https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bbc-proc-zacaly-kosatky-znicehonic-utocit-na-lode
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

BBC: Proč začaly kosatky zničehonic útočit na lodě?

9.7.2023 17:51 | LONDÝN (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Andrea Fantiti plul v létě v roce 2022 směrem k Tangeru na atlantickém pobřeží Maroka, kde začínal závod plachetnic okolo světa Globe40, když jeden z členů jeho posádky zničehonic zakřičel: "Kosatka! Kosatka!" Fantini nejdřív v dálce zahlédl ocas, a pak si všiml obří kosatky, která se řítila přímo na ně. "Viděli jsme připlavat první kosatku, pak druhou, třetí, až nás úplně obklíčily," vzpomíná. "Kolem nás bylo sedm kosatek a začaly útočit na kormidlo. Bylo to vážně divné a trochu děsivé," popsal serveru BBC.
 

Kosatky dravé nikdy dřív nebyly ve volné přírodě agresivní vůči lidem. Od roku 2020 však podivné chování populace těchto kytovců u Pyrenejského poloostrova na jihozápadě Evropy udivuje námořníky a vědce a nyní i laiky po celém světe. Zdá se totiž, že kytovci vymysleli riskantní hru: pronásledují plachetnice a strkají do jejich kormidel, čímž je lámou.

Je to bezprecedentní jev, říká odborník Alfredo López Fernández z pracovní skupiny monitorující populaci pyrenejských kosatek (GTOA). V minulosti se objevilo několik zpráv, že kosatky proplouvají pod loďmi, nebo že do nich narážejí, čímž je potápějí. Podle Lópeze to ale byly izolované incidenty ve specifické situaci. "Žádný z nich se nepodobal současné situaci," říká expert.

Kosatky se nyní otírají o lodě, strkají do nich a dokonce je i naklánějí, ukázala analýza z roku 2020. Nové chování právě zkoumá expert Renaud de Stephanis ve výzkumu, při kterém volně žijícím kosatkám předkládá atrapy listů kormidla a natáčí je u toho. Z jeho poznatků se zdá, že místo toho, aby kosatky do kormidelních listů kousaly, tlačí na ně nosem, dokud je nezlomí.

"Strkají, strkají, strkají - a bum! Je to pro ně hra. Představte si šestileté, sedmileté dítě, které váží tři tuny. Nic víc v tom nehledejte," říká de Stephanis. "Kdyby tu loď chtěli rozbít, tak to udělají do deseti minut," dodává odborník, který se studiem kosatek u Pyrenejského poloostrova zabývá od 90. let minulého století.

Vědcům se dosud podařilo identifikovat na 35 kosatek z okolí Pyrenejského poloostrova a předpokládají, že jejich celková populace čítá 50 jedinců. Z nich je známých 15, kteří jsou do incidentů s loďmi vždy zapleteni. Je to stále jedna a tatáž skupina, říká López.

Ačkoliv záhadné chování se zatím nepodařilo plně pochopit, vědci jsou na stopě řešení. Zatím vědí, že populace kosatek žijící v Gibraltarském průlivu si už před rokem 2020 osvojila techniku krmení, při které plavaly k lodím lovícím tuňáky a kradly ryby ze sítí. V roce 2020 začalo devět kosatek připlouvat k plachetnicím, strkat do nich nebo narážet, přičemž občas zlomily list kormidla. Do těchto interakcí se nejvíce zapojovaly následující jedinci: dospělá kosatka se jménem Bílá Gladis a dvě mladší - Černá Gladis a Šedá Gladis. V průběhu let se k tomuto trojlístku přidali další kytovci. Podle Lópeze se skupina důsledně zaměřuje na plachetnice, na jiné typy lodí ne.

"Kosatky při tom všem nevykazují agresivní chování, ačkoliv mohou občas něco rozbít. (...) Víme, že je to komplexní chování, které nijak nesouvisí ani s agresí (nikoho nechtějí sníst, ani lidem ublížit), ani s pomstou (kosatky se neurážejí)," uvedl López.

Vědci podle něj pracují s dvěma hypotézami - takzvanou teorií trendu nebo zábavy, podle které kosatky "vymyslely něco nového, a tak to opakují". Takové chování je typické pro mladé kosatky. Druhá teorie by se dala označit jako "hypotéza traumatu". Jeden nebo více jedinců podle ní mělo špatnou zkušenost a snaží se loď zastavit, aby předešli podobné situaci, uvádí López, podle kterého takové chování více odpovídá dospělým kosatkám.

Ačkoliv nelze s jistotou určit, která z těchto teorií je správná, existuje několik náznaků, které nahrávají spíše hypotéze traumatu. Podle Lópeze interakce s největší pravděpodobností začala dospělá Bílá Gladis, která v nich pokračovala i v roce 2021, kdy u sebe měla novorozenou dceru, což naznačuje, že její "nutkání interagovat s lodí bylo silnější než mateřský instinkt", říká López.

Černá Gladis navíc měla zranění, která byla patrně způsobena lidmi, a odborníci vědí, "že Šedá Gladis byla svědkem toho, jak se její kamarádka zamotala do rybářských sítí".

Neurovědkyně a odbornice na kytovce Lori Marinová ale uvádí, že jí největší smysl dává teorie zábavy. "Jsou to vysoce inteligentní a zvídavá zvířata a zdá se, že je přitahuje spodní strana lodí a části, které vyčnívají ven. Kosatky jsou kulturní bytosti a často začnou nějaký módní trend, který se pak rozšíří do celé skupiny," říká expertka.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.7.2023 18:48
Nebo dávají najevo, že se jim výskyt rybářů - jejich potravních konkurentů, nelíbí. Nadměrný rybolov ničí mořské ekosystémy, tak zoufalé (polo/hladové) kosatky dávají najevo svou frustraci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.7.2023 19:44 Reaguje na Karel Zvářal
Může být z ničeho nic? No může, z nuly je nula i po stém vynásobení a sečtení. Možná si kytovci vynucují výpalné, doporučil bych vozit s sebou koš tresek, a při útoků ho vyklopit do vody. Řekl bych, že tím okamžikem kormidlo nechají kormidlem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.7.2023 07:35 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže by možná rychle zjistily, že si můžou ty tresky takhle vynutit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2023 07:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Byly zvyklé vybírat ryby ze sítí, vědí dobře, co člověk je zač. Podlé mýho to není žádná "kultura", ale nazlobená reakce, resp projev teritoriálního chování (Včera mě kousl pes/MO - který štěkal - choval se teritoriálně a ochranitelsky k paničce. Bylo to přes maskáče, takže rána se rychle hojí). V minulosti, kdy nebyly přísně chráněné, se s takovými udělal krátký proces. Dnes to nasnímají a prodají tisku. Ta rodina (či dvě), nejsou nijak početné, 4 kusy je bída, řekl bych, že především kvůli velmi omezeným potravním zdrojům. No a je jasné, že kdyby je zabavili krmením, doplavou si příště pro příděl zase:-)
Odpovědět
MK

Michal Konečný

22.7.2023 20:00
Všimly si, že plachetnice mají nahoře stejnou ploutev jako ony, tak se přišly kamarádit.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist