Aktivisté obsadili na protest proti prodloužení těžby rypadlo v dole Bílina Aktualizováno

Sedm aktivistů z Česka, Polska a Německa dnes na několik hodin obsadilo rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku. Protestovali tak proti prodloužení těžby, které mají Severočeské doly, jež patří pod skupinu ČEZ, od Obvodního báňského úřadu do roku 2035. Původně chtěli na rypadle zůstat minimálně 24 hodin, nakonec ho opustili už odpoledne kvůli hrozbě extrémních bouřek. Policie nikoho nezadržela, báňský úřad ale aktivistům uložil pokutu. Důl nejprve přerušil činnost, čímž mu vznikla finanční ztráta. Postupně ale provoz obnovil ještě před tím, než aktivisté velkostroj opustili.

Povrchový hnědouhelný důl leží na hranicích okresů Most a Teplice. Dvě ženy a pět mužů obsadilo kolesové rypadlo časně ráno. Policie přijala oznámení ve 3:30. Policisté poté na místě opakovaně vyzývali osoby na stroji, aby ho opustily. "Kolem 15:00 slezli aktivisté z rypadla. Na místě byly všechny osoby zkontrolovány a ztotožněny, nikoho jsme nezadrželi. Obvodní oddělení v Litvínově ještě bude prověřovat obrazový materiál," uvedla mluvčí policie Ilona Gazdošová.

Podle báňského úřadu šlo o přestupek, který jeho pracovníci na místě s aktivisty hned projednali. Pokuta může činit až 15.000 korun. "Všichni zaplatili na místě, věc je ukončena," řekl ČTK mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek. Uložené pokuty byly v řádech tisíců, ale i 10.000 korun.

Rypadlo v době, kdy na něj aktivisté vylezli, nepracovalo. Byla na něm ale jeho posádka. Důl po zjištění, že do prostoru vnikly neoprávněné osoby, přerušil činnost. "Nebyli jsme si jisti, jestli se tu nepohybuje ještě jiná skupina aktivistů," řekl mluvčí společnosti Lukáš Kopecký. Pracovníci dolu zkontrolovali celou oblast a každý stroj. Po zjištění, že žádný už není obsazen a v areálu nejsou další nepovolaní lidé, postupně provoz obnovili. V areálu je dalších šest skrývkových rypadel, několik zakladačů a uhelných rypadel.

Greenpeace dlouhodobě kritizuje plány na těžbu až do roku 2035 a označuje je za klimatický zločin. Proti povolení o prodloužení těžby se odvolalo. "Před valnou hromadou skupiny ČEZ chceme upozornit na klimatický zločin, ke kterému se schyluje na hnědouhelném dole Bílina," uvedl za ekologickou organizaci Jaroslav Bican. Severočeské doly podle něj požádaly o časově neohraničené prodloužení těžby. "Hrozí tak pokračování těžby i ve 40. letech. Nikdo přitom neřeší dopady, které vytěžené uhlí bude mít na klima. Tímto společnost ČEZ vyzýváme, aby od svého záměru prodloužit těžbu na Bílině ustoupila," dodal. Akcionáři ČEZ se sejdou v pondělí 26. června, akciový podíl 69,78 procenta drží ve firmě stát.

Vláda se svým programovým prohlášením hlásí k odklonu od uhlí do roku 2033. "Ministerstvo životního prostředí dělá vše pro to, aby Česko urychlilo především rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Povolení těžby pro důl Bílina do roku 2035 nijak nepředjímá způsob, jak bude případně vytěžené uhlí využito a ani to, zda by vůbec mohlo být využito ve zdrojích elektřiny nebo tepla na území ČR," uvedla v reakci na výzvu aktivistů mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.

Hnutí Greenpeace kromě povolení k těžbě také napadlo kladné stanovisko, které k rozšíření těžby vydalo ministerstvo životního prostředí po vyhodnocení vlivu na životní prostředí (tzv. proces EIA) v době, kdy ho vedl bývalý ministr Richard Brabec (ANO). Greenpeace kritizuje především fakt, že nikdy nebyly posouzeny negativní dopady spálení bílinského uhlí na klima. Záměr počítá s vytěžením téměř 50 milionů tun uhlí, podle posudku MŽP má mít na svědomí v průměru 11,5 milionu tun CO2 ročně. Greenpeace tvrdí, že v době klimatické krize není možné povolit projekt, který má na svědomí tolik emisí skleníkových plynů, a vyzývá ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), aby kladné stanovisko k další těžbě změnil a prodloužení těžby v dole Bílina zastavil.

Aktivisté obdobně protestovali už několikrát. Například v červnu 2021 obsadili dvě skrývková rypadla v uhelných dolech Bílina na Teplicku a Nástup Tušimice na Chomutovsku. Z velkostroje v Bílině skupina slezla ve stejný den odpoledne, rypadlo na Chomutovsku opustili čtyři lidé druhý den ráno.

---

reklama

---