Česko zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, schválil Senát

Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Změny se měly do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá Sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat.

Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které se zakážou, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ.

Zákon také zavádí požadavky na část výrobků z plastu. V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ. Výrobci budou muset také označovat výrobky z plastů jednotným značením. Týkat se to bude cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.

Zákon posiluje rovněž takzvanou rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se mají podílet na nákladech za úklid cigaretových nedopalků a jiného plastového odpadu v obcích. Spolupráce výrobců s obcemi by mělo fungovat prostřednictvím kolektivních systémů, obce tak získají finanční příspěvky na úklid. Do roku by výrobci měli takto pomoci podle poslaneckých úprav minimálně 30 procentům obcí, do dvou let 60 procentům a do tří let alespoň 90 procentům obcí.

Plnění nového zákona mají kontrolovat Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice.

Návrh také obsahuje cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent. Česko už nyní podle poslankyně ANO a bývalé náměstkyně ministra životního prostředí Bereniky Peštové třídí zhruba 80 procent nápojových PET lahví, což je jeden z nejlepších výsledků v Evropské unii.

Ministerstvo uvedlo, že na podporu přechodu na alternativy jednorázových plastových výrobků v poslední dotační výzvě dalo 60 milionů korun. Z nového programového období Operačního programu Životní prostředí pro období let 2021 až 2027 půjde na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.

Poslanci v novele snížili na polovinu pokuty, které by hrozily výrobcům za porušení zákona. Maximální pokuta deset milionů korun se tak snížila na pět milionů korun. Senátoři tuto úpravu ponechali beze změn.

Vybrané údaje o zákazech některých jednorázových plastových výrobků ve vybraných zemích:

Členské země Evropské unie formálně potvrdily novou směrnici zakazující plastové výrobky na jedno použití v květnu 2019. Nová pravidla předložila Evropská komise v květnu 2018, od té doby se o jejich konečné podobě vyjednávalo.

K zakázaným položkám patří jednorázové plastové příbory a nádobí, tyčinky na čištění uší, míchátka a brčka, násady na nafukovací balonky, kelímky a nádoby z polystyrenu a další.

Evropský parlament text směrnice odsouhlasil v březnu 2019. Evropská směrnice o zákazu jednorázových vstoupila v platnost loni v červenci a od té doby začala běžet roční lhůta, ve které prodejci mohou vyprodat zásoby těchto produktů a během které členské země také měly směrnici zavést do své legislativy.

Do termínu to podle průzkumu Rethink Plastic stihlo 21 států. Některé země, jako například Island, Švédsko, Francie, Estonsko nebo Řecko, nejenže převzaly do svého práva evropskou legislativu, ale připojily k ní i další opatření nad rámec evropské legislativy. Francie například zakázala balení zeleniny a ovoce do igelitu. Jako první zákaz zavedla ještě před vstupem v platnost nařízení z EU Itálie. V Evropě se první zemí zakazující výrobky z plastů na jednorázové použití stala v roce 2018 Albánie.

V krajním případě zemím, které směrnici neimplementují do svého právního řádu hrozí pokuta. EU ale oznámila, že tak bude postupovat jen výjimečně.

Evropská unie nařízení znovu projedná v roce 2027, kdy plánuje zhodnotit jeho dopad a vydá případné úpravy.

Důvodem nařízení je, že Evropané za sebou každoročně nechají podle serveru Euractiv zhruba 26 milionů tun plastu, k recyklaci se však shromáždí méně než 30 procent tohoto odpadu. Jedním z největších problémů souvisejících s plastovými odpady je narůstající znečištění moří a oceánů – z EU unikne do moří ročně zhruba 150 až 500 tisíc tun plastového odpadu.

Zákazy některých plastových výrobků platí i v jiných částech světa. Řada zemí omezuje hlavně igelitové tašky, ale i další výrobky. Mezi ne patří Austrálie, Indie, Nigérie, v dalších zemích o tom rozhodují místní samosprávy.