Alespoň na část roku vysychá překvapivě velké množství řek a potoků
Tekoucí řeka Clauge ve Francii Foto | Bertrand Launay / INRAE
Více jak polovina řek a potoků na určité období v roce částečně vysychá. Zjistila to nová studie provedená na McGill University. Částečně vysychají dokonce i velké ikonické řeky, které ještě před několika desítkami let nevysychaly, například Nil, Indus nebo řeka Colorado. Studii zveřejnil žurnál Nature.
Vědci zkoumali množství vody v 64 milionech kilometrů řek a potoků. Zjistili, že 51-60 % z nich v průběhu roku alespoň částečně vyschne. Do studie bylo zahrnuto 5615 lokalit celého světa. Větší pravděpodobnost vysychání vodních toků vykazují dle očekávání suché oblasti s nedostatkem srážek.
Vyschlá řeka Clauge ve Francii Foto | Bertrand Launay / INRAE
Studie ale také zjistila, že k vysychání řek a potoků běžně dochází všude na světě bez ohledu na velikost toku a podnebné pásmo. Vědci vysychání zaznamenali v tropech, v Himálajích, u kilometr širokých řek, nebo malých potoků v lesích.
Řeky a potoky, které netečou po celý rok, se vyskytují ve všech klimatických podmínkách a na všech kontinentech, ať už jde o himálajské potoky napájené sněhem, saharské vádí, které se jen občas naplní vodou, kilometrové řeky na indickém subkontinentu nebo malé lesní potoky v Britské Kolumbii.
“Domníváme se, že v následujících desetiletích bude v důsledku globální změny klimatu a vlivem změn ve využívání půdy docházet stále častěji k tomu, že bude v průběhu roku pravidelně vysychat čím dál více řek,” komentuje profesor Bernhard Lehner z McGill University.
Podle vědců je zapotřebí věnovat vysychajícím vodním tokům mnohem více pozornosti, než tomu bylo doposud. Jak ale říkají, zaznamenávají pravý opak. “V USA a ve Francii se dokonce nedávno objevily pokusy vyjmout všechny takové toky z legislativy životního prostředí. Zmapováním pravidelně vysychajících řek a potoků chceme upozornit na to, kolik takových vodních toků je a o jak důležité ekosystémy se jedná. Doufáme, že naše studie přispěje k tomu, aby se o ně náležitě pečovalo,” uzavírá spoluautor studie Thibault Datry.
reklama
Lucie MráčkováAutorka je spolupracovnice Ekolist.cz
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Nejen řeky a potoky, ale zejména tůně a mokřady. Vidět dnes žábu rovná se svátek.
Odpovědět
to je na všech lidech co si kolem domu vytvoří a co jsou schopni vnímat. Když víte, že půl kraje pije povrchovou vodu, tak chápete, že mokřady z kterých se napájí přehrada jsou důležitý. Pak je tedy další a to, jaký smysl má budování přehrad, když nevíte, jestli tam voda doteče. Co se týká žab, tak ty asi nebudou ve vodě za každou cenu a to teda záleží na znečištění vody, to, že v ní neplave žádný viditelný nepořádek, neznamená, že je "chemicky" přijatelná.
Odpovědět
Nenápadně jste se zařadil do špičky blábolistů na Ekolistu. Např. ta francouzská říčka protéká téměř výlučně lesem (z 80%), tam i pramení. Takže žádní lidé, žádné přehrady, jen změna klimatu, tj. dlouhá sucha vs. přívalové srážky.
Odpovědět
No, nelze se vlastně divit, když se dlouhá léta propagovalo vypouštět vodu ze zahradních bazénů do kanalizace, též všechna dešťová voda, místo tak/tam, kde by se vsakovala. Nemluvě o té ze střech velkoskladů, parkovišť u nich i márketů.
Odpovědět
No, myslím, že je to o něčem jiném, a to o časovém rozložení srážek. Chybí zimní vláha, která plní tůně pro rozmnožování žab. Přívalové srážky sice (téměř) zajistí objemovou normu, ale velká část zůstane nevyužita. Přirovnal bych to asi k tomu, kdyby vás nechali tři dny bez vody, potom vzali trychtýř a nalili do žaludku 8 litrů... Norma 3 l na den byla dodržena, ale jak by s tím tělo asi naložilo?-)
Odpovědět
Když se momentálně přebytečná voda bude mít kde vsakovat - poldry, atd., tak se zvedne hladina spodních vod a prameny nebudou vysychat. Nebo je to jinak ?
Odpovědět
To musí být celý soubor opatření, včetně poldrů samozřejmě, ale i včetně mnohými zatracovaných přehrad. Když bude dlouhodobé sucho a studny jsou na dně, voda z poldrů a tůní k zásobování obyvatel stačit nebude.
Odpovědět
Je to alarmující.Hlavně proto až budeme mít kanál Dunaj-Odra-Labe,aby nebyla pro lodě nízká hladina.Představte si tu idylu.Nakoupíte v olomouci tvaružky nasednete na výletní lod,doplujete do Černého moře a pak proti proudu řeky Volhy až do nekonečných ruských rovin.V přístavu pak mužete ruskému obyvatelstvu rozdavát olomoucké sýrečky
Odpovědět
No pokud využijete Volho-Donský kanál, tak ano. Protože Volha
ústí do Kaspického moře. Tam, kde ty kanály postavili mohou
takto plout a u nás můžeme pouze kecat pitomosti.
Odpovědět
U nás je žab, že večer bolí uši. Tůně a tůňky jsou a byly součástí řádného hospodaření v krajině a bylo jich dost, jen jsme je vytěsnili od obydlích a postavili na polích a loukách dobře izolované satelity nebo bezrozměrná logistická centra. A většina řek i říček vysychá v suchých obdobích celá staletí, takže nic převratného nebylo objeveno. Mimochodem v ČR se mluví o suchu a o "boji" se suchem minimálně co je Brabec ministrem ŽP, takže letos bylo vody habaděj a mně by zajímalo o kolik se jí v krajině zachytilo více oproti minulým létům. Peněz bylo na ten boj se suchem vyčleněno i utraceno přece dost.
Odpovědět
opět je to problém celé planety,voda mizí z kontinentů a zůstává v oceánech ,50m vzestup hladiny v oceánech znamená 100m vody na pevninách včetně Sahary, v koloběhu vody je nyní mnohem méně vody než bývalo,
ve starých legendách sumerských a indických, se prý mluví dokonce o parním obalu planety,tedy i v atmosféře bylo mnohem víc vody,
u nás, studánka pod lesem v posledních letech také vysychá, přesněji nevysychá ,ale přestává z ní vytékat potůček, vždy když dlouho neprší ,což dříve nebývalo
Odpovědět
|
|