Česko by mohlo energii větru využívat minimálně desetkrát více, uvádí studie. Problém je, že nechce

Větrné elektrárny by mohly v Česku pokrýt 10 – 25 % spotřeby elektřiny, uvádí studie o potenciálu větrné energie v Česku vypracovaná Davidem Hanslianem z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Podmínkou pro to je ale politická podpora získávání energie větru, která u náspodle odborníků zatím chybí. Studii v úterý představili její zadavatelé, Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie. Štěpán Chalupa z Komory OZE považuje Hanslianův scénář za konzervativní, podle Komory OZE by větrná energie mohla pokrýt až 31 % současné spotřeby energie, i se zohledněním všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Tento odhad ale předpokládá silnou společenskou vůli k využívání energie větru v ČR. A ta podle Chalupy velká není.

Podle Davida Hansliana byla větrná energetiku v Česku v posledních zhruba 10 letech prezentována výrazně negativně. Vnímání obnovitelných zdrojů veřejností obecně bylo poškozeno nepovedenou regulací podpory fotovoltaických elektráren a povolování nových projektů bylo prakticky zablokováno.

„Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je absence podpory ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel,” komentoval možnosti rozvoje větrných elektráren Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, která sdružuje provozovatele větrných elektráren. „Bez politické podpory nic nepostavíte a neprosadíte. U větrné elektřiny to platí dvojnásob,“ doplnil Janeček.

Roční spotřeba elektřiny v roce 2019 činila v Česku 61,1 TWh, z čehož bylo ve větrných elektrárnách vyrobeno 0,7 TWh, což odpovídá necelému jednomu procentu spotřeby. „V zemích Evropské unie zajistily větrné elektrárny loni v průměru 15 procent spotřeby. Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 procent spotřeby, nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 procent) následované Irskem (33 procent) a Portugalskem (27 procent)," uvedli řečníci na tiskové konferenci.

Stát by měl podle Komory OZE podpořit obnovitelné zdroje energie z několika důvodů. „Jsou to zdroje domácí, nejsme závislí na dovozu, ať už z pohledu ČR nebo EU. Je to nejlevnější energie, minimálně levnější než jádro, a je to nejrychleji postavitelné,“ vypočítal Štěpán Chalupa nejpodstatnější důvody pro podporu OZE. Kromě toho by větší podíl větrné energie přispěl k demokratizaci a decentralizaci energetiky.

Podle zkušeností firem, které větrné elektrárny připravují, se negativní přístup politiků promítá do rozhodování na všech nižších úrovních: některé krajské úřady v rámci svých Zásad územního rozvoje větrnou energetiku prakticky vyloučily.

Například v Kraji Vysočina, který je krajem s největším větrným potenciálem, dnes stojí pouze čtyři větrné elektrárny. Kraj na svých webových stránkách deklaruje podporu jaderné energetice a rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

Úředníkům na městských úřadech, kteří zodpovídají za vydávání povolení k výstavbě, podle asociací obnovitelných zdrojů zase chybí podpora a povolovací procesy se stávají pro investory neúnosně dlouhé a komplikované.

„Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit, tak ho všemožně natahuje,” uvedla k tomu Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.

Větrné podmínky jsou přitom v Česku pro stavbu větrných elektráren poměrně příznivé, a to i přes omezení daná ochrannými pásmy letišť a radarů, leteckým koridorem, územím s ochranou přírody a krajiny.

„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné, jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam," řekl Hanslian.

S ohledem na další požadavky ochrany přírody a další omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze podle studie očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude v roce 2040 zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny, v závislosti na společenské podpoře.

Větrná energetika je už zároveň technologicky stabilizovaná a dodávání energie do sítě je zavedené tak, aby regionální dispečink mohl větrník v jakémkoli okamžiku na dálku vypnout. „Dispečer si dokáže zregulovat systém tak, aby fungoval,“ uvedl Michal Janeček.

Trend ve vývoji větrných elektráren vede k tomu, že se stávají větší a vyšší. „Pokud budou moci být větrné elektrárny optimálně velké, budou rentabilní i v nižších polohách,“ uvedl na tiskové konferenci David Hanslian. Dnes je průměrná výška stožáru 140 m a průměr rotoru 130 m. V horských podmínkách se staví elektrárny menší, v nížinách vyšší.

„Podle zdrojů Evropské federace pro energii si na sebe větrné elektrárny vyrobí elektřinu, kterou spotřebovaly za celý svůj životní cyklus, za 1,2 roku,“ uvedl bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. Pro srovnání dodal, že Temelín si vydělá na svou likvidaci pouze za podmínky, že by byl provozován dalších 86 let. „A to nemluvíme o úložišti jaderného odpadu,“ dodal.

Kde má stá vzít peníze na podporu OZE?

Komora OZE udělala i analýzu dostupných finančních zdrojů státu na podporu obnovitelných zdrojů. K těm nejdůležitějším bude patřit Modernizační fond a podpora v rámci Zelené dohody pro Evropu.

Mezi výhradami k provozu větrných elektráren se v minulosti objevovala jejich nízká efektivita, narušení krajinného rázu, ohrožení ptactva a netopýrů, ale i zvyšování teploty vzduchu u povrchu. V noci, kdy dochází ke stabilizaci atmosféry, se vzduch při zemi ochlazuje od zemského povrchu. Vrtule větrných elektráren svým pohybem promíchávají vzduch a tím rozruší chladnější přízemní vzduch.

Studie, která prokazovala ohřívání vzduchu v nočních hodinách, pochází z amerického Středozápadu. Tam docházelo k ohřívání až o 1 stupeň Celsia, v průměru spíše o desetiny stupně Celsia. „Tenhle jev je zcela reálný, ale z globálního pohledu je podle mě zcela zanedbatelný,“ komentoval výhradu David Hanslian. Podle něj se dělala studie i u větrného parku Kryštofovy Hamry, a tam tento jev pozorován nebyl. „Bude zřejmě souviset s konkrétními klimatickými podmínkami a reliéfem terénu. U nás na vrchovinách to asi nebude moc patrné.“

Skutečně masivní množství větrných elektráren na jednom místě by podle Hansliana dopad na klima zřejmě mělo, ale to by musela být jejich výstavba o několik řádů větší, než se plánuje.

Krajinný ráz se podle Michala Janečka používá jako mantra, na kterou se ale při jiných příležitostech zapomíná: „Krajinný ráz stožáry přirozeně ovlivňují, protože se jedná o předmět na horizontu vysoký třeba 160 m. Kdyby úřady úplně stejně přistupovaly k ochraně krajinného rázu při povolování věží mobilním operátorům, mohly na jednom stožáru být tři operátoři, a nemáme na každém kopci jeden.“

---

reklama

---