výsledků voleb by svou pozici primátorky mohla obhájit Ing. Eva Richtrová za ČSSD ve Frýdku-Místku a také Občanská demokratka Ing., Mgr. Ivana Řápková v Chomutově. Milada Halíková z KSČM ovšem bude mít boj o znovuzískání primátorského křesla Havířova velmi obtížný, KSČM totiž získala stejný počet křesel jako ODS a teprve povolební vyjednávání ukáže více. Na čele kandidátní listiny vítězné ODS se nachází PhDr. Irena Ondrová ve Zlíně a Ing. Naděžda Jačková v Přerově. Počet žen na primátorských postech by se tak mohl zvýšit ze tří na pět (z 24 primátorských postů).

Výsledky analýzy jasně odráží skutečnost, že ačkoliv ženy na kandidátních listinách nejsilnějších politických stran v komunálních volbách jsou, neobsazují přední, nejlépe volitelná místa. Zvýšení počtu žen v zastupitelstvech sledovaných statutárních měst je tak z velké většiny zásluhou především malých stran a nejrůznější regionálních sdružení nezávislých kandidátek a kandidátů. Právě největší vítězné politické strany ale většinou získávají nejvíce mandátů a proto celkové zlepšení pozice žen na poli komunální politiky závisí na jejich způsobu sestavování kandidátních listin. Tyto strany ale většinou poskytují ženám minimální prostor na volitelných místech kandidátních listin. Seznamy kandidujících jsou přitom sestaveny pro ženy nejnepříznivěji ve velkých městech, nejvíce žen ve svých francích mají naopak tyto strany v zastupitelstvech malých měst jako je např. Mladá Boleslav, Karlovy Vary, Jihlava, Přerov nebo Děčín.

Komunální politika, jak se zdá, ani v dalších čtyřech letech nevyužije potenciál ženské části populace. I přes mírné zlepšení nebudou ženy po volbách dostatečně zastoupeny ani na nejnižší, obecní úrovni. Nechť nadcházející čtyři roky slouží velkým stranám k tomu, aby si uvědomily, že otázka rovnosti příležitostí žen a mužů není pouhým tématem diskuse několika mála odborníků a organizací, ale je seriózní součástí politické agendy velkých stran zemí Západní Evropy, a to počínaje obecní úrovní.

Monika Klimentová, Fórum 50%, o.s.

Občanské sdružení Fórum 50 % se zasazuje o vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích procesech.