Česká lesnická společnost je proti snižování minimální výměry honiteb
reklama
ČLS uvádí, že podle současných vědeckých poznatků se například jelen evropský pohybuje na území o průměrné výměře přes 1000 hektarů, prase divoké obývá území o průměrné rozloze 661 hektarů. Vyplývá z toho, že zvěř musí mezi uměle vytvořenými honitbami přecházet.
Poukazuje také na srovnání s okolními zeměmi. "Největší minimální výměra se nachází ve státech, ve kterých se vyskytuje populace jelena evropského, avšak sousední státy s tímto druhem zvěře smysluplně hospodaří," uvádí ČLS. V sousedním Polsku je minimální výměra honiteb 3500 hektarů a v Maďarsku 3000 hektarů. Na Slovensku se stanovuje podle druhů zvěře, které se v honitbě vyskytují, i tak je nejmenší možná rozloha 1000 hektarů pro honitby.
Snížení minimální výměry honiteb na 250 hektarů prosazují do chystané novely mysliveckého zákona například Hnutí Duha nebo Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). Zdůvodňují to nutností snižovat stavy zvěře, která brání obnově lesů po kůrovcové kalamitě. SVOL poukázal na to, že v Rakousku je minimální výměra od 115 hektarů a v Německu od 75 hektarů.
Podle ČLS není prokazatelně doložen vztah mezi snížením populací spárkaté zvěře, potažmo škodami působenými zvěří a minimální výměry honiteb. Uvedla, že pouze ve větších honitbách lze ovlivňovat chování zvěře cílenými mysliveckými postupy, jako jsou odváděcí přikrmování nebo zóny s intenzivním lovem v místech s vysokým rizikem vzniku škod. V menších honitbách se podle ČLS také nevyskytuje přirozený poměr pohlaví a často je vychýlen ve prospěch samic.
Lesnická společnost dlouhodobě apeluje na snižování stavů zvěře, především prasete divokého nebo invazních druhů, jako je jelen sika. "Jsme zcela přesvědčeni o tom, že zástupný problém, kterým se stal souboj různých zájmových skupin o minimální výměru honitby, k výše uvedenému cíli nepovede," uvedla. Snižování minimálních výměr odmítá také Českomoravská myslivecká jednota.
Hlavním cílem novely zákona o myslivosti je podle ministerstva zemědělství snížení stavů dlouhodobě přemnožené spárkaté zvěře, digitalizace správy myslivosti a posílení práv vlastníků pozemků. Při představení novely zákona zástupci ministerstva uvedli, že lze očekávat, že o některých hodně diskutovaných tématech se rozhodne při projednávání ve Sněmovně. Plán lovu by se měl podle představ ministerstva stanovovat podle úrovně poškození lesa, což bude posuzovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Ministerstvo chce novelu připravit letos a legislativní radě vlády ji odeslat v červenci, nyní platí zákon z roku 2001.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Michal Ukropec
6.3.2023 18:25Robert Jirman
7.3.2023 08:58 Reaguje na Michal UkropecVe Vašem třídním boji proti fundamentálnímu ekologismu jste tedy dnes splnil normu
Michal Ukropec
7.3.2023 14:11 Reaguje na Robert JirmanMichal Ukropec
7.3.2023 18:17 Reaguje na Robert Jirmansmějící se bestie
7.3.2023 11:16 Reaguje na Michal UkropecVáclav John
7.3.2023 15:151. Stavy jsou vysoké, ale snížit je není možné.
2. Stavy jsou vysoké a snížit je teoreticky lze, ale myslivci toho z nějakého důvodu nejsou schopní.
3. Stavy jsou vysoké a snížit je lze, ale myslivci nechtějí.
4. Stavy nejsou vysoké, ale normální.
Bod 4 je nesmysl, který je jasný každému, kdo pozoroval čím dál větší stáda daňků nebo muflonů v jinak intezivně obhospodařované krajině. Pokud by byl pravdivý bod 1, tak by platilo, že naši předkové s primitivními zbraněmi byli mnohem schopnější než my s dnešní moderní technikou. To je taky nesmysl. Jestli je pravda spíš bod 2 (třeba že myslivců ubývá, stárnou a to co zvládli jejich předchůdci už proto nezastanou) nebo spíš bod 3 (třeba proto, že chtějí mít vysoké stavy spárkaté, když drobná zvěř naopak už skoro není), to by mě docela zajímalo.
Michal Ukropec
7.3.2023 18:08 Reaguje na Václav JohnJarek Schindler
12.3.2023 00:53 Reaguje na Václav JohnJinak, ti naši předkové se nemuseli potýkat s problémem, že místo zvěře, která pokud má klid dodržuje celkem pravidelně denní režim ( rytmus), jim tam projde či projede a to pomalu v kteroukoliv denní dobu bezpočet jiných "uživatelů krajiny". Jak chcete vyřešit problém, že například prasata v kukuřici slyšíte každou noc ale na volné ploše, kde by šla ulovit, je celý týden neuvidíte?