https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/co-za-sebou-zanechalo-tornado-ve-vesnicich-spoust-na-polich-a-v-lesich-paseku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co za sebou zanechalo tornádo? Ve vesnicích spoušť, na polích a v lesích paseku

15.7.2021 17:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dočasná deponie odpadů.
Dočasná deponie odpadů.
Foto | Vratislav Zpěvák
A spoustu nepořádku, který si říká o odklizení. Pro likvidaci okamžitých následků a vyvážení odpadů ze zasažených území vznikly na Břeclavsku a Hodonínsku tři rozměrné plochy, na něž se stavební suť a další poničený materiál vyváží. První se nachází na katastrálním území Mikulčic, v areálu dolu Mír, druhá na území Hodonína, v průmyslovém a bývalém skladovém areálu „Ploma“. Obě se nachází na zpevněných ložných plochách. S třetí je trošku problém: nachází se na poli, u silnice na hranicích katastru Hrušek a Moravské Nové Vsi. Na nezpevněném terénu.
 

„Existuje tu riziko, že by při deštích mohlo dojít k propadnutí terénu, proto místo dále zpevňujeme,“ říká ředitel jihomoravských hasičů Jiří Pelikán. Dalším reálným rizikem je možné vznícení skládek, protože materiál na nich ukládaný má velmi směsnou povahu a značný objem. Kolik suti a odpadů se sem zatím podařilo navézt?

„Objemový údaj aktuálně přesahuje 100 tisíc kubických metrů, a nejedená se o údaj konečný,“ potvrzuje pro Ekolist.cz za Jihomoravský kraj Martkéta Chumchalová, pracovnice vztahů k veřejnosti. Dodává ještě, že se u tří zmíněných lokalit se čistě technicky nejedná o klasické skládky, ale o shromažďovací místa odpadů.

Shromaždiště odpadů zmizí do konce roku. Možná

Předpokládá se, že hmotnost zde uložených odpadů dosáhne mezní hodnoty zhruba 200 tisíc tun, a to i v důsledku vývozu suti z řízených demolic, v následujících týdnech. Už nyní v rovinatém reliéfu krajiny dosahují skládky velikosti malých kopců.

Před odvezením by se hodilo odpady nadrtit. Aby se nevozil vzduch.
Před odvezením by se hodilo odpady nadrtit. Aby se nevozil vzduch.
Foto | Vratislav Zpěvák

Co s nimi bude dál? Na místě bude vyvezení a postupná likvidace. Jiří Pelikán na počátku července zmiňoval, že by shromážděný materiál bylo zapotřebí podrtit. „Abychom jej dostali do rozumného skladu a nepřeváželi vzduch, ale sypký materiál a dostali na nulu rizika spojená se samovznícením,“ vysvětluje Pelikán.

Onu směsnou povahu shromážděného materiálu nevidí zástupci Jihomoravského kraje ani tak jako environmentální, spíš logistický problém. Je ho prostě moc. A proto se s postupnou úpravou a odvozem ke konečnému zpracování počítá v horizontu následujících 200 dnů. Tedy, při zachování tempa 1000 tun denně, což je mimo jiné limitováno dopravní dostupností oněch shromaždišť odpadů, kapacitou užité technologie a stavem silniční sítě.

„Předpokládá se využití části odpadů po úpravě na povrchu terénu k zasypávání, část odpadů bude nutné odstranit na skládkách, část odpadů bude možné materiálově či energeticky využít, část odpadů bude nutné odstranit ve spalovně,“ popisuje Chumchalová.

S devastací, ale bez úniků nebezpečných látek

Tornádem, které se prohnalo šestadvaceti kilometry krajiny a jihomoravskými obcemi, do nichž zařízlo přibližně 500 metrů širokou stopou, poškodilo a zdemolovalo okolo 1600 domů a veřejných budov. Zasáhlo i několik průmyslových areálů a výrobních podniků, jejichž provozy zcela nebo částečně zdemolovalo.

Dobrou zprávou ve špatných časech tak zůstává ujištění tiskové mluvčí Jihomoravského kraje, že: „V důsledku tornáda ve spolupráci s hasiči v této chvíli neevidujeme žádný únik nebezpečných látek z Groz Beckert, MND a.s. nebo ostatních úložišť nebezpečných látek.“ A to včetně skládek, deponie, odkališť nebo hnojišť.

Tohle byla fotovoltaická elektrárna.
Tohle byla fotovoltaická elektrárna.
Foto | Vratislav Zpěvák

Zásah, a to totální, ovšem dostala solární farma u Pánova. Elektrárna s instalovaným výkonem přibližně 2 MW, zásobovala čistou energií okolo 600 domácností. „Elektrárna je aktuálně mimo provoz a stále probíhá šetření přesného rozsahu poškození. Po dokončení šetření škodní události dojde k opravě této FVE v rozsahu jejího skutečného poškození, avšak jak dlouho bude její znovuvybudování trvat nelze nyní přesně říci,“ uvedla mluvčí skupiny Barbora Peterová.

Fragmenty solárních panelů, ale také skelné vaty, izolací, elektroinstalací, polystyrenu a dalších „lehkých“ materiálů se pokusili na území přírodní rezervace Pánov, bývalého vojenského cvičiště, minulý týden sesbírat dobrovolníci z Hnutí Brontosaurus. Území bylo těmito odpadky silně zaneseno.

„Původně jsme tu plánovali čištění lokality od invazních rostlin o týden později, ale tornádo přišlo dřív a dost nám změnilo plány,“ vysvětluje koordinátorka akce Lenka Dvořáková z organizace Beleco. „Tyto zanesené prvky by totiž dlouhodobě mohly vést k degradaci celého území.“ Vyčištěno tu bylo okolo 30 hektarů plochy, a kromě větších kusů suti, které zaplnily jednu tatrovku, bylo na ploše rezervace sesbíráno 80 pytlů dalších drobných odpadů.

Zbytky fotovoltaických panelů jsou všude kolem.
Zbytky fotovoltaických panelů jsou všude kolem.
Foto | Vratislav Zpěvák

Pole, louky, lán. A uprostřed trám

„Nepřišli jsme o vinice, ale chytlo nám to zrniny. Hrách, pšenici a řepku. K tomu jeden hon sladké kukuřice. Větší část toho budeme na polích nechat, něco už jsme zadiskovali,“ popisuje Vladimír Mazuch, ředitel společnosti Agromoravia a.s., která hospodaří na polích přímo v „zóně zásahu“. Tornádo přímo poničilo kolem 300-400 hektarů, a nemalou část dalších polností zaneslo odpady z okolí.

„Chytili jsme to po celé délce našeho katastru. Z jedné strany se nám to nasypalo na pole z Hrušek, a co vítr zanesl z Moravské Nové Vsi, to se vysypalo na pole u Mikulčic,“ doplňuje Mazuch. Pole se zemědělci snažili na několik fází s pomocí dobrovolníků čistit. A ještě dlouho budou, protože jinak na pole nemohou vjet kombajny. Zničily by se.

Poničená zeleň a střechy domů.
Poničená zeleň a střechy domů.
Foto | Vratislav Zpěvák

Prioritu pochopitelně měly v prvních hodinách po tragédii lidské životy, ale pořádný díl práce zemědělců si vyžádalo i odstranění těl uhynulých hospodářských zvířat. V chlévech a stájích družstva v Moravské Nové Vsi střechy zavalily a usmrtily padesátku býků. Vyprošťování a odvážení uhynulých zvířat do kafilerie trvalo dva dny.

Poškození zemědělského závodu, obdělávanou výměrou největšího hospodáře v zasažené oblasti, označil Mazuch za „prakticky totální“. „Škody jsou do desítek milionů a z hospodářských budov nezůstalo většinou nic jiného, než betonové základy a skelety očesaných staveb,“ popisuje Mazuch.

Tady byl les. A jednou zase bude

Obraz zkázy po tornádu dokresluje plošná likvidace lesů na Hodonínsku. „Směrem k Dubňanům a Ratíškovicícm je polehlá souvislá plocha o 100 – 110 hektarech. Hrubý odhad poškozeného dříví je momentálně 30 000 kubíků,“ potvrzuje za Lesy ČR Václav Bendl. Využitelnost takového znehodnoceného materiálu se mimo palivové dříví jeví být dost omezená.

Nejde přitom jen o čistě zdevastovanou plochu, ale i poškození kořenového systému, kmenů a deformace cévních svazků stromů stojících. Samotný do lesů zanesený odpad, nejrůznější plechy a kusy staveb, které jsou zasažených lesních porostech běžně k vidění, by přitom těžební zásahy komplikovat nemusely. „Vypadá to sice hrozně, ale ta podstata toho problému je jinde. Škody na přírodě, na lesním porostu, jsou horší než plechovky pod stromy. Ta totálně živelná devastace je děsivá,“ říká Bendl.

Les.
Les.
Foto | Vratislav Zpěvák

Na kolik jsou tu odhadovány škody, a kdy by se mohlo začít znovu sázet? „Přesnou cifru vám teď nikdo nenastřelí,“ dodává Bendl. „Kvalifikovaný odhad škod v tuto chvíli vzniká, jde přitom o soubor nákladů souvisejících jak s odtažením dřeva a dalšími pracemi a úpravami, které musí být realizovány před tím, než se začne znovu sázet.“ Kdy to ale nastane, je zatím předčasné odhadovat.

Vyčíslení majetkových škod se na Hodonínsku a Břeclavsku v současnosti odhaduje na 15 miliard korun. Odhad, kolik bylo v zasažené oblasti poničeno stromů, zatím chybí. V obcích totiž stále platí stav nebezpečí, a nedá se zatím očekávat, že by aktuálně někdo evidoval jednotlivé solitéry. Mnoho jich nezbylo a drtivá většina veřejné a zahradní zeleně naprosto zmizela.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

15.7.2021 10:36
je zajímavé srovnání toho, jak rychle jezdí F1 na okruhu, tak tak rychle jezdí i tornádo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.7.2021 16:15
Tak po tornádu nemůže být likvidace lesa plošná . Tornádo ničí ve své stopě, ta byla podle fotek na jižní Moravě široká 10 - 20 metrů a potom dalších pár desítek metrů na každkou stranu ničí ještě silným větrem a kusy materiálu vmyrštěné tornádem velmi velko u rychlostí. Širší stopa než 100 - 150 metrů po tornádu takové velikosti být nemůže.
Pokud byl někde v té době les na jižní Moravě zničen plošně, znamená to, že vedle tornáda tam působily taky další nepřiznivé větrné jevy spojené se silnými bouřkami.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist