https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/afp-ledni-medvedi-v-arktide-jsou-ohrozeni-tanim-ledovcu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lední medvědi v Arktidě jsou ohroženi táním ledovců, čím dál víc se zdržují na pevnině

8.1.2018 07:09 | PRAHA (ČTK)
>Klimatické změny vyvolávají tání ledovců a to nutí populace ledních medvědů v Arktidě, aby trávily více času na pevné zemi a nebezpečně se přibližovaly k vesnicím. Ilustrační snímek.
>Klimatické změny vyvolávají tání ledovců a to nutí populace ledních medvědů v Arktidě, aby trávily více času na pevné zemi a nebezpečně se přibližovaly k vesnicím. Ilustrační snímek.
Turisté, kteří přijeli na lodi obdivovat ledové kraje ruské Arktidy, nejprve vykřikovali, když na pobřeží spatřili malé bloky ledu. Ve skutečnosti to však bylo na 200 polárních medvědů hodujících na mrtvole velryby, píše agentura AFP.
 

"Byli jsme všichni velmi překvapeni," říká Alexander Gruzděv, ředitel přírodní rezervace na Wrangelově ostrově na ruském Dálném východě, kde se konala tato medvědí hostina.

Lední medvědi se shromáždili na břehu vody, aby se pustili do mrtvoly velryby, jež uvázla na mělčině. Ve velké skupině medvědů bylo mnoho rodin a dvě samice následované osmi medvíďaty. Taková podívaná se naskytne jen málokdy, říká Gruzděv.

Takový obraz může fascinovat turisty, ale pro vědce je názorným důkazem oteplování, jež mění přirozené prostředí zvířat, zvyšuje boj o potravu a přibližuje medvědy k lidským obydlím.

Klimatické změny vyvolávají tání ledovců a to nutí populace ledních medvědů v Arktidě, aby trávily více času na pevné zemi a nebezpečně se přibližovaly k vesnicím.

Wrangelův ostrov leží v Čukotském moři na severovýchodě Sibiře. Je tradičním místem, kde lední medvědi od srpna do listopadu, po tání ledovců, odpočívají a pak se vydávají na lov tuleňů. Ostrov je rovněž považován za hlavní zónu v celé Arktidě, kde se rodí medvíďata.

"Velryba je pro ně skutečným darem: je to několik tun potravy, tedy dost na několik měsíců," vysvětluje Gruzděv.

Na Wrangelův ostrov se vydává stále více ledních medvědů, kteří tu dnes kvůli tání ledovců tráví v průměru o měsíc déle než před 20 lety, uvádí expert z Washingtonské univerzity Eric Regehr. Letos na podzim tu pozorovatelé napočítali 589 medvědů. To je neobyčejně vysoký počet: jde o dvojnásobek dřívějších odhadů, dodává Regehr. Populace ledních medvědů v Čukotském moři, které se dělí mezi Rusko a Spojené státy, je podle něho zdravá.

To se však může změnit, pokud se bude prodlužovat doba, kterou medvědi tráví na pevné zemi. Přestože tu mají některé zdroje potravy, jako jsou pižmoni, hlodavci nebo i tráva, nic nemůže vynahradit energetický přísun z konzumace tuleňů, kteří jsou pro přežití ledních medvědů klíčoví.

"Jsou to chytrá zvířata a mají schopnost adaptace, ale ten počet ledních medvědů, který dnes máme v Arktidě, rozhodně nemůže žít na pevné zemi, protože tu je omezený prostor a omezené zdroje potravy," upozorňuje Regehr.

Podle vědce je pohled na 200 ledních medvědů hodujících na mrtvole velryby jasnou známkou toho, co nás čeká v budoucnosti: stále více medvědů bude trávit méně času v moři. Z toho vyplývá nevyhnutelný konflikt ledních medvědů s obyvateli těchto krajů.

Letos zahynuly stovky mrožů, kteří na sebe naráželi. Je možné, že je znepokojil nějaký predátor, tvrdí koordinátor ruského centra pro mořské savce Viktor Nikiforov.

Některé mrtvoly mrožů plavaly až k jedné vesnici a přilákaly lední medvědy, z nichž jeden rozbil okno u jednoho domku, říká Nikiforov. Obyvatelé zakázali dětem chodit do školy pěšky a zrušili některé akce. Vědci pak s pomocí buldozerů odstraňovali mrtvoly mrožů.

"Koncentrace lidí a zvířat v jedné zóně roste a z toho plynou konflikty," říká Nikiforov. "Klimatické změny nemůžeme zastavit, ale můžeme se postarat o to, aby lidé žili v bezpečí," zdůrazňuje.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist