MŽP ČR: Zhodnocení prvních dnů účinnosti zákona o odpadech č. 185/2001 Sb.

Právní úprava nakládání s odpady v našem státě vznikla v podstatě po roce 1989. Prvním právním předpisem byl zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech. Svůj účel - zavést základní principy nakládání s odpady do praxe splnil, ale z dnešního pohledu měl značné nedostatky a byl proto nahrazen zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 352/1999Sb. a zákona č. 37/2000 Sb.

Hlavním důvodem pro přípravu zcela nového zákona byla především nutnost, s blížícím se předpokládaným vstupem naší země do Evropské unie, harmonizovat právní předpisy České republiky s předpisy Evropského společenství.

Jako nejdůležitější změny, které v právní úpravě nakládání s odpady nový zákon přináší, můžeme hodnotit následující :

Definice a pojmy :
Plně respektuje pojmy a definice užívané ve směrnicích Evropského společenství, s využitím zkušeností s právní úpravu vyspělých států Evropské unie (SRN a Rakouska).
Stanovení pravidel pro bezpečné nakládání s odpady :
Zpřesňují a doplňují se pravidla pro nakládání s odpady, která by měla zajistit ochranu před jejich nepříznivými účinky. Precizuje se okruh osob, kterým lze předat odpad k dalšímu využití nebo odstranění tak, aby nedocházelo ke ztrátám odpadu. Nově se zavádí povinnost určit odpadového hospodáře, prostřednictvím kterého původci a oprávněné osoby splňující podmínky stanovené zákonem, zajišťují odborné nakládání s odpady.
Evidence a ohlašování odpadů a zařízení :
Ohlašovací povinnost se rozšiřuje o podrobnější sledování vybraných druhů odpadu a na zařízení k nakládání s odpady a zařízení a látky s obsahem PCB.
Plánování nakládání s odpady :
Směrnice Evropského společenství vyžadují plánování nakládání s odpady především na národní úrovni. Zákon tento požadavek plně respektuje a stanoví diferencovaně povinnosti zpracovat plány odpadového hospodářství pro všechny stupně a články řízení (správní úřady, původci odpadů, obce).
Nakládání s vybranými odpady :
Dříve nebyla plně zohledněna řada směrnic vydávaných Evropským společenstvím postupně podle naléhavosti problémů spojených s určitou komoditou. Nový zákon je již zpracovává samostatně, i když se snahou o maximálně jednotný postup řešení. Jedná se například o tyto výrobky, odpady a zařízení :
odpadní oleje, baterie a akumulátory, kaly z čistíren odpadních vod, odpady z výroby oxidu titaničitého, odpady azbestu, autovraky, polychlorované bifenyly a terfenyly a zařízení, která je obsahují.
Povinnost zpětného odběru:
Povinnost zpětného odběru nebyla ve stávajícím zákoně a nařízení vlády upravena dostatečně. Proto tato povinnost byla pro minerální oleje, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, pneumatiky a chladničky používané v domácnostech upravena nově.
Dovoz, vývoz a tranzit odpadů :
Ačkoli zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech z nařízení Rady Evropského společenství, navazujících předpisů, z nařízení Komise pro implementaci závazků Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, z rozhodnutí Rady OECD o pohybu odpadů určených k operacím využití přes hranice států vycházel, obsahoval určité odchylky s ohledem na naši ekonomickou situaci. Nový zákon o odpadech problematiku dovozu, vývozu a tranzitu odpadů upravuje plně v souladu s výše uvedenými předpisy.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002 s tím, že pro některé nové povinnosti, které jsou návrhem zákona stanoveny je účinnost zákona odsunuta. Například povinnost zpětného odběru pro všechny komodity kromě chladniček nabývá účinnosti 23. února 2002 a pro chladničky 1. ledna 2003 tak, aby přímo navazovala na ustanovení původního nařízení vlády z února 1999.

Protože se nejasnosti kolem jednotlivých ustanovení zákona stále objevují - jak na úrovni měst a obcí, tak na úrovni občanů a určených osob, zpracovalo MŽP nejčastější dotazy formou dotazů a odpovědí :

Proč nový zákon zavádí nový - prakticky čtvrtý systém nakládání s komunálními odpady?
Na způsobu, jak se fyzicky manipuluje s odpadem, se nic měnit nemusí, pokud se obec sama nerozhodne. Změny spočívají v hledání co nejvhodnějšího způsobu stanovení výše a formy placení od občanů.

Proč se stále mění právní úprava poplatků za komunální odpad?
Zákon z roku 1997 umožňoval, aby si každý občan nakládal se svým odpadem sám. To ale vedlo ke zneužívání - v obcích vznikaly drobné černé skládky apod. Proto novela z roku 2000 zavedla (na žádost obcí) možnost stanovit poplatky na hlavu. Ukázalo se však, že tato právní úprava je na hranici ústavnosti. Ústavním soudem sice tato novela nebyla zrušena, ale bylo doporučeno, aby se řešení našlo v rámci zákona o místních poplatcích.

Co přináší obcím nový zákon?
Obce mohou využít řadu obecných ustanovení zákona o místních poplatcích. Jde např. o možnost využít stanovení skupinových a individuálních úlev pro občany a radikálně tak zlepšit vymahatelnost poplatku. Obce tak mohou účinně řešit problém části občanů a chatařů, kteří doposud odmítali za odpad platit a zbavovali se jej nežádoucím způsobem. Může se tak podstatně omezit problém černých skládek a spalování odpadů v kamnech apod. Přitom však zákon o odpadech umožňuje zachovat principy dosavadního způsobu fyzického nakládání s odpady v obci. Úroveň třídění odpadů občany se odrazí ve výši druhé části poplatku. Čím více budou občané třídit, tím nižší tato složka může být. Hodně ovšem záleží na obci, jaké vytvoří pro třídění odpadů podmínky.

Nebudou kontejnery na sídlištích znovu přeplněné, když město odváží odpadky jen dvakrát v týdnu? Je možné si zařídit častější svoz odpadu?
Pokud město odváží odpadky jen dvakrát v týdnu a kontejnery jsou opakovaně přeplněné, je problém v systému, který město zvolilo. Otázka časových intervalů odvozu komunálního odpadu od občanů musí být obcí řešena v rámci obecně závazné vyhlášky tak, aby bylo vyhověno konkrétním místním podmínkám.

Co nový systém znamená pro mě, pro občana?
Čistotu a pořádek v obci a jejím okolí, pokud většina občanů bude respektovat nově zavedený systém. Postupné snižování výše poplatku, pokud většina občanů bude třídit odpady, čímž se sníží množství komunálního odpadu, obec bude mít příjmy z prodeje vytříděných surovin a od podnikatelských subjektů podle zákona o obalech.

Proč mají za odvoz odpadu platit také kojenci a malé děti?
Místní poplatek platí podle zákona každá fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt bez ohledu na věk. Zákonem je však obci dána možnost, aby v obecně závazné vyhlášce o zavedení poplatku určila okruh osob, které od poplatku osvobozuje, případně stanovila možné úlevy z poplatku. Obec tak může od poplatku osvobodit určité kategorie osob, např. občany důchodového věku, děti do dosažení určité věkové hranice nebo např. každého čtvrtého či pátého člena vícečetné rodiny, osoby vykonávající základní vojenskou službu a osoby pobývající dlouhodobě mimo území ČR apod.

Produkce odpadů se liší např. u občanů a vlastníků rekreačních objektů, proč mají všichni platit stejně?
Neplatí všichni stejně. U trvale bydlících se zákon vztahuje na každou fyzickou osobu, u rekreačních objektů se platí jako za jednoho občana bez ohledu na to kolik osob rekreační objekt užívá. Je důležité si uvědomit, že zákon neukládá jednotnou sazbu pro všechny. Obec může vlastníkům rekreačních objektů určit konkrétní nižší sazbu poplatku. Obec má také možnost osvobodit od poplatku určité kategorie občanů, např. důchodce, děti do určitého věku nebo třeba každého čtvrtého a dalšího člena vícečetné rodiny. V poplatku může obec také zohlednit např. vlastní nádobu na odpad.

Mají obce hradit náklady, které jim při nakládání s komunálním odpadem vzniknou, pouze z poplatků od občanů nebo jim zákon dává i jiné možnosti?
I zde mají obce různé možnosti. Kromě poplatků mohou využít i další zdroje pro financování. Jde např. o příjem od podnikatelských subjektů, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru obalů a jejich využití nebo autorizovaných společností, které za ně povinnost plní - takzvané sdružené plnění. Tyto povinnosti pro podnikatelské subjekty nově vyplývají ze zákona o obalech. Obce mohou využít i vlastních zdrojů, existují případy obcí, kde se náklady na komunální odpad hradí převážně ze svých rozpočtů.

Proč se zákon vrací k paušální platbě za TKO, když předtím byli lidé jednotlivou platbou za odvoz popelnice lépe motivováni k malé produkci odpadu a ke třídění.
Zákon na paušální platbě netrvá. Druhou část poplatku stanoví obec podle vlastního rozhodnutí. Pokud ji stanoví paušálně, je to pouze věcí rozhodnutí na úrovni obce. Zákon rozhodně nevyžaduje, aby všichni za odpady platili stejnou sumu.

Co se rozumí netříděným komunálním odpadem v § 10b odst. 3 písm. b)?
Obsah pojmu "netříděný komunální odpad", který zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, není definovaný a není uveden ani v Katalogu odpadů (zde je uveden pouze směsný komunální odpad pod katalogovým číslem 20 03 01), je nutno pojímat ve smyslu "netříděný v souladu se systémem třídění komunálního odpadu stanoveným obcí obecně závaznou vyhláškou". Jedná se de facto o komunální odpad odložený v nádobách určených pro zbytkový (směsný, nevytříděný) komunální odpad. Je samozřejmé, že komunální odpad, ani směsný komunální odpad uvedený v Katalogu odpadů, nebude nikdy odpadem zcela netříděným. Vyplývá to nejen z povinnosti obce zajistit místa, kam mohou občané odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (§ 17 odst. 2 zákona o odpadech), ale např. i z ustanovení § 38 tohoto zákona o zpětném odběru některých výrobků a z povinností stanovených zákonem a připravovanou vyhláškou o podrobnostech nakládání s odpady pro skládkování odpadů (jejich povinná úprava - třídění před uložením na skládku).

Proč se nebude poplatek odvádět prostřednictvím majitelů domů?
Předpokládáme, že se v praxi ve většině případů bude poplatek takto odvádět. Majitel domu nebude však mít tuto povinnost ze zákona. Ustanovení, které určilo jako plátce poplatku vlastníky či správce budovy či nemovitosti, není možné v rámci zákona o odpadech doplnit účinnými nástroji na vymáhání. Zákon o místních poplatcích dává možnost, aby poplatek za domácnost odváděl společný zástupce a za rodinný nebo bytový dům vlastník nebo správce. Tyto osoby pak mají povinnost obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí.

Komu se bude poplatek zasílat? Kdo bude platit v případě, že majitel dům pronajal?
Příjemcem poplatku je obec, způsob placení určí ve vyhlášce o stanovení místního poplatku. Prvotním plátcem je občan trvale bydlící v domě, poplatek za něj může odvádět správce, tedy i ten, kdo si dům pronajal.

Může obec, která měla zaveden poplatek dle zákona č. 37/2000 Sb. zavést novou formu poplatku dle zákona č. 185/2001 Sb. pouze změnou této původní vyhlášky?
Ne, to není možné, zákonem č. 185/2001 Sb. byla provedena změna právního režimu poplatku za komunální odpad, který je nadále zařazen mezi místní poplatky, na které se vztahuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Vyhláška o poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů musí mít náležitosti uvedené v §15 tohoto zákona. Nelze tedy pouze pozměnit dosavadní obecně závaznou vyhlášku, která upravuje poplatek za komunální odpad podle zákona č. 125/1997 Sb.

Místní poplatek se vztahuje na všechny trvale přihlášené, ale co osoby s přechodným pobytem?
Přechodný pobyt náš právní řád v současnosti nezná. V § 10b odst. 1 písm. a) zákona o místních poplatcích je uvedeno, že poplatníkem je každá fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt. Je jasné, že toto řešení není ideální, ale kategorie trvalého pobytu je jednoznačná a pokrývá naprostou většinu případů. Trvalým pobytem se ve smyslu § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu. Místem trvalého pobytu občana v době narození je místo trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak. Informace o trvalém pobytu osob získají obce z informačního systému od okresních úřadů podle zákona č. 133/2000 Sb.

Lze do sazby poplatku nějakým způsobem promítnout nákup odpadových nádob?
Ustanovením § 15 zákona o místních poplatcích je stanoveno, že v obecně závazné vyhlášce obec stanoví konkrétní výši sazby poplatku. V této konkrétní sazbě poplatku má obec promítnout místní podmínky. Lze tedy stanovit rozdílnou výši sazby poplatku pro okruh poplatníků, kteří mají vlastní odpadovou nádobu a pro ty, kterým odpadové nádoby zajišťuje obec. Otázka nájmu či koupě odpadových nádob občany má být řešena obecně závaznou vyhláškou v rámci zavedení místního systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.

Lze do výpočtu poplatku podle § 10b odst. 3 písm. b) zákona o místních poplatcích zahrnout i platby, které občané hradí přímo svozové organizaci (technické služby)?
V § 10b odst. 3 písm. b) je zákonem stanoveno, že sazba poplatku podle tohoto ustanovení je tvořena částkou až 250 Kč na osobu a kalendářní rok, která byla stanovena na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Aby tedy obec mohla sazbu poplatku stanovit i podle tohoto ustanovení, tedy nejen podle písm, a), musí takové skutečné náklady prokázat. Pokud svozová organizace provozovala sběr a svoz komunálních odpadů na základě úplatné smlouvy s obcí, vznikly obci skutečné náklady ve výši úplaty vyplývající ze smlouvy a lze je do základu pro stanovení druhé části poplatku zahrnout.

Kam zahrnout náklady obce vynaložené na separovaný odpad? Má obec hradit tyto náklady ze svého rozpočtu?
Náklady obce vynaložené na nakládání se separovaným (vytříděným) odpadem, které nejsou (nebudou) uhrazeny z příjmů obce ze systémů podle zákona o obalech a povinnosti zpětného odběru podle zákona o odpadech, což je dlouhodobý záměr zákona, lze zahrnout pod prvou složku sazby poplatku podle § 10b odst. 3 písm. a), která je v podstatě částkou paušální.

Jaké jsou možnosti vymáhání při nezaplacení poplatku?Podle jakého zákona má obec při vymáhání postupovat?
Lze říci, že zařazení poplatku za komunální odpad mezi místní poplatky odstraní problémy, které obcím vznikaly právě při vymáhání poplatků. Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří obec podle § 11 zákona o místních poplatcích poplatek platebním výměrem a může případně použít i další sankční ustanovení. Dlužné částky může obec vyměřit do tří let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla oznamovací (poplatková) povinnost. Až v případě, že nedojde k uhrazení dlužného poplatku ani na základě platebního výměru, nastupuje vlastní vymáhání, které se řídí § 73 zákona č. 377/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Obec jako správce poplatku nejprve ještě jednou vyzve dlužníka k zaplacení (odst. 1 § 73). Pokud dlužník nezaplatí, přistoupí obec k vlastnímu vymáhání, které se provádí daňovou exekucí (odst. 3 -10 § 73).

Nyní jsou v nevýhodě ti, kteří si pořídili malou popelnici, neboť hlavně třídili, a teď si musí opatřit popelnici větší.
Nelze vyloučit, že v praxi takové případy u některé obce nastanou. Důvody, proč konkrétní obec nahradí malé popelnice pro některé občany velkými, neplynou z nového zákona. Zákon rozhodně nevyžaduje, aby všichni za odpady platili stejnou sumu. Pokud to tak někde je, je to věcí rozhodnutí na úrovni obce.

Vyplatí se občanům ještě třídit? Jak se projeví třídění odpadu na konečné výši poplatku stanoveného vyhláškou?
Podle nového zákona přímá vazba mezi úrovní třídění odpadu u konkrétní osoby a výší poplatku, který platí, není zcela zřejmá, ale do určité míry existuje. Čím více občanů se zapojí do třídění, tím menší budou náklady obce na netříděný komunální odpad a mělo by tak dojít ke snížení druhé části poplatku za odpad. V případě vytříděných složek odpadu obce ušetří za rostoucí ceny za jejich skládkování, mohou získat peníze z jejich prodeje a od podnikatelských subjektů dle zákona o obalech. Tam, kde je to možné (převážně u rodinných domů), může obec navíc motivovat občany přímo tím, že jim poskytne slevu z poplatku, pokud důsledně separují odpad.
Je ovšem třeba zdůraznit, že třídění odpadů by mělo být přirozeným a odpovědným projevem vztahu občana k životnímu prostředí. Obce by rovněž měly více věnovat pozornost osvětě a informovanosti občanů a vysvětlovat jim přínosy minimalizace a třídění odpadů.

Co všechno spadá pod pojem "stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci"?
Pojem "stavba pro individuální rekreaci" je vymezen v § 3 písm. d) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, jako jednoduché stavby, které však svými objemovými parametry, vzhledem a stavebním uspořádáním odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci. Jde tedy o rekreační domky, chaty a rekreační chalupy. Za stavby k individuální rekreaci se pro účely tohoto poplatku považují i rodinné domy, které nejsou užívány k bydlení, ale slouží k rekreaci, bez ohledu na původní účel určení.
Místní poplatek podle § 10b odst. 3 písm. b) platí ten vlastník stavby, určené nebo sloužící k individuální rekreaci, v němž není hlášena žádná fyzická osoba k trvalému pobytu.
Jedná o však pouze o stavby ve vlastnictví fyzické osoby, nelze tedy pod tento pojem vztáhnout různé penziony, hotely apod.

Jaké byly důvody pro zpoplatnění vlastníků rekreačních objektů?
Důvodem pro zpoplatnění osob, vlastnících stavby určené nebo sloužící k rekreaci, byly hlavně problémy vznikající kolem odstraňování odpadů těmito osobami. Obce v rekreačních oblastech měly velké problémy s černými skládkami, které zakládali rekreanti, často také docházelo k neoprávněnému odkládání odpadu do nádob osob trvale bydlících v obcích.



Problematika, týkající se poplatků, spadá kompetenčně pod ministerstvo financí, kde na Vaše dotazy odpoví vedoucí oddělení místních poplatků JUDr. Zdeňka Jirásková nebo prom. práv. Alena Schneberková ( telefon 5704 1111).





V příloze tiskové informace jsou :

dvě tabulky (Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů - vysvětlení pojmu ze zákona a Konkrétní sazby poplatku v některých obcích)

a tzv. pracovní vzor s komentářem Obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.


Přílohy 8 stran

Příloha číslo 1 :
Informace o sazbách z některých obcí
Město
Počet obyvatel
Velikost poplatku
Pozn.: využívá možnosti slev, jaké, pokrývá poplatek náklady na nakládání s odpady ?
Praha
1 214 000
468 Kč

Brno
390 000
493 Kč

Ostrava
328 000
384 Kč

Olomouc
106 000
486 Kč

Liberec
102 000
480 Kč

Ústí nad Labem
100 000
420 Kč

Hradec Králové
100 000
360 Kč
Děti do 15 let a důchodci od 70 let platí 1/2
České Budějovice
97 000
444 Kč

Pardubice
95 000
396 Kč

Havířov
86 000
444 Kč

Zlín
85 000
438 Kč

Most
70 600
480 Kč

Opava
63 000
384 Kč

Chomutov
53 000
408 Kč

Jihlava
51 000
420 Kč
Neplatí rodiny s 3 a více dětmi, občané od 80 let a vojáci základní služby
Prostějov
50 000
250 Kč
Nepokryje náklady. V r.2000 byly náklady za odpady 315 Kč/občana/rok.
Znojmo
39 000
346 Kč

Kolín
32 000
336 Kč

Šumperk
30 500
432 Kč

Nový Jičín
29 000
264 Kč

Hodonín
28 200
360 Kč

Břeclav
26 200
350 Kč

Strakonice
25 000
376 Kč

Vyškov
23 000
360 Kč

Kutná Hora
21 500
400 Kč

Bruntál
17 000
450 Kč

Šternberk
15 000
310 Kč
Poplatek pokrývá veškeré náklady na komunální odpad, neplatí jej osoby do 1 roku a nad 80 let.
Jeseník
13 000
450 Kč
Poplatek nepokryje veškeré náklady, i tak bude město dotovat 700 tis. Kč/rok.
Rýmařov
10 000
469 Kč
Neplatí osoby v zákl. voj. službě a ve výkonu trestu odnětí svobody, slevu 50% mají např. osoby v rodin. domech vytápěných jen ekolog. palivy (plyn, el., dřevo…) a důsledně separující odpad, slevu 25 % mají osoby v rodin. domech důsledně separující odpad a osoby v bytových nebo rodin. domech vytápěných ekolog. palivy.
Čáslav
10 000
370 Kč

Hradec nad Moravicí
5 800
195 Kč

Protivín
5 000
360 Kč
Pokrývá náklady na komunální odpad, je jednotný bez slev.
Volary
4 000
326 Kč

Volyně
3 200
330 Kč
Zcela nepokrývá náklady, je jednotný bez slev.
Příloha číslo 2 :

Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Obce mohou zavést místní poplatek obecně závaznou vyhláškou, ve které zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatku.

§ 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
Poplatek platí
a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt,
(Poplatek může být odváděn za domácnost společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem. Tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí.)
b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba
Je-li tato stavba ve vlastnictví více osob, platí vlastníci poplatek společně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.

Sazba poplatku je tvořena
a) částkou do 250 Kč na osobu a kalendářní rok,

a
b) částkou stanovenou na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu do 250 Kč za osobu a kalendářní rok.
Rozúčtování těchto nákladů na osobu stanoví obec v obecně závazné vyhlášce.








Příloha číslo 3 :
PRACOVNÍ VZOR
s komentářem

Obecně závazná vyhláška obce ...... č. ..
o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.
V názvu je uvedena forma předpisu (vyhláška), označení obce, která vyhlášku vydala a stručné vyjádření věci (problematiky), kterou upravuje.

Zastupitelstvo obce (města) .........vydává dne ..... podle ustanovení § 15 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanoveními § 10 písm. a) a § 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), tuto obecně závaznou vyhlášku.

V úvodní větě je uvedeno označení orgánu, který vyhlášku vydává, datum jejího vydání a zmocňovací ustanovení, o něž se pravomoc obce vydat vyhlášku opírá.
Čl. 1
Správu poplatku vykonává obecní (městský) úřad ........... (dále jen "správce poplatku") a v řízení ve věcech poplatku se postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví jinak.

Jedná se o informaci, která upozorňuje povinné subjekty na věcnou působnost orgánu obce k výkonu správy místního poplatku a na procesní předpisy, na základě kterých je vedeno poplatkové řízení. Zákon o správě daní a poplatků se v řízení o poplatku využívá pouze tam, kde není zákonem o místních poplatcích stanoveno jinak.
Čl. 2

Poplatník
Poplatek platí

a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt; za domácnost může být poplatek odveden společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obi oznámit jména a data narození osob, které poplatek odvádějí,

b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.

Osoba poplatníka je určena přímo zákonem o místních poplatcích. Zúžit okruh osob povinných platit poplatek lze pouze prostřednictvím úlevy nebo osvobození, které musí být obsahem této obecně závazné vyhlášky v článku, který vymezuje tyto instituty.
Čl. 3

Sazba poplatku
Varianta 1

(1) Sazba poplatku pro fyzickou osobu podle Čl. 2 písm. a) této vyhlášky činí ...... Kč a je tvořena

a) z částky ...... Kč za kalendářní rok a

b) z částky ...... Kč za kalendářní rok. Tato částky je stanovena podle skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Skutečné náklady činily .......Kč a byly rozúčtovány takto ............................................

(Dalším způsobem je např. provedení rozúčtování v příloze, která bude nedílnou součástí vyhlášky.)

(2) Sazba poplatku pro fyzickou osobu podle Čl. 2 písm. b) této vyhlášky činí ..... Kč a je tvořena

a) z částky ....... Kč za kalendářní rok a

b) z částky ....... Kč za kalendářní rok. (Tato částka je stanovená stejným způsobem jako v Čl. 3 odst. 1 písm. b).)

(3) V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví stavby, která je určena nebo slouží k individuální rekreaci v průběhu kalendářního roku, se uhradí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce. Je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce.

Tento způsob stanovení sazby předpokládá rozdílnou výši sazby pro fyzické osoby s trvalým pobytem v obci a pro fyzické osoby vlastnící v obci stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci. Pro snadnější orientaci poplatníka vyjadřuje první věta odstavce 1 a odstavce 2 celkovou výši sazby, která určuje výši jejich poplatkové povinnosti za celé poplatkové období. Podle ustanovení § 10 b odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je sazba poplatku tvořena ze dvou složek. Z částky, která odpovídá zajištění provozu systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce, který obec zavedla obecně závaznou vyhláškou ve své samostatné působnosti ve smyslu ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Další částí sazby poplatku je částka, jejíž výše musí být odvozena od skutečných nákladů na sběr a svoz netříděného (směsného) komunálního odpadu. Podstatnou náležitostí obecně závazné vyhlášky je podle ustanovení § 10b odst. 3 písm. b) zákona o místních poplatcích rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu. Do skutečných nákladů nelze zahrnout náklady spojené se zpětným odběrem některých výrobků ve smyslu ustanovení § 38 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Zpětný odběr shora uvedených výrobků musí být proveden ve smyslu odstavce 7 výše citovaného ustanovení zákona bez nároku na úplatu, a to i v případě, že výrobce nebo dovozce není znám a provádí ho sama obec. Odstavec 4 řeší povinnost obce vyměřit nebo vybrat poplatek pouze v poměrné výši ve všech případech, kdy poplatník změní místo trvalého pobytu nebo dojde ke změně osoby vlastníka stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci v průběhu poplatkového období, kterým je kalendářní rok. Rozhodující pro určení místní příslušnosti obce k zaplacení poplatku je poslední den měsíce, ve kterém došlo ke změně trvalého pobytu nebo vlastnictví ke stavbě určené nebo sloužící k individuální rekreaci, nikoli konkrétní termín této změny nebo termín, kdy je správci poplatku tato změna skutečně známa.

Varianta 2

(1) Sazba poplatku pro poplatníka podle Čl. 2 písm. a) a b) této vyhlášky činí ...... Kč a je tvořena

a) z částky ..... Kč za kalendářní rok a

b) z částky ..... Kč za kalendářní rok. Tato částka je stanovena podle skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Skutečné náklady činily .........Kč a byly rozúčtovány takto ................................................

(2) V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví stavby, která je určena nebo slouží k individuální rekreaci v průběhu kalendářního roku, se uhradí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce.

Tato varianta při stanovení sazby poplatku bude použita obcí, která nepovažuje za nutné nebo žádoucí určit rozdílnou výši poplatku pro fyzické osoby, které mají v obci trvalý pobyt a pro tzv. rekreanty.
Čl. 4

Osvobození
(1) Od poplatku jsou osvobozeni

a) ................................

b) ................................

c) ................................

(2) Vznik nároku na osvobození je poplatník povinen oznámit správci poplatku písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na osvobození. Ve stejné lhůtě a stejným způsobem je poplatník povinen správci poplatku oznámit zánik nároku na osvobození.

Ustanovení § 10b zákona o místních poplatcích nepředpokládá zákonné osvobození. Osvobození je obec oprávněna ve smyslu ustanovení § 15 uvedeného zákona sama upravit v obecně závazné vyhlášce. Pokud obec tuto možnost využije má stanovené osvobození stejnou právní sílu jako kdyby bylo uvedeno přímo v zákoně. V praxi to znamená, že poplatník o přiznání osvobození nemusí správce poplatku žádat a v této záležitosti není rozhodováno obecním úřadem v procesním řízení.
Čl. 5

Splatnost
Varianta 1

Poplatek je splatný nejpozději do ................

Varianta 2

Poplatek je splatný ve .... Stejných splátkách, vždy nejpozději do ....... a do ...........

Varianta 3

(1) Poplatek pro poplatníka podle Čl. 2 písm. a) této vyhlášky je splatný ve ..... stejných splátkách, vždy nejpozději do ....... a do ........

(2) Poplatek je pro poplatníka podle Čl. 2 písm. b) této vyhlášky splatný jednorázově nejpozději do ..............

Splatnost poplatku popř. termíny splátek a jejich počet musí být vždy obsahem obecně závazné vyhlášky. Při stanovení možnosti splátek se podstatně omezí i počet možných žádostí o povolení posečkání s placením poplatku a povolení zaplacení poplatku ve splátkách.
Čl. 6

Ohlašovací povinnost
(1) Poplatník podle Čl. 2 písm. a) této vyhlášky je povinen ohlásit správci poplatku zánik jeho poplatkové povinnosti v důsledku změny trvalého pobytu v obci a to nejpozději do ........... dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

(2) Poplatník podle Čl. 2 písm. b) této vyhlášky je povinen ohlásit správci poplatku zánik jeho poplatkové povinnosti v důsledku změny vlastnictví ke stavbě určené nebo sloužící individuální rekreaci a to nejpozději do ........ dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

Obsahem uvedeného článku je ohlašovací povinnost poplatníka ve vztahu ke správci poplatku. Tato povinnost se může vztahovat i na veškeré údaje o poplatníkovi. Vzor neobsahuje požadavek na úplnou identifikací poplatníka vzhledem k tomu, že obec má možnost tyto údaje získat z informačního systému. Zapracování této povinnosti do obecně závazné vyhlášky se předpokládá pouze v případě, že údaje z informačního systému ve smyslu zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel nebude obec pro výkon správy místního poplatku považovat za operativní a dostatečný. Pokud jde o vlastnictví ke stavbě určené nebo sloužící k individuální rekreaci je obec oprávněna ve smyslu ustanovení § 15 vyhlášky č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky požadovat bezúplatně údaje z evidence katastrálních úřadů obdobně, jako ostatní správci daní, podle ustanovení § 34 zákona o správě daní a poplatků.
Čl. 7
Nebude-li poplatek zaplacen včas nebo ve správné výši, vyměří správce poplatku, vždy poplatek platebním výměrem a může zvýšit včas nezaplacený poplatek až o 50 %. Vyměřený poplatek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Předmětný článek, který je převzat ze zákona o místních poplatcích, vyjadřuje povinnost poplatníka bez jakéhokoliv vyzvání správce poplatku zaplatit poplatek ve výši a lhůtě, určené obecně závaznou vyhláškou, tzn. splnit řádně svoji poplatkovou povinnost v termínu splatnosti. Teprve v případě, že tak poplatník neučiní, vyměří poplatek správce poplatku platebním výměrem. Současně článek obsahuje sankční opatření spočívající v tom, že včas nezaplacený poplatek může být zvýšen až o 50 %. Procentuální navýšení nemusí být správcem poplatku využito v plné výši, ale při déletrvajícím neplnění povinnosti ze strany poplatníka může být opakovaně použito za předpokladu dodržení horní hranice 50 %. Zjistí-li správce poplatku, že poplatek by zaplacen nesprávně v nižší částce, než stanoví obecně závazná vyhláška, provede podle zákona o správě daní a poplatků jeho dodatečné vyměření ve výši rozdílu zaplaceného poplatku a poplatku dodatečně vyměřeného.
Čl. 8
Tomu, kdo nesplní ve lhůtě stanovené touto vyhláškou nebo rozhodnutím povinnost nepeněžité povahy, může správce poplatku uložit pokutu podle ustanovení § 37 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů.

Správce poplatku má právo ukládat pokuty osobám zúčastněným na poplatkovém řízení, pokud nesplní povinnost nepeněžité povahy, kterou jim ukládá zákon nebo obecně závazná vyhláška o místních poplatcích. Při ukládání pokuty se musí správce poplatku řídit závažností nesplněných povinností, dobou trvání a následky protiprávního jednání. V rozhodnutí o pokutě musí být odůvodněna výše pokuty a uvedeny důvody, které vedly k jejímu uložení.
Čl. 9
(1) Pokud poplatník nesplní svoji oznamovací (poplatkovou) povinnost určenou touto obecně závaznou vyhláškou, lze dlužný poplatek vyměřit do tří let od konce kalendářního roku, ve kterém oznamovací (poplatková) povinnost vznikla.

(2) Promlčecí lhůty jsou posuzovány podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Pro počítání lhůt pro vyměření je zakotvena v zákoně o místních poplatcích speciální úprava prekluzivní lhůty, ve které lze místní poplatek vyměřit respektive doměřit. Podle ustanovení § 12 citovaného zákona lze dlužný poplatek vyměřit do tří let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková (oznamovací) povinnost vznikla, pokud poplatník nesplní svoji poplatkovou (oznamovací) povinnost určenou obecně závaznou vyhláškou o místních poplatcích. Pro počítání lhůt v poplatkovém řízení se ustanovení § 47 zákona o správě daní a poplatků nepoužije.
Čl. 10
Správce poplatku, může na základě žádosti poplatníka v jednotlivých případech poplatek snížit nebo prominout, a to z důvodu zmírnění nebo odstranění tvrdosti.

Obec, která poplatky spravuje, může ke zmírnění nebo odstranění tvrdosti v jednotlivých případech poplatky snížit nebo prominout podle ustanovení § 16 zákona o místních poplatcích. Jedná se o zvláštní úpravu institutu prominutí nebo snížení, která má přednost před využitím ustanovení § 55a. Prominutí nebo snížení rozhoduje obec v přenesené působnosti v řízení, jehož výsledkem je vydané rozhodnutí.
Čl. 11
Obecně závazná vyhláška o poplatku za komunální odpad č. ..... ze dne ... se zrušuje.

Zrušovací ustanovení uplatní ta obec, která měla zavedený poplatek za komunální odpad ve smyslu ustanovení § 10 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
Čl. 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dne ................