https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ceska-lesnicka-spolecnost-je-proti-snizovani-minimalni-vymery-honiteb?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Česká lesnická společnost je proti snižování minimální výměry honiteb

6.3.2023 18:00 (ČTK)
Minimální výměra honiteb by se neměla snižovat pod současnou hranici 500 hektarů, uvedla Česká lesnická společnost (ČLS) sdružující fyzické i právnické osoby profesně spojené s lesnictvím. Snižování minimální výměry do novely zákona o myslivosti prosazují soukromí vlastníci lesů nebo ekologické organizace. Podle ČLS přitom již současná minimální výměra nerespektuje nároky většiny druhů spárkaté zvěře.
reklama

 

ČLS uvádí, že podle současných vědeckých poznatků se například jelen evropský pohybuje na území o průměrné výměře přes 1000 hektarů, prase divoké obývá území o průměrné rozloze 661 hektarů. Vyplývá z toho, že zvěř musí mezi uměle vytvořenými honitbami přecházet.

Poukazuje také na srovnání s okolními zeměmi. "Největší minimální výměra se nachází ve státech, ve kterých se vyskytuje populace jelena evropského, avšak sousední státy s tímto druhem zvěře smysluplně hospodaří," uvádí ČLS. V sousedním Polsku je minimální výměra honiteb 3500 hektarů a v Maďarsku 3000 hektarů. Na Slovensku se stanovuje podle druhů zvěře, které se v honitbě vyskytují, i tak je nejmenší možná rozloha 1000 hektarů pro honitby.

Snížení minimální výměry honiteb na 250 hektarů prosazují do chystané novely mysliveckého zákona například Hnutí Duha nebo Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). Zdůvodňují to nutností snižovat stavy zvěře, která brání obnově lesů po kůrovcové kalamitě. SVOL poukázal na to, že v Rakousku je minimální výměra od 115 hektarů a v Německu od 75 hektarů.

Podle ČLS není prokazatelně doložen vztah mezi snížením populací spárkaté zvěře, potažmo škodami působenými zvěří a minimální výměry honiteb. Uvedla, že pouze ve větších honitbách lze ovlivňovat chování zvěře cílenými mysliveckými postupy, jako jsou odváděcí přikrmování nebo zóny s intenzivním lovem v místech s vysokým rizikem vzniku škod. V menších honitbách se podle ČLS také nevyskytuje přirozený poměr pohlaví a často je vychýlen ve prospěch samic.

Lesnická společnost dlouhodobě apeluje na snižování stavů zvěře, především prasete divokého nebo invazních druhů, jako je jelen sika. "Jsme zcela přesvědčeni o tom, že zástupný problém, kterým se stal souboj různých zájmových skupin o minimální výměru honitby, k výše uvedenému cíli nepovede," uvedla. Snižování minimálních výměr odmítá také Českomoravská myslivecká jednota.

Hlavním cílem novely zákona o myslivosti je podle ministerstva zemědělství snížení stavů dlouhodobě přemnožené spárkaté zvěře, digitalizace správy myslivosti a posílení práv vlastníků pozemků. Při představení novely zákona zástupci ministerstva uvedli, že lze očekávat, že o některých hodně diskutovaných tématech se rozhodne při projednávání ve Sněmovně. Plán lovu by se měl podle představ ministerstva stanovovat podle úrovně poškození lesa, což bude posuzovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Ministerstvo chce novelu připravit letos a legislativní radě vlády ji odeslat v červenci, nyní platí zákon z roku 2001.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

6.3.2023 18:25
Česká lesnická společnost tomu nerozumí. Je třeba se zamyslet nad argumenty odborníků. ČSO má perfektně zmapované jak vysoká škodí ptákům v korunách stromů, nebo má také zdokumentováno že myslivci tráví dravce, jelikož jim konkurují v lovu zvěře. Zejména poštolky, káňata a luňáci jsou známí lovem vysoké. DUHA a ČSOP to také dosvědčí.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

7.3.2023 08:58 Reaguje na Michal Ukropec
proč do toho montujete ČSOP a ČSO, které ani v článku nefigurují mi není zcela jasné. Zrovna tyto organizace za sebou mají jasné výsledky, dělají pro zachování biodiverzity maximum, málokteré organizace se mohou pochlubit reálnými výsledky jako ony.
Ve Vašem třídním boji proti fundamentálnímu ekologismu jste tedy dnes splnil normu
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.3.2023 14:11 Reaguje na Robert Jirman
V propagování zmenšení honiteb se angažují zejména výše uvedené lobbingové agentury. Ano. Připomínám jejich argumenty a výsledky jejich pozorování. Nebo snad píši někde nepravdu?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.3.2023 18:17 Reaguje na Robert Jirman
Pane Jirman. Přečtěte si co zase vypotily ziskovky. A Petr Stýblo se opět vyjádřil.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.3.2023 11:16 Reaguje na Michal Ukropec
A v té společnosti, jsou všichni bl bci, že !
Odpovědět
VJ

Václav John

7.3.2023 15:15
Osobně je mi úplně jedno, jaká je minimální výměra honiteb - v tomhle se vyznají myslivci, tak ať si to nastaví tak, jak jim to dává smysl. Nicméně vysoké stavy spárkaté zvěře jsou evidentní a přes dlouhodobě se navyšující odstřel pořád rostou (přinejmenším to platí pro daňky, muflony, jeleny lesní a jeleny sika). Existují v podstatě čtyři možnosti:

1. Stavy jsou vysoké, ale snížit je není možné.
2. Stavy jsou vysoké a snížit je teoreticky lze, ale myslivci toho z nějakého důvodu nejsou schopní.
3. Stavy jsou vysoké a snížit je lze, ale myslivci nechtějí.
4. Stavy nejsou vysoké, ale normální.

Bod 4 je nesmysl, který je jasný každému, kdo pozoroval čím dál větší stáda daňků nebo muflonů v jinak intezivně obhospodařované krajině. Pokud by byl pravdivý bod 1, tak by platilo, že naši předkové s primitivními zbraněmi byli mnohem schopnější než my s dnešní moderní technikou. To je taky nesmysl. Jestli je pravda spíš bod 2 (třeba že myslivců ubývá, stárnou a to co zvládli jejich předchůdci už proto nezastanou) nebo spíš bod 3 (třeba proto, že chtějí mít vysoké stavy spárkaté, když drobná zvěř naopak už skoro není), to by mě docela zajímalo.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.3.2023 18:08 Reaguje na Václav John
Majitelé pozemků mezi myslivce nikoho cizího nepustí. A jelikož na svou odpovědnost kašlou, chtějí si jen prosadit, že budou moci " na svém" co se hýbe. Stárnou, ani termovizní zaměřovače jim nepomáhají, tak zkouší prosadit nehumánní praktiky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2023 00:53 Reaguje na Václav John
Opravdu je ten bod 4 nesmysl? Opravdu stačí k tvrzení, že stavy jsou vysoké, pouhé pozorování určité zvěře? Navíc jde o druhy zvěře u kterých je minimálně po určitou část roku sdružování do tlup ( stád) přirozenou vlastností. Co to má potom společného s pojmem intenzívně obhospodařovaná krajina. V intenzívně obhospodařované krajině snad nesmí být zvěř?
Jinak, ti naši předkové se nemuseli potýkat s problémem, že místo zvěře, která pokud má klid dodržuje celkem pravidelně denní režim ( rytmus), jim tam projde či projede a to pomalu v kteroukoliv denní dobu bezpočet jiných "uživatelů krajiny". Jak chcete vyřešit problém, že například prasata v kukuřici slyšíte každou noc ale na volné ploše, kde by šla ulovit, je celý týden neuvidíte?
Odpovědět
PB

Pavel Bohuslav

8.3.2023 19:25
Myslivci se brání snižování přemnožených stavů zvěře vší silou.Měli mnoho let na to,aby tyto stavy snížili na patřičnou mez.Proč ale, když jim to vyhovuje a to je ten celý problém.Kdyby svoji činnost dělali jak mají,dnes bychom nemuseli nic řešit.Je až s podivem,jak škody ,které touto činností páchají jim prochází,vždyť jde až o miliardy.Pokud nebudou přísné postihy a důsledný přístup stáu, vše bude stejné.Zarážející je, že takto se hospodaří i v samotných LČR a jejich odpovědné osoby jsou za to ještě dobře placené.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.3.2023 08:22 Reaguje na Pavel Bohuslav
Je to pořád dokola. Přemnožená zvěř a miliardové škody. Kdo a podle čeho určuje, že je zvěř přemnožená? Kdo reálně spočítal ty miliardové škody o kterých se neustále pouze mluví? Chcete přísné postihy? Co tak s tím začít od píky u majitelů honiteb? Poslední dobou se roztrhl pytel s právy zvířat. Přetěžovaní koně, šťastné slepice. Jaká práva má divoce žijící zvěř? Ta nemá právo na to welfáre? Proč ji není člověk schopen zajistit ani základní věc jako je klid na pastvu. Škody zvěří jsou v první řadě záležitostí jejího stresu z nemožnosti naplnit své základni potřeby.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist