Architekt má dostat 1,5 milionu za zásah do projektu skleníku
Zahrada, která je příspěvkovou organizací hlavního města, uzavřela s Deylem smlouvu v roce 1996. O tři roky později, ještě před dokončením díla, od kontraktu odstoupila. Skleník vyšel na 200 milionů korun, oproti původním odhadům se prodražil téměř desetinásobně. Podle architekta se to stalo i kvůli změnám, které zahrada v projektu svévolně provedla poté, co s ním ukončila spolupráci. Deyl tvrdil, že provedené změny měl možnost vidět až jako platící návštěvník, přičemž s řadou z nich nesouhlasí.
"Došlo k neoprávněnému použití díla a porušení autorských práv," konstatovala podle HN při pátečním vynášení rozsudku soudkyně Alena Červená. Při stanovení výše odškodnění vyšla z ohodnocení České komory architektů. Částku 1,5 milion korun by podle něj musela zahrada zaplatit za licenci, na základě které by mohla projekt poskytnout třetím osobám a umožnit jim provádět změmy díla.
Prodražení výstavby Faty Morgany stálo místo někdejšího šéfa zahrady Jiřího Haagera. Ten v minulosti vypověděl, že Deyl dodal projekt pouze zčásti a pozdě, některé návrhy prý navíc byly absurdní a nepoužitelné. Současný ředitel Bohumil Černý chce počkat na písemní vyhotovení rozsudku. "Ale je pravděpodobné odvolání," řekl HN.
Deyl se kvůli projektu skleníku Fata Morgana soudí 15 let. V únoru 2018 rozhodl Vrchní soud v Praze, že zahrada musí architektovi zaplatit 100.000 korun jako zadostiučinění za zásah do jeho autorského díla. Zbytek žaloby, ve které se architekt domáhal odškodnění 1,5 milionu Kč za porušení autorských práv, vrátil vrchní soud kvůli vyjasnění právní povahy nároku městskému soudu. Zároveň nařídil změnu samosoudce. Původní soudkyně prý nerespektovala názor nadřízeného soudu.
Skleník Fata Morgana byl v minulosti předmětem i dalších soudních sporů mezi Deylem a botanickou zahradou. Ta po architektovi požadovala vrátit 2,5 milionu Kč, kterou mu vyplatila jako zálohu na projektovou dokumentaci skleníku. Justice nakonec v letitém sporu dospěla k závěru, že suma Deylovi náleží za práci vykonanou před ukončením smlouvy a jako náhrada vynaložených nákladů.
V jiném sporu se Deyl domáhal zaplacení víceprací. Pře skončila počátkem roku 2015 smírem, podle nějž měl architekt dostat přes 1,1 milionu korun.
reklama
Dále čtěte |
Opylení stoletého žlutokapu v liberecké botanické zahradě bylo úspěšné
Ochránci přírody hledají dobrovolníky na vytrhávání zplanělého borytu na Pálavě
V Brně roste 1492 druhů planých nebo zplanělých rostlin, ukázala studieOnline diskuse
Všechny komentáře (4)
Svatá Prostoto
7.12.2020 13:55 Reaguje naJasně, můžeme si říci, že celé autorské právo je nesmysl, ale pokud platí, tak ho chápu.
Navíc je pravda, že on bude vždy uveden jako hlavní architekt a pokud tam někdo ex post zbastlí, tak bude za vola on, a ne ten dodělávatel.
Svatá Prostoto
7.12.2020 21:48 Reaguje naAle tady mi to přijde jiné, objednavatel věděl co dle zákona může a co ne a s tím vědomím s architektem uzavřel smlouvu. Dobrovolně. Taky si mohl ve smlouvě vymínit možnost vlastních úprav stavby. A možná by do toho ten architekt nešel, nebo za jiných podmínek, zejména finančních.
Když nějak použijete logo a nebo jej změníte, tak ta původní podoba furt existuje. Ale u stavby ne, tam už ta původní stavba není.
Ale třeba to odvolačka zruší/změní. A v autorském právu se vůbec nevyznám, takže mi nezbude než věřit tomu soudu.
