CNN: Proč nizozemská návrhářka plete svetry z lidských vlasů

Vlněný plášť a lidské vlasy mají více společného, než si myslíte. Nejen že pomáhají udržet tělesné teplo, obojí je také tvořeno keratinovými proteinovými vlákny. A jedna začínající nizozemská firma si teď klade otázku, proč to první nosíme, ale tím druhým plýtváme. Napsal to server televize CNN.

Společnost Human Material Loop doufá, že změní módní průmysl tím, že promění lidské vlasy v textil. Zatím vyrobila prototypy kabátů, svetrů a blejzrů z lidských vlasů - s nadějí, že jednoho dne budou oděvní společnosti nakupovat tento alternativní materiál pro vlastní návrhy.

Spoluzakladatelka firmy Zsofia Kollarová říká, že ji už dlouho fascinuje potenciál vlasů jako materiálu. Zaujaly ji emoce, které k nim lidé chovají. "Na našich vlasech nám hrozně záleží, ale jakmile jsou ostříhané, připadají nám trochu nechutné," řekla.

Když začala pandemie covidu-19, prožila Kollarová jako návrhářka krizi identity a rozhodla se, že zkusí napravit problém s odpadem ve vlasovém průmyslu.

Každou minutu vyprodukují kadeřnictví v USA a Kanadě kolem 400 kilogramů odpadu. Když se vlasy rozkládají bez přítomnosti kyslíku, například v pytli na odpadky zakopaném na skládce, uvolňují se z nich skleníkové plyny, které přispívají ke změně klimatu.

Podle firmy Human Material Loop skončí na evropských skládkách každý rok 72 milionů kilogramů odpadu z lidských vlasů, což odpovídá váze sedmi Eiffelových věží.

"Je to velký a hojný proud odpadu," řekla Kollarová. Většina zemí podle ní tento odpad spaluje a mnohá alternativní řešení nejsou šetrná k životnímu prostředí, anebo nejsou vhodná pro široké využití.

Použití vlasové tkaniny se příliš neliší od pletení svetru z jakéhokoli jiného materiálu, dodala. Krátké vlasy se spřádají dohromady a přeměňují se v souvislou nit, z níž se vyrábí příze, která se pak barví čistými pigmenty.

Prvním prototypem firmy Human Material Loop byl svetr, který na omak působí jako vlněný. "Potřebovala jsem vyrobit produkt, se kterým by se lidé mohli ztotožnit, a svetr byl jedním z nejproveditelnějších prototypů," řekla Kollarová.

Od té doby společnost otestovala další prototypy, včetně outdoorové bundy vycpané vlasy zajišťujícími tepelnou izolaci, kterou vyzkoušela v drsných podmínkách při expedici na nejvyšší horu Argentiny Aconcagua.

Tyto prototypy se zatím nedají koupit; slouží jako ukázka a cílem firmy je spíše dodávat materiál pro jiné návrháře a módní značky, aby s ním mohli pracovat. Podle Kollarové by cena měla být konkurenceschopná s vlnou, jakmile se dosáhne většího objemu výroby.

"Víme, že nosit lidské vlasy na těle asi není něco, na co by byla většina lidí připravená," dodala Kollarová. Věří ale, že by se tato myšlenka mohla u veřejnosti prosadit. Podle ní nejde jen o to, nosit svetr z lidských vlasů, protože je to něco nového, anebo proto, že to zapadá do konceptu udržitelnosti; lidské vlasy jsou podle ní neuvěřitelně odolný materiál.

Společnost Human Material Loop získává ostříhané vlasy ze salonů v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku.

Historicky se lidské vlasy používaly jako textilie v mnoha různých kulturách. V Mikronésii kmen Kiribati vytvořil tkané brnění z přírodních materiálů včetně kokosových vláken, žraločích zubů, palmových listů a lidských vlasů, zatímco ve 13. století lidé na jihozápadě Spojených států vyráběli ponožky tak, že spletli dohromady prameny vlasů.

Chrám Hongan-dži v japonském Kjótu je jednou z největších dřevěných staveb na světě. Když ho poškodil požár, darovali v 19. století lidé z celého Japonska vlasy, z nichž byly společně s konopím spleteny provazy a použity při jeho rekonstrukci.

---

reklama

---