Katalánsko bojuje s kritickým suchem, přehrada Sau je skoro bez vody
An estimated 50 tonnes of fish are at risk as the water level dwindles in Spain’s Sau reservoir. Regional water restrictions are already in place limiting each person to 230-250 litres of water a day. CGTN’s Ken Browne reports.#Spain #Catalonia #Drought pic.twitter.com/4c0dHTShrn
— CGTN Europe (@CGTNEurope) April 6, 2023
Přehrada Sau je nyní naplněná asi na necelou desetinu své kapacity a hrozí nebezpečí, že zbylou vodu zanese bahno ze dna. Proto se teď přemisťují ryby a zároveň se voda zcela vypouští směrem do další přehrady dál po proudu.
"Snažíme se vodu dostat ven co nejrychleji, protože její kvalita je teď po zimě dobrá, na jaře se to ale hodně zhorší, a proto také chceme odlovit všechny ryby, které najdeme," říká Samuel Reyes z katalánského vodohospodářského úřadu (ACA).
Přehrada Sau leží asi 100 kilometrů od Barcelony a vodu tomuto městu i dalším obcím v Katalánsku dodává už půl století. V posledních měsících se ale stala viditelným symbolem nejhoršího sucha, jaké tento region pamatuje. Všudypřítomný je zejména obraz kostela Sant Romà de Sau z 11. století, který v roce 1962 zmizel pod hladinou, nyní k němu ale lze dojít suchou nohou.
Tato část Katalánska nezažila vydatnější déšť dva a půl roku. Na začátku března hladina v přehradě klesla na osm procent její kapacity, ještě loni to bylo 55 procent.
"Ještě nikdy jsem ji neviděl tak prázdnou," říká sedmdesátiletý Agustín Torrent, který celý život žije nedaleko a přišel si prohlédnout kostel. "Je to smutné, když ji znáte plnou z dřívějška. Ale tak to prostě je. Tohle je změna klimatu a každému, kdo tvrdí, že žádná neexistuje, prostě nevím, co říct," dodává.
V březnu španělská meteorologická služba AEMET uvedla, že na celém území už déle než rok pokračuje stav sucha. Ne každé sucho je způsobené změnou klimatu, ale oteplování atmosféry znamená snížení vlhkosti, a období sucha jsou tak stále horší. Teploty na planetě se oproti předindustriální době zvýšily o 1,1 stupně Celsia a budou dál stoupat, pokud nenastane drastické omezení emisí.
"Středozemí je oblast, která je vůči změnám klimatu velmi zranitelná. Středozemní moře je vnitrozemské a vytváří vlastní atmosférické prostředí," vysvětluje meteorolog Miguel Manzanares, který studuje extrémní projevy počasí v Evropě.
Některé okolnosti mohou sucha ještě zhoršit, v případě Katalánska je to podle Manzanarese hustě obydlená oblast Barcelony a jejího okolí, kde žije přes 5,5 milionu lidí. Regionální vláda už zavedla přísné limity, které se týkají třeba používání vody pro mytí aut nebo zalévání, ale i pro spotřebu vody v průmyslu. Množství vody užívané pro zavlažování v zemědělství se muselo snížit o 40 procent, průmysl se musel uskromnit o 15 procent.
Pro farmáře přitom představují povinné úspory velký problém, protože bojují s nedostatkem srážek a také s neobvykle teplým počasím. "Některých produktů nebude ve Španělsku ani v zahraničí dostatek. Pocítíme to i v rostoucích cenách," říká zemědělec Agustín García Segovia.
Katalánské úřady zatím tvrdí, že další omezení v blízké budoucnosti zavádět nehodlají. Ale blíží se léto, spolu s ním vysoké teploty a tlak na vodní zdroje, který souvisí i s množstvím turistů. "Situace je kritická. Tohle sucho v Katalánsku je maraton. Máme obavy, že v pohotovosti nebudeme jen dva roky, ale třeba tři nebo čtyři," uzavírá Reyes.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (115)
Miroslav Vinkler
9.4.2023 06:47Odsolovací zařízení a čerpadla by byla poháněna milovanou Hanzlovou sluneční energií , stavba financována z nějakého dotačního titulu EU ,vzdálenost cca 90 km je taky snesitelná.
Anyr
9.4.2023 11:47 Reaguje na Miroslav VinklerProč řešit příčinu, když se můžeme poprat s následkem, zajistit vodu, a dál zase nic neřešit, protože NAŠE potřeby jsou zajištěné? :)
Ale hlavně, že máš od vytlemený bestie 1* (facepalm)
Jiří Svoboda
9.4.2023 12:27 Reaguje na AnyrSlavomil Vinkler
9.4.2023 12:36 Reaguje na AnyrSlavomil Vinkler
9.4.2023 12:40 Reaguje na Slavomil VinklerJiří Svoboda
9.4.2023 19:55 Reaguje na Slavomil VinklerMiloš Zahradník
9.4.2023 22:24 Reaguje na Jiří Svoboda- dokonce i kratkodobe - klimaticke zmeny nejspis divocejsi nez dnes. Resp. nevime to presne, znalosti zmen globalni teploty mezi roky 11 000 a 11040 pred Kristem nemame tak detailni, abychom je mohli porovnavat s ctyricetiletim 1970 - 2020 akorat nejspis vime, ze napr. ocean tehda stoupal
(po odfiltrovani efektu tepelne roztaznosti vody oceanu) rychleji nez dnes
Jiří Svoboda
10.4.2023 10:42 Reaguje na Miloš ZahradníkJistě, oceán stoupal a klesal po tisíce let o desítky metrů. dnes jsme na počítku stále zrychlujícího se vzestupu
Miloš Zahradník
9.4.2023 22:30 Reaguje na Jiří SvobodaJo a odstranit veskerou vodni paru ze vzduchu (oceanske proudy by zglajchaltovanim teploty vzduchu i mori utichly) aby jeji pritomnost nekazila ten zjednoduseny "fyzikalni" obrazek co nabizite - tedy aby to prirovnani melo nejaky smysl
Jiří Svoboda
10.4.2023 10:49 Reaguje na Miloš ZahradníkTa věta se samozřejmě pitomost, Země jistě neobíhá kolem Slunce chaoticky. Za nahodilý chaos lze považovat plyn, ten se ale makroskopicky chová velmi deterministicky. Jenom něco svádět na chaos a dělat chytrého je scestné.
Slavomil Vinkler
10.4.2023 06:23 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
10.4.2023 10:59 Reaguje na Slavomil VinklerTo by ale znamenalo, že lidstvo se v podstatě není schopno vyhnout téměř sebedestrukci, protože dostupných fosilních paliv je tolik, že jejich spálením bude Země téměř zničena. Vy jste si to pro sebe vyřešil, strčil hlavu do písku.
Kde chcete vzít více levné energie, když ne z fosilních paliv?
Pavel Hanzl
9.4.2023 15:10 Reaguje na Miroslav VinklerMiloš Zahradník
9.4.2023 16:23 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.4.2023 18:23 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
9.4.2023 16:22 Reaguje na Miroslav VinklerRichard Vacek
9.4.2023 07:42https://www.google.com/maps/@36.7580128,-2.7437751,10349m/data=!3m1!1e3?authuser=0
Pavel Hanzl
10.4.2023 18:25 Reaguje na Richard VacekJiří Svoboda
9.4.2023 08:47Anyr
9.4.2023 11:49 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
9.4.2023 12:21 Reaguje na AnyrVladimir Mertan
9.4.2023 14:28 Reaguje na Jiří SvobodaInak som presvedčený, že aj by aj v Katalánsku narástol za 20 rokov bujný les, bol by to pre klimatológov jasný dôkaz klimatickej zmeny spôsobený človekom a prinieslo by to katastrofu nebývalých rozmerov svedčiacu o blízkom konci sveta.
Jiří Svoboda
9.4.2023 20:07 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
9.4.2023 22:57 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
10.4.2023 11:05 Reaguje na Vladimir MertanKalenda nemá přístup na Ekolist? To je opravdu hanebné porušování lidských práv a svobod!
Vladimir Mertan
10.4.2023 13:34 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
10.4.2023 19:50 Reaguje na Vladimir MertanSeriózní práci o CO2 podle vašeho gusta si najděte sám, berte to jako proces sebevzdělávání, který nutně potřebujete.
Vladimir Mertan
10.4.2023 21:50 Reaguje na Jiří Svobodahttps://www.solarstorms.org/unusual-activity-sun-decades-compared-previous-11000-years/
According to our reconstruction, the level of solar
activity during the past 70 years is exceptional, and the previous
period of equally high activity occurred more than 8,000 years
ago. We find that during the past 11,400 years the Sun spent only
of the order of 10% of the time at a similarly high level of
magnetic activity and almost all of the earlier high-activity
periods were shorter than the present episode.
https://en.wikipedia.org/wiki/Modern_Maximum
The Modern Maximum[1] refers to the period of relatively high solar activity[2] which began with solar cycle 15 in 1914. It reached a maximum in solar cycle 19 during the late 1950s and may have ended with the peak of solar cycle 23 in 2000, as solar cycle 24 is recording, at best, very muted solar activity.[3][failed verification] Another proposed end date for the maximum is 2007, with the decline phase of Cycle 23
vaber
11.4.2023 08:51 Reaguje na Vladimir Mertanvy tomu věříte?
nedávno jsem viděl jakýsi naučný pořad,kde ukazovali jak se na slunci, v roce 2014, objevila tmavá skvrna,která zabrala asi 30% povrchu,tmavá skvrna znamená chladnější místo a menší tok záření, ,nikdo nevěděl co to bude znamenat pro Zemi,byly velké obavy a raději se mlčelo,
já věřím,že aktivita slunce není konstantní ,ale co je to aktivita? klesá a stoupá zářivý výkon který dostává Zem? přesná měření se dělají asi 30let,přesné dle dnešních měřítek ,za 50let možná budou tyto měření považovat za velice nepřesná ,
taky bych řekl ,že nikdo nezná jaká je časová konstanta pro Zem ,tedy kdyby se změnila aktivita Slunce v jakém časovém zpoždění se to na Zemi projeví,
tak jako se někdo snažil napasovat časový průběh koncentrace CO2 na časový průběh teplot na Zemi,
tak se jiný odborník snaží napasovat časový průběh aktivity Slunce na teploty na Zemi,
kdo má pravdu?
Vladimir Mertan
11.4.2023 10:45 Reaguje na vabervaber
11.4.2023 15:29 Reaguje na Vladimir Mertanjen jsem chtěl říci ,že nějakému odborníkovi to vychází s CO2 ,jinému se slunečním zářením ,
prví nutná podmínka je, že známe přesně historii počasí alespoň po dobu několika tisíců let a o tom já taky silně pochybuji ,
aktivita Slunce způsobuje změny v oblačnosti?
jen musím opakovat otázku co je sluneční aktivita ,jsou to protuberance a skvrny? jaký je mechanizmus vlivu na oblačnost?
nechci odpovědi na vás ,já jen když něco říkám ,chci v tom mít trochu jasno,
zrovna nyní je za oknem zima a leje jak z konve
Vladimir Mertan
10.4.2023 22:01 Reaguje na Jiří SvobodaVladimir Mertan
10.4.2023 22:11 Reaguje na Jiří SvobodaVladimir Mertan
10.4.2023 13:37 Reaguje na Jiří SvobodaPetr Eliáš
10.4.2023 11:53 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
9.4.2023 23:04 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
10.4.2023 11:10 Reaguje na Vladimir MertanOhřátím dáte systému jinou dynamiku a vytvoříte lepší podmínky pro vznik výkyvů a extrémů. Tady nejde o existenci negativních jevů, ale o jejich intenzitu a četnost.
Vladimir Mertan
10.4.2023 13:08 Reaguje na Jiří SvobodaVladimir Mertan
9.4.2023 09:29Richard Vacek
9.4.2023 12:33 Reaguje na Vladimir MertanJiří Svoboda
9.4.2023 20:12 Reaguje na Richard VacekCo to má společného s klimatem?
Richard Vacek
10.4.2023 00:57 Reaguje na Jiří Svobodavaber
10.4.2023 08:28 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
10.4.2023 08:52 Reaguje na vaberJiří Svoboda
10.4.2023 11:27 Reaguje na Richard VacekJá zastávám názor, že každý by měl jíst co chce, ale vše by mělo stát tolik, aby v tom byl řádně kompenzován negativní vliv na Zemi.
Richard Vacek
10.4.2023 12:50 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
10.4.2023 19:57 Reaguje na Richard VacekO spotřební dani dani za alkohol, tabák či benzin si také nerozhodujete sám a musíte respektovat platnou legislativu.
Jiří Svoboda
10.4.2023 11:22 Reaguje na Richard VacekA proč ti někteří problém nevidí? Protože neexistuje nebo jej z mnoha pochopitelných důvodů nechtějí vidět?
Pak tu jsou jiní, kteří problém vidí, považují ho za příšerný, naivně si myslí, že je docela schůdně řešitelný, a chtějí ho řešit za každou cenu jakkoli nešikovnými prostředky. Z těch mám husí kůži a jsou pro ochranu klimatu a možná i lidstvo velkým nebezpečím.
Břetislav Machaček
9.4.2023 13:34průběžně odebírána z pramenů a řek, tak postavili přehradu. Pokud ta nestačí, tak postavím druhou a nebo přemýšlím, proč mi to nestačí!
Pěstovat zeleninu pro celé EU asi není možné jen ve Španělsku, protože tolik potřebné vody tam asi nenaprší. Pokud mlel mouku mlynář jen
pro sousedy, tak mu stačil potok, pokud chtěl mlít pro celou ves, tak
na něm postavil rybník a náhon na jiný typ mlýnského kola. No a pokud
ani to nestačilo, tak si pořídil parní stroj. nebo elektromotor. Bez
inovací nezbývá nic jiného než ustrnout a plakat, že to nejde.
Slavomil Vinkler
9.4.2023 14:41 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
10.4.2023 18:35 Reaguje na Slavomil VinklerJakub Graňák
12.4.2023 07:33 Reaguje na Daniel VišňovskýDaniel Višňovský
12.4.2023 10:20 Reaguje na Jakub GraňákDaniel Višňovský
12.4.2023 10:29 Reaguje na Pavel HanzlMiroslav Vinkler
9.4.2023 13:50Pak však přišel homo sapiens a během staletí zlikvidoval, co se dalo.
Odpověď je celkem jednoduchá - opětovné zalesnění Hispánie.
To je však běh na dlouhou trať a místo toho se ničí i ty zbytky přírody , které zůstaly a hledají se pouze krátkodobá technokratická řešení za nadšeného vřískotu ekomagorů (OZE) .
Totální monetizace společnosti a zisk na prvním místě. Prostě hlupáci na kvadrát.
Slavomil Vinkler
9.4.2023 14:42 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
9.4.2023 15:12 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
9.4.2023 15:20 Reaguje na Pavel HanzlNemyslím si, že je to krátkodobé řešení. Odsolování se přímo nabízí, neb ze Španělska je dnes polopoušť. Jako velkokapacitní prasečák Evropy má také obrovskou nadspotřebu vody. U nás má prasečák spotřebu jako malé město! Připočtěte k tomu desetitisíce zavlažovaných ha polí... a jaksi v klimatické změně je ta mořská voda jediné řešení. Alepoň pro aglomerace typu Barcelony na pobřeží.
Jiří Svoboda
10.4.2023 11:37 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
10.4.2023 19:00 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
12.4.2023 08:58 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
10.4.2023 18:38 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
9.4.2023 15:57 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
9.4.2023 16:16 Reaguje na Karel ZvářalTady bychom se museli bavit o sto letech pro základní obnovu lesů . Pro politiky se čtyřletou politickou délkou života doslova science fiction.
Lépe zajebat krajinu vrtulemi a FVE, shrábnout úplatky a strávit zbytek života jako zelený hrdina.
Karel Zvářal
9.4.2023 16:34 Reaguje na Miroslav VinklerTo odslování by klidně mohli rozjet průmyslově i pro zemědělství, včetně nově vysazených lesů. Byl bych ten poslední, kdo by tomu nefandil. Ale jak píšete: ouřadové se shlédli v honu na sodovčák, a vše ostatní je na vedlejší koleji. Kdyby se začalo ve větším měřítku zavlažovat, věřím tomu, že by se začalo měnit i klima - směrem k častější srážkám. Konkrétně tomu Španělsku by to pomohlo nejvíce ze všech zemí Evropy.
Slavomil Vinkler
9.4.2023 16:55 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
9.4.2023 17:00 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
9.4.2023 17:21 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
9.4.2023 17:56 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
9.4.2023 18:25 Reaguje na Slavomil VinklerJiří Svoboda
10.4.2023 11:43 Reaguje na Karel ZvářalAle
https://www.affekt.cz/p/katadyn-powersurvivor-40e-12v/?gclid=EAIaIQobChMIoo6luoKf_gIVmo1oCR0nlwFXEAQYASABEgJLG_D_BwE
Karel Zvářal
10.4.2023 13:03 Reaguje na Jiří SvobodaCena v hodnotě vykopané studny, časem půjde s masovým rozšířením (a konkurencí výrobců) určitě dolů. Tam jim ale fachčí nepochybně řádově vyšší odsolovače. (tím jsem nenápadně naznačil téma některého z dalších článků-)
Daniel Višňovský
12.4.2023 19:06 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
10.4.2023 18:41 Reaguje na Miroslav VinklerHomo Destruktor
10.4.2023 00:58vaber
10.4.2023 08:20vody je málo i když všichni rádi mluví o záplavách jako problému klimatické krize,
hlavní problém klimatické krize jsou rostoucí teploty a sucho a na to se nikdo neadaptuje,
bylo by zajímavé kdyby byl světový seznam měst s nedostatkem vody a kde tato města vodu berou a jak to mají s udržitelností zdroje vody,
voda chybí přírodě a hlavně vegetaci a vody na zavlažování rapidně ubývá, tam žádná udržitelnost neexistuje
Karel Zvářal
10.4.2023 08:37 Reaguje na vabervaber
10.4.2023 08:55 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
10.4.2023 09:11 Reaguje na vaberDaniel Višňovský
12.4.2023 10:33 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
10.4.2023 11:31 Reaguje na Karel Zvářalta koncentrace zelinářství a ovocnářství ve Španělsku asi
narazila na možnosti levné závlahové vody a buď se prudce
zdraží produkce náročnějšími závlahami a nebo se produkce
částečně přesune i jinam. U nás máme obrovský potenciál se vrátit k zelinářství, ale problémem je cena práce. Řešit
to jako Španělé Maročany atd. ale asi taky není moudré. Prostě si městští lidé budou muset připlatit, aby zjistili, žer i manuální práce má minimálně stejnou hodnotu, jako
ta duševní. My z vesnic víme, co vše obnáší vypěstovat vše
potřebné a taky chovat zvířata. Stojíme nohama na zemi a
víme, že do regálu v obchodě je ta cesta potravin dlouhá
a že je potřebné je i takto hodnotit. Praktici nesní tak
jako teoretici a vědí, že vše má své mantinely, přes něž
nelze překročit. Španělé, Kaliforňané a i jiní, už je
překročili a budou to muset vyřešit. Momentálně si orné
půdy nevážíme, bezhlavě se jí zbavujeme a mnozí jdou cestou
drahé "umělé" výroby potravin. Za humny mám skleníky farmy
Bezdínek, ale ze zásady ignoruji hydroponicky pěstované
plodiny ve sklenících, které zastavěly velmi úrodnou půdu.
Takové skleníky mohly být vybudovány klidně na místě bývalé
chemičky v Hrušově, ale na úrodné půdě? Jinak výhoda levného odpadního tepla z EDĚ už neplatí v takové míře, jakou čekali a rozestavěná další část skleníků zatím už rok nestojí. Já osobně ta rajčata a okurky nechci a počkám si na ty své ze svého skleníku a z volné půdy u jižní zdi RD.
Karel Zvářal
10.4.2023 12:27 Reaguje na Břetislav MachačekV potravinářství je dnes spousta náhražek, místo masa soja, zelenina též jen makety nalité vodou. Kdo má možnost, určitě si vypěstuje maximum svého.
Jakub Graňák
11.4.2023 07:18 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
11.4.2023 08:54 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
11.4.2023 11:20 Reaguje na Břetislav MachačekDaniel Višňovský
12.4.2023 09:58 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
12.4.2023 13:49 Reaguje na Daniel VišňovskýDaniel Višňovský
11.4.2023 20:33 Reaguje na Jakub GraňákDaniel Višňovský
11.4.2023 20:37 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
12.4.2023 06:47 Reaguje na Daniel VišňovskýKaždá společnost je jen tak bohatá, jak bohatí jsou její nejchudší. O historickém původu naší české chudoby jistě nemá smysl diskutovat s emocinálně vyprahlým duševním mrzákem tvého ražení. Jistě však stojí za zmínku, že na něm mají lví podíl chorobné ambice a nesnášenlivost národa, kterému ty tak rád lížeš prdelku. Jednostranně zaměření "odborníci" bývají zhusta silně retardovaní po stránce sociální inteligence - ty jsi toho zářným příkladem
Jakub Graňák
12.4.2023 07:37 Reaguje na Karel ZvářalDaniel Višňovský
12.4.2023 09:57 Reaguje na Jakub GraňákDaniel Višňovský
12.4.2023 09:57 Reaguje na Jakub GraňákDaniel Višňovský
12.4.2023 12:50 Reaguje na Karel ZvářalDaniel Višňovský
12.4.2023 09:57 Reaguje na Jakub GraňákJistě, souhlas......jenomže bohatství se měří majetkem, nikoli příjmem, kapiš Graňáčku, smradláčku? A toho majetlu mají podstatně více vidláci, než lidé ve městech....někdo by měl už konečně nekvalifikvané špíně dokázat, jak je ve skutečnosti bohatá. Pokud se vy špinavý vidlácký socky cítíte být chudí, tak prodejte své haciendy, postavte si králíkárnu, a pronajměte si tam garsonku. A co se týče chorobných ambicí, zameťte si před svým vlastním prahem, doba, kdy jste kouřil klobásy ruským oficírům, a traktorista nebo dojička měli trojnásobek začínajícího lékaře nebo inženýra jsou prostě PRYČ, a NIKDY SE NEVRÁTÍ. I ti Čínané pochopili, že vy vidláci jste levný spotřební matroš, nikoli nějaký historický hybatel dějin.
Jakub Graňák
12.4.2023 11:01 Reaguje na Daniel VišňovskýDaniel Višňovský
12.4.2023 12:02 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
12.4.2023 13:45 Reaguje na Daniel VišňovskýDaniel Višňovský
12.4.2023 19:12 Reaguje na Jakub GraňákDaniel Višňovský
12.4.2023 10:11 Reaguje na Jakub GraňákNa druhou stranu - distribuce bohatství určuje GINI index, a ten má ČR snad až na dvě výjimky nejnižší na světě.
Z toho jaksi vyplývá, že zvýšením rovnostářství jaksi není cestou k tomu, aby se ČR stala bohatší.
A Graňáčku, že jste tak nekvičel před 1989, kdy Neoconi za volantem traktoru a neoconky v kravínech měly násobné příjmy proti vysokoškolákům s praxí, co??? A víte, k čemu tohle vedlo??? Tohle nemilý Graňáčku hlupáčku vedlo k tomu, že se ČSSR nebývale technologicky propadla, a průměrná mzda byla asi na 5-10 procentech mzdy západních sousedů.
Jakub Graňák
12.4.2023 11:04 Reaguje na Daniel VišňovskýDaniel Višňovský
12.4.2023 12:04 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
12.4.2023 13:30 Reaguje na Daniel VišňovskýDaniel Višňovský
12.4.2023 19:22 Reaguje na Jakub GraňákDaniel Višňovský
11.4.2023 20:28 Reaguje na Břetislav MachačekDaniel Višňovský
11.4.2023 20:42 Reaguje na Břetislav MachačekDaniel Višňovský
11.4.2023 22:35 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Eliáš
10.4.2023 12:12Břetislav Machaček
10.4.2023 19:03 Reaguje na Petr Eliášprotože chápou jedno, že jim pomůže pouze zadržení srážek v těch
přehradách. Pročpak tam nebudují mokřady a neklikatí toky, ale dál budují přehrady na Ebru a jiných řekách? Ono jednou zase zaprší,
jak nalilo nedávno v Kalifornii a kde už mají přehrady zase plné
po okraj. Kolik vody zachytí u nás ty nasycené mokřady z těch avizovaných dešťů na tento týden? Už nic a nebýt přehrad, tak ta voda pouze bez užitku odteče.