Institut demokracie pro všechny: Zpráva o stavu demokracie: K rozvoji občanské společnosti a otevřené demokracie nejvíce přispěla Koalice, nejméně ODS

Zpráva o stavu demokracie - zveřejněná koncem minulého týdne - konkrétními příklady parlamentních hlasování dokládá, kteří politici výrazně zasáhli ve prospěch či naopak v neprospěch rozvoje občanské společnosti a otevřené demokracie. Z analýzy vyplývá, že demokracii nejvíce prospěli zákonodárci Koalice, následováni ČSSD a KSČM. Opačný postoj nejčastěji zaujímali poslanci a senátoři ODS (1).

Zprávu o stavu demokracie vydal "Institut Demokracie pro všechny" (2) na svých webových stránkách www.institut-demokracie.ecn.cz. Experti z neziskového sektoru ve Zprávě analyzují témata klíčová pro kvalitu demokracie - média, lidská práva a práva menšin, účast veřejnosti na přípravě rozhodnutí, kultura, školství, přímá demokracie (poslední téma bude dokončeno později). Analýza obsahuje přehled zákonů, vládních usnesení a postojů, které k nim v minulém volebním období zaujímaly politické strany. Nastiňuje přetrvávající klíčové problémy a předpokládaný vztah politiků k nim v následujícím volebním období.



Kontakt: Mgr. Jakub Dürr, ředitel Institutu Demokracie pro všechny, T: 0607 108998
e-mail: institut.demokracie@nextra.cz
Mgr. Daniel Vondrouš, redaktor Zprávy o stavu demokracie, T: 0728 831150




Poznámky:

(1) V jednotlivých analyzovaných tématech vystupovaly politické strany následovně:

Média
Mediální politiku výrazně ovlivňovala skupina poslanců soustředěná především ve Stálé komisi pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny. Politika řady z nich je více poznamenána osobním vztahem k médiím než jasnou vizí (např. v případě Ivana Langera, Kateřiny Dostálové a Petra Plevy z ODS, Miloslava Kučery z ČSSD).
ODS se podílela na prosazení sporných bodů mediálních zákonů: volba televizních a rozhlasových rad pouze Poslaneckou sněmovnou a prodlužování licencí komerčních vysílatelů. Její poslanci většinou odmítali diskusi s občanskými a profesními sdruženími o řešení problémů v oblasti médií.
ČSSD úspěšně prosazovala připojení ČR k audiovizuálnímu konceptu EU včetně nových mediálních norem. Regulace médií v zájmu zlepšení jejich kvality však v některých případech ohrozila jejich nezávislost. ČSSD podpořila nezbytnost existence veřejnoprávních médií, ale v době její vlády se nezlepšily podmínky jejich financování. Většina jejich poslanců se v prosazení sporných bodů mediálních zákonů přidala k ODS.
Koalice prosazovala důslednou nezávislost médií na vládě a na politických stranách. Chtěla změnit způsob volby tzv. mediálních rad - Rady pro rozhlasové a televizní vysílání i Rady České televize a Českého rozhlasu. Proti smluvně opoziční většině však neuspěla.
Zřetelnou mediální politiku neměla KSČM.

Lidská práva
Obecně pozitivně vystupovala ČSSD a KDU-ČSL. V oblasti práv sociálních (a blízkých témat) a při přijímání institucionálních záruk právního státu s nimi hlasovala také KSČM. Naopak negativně působila ODS, v některých případech také část US a někteří poslanci KDU-ČSL. Poslanci ODS a US hlasovali pozitivně pouze o návrzích týkajících se ochrany soukromí a majetku. V otázkách odporu proti zvyšování zásahů státu do soukromí lze za negativní označit postoj ČSSD.

Účast veřejnosti
Účast veřejnosti na přípravě rozhodnutí je jedním z klíčových nástrojů boje proti korupci na úřadech. Otevřené a veřejné rozhodování nejvíce podporovala Koalice, následována ČSSD a KSČM. Výrazně nejhůře se k problému stavěla ODS. Její poslanci stáli za snahou omezit účast veřejnosti při přípravě rozhodnutí o projektech vážně poškozujících životní prostředí, při povolování geneticky modifikovaných organismů či při posuzování vlivů staveb na životní prostředí. ODS lze připsat k dobru pouze hlasování pro zamítnutí vládního návrhu správního řádu, který by výrazně omezil práva veřejnosti ve správních řízeních.

Kultura
Vláda ČSSD přijala strategický materiál - Kulturní politiku. V její aktualizované verzi ale vypustila několik důležitých oblastí, mimo jiné záměr financovat kulturní činnosti a projekty veřejnoprávními fondy a transformovat některé příspěvkové organizace na veřejnoprávní instituce. Rozpočet ministerstva kultury vláda snížila na jedno z nejnižších procent v poměru ke státnímu rozpočtu od roku 1993. Klíčové legislativní návrhy podporovaly všechny strany - pouze proti zákonům autorskému a knihovnímu hlasovali někteří poslanci ODS.

Školství
Povaha analyzovaných problémů umožnila hodnotit spíše přístup k problematickým bodům, než jednotlivá řešení. ČSSD byla méně přístupná hledání společného konsensu než strany Koalice a ODS. Sociální demokraté nabízeli paternalistický přístup státu, US a ODS naopak liberální řešení. KDU-ČSL vkládala do návrhů US a ODS žádoucí kontrolní mechanizmy.



(2)
Institut demokracie pro všechny (www.institut-demokracie.ecn.cz) je nevládní nezisková organizace, která zahájila svou činnost v září roku 2001. Institut formuluje a prosazuje základní principy rozvoje otevřené občanské společnosti. Hledá hlavní překážky tomuto rozvoji a cesty k jejich překonání. Snaží se také zlepšit vzájemnou komunikaci aktivních občanů a veřejně prospěšných organizací.