Česko chce mít do poloviny roku 2020 údaje o dopadech dolu Turów
Brabec a Půta se v pátek dohodli na rozsahu monitoringu. Odborníci budou sledovat hladinu podzemní vody, dopady provozu dolu a přilehlé elektrárny na prašnost a hluk v Libereckém kraji a to, nakolik se kvůli existenci dolu propadá půda na české straně hranice. První údaje o spodní vodě už podle Brabce Česko má, v budoucnu se ale síť vrtů rozšíří a vznikne síť stanic měřících ostatní dopady provozu Turówa.
Podle Brabce se také v brzké době sejde skupina vodohospodářských odborníků, kteří budou hledat způsob, jak v případě potřeby nově zajistit zásobování postižené části Libereckého kraje vodou. Ministr uvedl, že Polsko sice slibovalo, že zajistí zásobování vodou ze svého území, je ale nutné prověřit, nakolik je taková alternativa reálná.
Náklady na přijatá opatření ponese ministerstvo životního prostředí. Půta v pátek řekl, že v ideálním případě by ale měly být uhrazeny vlastníkem dolu. Ministerstvo i kraj podle něj už nyní dávají dohromady dosud vynaložené náklady na opatření, která na české straně provoz dolu kompenzují, a v budoucnu by český stát měl po Polsku vymáhat jejich uhrazení.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.
Ministerstvo životního prostředí odeslalo 15. listopadu zamítavé stanovisko k procesu EIA, na české straně jsou zejména obavy ze ztráty podzemní vody. V případě, že by se polská strana rozhodla i přesto těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod a opatření ke zmírnění dopadů těžby.
reklama