České předsednictví bylo jedním z nejúspěšnějších za dlouhá léta, míní Timmermans

Místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans.

Foto | European Parliament / Flickr

Jurečka v Bruselu udělal tečku za půlrokem, v jehož průběhu Česko dotáhlo do konce vyjednávání o řadě návrhů z balíčku norem známého pod názvem Fit for 55. Ten má unii do konce desetiletí dovést k omezení emisí oxidu uhličitého nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Zástupci českého předsednictví se s europoslanci shodli mimo jiné na zásadním omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035, reformě trhu s emisními povolenkami nebo závazném cíli pro pohlcování oxidu uhličitého při hospodaření s půdou a lesy.

"Zřídka jsem viděl předsednictví, které bylo úspěšnější, cílevědomější a profesionálnější," prohlásil Timmermans, který podle svých slov sleduje či se účastní dění v institucích EU a jí předcházejících společenstvích téměř 35 let. Česko podle něj dokázalo naplnit slova svého někdejšího prezidenta Václava Havla, podle nichž by dělení na východ a západ Evropy nemělo být morální či politickou charakteristikou, ale pouze zeměpisnou.

Dlouholetý nizozemský eurokomisař, který Česko v polovině minulé dekády tvrdě kritizoval ve sporu o migrační kvóty, ocenil zejména fakt, že čeští vyjednavači o minulém víkendu dovedli ke shodě emisní reformu. Ta mimo jiné omezuje množství emisních povolenek, zpoplatňuje emise ze silniční dopravy a vytápění budov a zavádí sociální klimatický fond pro omezení dopadů této reformy. Její dohodnutou podobu přivítaly vlády unijních zemí, výhrady však měli průmyslová lobby na jedné a ekologové na druhé straně.

"Musíme umět tyto věci řešit, protože příroda nepočká, klimatická změna nepočká," zdůvodňoval aktivní český přístup ke klimaticky šetrné politice Jurečka. "Ta dohoda pamatuje na to, aby byly na transformaci finanční prostředky. Aby ji zvládl průmysl, veřejný sektor i domácnosti," dodal český vicepremiér dočasné řídící ministerstvo životního prostředí.

Kromě předávání agendy se ministři bavili o obnově přírodních ekosystémů. Na programu měli první debatu o letošním návrhu Evropské komise, podle něhož by členské státy do roku 2030 měly na pětině svých suchozemských i vodních ploch zavést opatření pro obnovu přírodních ekosystémů. Cílem nových opatření má být podle unijní exekutivy mimo jiné rozšíření rozmanitosti druhů na zemědělských plochách či posílení populace některých mořských živočichů. Unijní státy mají také zastavit úbytek zelených ploch ve městech či odstraňovat překážky na říčních tocích, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně.

Podle Jurečky neměli ministři námitky k podstatě samotného návrhu, některé země však dávaly najevo obavy z časových limitů a chtěly vědět o možnostech financovat ekologickou obnovu z unijních peněz.