https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ceska-studie-ukazuje-vliv-klimaticke-zmeny-na-mezidruhove-vztahy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mladý český vědec ukazuje vliv klimatické změny na mezidruhové vztahy

9.11.2018 02:00 | PRAHA (ČTK)
Čerstvý absolvent doktorského studia Vojtěch Kubelka je hlavním autorem článku v časopise Science
Čerstvý absolvent doktorského studia Vojtěch Kubelka je hlavním autorem článku v časopise Science
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | archiv Vojtěcha Kubelky / Přírodovědecká fakulta UK
Článek Vojtěcha Kubelky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) na příkladu ptáků bahňáků ukazuje, že klimatická změna může ovlivňovat mezidruhové vztahy. Lokality s nejvýraznějším globálním oteplováním a vyšší mírou klimatické nestability v Arktidě vykazovaly nejvyšší míru toho, jak se vajíčka v hnízdech bahňáků stávala kořistí dravců. Ke studii přispěl i Kubelkův školitel Miroslav Šálek z České zemědělské univerzity. V tiskové zprávě o tom informovala PřF UK. Článek vydal časopis Science a zařadil jej na titulní stránku, informovala fakulta.
 

"Pro náš výzkum se nám podařilo získat převážně již publikovaná data od 111 druhů bahňáků v 237 populacích, a to napříč 149 lokalitami na všech kontinentech včetně Antarktidy. Celkově jsme využili data ze sledování 38.191 hnízd. Práce započala v roce 2015, od té doby jsem intenzivně studoval dostupnou literaturu a získával potřebná data," uvedl Kubelka.

Do práce zahrnul i výsledky studií, na nichž se podílel přímo v terénu, například o čejkách chocholatých z jižních Čech či údaje o lyskonozích úzkozobých z expedice na Čukotský poloostrov.

Bahňáci nemají specifické predátory, většina z nich hledá potravu jak například mezi hlodavci, tak právě v ptačích hnízdech. V arktických oblastech jsou to zejména lišky polární, lasice, chaluhy, racci či krkavci, v mírném pásu lišky obecné, kuny, ježci či také krkavci. V tropických oblastech se přidávají například šakalové, hlodavci, ještěři, hadi i krabi. Predace hnízd bahňáků je tak vzhledem k širokému spektru predátorů vysoká.

Z historických dat podle vědců vyplývala zákonitost, že nejintenzivnější predace byla v tropech a její míra klesala posunem do mírného pásu a polárních oblastí. Na jižní polokouli situace zůstává obdobná, ale na severní nastaly zásadní změny. "Nejvíce zřejmé jsou v Arktidě, kde došlo až ke ztrojnásobení denní míry predace hnízd. V současnosti je tam predováno okolo 70 procent všech hnízd bahňáků, což představuje zásadní změnu a pro bahňáky významný problém," píše se ve zprávě.

Pravděpodobnou příčinou je podle autorů studie změna početnosti lumíků v Arktidě, kde tito hlodavci byli základem potravní sítě. Častější teplotní výkyvy, roztávání a opětovné zamrzání sněhu znamenaly, že lumíci nebyli schopni získat potravu, a na řadě míst se tak jejich počet snížil. Tím se zvýšila míra predace hnízd bahňáků, kteří se stali alternativní kořistí.

"Dříve měli bahňáci jednou za několik let, kdy byli lumíci nejpočetnější v rámci svého populačního cyklu, až stoprocentní úspěšnost líhnutí snůšek a téměř žádnou predaci," uvádí zpráva. "Avšak výsledky studie ukazují, že současná Arktida naopak představuje rozsáhlou ekologickou past pro migrující bahňáky z perspektivy predace hnízd," dodává.

Problémem ptáků však podle vědců není jen vysoká míra predace, ale také ničení vhodných tahových zastávek, zejména přílivových zón. Především jde o východoasijskou tahovou cestu v Číně a Koreji. "Ochrana těchto rychle mizejících stanovišť může podle mého názoru v současné době nejvíce podpořit celosvětové populace řady druhů bahňáků," dodal Kubelka.

Bahňáci zahrnují 245 druhů. Na českém území jich bylo v historii ornitologie zaznamenáno 52, většina z nich tudy jen táhne. V ČR hnízdí osm až 12 druhů, část jen velmi vzácně. K nejpočetnějším a nejznámějším zástupcům patří čejka chocholatá.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist