Tiskové zprávy
Informační centrum OSN v Praze: Zpráva o lidském rozvoji: Propast mezi bohatými a chudými roste
13. listopadu 2006 | Informační centrum OSN v Praze, tel: +420 257 199 831
Propast mezi bohatými a chudými státy se nadále prohlubuje, lidský rozvoj v subsaharské Africe stagnuje, v ostatních regionech se zrychluje. To je hlavní závěr Zprávy o lidském rozvoji (Human Development Report 2006), kterou od roku 1990 vydává Rozvojový program OSN (UNDP). Ta letošní je zaměřena na globální krizi zdrojů vody a související problémy chudoby.
Střední a východní Evropa na vzestupu
Po kritické první polovině devadesátých let se region Střední a východní Evropy zotavil. Ze středoevropských států si nejlépe žijí lidé ve Slovinsku (27. místo v pořadí indexu lidského rozvoje), následuje Česká republika (30.), Maďarsko (35.), Polsko (37.) a Slovensko (42.). Situace se také rychle zlepšuje ve východní a jižní Asii. Region subsaharské Afriky ale nejeví ani náznak zlepšení, podle zprávy zejména „díky“ zničujícímu vlivu AIDS.
Index lidského rozvoje (HDI)
Hlavním Zprávy o lidském rozvoji je hodnocení kvality života v jednotlivých zemích pomocí tzv. "indexu lidského rozvoje" (Human Development Index, HDI). Ten je kombinací nejen ekonomických, ale i celé řady sociálních ukazatelů, jako je například očekávaná délka života, přístup ke vzdělání, rovné příležitosti z hlediska gender, porodní úmrtnost, přístup k nezávadné pitné vodě, zdravotní péči, a podobně.
Letošní index HDI vychází ze statistických dat z roku 2006 a stanoví žebříček 175 států OSN v pořadí podle kvality života. Samostatně je v letošní zprávě uváděn i Hongkong (jako zláštní administrativní území pod správou Číny) a okupovaná palestinská území. V seznamu chybí 17 členských států OSN, protože se nepodařilo získat potřebná data. Jsou mezi nimi například Afghánistán, Irák, Libérie nebo Somálsko.
Zničující vliv AIDS
Očekávaná délka života je dnes podle HDR nižší než byla před třemi desítkami let. Z 31 zemí, které jsou na samém konci žebříčku lidského rozvoje, je 28 ze subsaharské Afriky. V těchto státech se lidé dožívají v průměru pouhých 46 let. To je o 32 let méně než je očekávaná délka života ve vyspělých zemích. Autoři zprávy uvádějí, že z velké míry je to vlivem HIV/AIDS.
Další znepokojivý vliv AIDS vidíme při pohledu na rozdíl očekávané délky života žen a mužů. Tím jak roste procento infikovaných žen virem HIV, mluvíme o tzv. feminizaci AIDS. Například v Botswaně, Lesothu, Jihoafrické republice a Svazijsku bude v letech 2005 – 2010 očekávaná délka života u žen o dva roky nižší než u mužů. Přitom v letech 1990 – 1995 žily ženy v těchto zemích v průměru o sedm let déle než muži.
V Norsku nejlépe, v Nigeru nejhůře
Oproti loňskému roku nedošlo ke změnám na samém vrcholu a konci žebříčku zemí podle kvality života. Nejlépe si žijí lidé v Norsku, nejhůře v Nigeru. Norové jsou přibližně 40 krát bohatší než Nigeřané a žijí téměř dvojnásobně dlouhý život.
Letošní zpráva ukazuje, že nerovnost ve světě roste. Celkový příjem 500 nejbohatších lidí na větě převyšuje příjmy 416 milionů nejchudších. „Globalizace iniciovala debaty o globální distribuci příjmů. Občas ale nejsme schopni ani dohlédnout rozměru nerovnosti ve světě. Ani nevidíme, jak by více spravedlnosti pomohlo dramaticky snížit chudobu,“ říká Kevin Watkins, šéf kanceláře UNDP pro zpracování HDR.
Celá zpráva HDR 2006 ke stažení na internetu (anglicky, 8,1 MB)
http://hdr.undp.org/hdr2006/pdfs/report/HDR06-complete.pdf
Informační centrum OSN v Praze
Tel: +420 257 199 831, -2
www.osn.cz
Střední a východní Evropa na vzestupu
Po kritické první polovině devadesátých let se region Střední a východní Evropy zotavil. Ze středoevropských států si nejlépe žijí lidé ve Slovinsku (27. místo v pořadí indexu lidského rozvoje), následuje Česká republika (30.), Maďarsko (35.), Polsko (37.) a Slovensko (42.). Situace se také rychle zlepšuje ve východní a jižní Asii. Region subsaharské Afriky ale nejeví ani náznak zlepšení, podle zprávy zejména „díky“ zničujícímu vlivu AIDS.
Index lidského rozvoje (HDI)
Hlavním Zprávy o lidském rozvoji je hodnocení kvality života v jednotlivých zemích pomocí tzv. "indexu lidského rozvoje" (Human Development Index, HDI). Ten je kombinací nejen ekonomických, ale i celé řady sociálních ukazatelů, jako je například očekávaná délka života, přístup ke vzdělání, rovné příležitosti z hlediska gender, porodní úmrtnost, přístup k nezávadné pitné vodě, zdravotní péči, a podobně.
Letošní index HDI vychází ze statistických dat z roku 2006 a stanoví žebříček 175 států OSN v pořadí podle kvality života. Samostatně je v letošní zprávě uváděn i Hongkong (jako zláštní administrativní území pod správou Číny) a okupovaná palestinská území. V seznamu chybí 17 členských států OSN, protože se nepodařilo získat potřebná data. Jsou mezi nimi například Afghánistán, Irák, Libérie nebo Somálsko.
Zničující vliv AIDS
Očekávaná délka života je dnes podle HDR nižší než byla před třemi desítkami let. Z 31 zemí, které jsou na samém konci žebříčku lidského rozvoje, je 28 ze subsaharské Afriky. V těchto státech se lidé dožívají v průměru pouhých 46 let. To je o 32 let méně než je očekávaná délka života ve vyspělých zemích. Autoři zprávy uvádějí, že z velké míry je to vlivem HIV/AIDS.
Další znepokojivý vliv AIDS vidíme při pohledu na rozdíl očekávané délky života žen a mužů. Tím jak roste procento infikovaných žen virem HIV, mluvíme o tzv. feminizaci AIDS. Například v Botswaně, Lesothu, Jihoafrické republice a Svazijsku bude v letech 2005 – 2010 očekávaná délka života u žen o dva roky nižší než u mužů. Přitom v letech 1990 – 1995 žily ženy v těchto zemích v průměru o sedm let déle než muži.
V Norsku nejlépe, v Nigeru nejhůře
Oproti loňskému roku nedošlo ke změnám na samém vrcholu a konci žebříčku zemí podle kvality života. Nejlépe si žijí lidé v Norsku, nejhůře v Nigeru. Norové jsou přibližně 40 krát bohatší než Nigeřané a žijí téměř dvojnásobně dlouhý život.
Letošní zpráva ukazuje, že nerovnost ve světě roste. Celkový příjem 500 nejbohatších lidí na větě převyšuje příjmy 416 milionů nejchudších. „Globalizace iniciovala debaty o globální distribuci příjmů. Občas ale nejsme schopni ani dohlédnout rozměru nerovnosti ve světě. Ani nevidíme, jak by více spravedlnosti pomohlo dramaticky snížit chudobu,“ říká Kevin Watkins, šéf kanceláře UNDP pro zpracování HDR.
Celá zpráva HDR 2006 ke stažení na internetu (anglicky, 8,1 MB)
http://hdr.undp.org/hdr2006/pdfs/report/HDR06-complete.pdf
Informační centrum OSN v Praze
Tel: +420 257 199 831, -2
www.osn.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
