Cena pšenice na mezinárodním trhu po indickém zákazu vývozu prudce roste
Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, přišla se zákazem vývozu minulý týden poté, co úrodu nepříznivě ovlivnila vlna veder, která vynesla domácí ceny na rekordní úroveň. Na světových trzích stouply letos ceny pšenice zhruba o 60 procent, což zvýšilo cenu všeho od chleba po nudle.
Indická vláda uvedla, že bude stále povolovat vývoz do zemí, které požadují dodávky "k uspokojení svých potřeb v oblasti potravinové bezpečnosti“. Dodala, že zákaz vývozu není trvalý a může být zrušen.
Rozhodnutí Dillí ale zkritizovali ministři zemědělství ze skupiny G7, která se setkala v Německu a tvoří ji zástupci sedmi největších světových vyspělých ekonomik, jež dominují světovému obchodu a mezinárodnímu finančnímu systému. "Pokud by všichni začali uplatňovat vývozní omezení nebo uzavírat trhy, krizi by to zhoršilo," řekl německý ministr pro výživu a zemědělství Cem Özdemir na setkání s představiteli Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států amerických.
Indie nepatří k hlavním vývozcům pšenice, protože většina její úrody se prodává na domácích trzích. Po ruské invazi se ale propadl ukrajinský export. A vzhledem k suchu a záplavám, které ohrožují úrodu u dalších velkých producentů, očekávali obchodníci s komoditami, že dodávky z Indie vyrovnají část výpadku.
Před zákazem vývozu si Indie kladla za cíl dodat letos na světový trh rekordních deset milionů tun pšenice. Jejími hlavními odběrateli jsou další asijské země, například Filipíny, Indonésie či Thajsko.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Katka Pazderů
16.5.2022 17:22Petr
16.5.2022 18:10Břetislav Machaček
16.5.2022 19:31 Reaguje na Petrkterý zažil i uzavřený socialistický "trh" s direktivně určenými
cenami dokonce knoflíků a nedej bože komodit a potravin. Spekulace
na burzách byly, jsou a budou vždy příčinou nejistoty a krizových
situací.