https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/arnika-chemicka-recyklace-plastu-skodi-zivotnimu-prostredi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Arnika: Chemická recyklace plastů škodí životnímu prostředí Aktualizováno

9.9.2020 15:32 | PRAHA (ČTK)
Petrlík poukázal na to, že plasty obsahují toxické přísady, z nichž některé jsou v jednotlivých státech zakázány zákony nebo je zakazují mezinárodní smlouvy. Jde například o benzen, ftaláty, olovo či různé těkavé organické látky. Zpracováním plastů při vysokých teplotách se zároveň z platů uvolňují další, jako třeba dioxiny, toluen, kyanovodík či dehty, které mohou vést mimo jiné ke vzniku rakoviny.
Petrlík poukázal na to, že plasty obsahují toxické přísady, z nichž některé jsou v jednotlivých státech zakázány zákony nebo je zakazují mezinárodní smlouvy. Jde například o benzen, ftaláty, olovo či různé těkavé organické látky. Zpracováním plastů při vysokých teplotách se zároveň z platů uvolňují další, jako třeba dioxiny, toluen, kyanovodík či dehty, které mohou vést mimo jiné ke vzniku rakoviny.
Zpracovávání plastového odpadu procesy označovanými jako chemická recyklace má podle ekologického sdružení Arnika řadu technologických nedostatků, které škodí životnímu prostředí. Jako lepší řešení se podle ekologické organizace ukazuje mechanická recyklace a snížení výroby plastů. Škodlivost chemické recyklace plastů podle ní vyplývá z aktuální odborné studie Světové aliance pro alternativy ke spalovnám (GAIA) s názvem Chemická recyklace: Stav, udržitelnost a dopady na životní prostředí. Hlavní výhrada tkví v tom, že pod chemickou recyklací se ve skutečnosti skrývají procesy, které žádnou recyklací nejsou. Jde jen o produkci oleje a syntetického plynu, které se pak stávají palivem. O studii informoval Ekolist v článku O chemické recyklaci se v USA hodně mluví, ale nikdo ji ve skutečnosti nedělá, tvrdí aliance GAIA.
 

"Chemická recyklace by mohla fungovat pouze za předpokladu, že by se do plastů nepřidávaly různé chemické přísady a omezil se tak vznik toxických látek a při drastickém snížení výroby nových plastů z ropy," uvedl vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika Jindřich Petrlík. Dosavadní technologie podle něj fungují jen výjimečně a čelí problémům, kvůli nimž jsou i ekonomicky nevýhodné. Z 27 projektů, které byly v ČR za posledních deset let, jsou podle něj v provozu čtyři zařízení. Fungují v Dubé a ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku, v Komořanech u Mostu a v Litvínově v areálu Unipetrolu, řekl.

Podle Petrlíka nejsou u žádného ze zařízení v Česku známé výsledky z měření nejvíce škodlivých látek, jako jsou například dioxiny. "Jejich provozovatelé tvrdí, že žádné neprodukují, ale vycházejí jen z teoretického předpokladu. Vědět to nemohou, protože hodnoty těch látek vůbec neměří," řekl.

Petrlík poukázal na to, že plasty obsahují toxické přísady, z nichž některé jsou v jednotlivých státech zakázány zákony nebo je zakazují mezinárodní smlouvy. Jde například o bromované zpomalovače hoření, ftaláty, olovo či různé těkavé organické látky. Zpracováním plastů při vysokých teplotách se zároveň tvoří a uvolňují další, jako třeba dioxiny, toluen, kyanovodík či dehty, které mohou vést mimo jiné ke vzniku rakoviny.

Nový plast se podle Petrlíka vyrábí z produktů chemické recyklace jen z velmi malé části. Většina existujících provozů své produkty pálí nebo je nabízí jako palivo, uvedl. Technologie chemické recyklace tak podle něj nenahrazuje výrobu plastů z fosilních paliv, ale naopak pomáhá udržovat poptávku po těžbě ropy.

Podle Petrlíka není ani pravda, že je chemická recyklace bezodpadová, jak tvrdí její zastánci. Do ovzduší se podle něj při ní dostávají emise skleníkových plynů, které přispívají ke změně klimatu. "Mechanická recyklace tak zůstává ověřenou alternativou, která produkuje méně toxických látek a má nižší uhlíkovou stopu," dodal.

Mapa plánovaných zařízení v České republice.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

9.9.2020 15:38
Arnika má pravdu a dokonce více než pravdu. Nejen že chemická recyklace je škodlivá, ale dokonce jakákoliv recyklace, až na několik dobře zdůvodněných výjimek, je škodlivá :-)
Odpovědět
MR

Michael Rada

9.9.2020 16:12
Rád bych se pane Petrlíka zeptal, kolk škodlivin v či z procesu naměřil on. Své vyjádření má jistě podloženo nejen studií ze zahraničí, ale i vlastními údaji. Čí se snad mýlím?
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.9.2020 18:00
Je úplně jedno, jestli plast nahradí ropu tím, že se z něj vyrobí (zpravidla draze a s problémy, včetně ekologických) nový plast, nebo tím, že se místo ní spálí.

Berme prostě plast jako "ropu s odloženým datem spálení" a bude po problémech.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.9.2020 21:37 Reaguje na Jan Šimůnek
To zní rozumně. Jinak, Arnika má zcela jistě pravdu. Fantasmagorie o ekologické výroby nějakých syntetických motorových paliv, je nesmysl.Ne že by z hlediska chemie nebylo možno to sytetické palivo vyrobit, to jde i z hnědého uhlí, dělali to Němci v Litvínově skoro celou válku, po obsazení oblasti po Mnichovu, vybudovali kapacitu, která byla využívaná ještě dlouho po válce, ovšem ekologická taková výroba nemůže z principu (vysoká spotřeba energií) nikdy být.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.9.2020 21:59 Reaguje na Jan Šimůnek
To zní rozumně. Jinak, Arnika má zcela jistě pravdu. Fantasmagorie o ekologické výrobě nějakých syntetických motorových paliv, je nesmysl. Ne, že by z hlediska chemie nebylo možno to sytetické palivo vyrobit, to jde třeba i z hnědého uhlí, dělali to Němci v Litvínově skoro celou válku, po obsazení oblasti po Mnichovu, vybudovali kapacity pro vysokotlakou hydrogenaci (Fischer-Troschova syntéza za tlaků kolem nějaké té stovky atmosfér /1 atm = 98066 Pa/ a teploty kolem 300 stupnů Celsia), která byla využívaná ještě dlouho po válce, ovšem ekologická taková výroba nemůže z principu (vysoká spotřeba energií) nikdy být.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist