Biopásy v polích významně pomáhají živočichům také v zimě Fotogalerie
18.1.2022 17:06 | PRAHA
(ČTK)
Biopás je pruhové potravní políčko o šíři šest až 12 metrů, které je umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků. Zima je kritická pro přežívání mnoha druhů z důvodu nedostatku potravních zdrojů.
Foto | V. Zámečník / Akademie věd ČR
"V naší studii zkoumáme přínos krmných, na semena bohatých biopásů na několik taxonů a druhů typických pro zemědělskou krajinu, jako jsou ptáci, zajíci, srnčí zvěř a drobní savci během zimy, která je kritická pro přežívání mnoha druhů z důvodu nedostatku potravních zdrojů. Právě špatné přežívání zimního období je často uváděno jako jeden z důvodů poklesu počtů některých druhů zemědělské krajiny," uvedl Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV.
Tým během tří let zmapoval 76 biopásů a stejný počet kontrolních oblastí napříč různými typy zemědělské krajiny v Česku. Výzkum ukázal, že druhová bohatost i početnost polních ptáků, včetně ubývajících druhů, zajíců a drobných savců byla výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině. Jedinou výjimkou byla podle odborníků srnčí zvěř, u níž se efekt biopásů neprojevil.
Studie také ukázala, že nejvíce ptáků se vyskytovalo v biopásech kolem křovinatých koridorů. Největší rozdíly v početnosti a druhové rozmanitosti však vědci zaznamenali u biopásů uprostřed polních bloků - především v případě zajíců a drobných savců. Tým také zjistil, že v druhé polovině zimy v biopásech výrazně poklesla početnost i rozmanitost ptáků, což znamená, že kvůli vyčerpání zásob přestaly plnit svou funkci. Výzkumníci také zdůraznili, že ačkoliv početnost ptáků a savců je obecně vyšší ve větších biopásech, pro řadu druhů jsou důležité i ty malé.
"Naše studie přináší první rozsáhlé a ucelené ověření účinnosti různých typů biopásů na biodiverzitu polní krajiny. Výsledky dokládají, že mohou představovat relativně levné a jednoduché opatření pro podporu mnoha druhů ptáků, zajíců a drobných savců a jejich správné nastavení nám může ušetřit opravdu velké množství peněz, ale i efektivnější ochranu ubývajících druhů," uvedl Šálek.
Do budoucna je podle něj důležité se zaměřit na vhodný výběr semen k výsevu těchto biopásů, aby se zvýšila nabídka semen i v průběhu druhé poloviny zimy. "Rovněž doporučujeme zakládat biopásy v nížinných oblastech, kde se převážně nacházejí velké lány bez dalších krajinných prvků, jako jsou remízky, aleje, travnaté meze či křovinaté koridory," dodal vědec.
Podle AV zemědělci v současnosti zavádějí biopásy jen zřídka, byť je lze celkem snadno založit či odstranit orbou. V Česku jsou biopásy pouze na 0,09 procenta polních bloků a v každém pokrývají jen do několika procent orné plochy.
předchozí 
Studii publikoval časopis Agriculture Ecosystems & Environment.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nálezOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
DA
DAG
18.1.2022 17:47Ten poslední odstavec je naprosto logický, když ministerstvo zemědělství schválně zavedlo takové podmínky, že biopásy můžou dělat jen blázni.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.1.2022 17:52 Reaguje na DAGSterilizujeme krajinu. Zn. Levně. Kdo to nechápe, nerozumí pokroku.
Odpovědět
JS
Jiří S
19.1.2022 07:01 Reaguje na DAGTakže mi chcete říct, že přes 15000 Kč/ha biopásu je malá podpora? Shodou náhod jsem se z části podílel mým bakalářským pokusem na nektarodárném biopásu v okolí řepky. No není to nic moc, každopádně ta podpora finanční je obrovská. Má být snad ještě vyšší?
Odpovědět
DA
JS
Jiří S
19.1.2022 13:07 Reaguje na DAGJe to myslím pokud se dobře pamatuji 5letý závazek s tím, že je možné po 2 letech přeset novou směsí, tak nějak to bylo.
Odpovědět
DA
DAG
19.1.2022 13:24 Reaguje na Jiří SVelikost, možnost umístění dodržení přesné protcentické plochy. Za to úředníci ty dotace rádi brali. Je toho hodně.
Odpovědět
JS
Jiří S
19.1.2022 15:23 Reaguje na DAGMyslím, že minimální plocha biopásů, když se do nich pustíte je 2 ha celkem, už je to docela dlouho co jsem to četl naposledy, lze to určitě dohledat na portálu ukzuz. Jinak umístění se pokud vím neřešilo.
Odpovědět
JS
Jiří S
19.1.2022 15:24 Reaguje na Jiří Shttps://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/legislativa/legislativa-cr/hnojiva-a-puda/100048794.html
Toto je sice starý titul, ale vcelku to sedí si myslím, tam proběhly jen malé úpravy. Jinak na této stránce naleznete kde co.
Odpovědět
Toto je sice starý titul, ale vcelku to sedí si myslím, tam proběhly jen malé úpravy. Jinak na této stránce naleznete kde co.
DA
DAG
20.1.2022 08:09 Reaguje na Jiří SStránku znám. Je tam fakt hodně informací, ale jako stránky všech státních institucí trpí nepřehledností.
Těch problémů je u toho prostě víc a je to nastaveno tak, aby na to dosáhli jen větší podniky s větší rozlohou.
Hodně limitující je že minimální rozloha pole na který biopás umístíte je 2 ha. takže drobný majitel nebo myslivecké sdružení si prostě nemůže vzít od zemědělců nějaké menší pole. Navíc dotace na myslivecká políčka, kterým by mohli myslivci zvyšovat biodiverzitu je směšně nízká.
To, že podmínky na biopás není žádná pecka je vidět na množství žádostí.
http://www.akcr.cz/txt/szif-zacina-vydavat-rozhodnuti-k-dotacim-na-biopasy
Odpovědět
Těch problémů je u toho prostě víc a je to nastaveno tak, aby na to dosáhli jen větší podniky s větší rozlohou.
Hodně limitující je že minimální rozloha pole na který biopás umístíte je 2 ha. takže drobný majitel nebo myslivecké sdružení si prostě nemůže vzít od zemědělců nějaké menší pole. Navíc dotace na myslivecká políčka, kterým by mohli myslivci zvyšovat biodiverzitu je směšně nízká.
To, že podmínky na biopás není žádná pecka je vidět na množství žádostí.
http://www.akcr.cz/txt/szif-zacina-vydavat-rozhodnuti-k-dotacim-na-biopasy
JS
Jarek Schindler
18.1.2022 19:57O čem je pořád dokola řeč? Vždyť je to tak jednoduché. Pokud bude chtít MZ biopásy a nastaví podmínky tak aby se to zemědělcům vyplatilo, budou biopásy.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
18.1.2022 20:32 Reaguje na Jarek SchindlerA nemuseli sedláci z nich platit pozemkovou daň.
No a zelený se už mohli dávno ( 30let ) snažit/přiložit ruku k dílu - ty biopásy vysazovat. Místo předvádění se před tv kamerami, při přivazování ke stromům, či jiným šílenostem.
Odpovědět
No a zelený se už mohli dávno ( 30let ) snažit/přiložit ruku k dílu - ty biopásy vysazovat. Místo předvádění se před tv kamerami, při přivazování ke stromům, či jiným šílenostem.
Pe
Petr
18.1.2022 21:48Člověk už brzy nad přírodou konečně zvítězí, takže už žádné biopásy nebudou potřeba.
Odpovědět
JO
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.1.2022 07:01 Reaguje na Petrjenže tu nejde o člověka ale o faunu, floru a ornitologicky pestrou krajinu...ono by stačilo kdyby si to co si říká člověk uvědomil, že v té krajině nežijí jen oni v čím dál prapodivnějších a stále větších městech ale i jiné živé bytosti jiných druhů a rostliny....
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.1.2022 07:23Já osobně mám z biopásů smíšený pocit. Na straně jedné nepochybně přispívají k tomu, co je napsáno v článku, na straně druhé jsou ale z mého pohledu dobrou základnou pro šíření invazivních plevelů, jako jsou sveřepy, mrvka myší ocásek, pcháč oset a v poslední době i renesance pýru plazivého, který se zdál být díky glyfosátům na orné půdě vyřešen. Někdo může namítnout, že rok je příliš krátká doba, ale speciálně okraje polí jsou na zaplevelení značně náchylné a není pravdou, že rostliny v biopásech tyto invazivní plevele jsou schopné potlačit. Navíc konkrétně sveřepy jsou typickým druhem, který se šíří právě z okrajů a zaplevelení celého pole je vážný problém, který je jednak velice nákladně a ne zcela spolehlivě řešitelný. A to nemluvím o mrvce, která je u nás na postupu a její řešení je ještě obtížnější než u sveřepů.
Odpovědět
JS
Jiří S
19.1.2022 08:08 Reaguje na pavel peregrinNaprostý souhlas pane Peregrine. Ještě bych k tomu přidal, že biopás není spása. Z výzkumů se ukázalo, že tento biopás natáhne poměrně dost fauny a to hmyzí, která se usadí i v okolí např. řepce, kde je následně omylem likvidována insekticidy a podobně. Takový biopás může mít tedy i velmi neblahý vliv na opylovače. Pokud by se to řešilo samozřejmě odstupem s postřikem, pak by se vaše úvaha šíření plevelů a i škůdců umocnila. Takže tak jednoduché to s biopásem není, ale to vy chápete.
Jinak bych ještě dodal aspekt lidský, uvedu příklad. Máte chlapa na secí mašině, který za rok musí zaset 2000 ha, má 6 m záběr stroje a teď za ním dojděte, že se s odpuštěním bude prcat s biopásama. Takový člověk vás pošle do zadní části a ještě se mu omluvíte, co vás to napadlo za blbost ho trápit takhle, když už toho má tak dost.
Odpovědět
Jinak bych ještě dodal aspekt lidský, uvedu příklad. Máte chlapa na secí mašině, který za rok musí zaset 2000 ha, má 6 m záběr stroje a teď za ním dojděte, že se s odpuštěním bude prcat s biopásama. Takový člověk vás pošle do zadní části a ještě se mu omluvíte, co vás to napadlo za blbost ho trápit takhle, když už toho má tak dost.
pp
pavel peregrin
19.1.2022 09:15 Reaguje na Jiří SDěkuji za doplnění a je to učebnicová ukázka toho, že věci nejsou zdaleka tak jednoduché, jak si někteří myslí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.1.2022 11:13 Reaguje na pavel peregrinProblém s plevely tu bude určitě, ale při dobře zvoleném osevním
postupu to nemusí být až takový problém. Kukuřice vysévaná po biopásech, kterou stejně všichni intenzivně chemicky ošetřují,
si buď ona a nebo chemie s plevely poradí. Navíc se zamyslete
kolik je zastíněných a neůrodných okrajů polí, kde sejete pouze
pro splnění podmínky hospodaření a kombajn mlátí prázdnou slámu.
Osévat to biopásy může být zabití dvou much jednou ranou a to je nemlátit tu prázdnou slámu, alespoň trochu pomoci přírodě a hlavně
dokázat, že i zemědělci nejsou pouze průmyslníci vyrábějící na
půdě, jak vás někteří označují. Znám jednoho zemědělce, který ty
okraje polí neosévá a tudíž je ani chemicky neošetřuje. Okolí těch
polí tak není postřiky zasaženo ani nechtíc větrem a hmyz tam nerušeně hoduje a přežívá. Při pšenici až k okraji je postřik
meze téměř jistý, ale už při okraji tří metrů bez ní je mez bez
chemie. On je totiž zároveň i nadšený včelař a z vlastní zkušenosti,
kdy sám sobě otrávil část včelstev, už myslí a koná jinak. Máte to
těžké, to já vím, ale troška té dobré vůle neškodí nikdy.
Odpovědět
postupu to nemusí být až takový problém. Kukuřice vysévaná po biopásech, kterou stejně všichni intenzivně chemicky ošetřují,
si buď ona a nebo chemie s plevely poradí. Navíc se zamyslete
kolik je zastíněných a neůrodných okrajů polí, kde sejete pouze
pro splnění podmínky hospodaření a kombajn mlátí prázdnou slámu.
Osévat to biopásy může být zabití dvou much jednou ranou a to je nemlátit tu prázdnou slámu, alespoň trochu pomoci přírodě a hlavně
dokázat, že i zemědělci nejsou pouze průmyslníci vyrábějící na
půdě, jak vás někteří označují. Znám jednoho zemědělce, který ty
okraje polí neosévá a tudíž je ani chemicky neošetřuje. Okolí těch
polí tak není postřiky zasaženo ani nechtíc větrem a hmyz tam nerušeně hoduje a přežívá. Při pšenici až k okraji je postřik
meze téměř jistý, ale už při okraji tří metrů bez ní je mez bez
chemie. On je totiž zároveň i nadšený včelař a z vlastní zkušenosti,
kdy sám sobě otrávil část včelstev, už myslí a koná jinak. Máte to
těžké, to já vím, ale troška té dobré vůle neškodí nikdy.
pp
pavel peregrin
19.1.2022 12:36 Reaguje na Břetislav MachačekJistě, dobrá vůle je třeba k řešení problémů vždy. Docela by mě ale zajímalo, jak vypadá okraj pole neosetý plodinou a nechaný napospas přírodě. Je možné, že ve vaší oblasti není problém s výše mnou jmenovaným plevelem. Pokud bych toto udělal u nás, téměř s jistotou mohu počítat s následným silným rozšířením minimálně toho sveřepu. To už je skutečně lepší na ty zastíněné souvratě vysít biopás, ale hlavně, aby tam něco rostlo.
No a co se kukuřice týká, je pravdou, že vhodně zvolené přípravky můžou pomoci, ale u správně ošetřené kukuřice by měl stačit pouze jeden herbicid, maximálně dva. Takže ta intenzita není zdaleka tak velká, výhodou je, že účinné látky do kukuřice ZATÍM jsou schopny poradit si i se sveřepy, psárkami atd.
Kukuřice sama o sobě si neporadí s ničím, protože její zápoj trvá až do července a je to širokořádková plodina.
Jinak co se týká dobře zvolených osevních postupů s vámi souhlasím, ale bohužel dnes je to problém z důvodů notoricky známých.
Odpovědět
No a co se kukuřice týká, je pravdou, že vhodně zvolené přípravky můžou pomoci, ale u správně ošetřené kukuřice by měl stačit pouze jeden herbicid, maximálně dva. Takže ta intenzita není zdaleka tak velká, výhodou je, že účinné látky do kukuřice ZATÍM jsou schopny poradit si i se sveřepy, psárkami atd.
Kukuřice sama o sobě si neporadí s ničím, protože její zápoj trvá až do července a je to širokořádková plodina.
Jinak co se týká dobře zvolených osevních postupů s vámi souhlasím, ale bohužel dnes je to problém z důvodů notoricky známých.
JS
Jiří S
19.1.2022 13:10 Reaguje na pavel peregrinTak pro kukuřice když se podíváte na první obrázek, tak už by mne znepokojovala dost ta slunečnice. Nezdá se to, ale to umí být prevít, ještě když se v současné době jede dost často clearfield.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.1.2022 14:51 Reaguje na Jiří SZcela určitě. Tady se pořád točíme okolo na jedné straně přínosu pro drobnou zvěř a ptactvo a na straně druhé nezpochybnitelné pomalé zaplevelování.To snad už je lepší takový neúrodný kus vyjmout z LPIS a nechat ho prostě přírodě. Ale neošetřovat a neobhospodařovat stabilně pásy je spolehlivá cesta na zadělání si na pozdější velké problémy.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.1.2022 23:10 Reaguje na pavel peregrinMluvite o zaplevelování. Jak to řešili například ti statkáři za první republiky?
Ořezávali jsme také například pastevcům krajáky aby větve nezasahovali do luk. Na leteckých snímcích to zmenšovalo plochu na dotace.
Odpovědět
Ořezávali jsme také například pastevcům krajáky aby větve nezasahovali do luk. Na leteckých snímcích to zmenšovalo plochu na dotace.
JS
Jiří S
20.1.2022 06:49 Reaguje na Jarek SchindlerJeden efektivní zásah byl například hned kosa. Rozdíl mezi kombajnem a kosou je takový, že kombajn plevele za sebou vyplivne, po kose se vše sebralo a dotáhlo do stodoly.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.1.2022 07:47 Reaguje na Jarek SchindlerV podstatě je to tak, jak píše p. Jiří.
A dále je třeba mít na mysli, že ta úroveň hospodaření a výnosů byla úplně jinde, teď neřeším, zda je to dobře či špatně. Také současné invazivní, hlavně trávovité plevele se nevyskytovaly, problém byl pýr.
Odpovědět
A dále je třeba mít na mysli, že ta úroveň hospodaření a výnosů byla úplně jinde, teď neřeším, zda je to dobře či špatně. Také současné invazivní, hlavně trávovité plevele se nevyskytovaly, problém byl pýr.
JS
Jarek Schindler
21.1.2022 16:11 Reaguje na pavel peregrinPrávě to samé běželo nyní na ČT 24. Zarazilo mě množství záběrů na biopásy kolem silnic. Takže třeba takto situovaný biopás považuji za nesmysl. Bude to další "ekologická past" pro velké množství živočichů.
Jinak ty plevele v nějakých travních biopásech jsou pro zemědělce na vedlejších pozemcích problém. Chemie v tomto případě asi také není na místě. No nemusí být biopásem pouze nějaká plodina ši travina ale může být trvalý, keřovitý. Tam snad ty plevele již tak problémové nebudou.
Odpovědět
Jinak ty plevele v nějakých travních biopásech jsou pro zemědělce na vedlejších pozemcích problém. Chemie v tomto případě asi také není na místě. No nemusí být biopásem pouze nějaká plodina ši travina ale může být trvalý, keřovitý. Tam snad ty plevele již tak problémové nebudou.
