Chovatele šneků v Burgundsku ve Francii ohrožuje koronavirus
Hervé Ménelot ukazuje na sloupce ve svém účetnictví. Příjmy za rok 2019 jsou vysoko v černých číslech, výsledky za rok 2020 jsou červené a blíží se nule.
"Připravoval jsem víkend otevřených dveří, ale byl zrušený. Vánoční trhy taky zmizely, pak i další gastronomické trhy," vypočítává šéf podniku L'escargot dijonnais (Dijonský šnek) ve Fénay.
"Za celý rok 2020 jsem prodal o třetinu méně, než jsem předpokládal. Od června do října jsem si proto neplatil mzdu a žil jsem z vlastních úspor," vysvětluje chovatel šneků, který je jediným zaměstnancem ve svém mikropodniku.
"Letos je to stejné. V dohledu není žádná akce, žádný farmářský trh, nejsou restaurace. Nejsme moc optimističtí," říká chovatel s pohledem upřeným na přepravky šneků, kteří se začínají hromadit v regálech jeho obchodu na farmě, v domě uprostřed polí.
"Náklady nemůžu snížit: energie, pojištění a hlavně půjčky," říká Ménelot, který do rozjezdu podniku v roce 2015 investoval 150 000 eur (asi 3,9 milionu korun). "Už brzo nám dojdou prostředky. Jak to ustojíme? Zavřeme? I to je možné," obává se.
"Málem jsem všechno zavřel už v prosinci," vzpomíná Olivier Dard. "To je obvykle měsíc, kdy vyděláme 90 procent našeho ročního obratu. V prosinci 2020 jsem přišel o 70 procent prodejů." Celkem za rok 2020 jeho podnik Les Choupin'escargots přišel o 50 procent z ročního obratu.
"Ve snaze přežít" si jeho manželka Véronique, která se o malý podnik stará, drasticky snížila plat pod úroveň francouzské minimální mzdy a její manžel musel začít pracovat pro komunální služby.
"Přibližně stovka z 300 až 400 chovatelů, kteří ve Francii působí, mají opravdu velké obtíže," uvedl William Blanche, předseda sdružení pěstitelů šneků v Burgundsku a Franche-Comté (GHBFC).
Francouzský chov šneků sestává z malých podniků, které nejsou dost velké, aby mohly čelit epidemii. Z 30 000 tun šneků, které se každoročně snědí ve Francii, se zde vypěstuje jen pět procent, zbytek trhu je zaplaven "burgundskými šneky" z východu.
Tento konkrétní druh je ve Francii chráněný a nesmí se sbírat za účelem prodeje. Ve Francii se proto chovají jen malí a velcí šedí šneci.
Pro omezení dopadů epidemie covidu-19 mnozí chovatelé šneků požádali o státní podporu 1500 eur (asi 39.000 korun) měsíčně.
"Zachránilo mě to. Když mi přišla podpora, zbývalo mi na účtu 200 eur," vzpomíná Sylvain Peyrot. "Ale už je to tu zase. V lednu jsem měl obrat 160 eur (4200 korun), obvykle to bývá 3000 až 4000 eur (78.000 až 104.000 korun). Je to pořád dokola."
Sylvain Peyrot si možná o podporu znova požádá. Na její vyšší variantu až do výše 10.000 eur však nedosáhne, protože nařízení z 19. prosince ji omezilo na podniky, které dodávají nejméně 50 procent produkce do restaurací.
"Téměř nikdo nedodává polovinu produkce do restaurací. Já prodávám 80 procent jednotlivcům, na farmě nebo na trzích," vysvětluje Hervé Ménelot, který je také národním koordinátorem GHBFC.
"Máme pocit, že se na nás zapomnělo. Bez podpory státu, jak vydržíme? Mohla by zmizet třetina chovatelů šneků," uzavírá Ménelot.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)

Zbyněk Šeděnka
1.3.2021 09:14Břetislav Machaček
1.3.2021 10:37produkce berou podnikatelé úvěry. Pak přijde krize, odbyt vázne a úvěr tlačí podnikání ke dnu. Kdo se rozvíjí pomalu a na jistotu, tak sice není tygrem v oboru, ale nemá dluhy a má i nějaké úspory, které mínil vložit
do rozvoje. Ten je v pohodě, čeká na konec krize a nehrozí mu krach. Naši
předci si dělali vždy zásobu na horší časy, ale my na to nějak zapomněli
a žijeme teď hned bez obav z budoucna. A to tu není válka s rozbitými
domy bombami a rekvírováním zásob armádou. To by se už lidé asi věšeli.
Proboha neblázněte a uvažujte. V některých zemích se pouze izolovali,
izolovali důsledně nakažené a mají nyní klid(N.Zéland a i ta Čína). My
ale chtěli juchat a trpíme už rok a rok asi ještě budeme, pokud se to
nezvrhne v anarchii a Bergámo. Nikdo neumírá hlady, někteří mají už
rok prázdniny a ještě nadávají lidem, kteří nemohou "pracovat" z domova
a musí pracovat fyzicky proto, aby nám nepochybilo energie a potravin.
Je tak vidět, že bez těch šneků se lidé nyní obejdou a byla to pouze
potrava pro dobu hojnosti. V nouzi to jedli kdysi lidé z hladu a ne
jako nyní z rozmařilosti. Takováto odvětví budou mít bohužel smůlu,
neboť v nouzi je žebříček hodnot nastaven jinak. Tištění bankovek to
nezachrání, ale spíše zničí i ty, co mysleli na dobu nouze. Tento
systém finančních veletočů bude zkázou prosperity a dojde asi na
jiný systém, než je ten dosavadní.