Bude v roce 2070 třetina obyvatel planety žít v saharském klimatu? Ne, ale děsivý titulek prodává
O miliardě lidí žijící za padesát let v nesnesitelném vedru píše Guardian, EcoWatch píše hned o třetině celého lidstva, U.S. News zmiňují až 3,5 miliardy lidí lapené v „podmínkách k nežití“, tradičně bulvární The Sun nevybočuje ze svého obvyklého průměru a píše o třetině zemského povrchu v brutálním saharském vedru a BBC podtrhuje, že v roce 2070 budou miliardy lidí žít v oblastech příliš horkých pro život. To vše na základě aktuální studie, uveřejněné v žurnálu PNAS. Studie, která není chybná nebo špatná a ve své podstatě nabízí neotřelý pohled na problematiku dopadů klimatické změny.
Jiný pohled na věc neuškodí. Většinou
Jen tak činí poněkud zvláštním způsobem, byť se podle slov svých autorů „snaží nevstupovat do bažinatých vod debat o klimatických změnách“ a předcházet „environmentálnímu determinismu, v němž byly mnohé kauzální vazby již vyvráceny jednoduše proto, že vztahy jsou tu mnohaúrovňové a příliš komplexní“. Kde začít? Timothy M. Lenton z univerzity v Exeteru spolu se svými kolegy postřehl, že rozmístění lidské populace po světě kopíruje průběh průměrné roční teploty. V zásadě nic až tak světoborného. V extrémních zónách, s průměrem ročních teplot pod 6 °C a nad 29 °C, žije dohromady jen minimum lidí. Většina lidské populace si pak za svou teplotní niku „něco mezi“ 11-15 °C.
Představit si to můžete jako Londýn na jedné straně a Řím na druhé. A do tohoto uspořádání pak promítli teplotní posun, daný scénářem RCP 8.5 Mezivládního panelu pro změny klimatu, platným pro rok 2070. Podle něj by se dalo očekávat zvýšení průměrné teploty o 7,5 °C (ve srovnání s předindustriální érou před třemi stoletími), což vy vyústilo v až 2,3-násobné zvýšení teploty pozorovatelné na souši (protože se plocha kontinentů otepluje rychleji než oceány). V konečném důsledku by se pak průměrné roční teploty, nyní pozorovatelné jen na 0,8 % zemské souše, typicky na území Sahary, daly zažít až na 19 % rozlohy kontinentů. A jsme u 1,5-3,5 miliard lidí, žijících v roce 2070 v klimatu pouště, o kterých píší světové deníky. Co je na tom v nepořádku?
Opravdu to musí být tak zlé?
Mark Maslin, profesor Londýnské univerzity, specializující se na mechaniku planetárních systémů, vidí hlavní neduh práce kolegů z Exeteru v tom, že si pro svou studii vybrali nepřiměřený kalibr. Tedy klimatický scénář RCP 8.5, který již není ve své stávající podobě realistický a nevystihuje současnou podobu průběhu klimatických změn. Psali jsme o tom i na Ekolistu. Badatelé z Exeteru ve své studii zmiňují i ostatní, ne až tak drsné scénáře, ale světová zpravodajská média se evidentně rozhodla artikulovat svým čtenářům ten nejděsivější možný, byť už dost nepřesný pohled. Snad ne záměrně, čemuž se ale vzhledem ke stylu titulků těžko věří.
Další ne úplně drobnou chybou bylo to, že badatelé z Exeteru téměř přehlédli, že kromě té větší a lidskou populací preferovanější teplotní niky (té mezi 11-15 °C) je tu ještě jedna, a to ta mezi 20-25 °C. Která překrývá indo-pacifický region. A ta dnes čítá 1,2 miliardy obyvatel. Obyvatel, kteří se v exeterské studii neobjevují ve výpočtu, ale zato jsou prezentováni v součtu. Snaha nekomplikovat si příliš statistiku se tedy proti týmu Timothy M. Lentona obrátila a nepomohlo ani ujištění, že dané nejčernější vylíčení budoucnosti (na základě již zpochybněného scénáře) by stejně nastalo v roce 2070 jen tehdy, pokud by zmíněné geografické oblasti nerealizovaly naprosto žádné klimatické opatření. Jenže to už velká média měla svou katastrofu.
I nedobrý výsledek vede k cíli
Profesor Maslin si přes tyto výtky nemyslí, že by studie z Exeteru, snad až na nevyváženou prezentaci, a to, že pomíjí dynamickou/technologickou povahu lidské populace, byla špatná. „Naopak velmi dobře vystihuje hrozby potravní bezpečnosti, to, že lidská populace ze 75 % stojí na 12 hospodářských plodinách a pěti druzích zvířat. A že i mírné zvýšení průměrné teploty (podle optimističtějších scénářů IPCC) přinese velkou změnu do zažitých systémů. Polovina světové populace je živena malozemědělci a ti z dotčených regionů (Indie, Nigérie, Pákistán, Indonésie, Súdán, Niger) budou patřit mezi ty nejohroženější skupiny. Ten jejich nápad s teplotními nikami je vlastně fascinujícím myšlenkovým experimentem.“ Katastrofickým titulkům navzdory tak ne úplně dobře nastavená studie poukazuje na to, kde je urychleně začít s přípravou na ne až tak vražednou, ale pořád dost horkou budoucnost.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Pavel Hanzl
14.5.2020 07:41K tomu ještě přistupuje pyramidový efekt, kdy se do atmosféry dostává daleko tvrdší skleníkáč - metan z permafrostů, taky více vodní páry přispívá k zesilování skleníkového efektu. A do toho lidstvo KAŽDÝ ROK natlačí asi 40 miliard tun CO2.
Podle téhle přímočaré logiky a hlavně exponenciálního grafu vývoje skutečných teplot bychom se měli usmažit daleko dříve.
Doufám, že systém je daleko složitější a má více brzdících mechanismů, třeba trošku funguje "integrál TSI" dle pana Kalendy, ovšem opačně, čort znajet.
Jiří Daneš
14.5.2020 11:23 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.5.2020 13:52 Reaguje na Jiří DanešVaclav Sobr
14.5.2020 14:27 Reaguje na Pavel Hanzlv tuhle chvíli je lidská spotřeba nějakých 170 000 TWh energie ročně.
(V roce 2012 to bylo jen 155 000 TWh)
z toho ¨
87 procent jsou fosilní zdroje (uhlí, ropa, plyn), 10 procent je pálení biomasy (na "skleníkové plyny" vyjde úplně na stejno jako fosilních paliva)
4,5 procenta je jaderná energie
2,7 procenta je vodní energetika
2,5 procenta dají dohromady solár a vítr...
a zbytek typu geotermální a neenergetická spotřeba ropy (třeba na maziva)
od roku 2012 se sice podíl nevodních "OZE" fakticky v procentech zdvojnásobil... tedy z nějakých 1,1 procenta vyletěl na 2,5...
jenomže - to je v podstatě jen přibylo nějakých 2500 TWh výroby v OZE.
Celková spotřeba vzrostrla více než 5x tolik... dohnána byla samozřejmě fosilní energií protože nikde jinde nebylo kde tolik brát.
podotýkám toto je výsledek spotřeby primární energie - je v tom vše, elektřina, topení, doprava, výroba stavebnin... atd.
Jinak kupříkladu pokud se zbavíme uhelné energetiky ale nahradíme jí z daleka dováženým plynem tak si v součtu (při započtení dopravy) nijak emisně nepomůžeme. lokální uhlí je pro planetu jako celek lepší než dovezený plyn.
Plus jenom pro informaci - v fosilní elektrovýrobě máme nějakých 18GW.
V tepelné energetice v ČR propálíme v zimě 22GW... naše kapacity na výrobu tepla (z nichž navíc nemáme žádný export) propálí víc CO2 než elektřina.
a nahrazení plynem nijak nepomáhá.
Vaclav Sobr
14.5.2020 14:27 Reaguje na Vaclav SobrPavel Hanzl
14.5.2020 18:47 Reaguje na Vaclav SobrPavel Hanzl
15.5.2020 06:43 Reaguje naČR patří mezi nejzaprděnější a neblbší země světa, současná paravláda nemá historickou obdobu. Ale já píšu o celém světě a jen konstatuji fakta.
Pavel Hanzl
17.5.2020 09:32 Reaguje naNezaznamenala tam vůbec žádný klimaskeptický názor, všichni už dávno pochopili, že 1+1=2 a náš zaprděný babišistán se tak stává skutečně tím hloupým vzadu.
Lukáš Kašpárek
15.5.2020 07:06 Reaguje na Jiří DanešDá se dělat jediné... volit si politiky, kteří mají zastavení tohoto sebedestruktivního chování jako prioritu... ne ale ala Babiš, kdy jsou to jen PR kecy a ve skutečnosti ten člověk dělá pravý opak toho co je potřeba... to je to, co můžete dělat na státní úrovni...
Potom můžete podporovat spolky, sdružení a jiné subjekty, které o nápravu také reálně usilují.
A nakonec na osobní úrovni můžete přemýšlet jak změnit svůj život, aby jste co nejméně vypouštěl CO2 z vlastních aktivit.. naprosto všechno má vliv na vypouštění CO2.... můžete také tlačit na státní správu a samosprávy, aby dělali co mají (jako to dělá hodně z nás co se o ŽP zajímáme)...
A pokud máte maximum tohoto splněno, tak pak už jen doufat, že to dobře dopadne a že nebudete jen jeden z mála, co dělá pozitivní věci a má pozitivní přístup....
Pavel Hanzl
17.5.2020 09:38 Reaguje na Lukáš Kašpárekhttps://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku